Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Improvizovaná plkárna č. 3
Jelikož Improvizovaná plkárna č. 2 je zřejmě zahlcená a přeplněná, zakládám další pokračování…
Během odpoledne jsem poslední příspvěky z předchozí plkací diskuze přesunula sem, abych jí trošku ulevila (a bylo možné ji otevřít i později). Jen mám prosbu – všechno nové pište už SEM, do Improvizované plkárny č. 2 zatím nic dalšího nepřipisujte! Děkuju za pochopení.
PS: Jakmile se podaří problém vyřešit, počítám s tím, že bychom všechny plkárny opět spojili do jedné 🙂
matildo ano vystupují s tím stejným číslem, nacvičují, učitelka má hodně skupin, a pak objíždí soutěže …. ted mají květen nacpanej, mají i 3 vystoupení pro základní školy tady po městě, v sobotu další soutěž, vystoupení pro rodiče…no slzím pořád…no a jdu číst co jsi psala dál 😀
Přeji krásnou neděli všem… 🙂
Bami, gratulace k prvnímu místu – to bylo to samé číslo, co je na FB? Krása, jsou šikovní, jen tak dál… to sis musela poplakat, co??? :-)))
Lien, to jsi napsala moc hezky, že tyhle všechny “hrůzy“ tě potkaly, když máš tak pevnou oporu v rodině, musím říct, že to zvládáte úžasně, máš obdiv ty i manžel, i když pokud si pamatuji, tak byli vlastně s manželem kamarádi, tak jste se poznali, viď? Takže pro něj vlastně není až takový vnitřní problém pomáhat tvému exmanželovi…
Ale je to úžasně lidské, smekám před vámi.
S tou cestou, neporadím, sama z domu vím, že po praktické stránce se manželovi nevyrovnám, protože se mi občas taky něco nezamlouvá, chtěla bych to jinak, ale musím vždycky uznat, že ten můj nápad není z nějakého důvodu tak vhodný, jako ten jeho… Asi to jinak nevyřešíš, pokud tam jezdíte s traktorem, tak to už chce pořádnou cestu. U nás má soused jen cestu vysypanou štěrkem, taky má traktor, ale vyjíždí s ním jen jednou za čas, když proveze děti 🙂 Jinak má ze dvora vjezd rovnou na pole, takže tam cestu neřeší, navíc je to na vršku, voda se tam nedrží nikde. Myslím, že ve vašem případě jinak než pořádnou cestou se to řešit nedá, a smekám podruhé, nebude to asi zrovna nejlevnější, že? U nás u hospůdky mají udělat kousek cesty, je to jen pár metrů, ale má to stát 12 tisíc. A to je jen vrchní úprava, bez drenáže…
Už včera se udělalo hezky, sluníčko nás vyhnalo ze studeného baráku ven, přijela mamča z Ostravy jen na skok, má u sebe kamarádku z Č.Budějovic, teda, koukala jsem, ta paní je jak přes kopírák celá moje máma, včetně těch neustálých narážek a “dobrých“ rad, tak jsem to měla celou sobotu dvojmo… 🙁
Ale na druhou stranu, dovezly naložené masíčko k obědu, tak jsme po dlouhé době neměli jen dušené s hektolitry šťávy, ale klasickou minutku na pánvičce, s pečeným bramborem a udělala jsem svou domácí tatarku, která sklidila pochvalu od paní, dvakrát si přidala na talíř… 🙂
Pak jsme poseděly u kávy, vytáhly jsme si lavičku na sluníčko, které v tu chvíli jako na povel zalezlo za mraky a vydrželo tam přes půl hodiny… 🙂 ale co, oblekly jsme si mikiny a větraly se na čerstvém podešťovém vzduchu, paráda, měla jsem upečené pudinkovo-tvarohové šneky z kynutého těsta, tak zase pochvala /ani jsem nepočítala, kolik jich paní snědla… :-)/
Ale večer, když odjely, jsem padla za vlast, protože celý pátek a sobotu dopoledne jsme tady s dětmi gruntovaly, aby nás nepomluvila – stejně měla řeči.. normálně jak v Prostřeno prolezla každý pokoj, komentovala každé smítko, i když jsme se fakt snažily pečlivě uklidit, ale v tak velkém domě se prostě pokaždé něco najde, no mazec…
No a když odjely, tak se Vladánek natáhl, vzal si deku, začal pokuckávat, skleněné očička, tak mi bylo jasné, že na klidnou noc to nevypadá… když jsem ho ukládala k sobě do postele (Vladan pořád ještě není doma…), tak už měl přes 38, přečetla jsem mu pohádku, už u toho mi usnul, klepal se zimou pod dvěma dekama, bobíšek jeden, tak jsem ho zahřívala a dýchala mu pod tu deku, pak se úplně uklidnil a přestal se třást… tak jsem šla pouklízet, pustily jsme si s Aničkou film a v jedenáct jsem šla spát… To už měl Vladánek skoro 40, hořel jak kamínka… celou noc jsme nespali, pořád chtěl pít, ale byl hrozně statečný, jen se chtěl tulit a mazlit, na nic si nestěžoval, ale spát nemohl… Usnul až k páté hodině ranní, kdy mu najednou samo od sebe zchladlo čelíčko, tak jsem si konečně mohla oddechnout. Takže jsme to zvládli bez nějakých léků, bez zábalů, jen s mazlením, jsem moc ráda… Ráno vstal o půl osmé, šel si zapnout pohádky, vzbudil Kačku, prý vstávej, svítí sluníčko, jdeme ven… :-)) po kašli ani památky, teď lítá venku, uvidíme, jestli se ještě něco neprojeví, ale věřím, že ta horečka mu opravdu hodně pomohla, a zároveň i to, že jsem ho celou noc držela a snažila mu předávat nějakou svoji vnitřní energii, byl to vlastně takový hluboký vnitřní prožitek, tahleta noc, i když jsem teď úplně polomrtvá a nemám na nic sílu… 🙂
Ale vlítnu na zahradu, hned mi bude líp, na oběd je hrachovka z pátku a děti si poručily palačinky, tak jich nasmažím víc, aby bylo i na svačinu…
Kačka tu měla včera na noc kamarádku, takže jsem měla strávníka navíc na páteční večeři a sobotní snídani, pak mi napsala její mamča smsku, ať pošlu k nim Kačku na nedělní oběd, tak jsem ráda, že tak nějak fungujeme jako rozumní lidé, holky jsou spolu rády, užívají si to, taky jsem měla v dětství takovou kamarádku, víkendy jsme trávily celé spolu…
Dneska ráno mě tak naštvala naše fena, připravila mi fakt skvělé překvapení… ona je totiž tak naštvaná, že máme ty nové králíky a že se jim pořád věnuji, tak přes noc úplně zlikvidovala proutěný koš na trávu, byl to piknikový košík, měla jsem ho léta… takže jak jsem ráno otevřela dveře, tak hned za nimi mě čekaly odkousnuté ty vrchní víka, abych věděla, že to ve stodole je třešinka na dortu… 🙂 Z koše zbyl jen spodek, celý vršek s uchem je odkousaný, a tráva, která byla nasbíraná večer, abych měla na ráno, je pečlivě rozházené po celé!!!!!! stodole… není místečko na zemi, kde by neležel nějaký stonek… a aby toho nebylo málo, tak jsem ještě na venkovním stole měla rozprostřenou starou osušku, na které taky trávu suším, když je moc mokrá a tu osušku s pečlivostí sobě vlastní pořádně protáhla naším mokrým pískem, takže jsem ji našla na hromadě písku doveženém z pískovny na omítku, písek taky samozřejmě rozmrd..ý(pardon) po půlce dvorka, ale osuška nahoře stočená jako had, srolovaná a napůl zahrabaná… no prostě labrador je dost vynalézavé plemeno, umí dát najevo, když se mu něco tak úplně nezamlouvá… :-)))
Tak jo, jsem se tu vypsala ze všech splínů a únavy a jdu se sebrat a něco dělat… :-))
Zdravím zbytek, Danielu, Lussy a Jarm, na ty stránky o počasí jsem se ještě mrknout nestihla, ale určo kouknu. No a s medem nebude nic, pampelišky sice krásně kvetou, ale mě dochází plyn v bombě a 360 korun teď opravdu nemám, takže nehrozí, abych hodiny vařila med, to by se mi nevyplatilo… 🙁
Holky děkuju, ono to jde nějak samo, hodně důležité je pro mě to rodinné zázemí, že to všechno přišlo až když jsem měla muže, se kterým jsem spokojená a děti. Nedovedu si představit tutéž situaci třeba před šesti lety, to bych asi skončila někde v blázinci nebo na práškách. Teď to teda odnáší jen moje postava :-).
U nás včera už bylo docela solidně, přepršky sice ano, ale jinak se oteplilo, odpoledne jsem koukal až ke dvacítce, dnes opět vykukuje sluníčko, holky jsou od rána venku. Manžel s ex včera udělali jenom včely, takže dneska už taky taha jí tu traverzu. Nakonec to na tu asfaltku opravdu vypadá :-(, prý to nebude silnece, ale nějaké obalované kameny, nerozumím tomu, ale už se smiřuju s představou “dálnice“ okolo chlíva. Z praktického hlediska asi nic lepšího není. U nás to není jen kvůli tomu, že chceme hezkou cestu, my jsme v dolíku, i pod úrovní silnice, takže se tu 3/4 roku koupeme v bahně, musí se to tedy celé vydrenážovat a aby se drenáž neucpávala, je fakt, že na nich musí být něco, co tam nedovolí padat senu, bobkám a podobným věcem, které by to za chvíli utemovaly a byli by jsme tam, kde teď.
Dneska jsem dávala přečíst ten vzkaz od mami exmanželovi a on hned jak to dočetl, tak se zeptal, pro koho to bylo a když jsem řekla, že nevím, tak odpověděl, že je to pro toho, kdo jí dal život, jestli je ještě babi živá? A když jsem mu říkala, jeslti není spíš pro dceru, tak koukal a povídal, pro holčičku ne, té by tím jen ublížila. (on si úplně neuvědomuje ty vztahové vazby, že mluví o mě, o babi) Tak mi vám tak nějak úplně spadnul kámen ze srdce, ani nevím proč, ale nějak se mi ulevilo.
Dnes dělám kohouty, modlím se ať změknou 🙂 a brambory na smetaně.
Včera jsem vygruntla byt, po dlouhé době jsem spokojená, fakt už jsem to zanedbávala moc dlouho, v podstatě od té doby, co umřela jsem jen vysávala podlahu a vytírala a nádobí a záchod, jinak nic, takže tady už byl hnus všude, v zrcadle v koupelně už se člověk ani neviděl, vana zadělaná, prach, špína, vzala jsem to všechno i postele převlékla, hned se tu líp dýchá, už jsem si dokonce i přetřídila věci a udělal si místo ve skříni na ty, co si budu chtít nechat po mami, jestli nějaké takové obří budou.
Ještě jsem včera vyfotila šneky, když jsem je vypustila ven při čištění, tak hlavně pro Mariku, která je odchovala je tady fotečka.
Bami, nakonec jsem si dala jenom kafe a vodu, s manželem na půl pizzy. Pokec byl fajn jako vždy. 🙂
No, a to učení, to teď přijde, budou zkoušky, zatím je to hlavně každý týden dvakrát do školy a zpět. Pomalu se začínám děsit angličtiny, do toho se mi vůbec nechce, ale budu muset. Jinak teď mě čeká pár těžších věcí, ale protože mě to baví, tak jsem docela v klidu.
Bami, gratuluju k úspěchu, to vždycky potěší, když se dětem něco povede.
Lien, taky si říkám, jak to zvládáš, i když se toho na tebe nahrnulo tolik.
U hokeje jsem udělala bramborový salát na zítřek na chlebíčky a už jsem nad tím usínala, tak jdu spát.
lien tak to obdivuju jak to zvládáte a jak jsi se k tomu postavila, tohle by udělal málokdo…
dani jak jde učení, a co pokec a nějaké dobré pitíčko?
holky Míša měli první místo byli na tancování v Čelakovicích 😀
Ahoj holky,
u nás je taky celkem hezky, po těch dvou dnech deště jsem ráda, že se dá jít ven.
Jarmuschko, ty stránky kdysi objevil manžel a jsou fakt skvělé.
Lien, ta asfaltka mě docela pobavila, my teď taky řešíme, co na dvůr, je toho podstatně míň, ale zas nám sem najíždí náklaďáky se dřevem a sypou polena na zem, tak to chce něco, co se tím nezničí.
Lussy, je vidět, že jste se skvěle pobavili, to je dobře, jednou za čas to člověku bodne. Já už taky kuju nějakou akci, jak se oteplilo, chce se mi sejít s nějakýma lidma, který jsem dlouho neviděla.
Mati, myslím na tebe pořád a moc držím palce, ať nějaká ta práce vyjde. Přeju hodně sluníčka a energie.
Bami, tvoje kafíčko mi připomnělo, že mi tu od rána stojí na stole nedopité kafe, jak jsem se pustila do vaření a tak, nezbyl mi na ně čas, no, tak ho jdu dopít.
Odpoledne jedeme na nákup a sedneme si na hoďku s kamarádkou, tak si možná dám nějaký dobrý drink.
A jsou u nás kolotoče, takže si už chystám plnou peněženku.
Všem krásný víkend.
bami už je doma u mámy, občas si ho bereme, abychom jí ulehčili a on chce pořád pracovat, v bytovce moc příležitostí nemá a je pak nudný, takže k nám jede a strašně se těší, že může něco dělat. Manželovi zase přibude pomocník, tchýně si odpočine, Maruška vidí, že vše s biologickým otcem nějak funguje a pro mě osobně je to ztráta soukromí asi jako když přijde kterákoliv návštěva,t akže krátkodobě se to dá vydržet, klady převažují. On je cca jako 10leté dítě, možná mladší. Asi tak u nás.
lussy to je fajn se takhle odreagovat a obdiv že dokážeš fungovat a neodpočíváš 😀
lien čtu a nějak mi uniklo jak to s ex dopadlo, jak koukám tak funguješ i dál? a jak na tom je? smekám
k té asfaltce..no jsem zvědavá jk dopadneš, ale skloubit asi estetiku a funkčnost nebude zrovna jednoduché
tak já mám jakžtakž poklizeno, jdu dovařit ….
Lussy, tak to je skvělé, že ses bavila.
U nás dnes vykukuje sluníčko, manžel s holkama odjeli k dědovi pro pšenici, kupujeme tam levněji a máme jí u něj složenou, takže dnes jí doveze domů i sousedům. Ráno mi zabil dva kohouty, tak vymýšlím, co s nima, něco na zítra, dnes mám od všera svíčkovou a šunkafleky, tak se nějak podělíme. Cestou zpátky vyzvednou ještě exmanžela a bude u nás do zítra, něco tady udělají, co nemůže manžel sám a extchýně je ráda, že si chvíli odpočine.
No a já tady pofackuju úklid, koukala jsem na prach, že už je ho tu až hrůza, vyčistím šneky a snad se koečně dostanu na ty věci po mamině. Ach jo, dnes ráno mě zase napadlo, že je sobota, že musím zavolat mami, pořád ten zvyk je hodně silný.
Sousedům se vylíhla kachňata, tak jsem zvědavá na tu naší krasavici, jestli je dovysedí, nebo ne, uvidíme. Příští týden jedeme na trh do Strakonic, tak bych si chtěla přivézt husy. Byli jsme zase na kameni, už jsem z toho celá olámaná, už i kolena bolí, ale je tady ho zapotřebí strašně moc, ještě určitě budemem jezdit, a i tak počítám, že za bagr a vyvození toho vybagrovaného to bude částka jak hrom.
Dohadujeme se co tady potom na to, já bych chtěla kamínky (oblázky), manžel asfalt!!!!!, no jdu do kolen, taková chaloupka a asfaltová cesta po dvoře a okolo maštale, dokážete si to vůbec představit, snad ho to přejde, z praktického hlediska asi má pravdu, ale ta estetika, a ekologie jde úplně někam. Ještě je ochoten přistoupit na zatravňováky, ale to nevím, jestli na to budeme mít, přeci jen je to kus a hlavně mám strach, že nevydrží váhu traktoru, který tu pořád rejdí. Tak snad tu nakonec nebudu mít asfaltku okolo chalupy :-(.
Ahoj holky,
letím vás pozdravit.
Mám za sebou naprosto bombový třídní sraz 15 let od matury.
scházíme se každý rok, tentokrát přišlo i pár těch co každoročně nechodí, scházíme se v jedné hospůdce a když kolem půlnci zavírají, jezdila jsme vždy domů, protože ostatní šli na diskotéku,mezi 13 letý děti a to mě fakt nebere.
Tentokrát se mi je podařilo ukecat, že na disko jsme fakt starý 🙂 a že teda půjdeme do retro disco klubu kde hrají 80 a 90 léta. Jenže to zrušili a je tam jazzová kavárna, zasekli jsme se tam do půl čtvrtý, takže jsem toho moc nenaspala.
Holky, já se tak natlemila, ani nemůžu napsat nasmála, několikrát jsem se málem počůrala. Jeden spolužák, takový zlatíčko učí na gymplu a předvedl nám ukázkovou hodinu,protože jsme si do dobírali,že si ho neumíme představit, že od je pan profesor. Tak to vzal zgruntu -jak přijde do třídy, museli jsme si stoupnout, nepustil nás vyčůrat, že před 5 minutama byla přestávka, pak nás zkoušel ze zeměpisu, no byla jsem hotováááá 🙂
Musím ukuchtit něco k obědu, zajet s dětma nakoupit, horko těžko splodím oběd a jsme úplně vyjedený a odpoledne se stavíme ve vsi u kamarádky, má 3 kluky, tak to je vždycky rachot 🙂