Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Improvizovaná plkárna č. 3
Jelikož Improvizovaná plkárna č. 2 je zřejmě zahlcená a přeplněná, zakládám další pokračování…
Během odpoledne jsem poslední příspvěky z předchozí plkací diskuze přesunula sem, abych jí trošku ulevila (a bylo možné ji otevřít i později). Jen mám prosbu – všechno nové pište už SEM, do Improvizované plkárny č. 2 zatím nic dalšího nepřipisujte! Děkuju za pochopení.
PS: Jakmile se podaří problém vyřešit, počítám s tím, že bychom všechny plkárny opět spojili do jedné 🙂
matildo také mám pocit jak tohle období puberty je házením bobků na rodiče…nikdy jsem nechtěla nic jen nakazovat a přikazovat, chtěla jsem být kamarád a povídat..z toho moje mamka rostla že je to vždy vysvětlování a diskuze mamka slova“o hovně“ na deset minut a stejně výsledek nulový 😀
mladej začal i používat větu s váma se o tom nedá mluvit, a to je samozřejmě ve chvíli kdy není po jeho….když to hodně zjednoduším desetkrát půjde na diskotéku pustím ho bez problémů a pak jednou né a z nějakého důvodu tak těch deset kdy byl je zapomenuto a jsem nejhorší matka roku 😀
takže i tenhle způsob není ideální ale pořád si říkám jsou to blbiny a pokud to bue probíhat jen takhle tak hurá…jen mě mrzí že tu je pak dusno , které během chvíle přejde ale přesto…..
hezky si užijte klubík no a velikonoce jsme zrovna včera s jednou maminkou řešily říkali jsme už jen tři měsíce a jsou tu 😀 tak pak koukej poslat fotečku co prošlo rukama
no k vaření já koupila včera knedlík a udělám jim játrovou omáčku, madej se ted tak patlá v jídle a nechce ale asi i díky tomu jak mu nebylo dobře teda doufám
no teplotky nemáme, ouško přestalo téci, v noci se podařil prášek dát bez problémů asi začnu všechny tři dávat během noci 😀 ale v poledne to odnese manžel, ten je ted v práci a přijede než půjdu já
těšim se na prdelky včera to bylo fajn, až na to že se dvě píďata počůrala, jedné teklo po vysmrkání z nosu a když už jsem šla dát židličky nahoru tak se jedna maminka vrátila a malému teklo z nosu bácnul sebou a tak jsem jala o půlhodiny dýl jak obvykle ještě že nemusím nikam do družiny jinak by mě tam asi zašlapali 😀
cestou jsem nakoupila hlavně zeleninu, no držet ten detox je drahá záležitost 😀 už jedu devátý den, včera jsem k večeři dělala boršč je fajn jen ta doba přípravy no nikdo tam nepřipsal začni hned ve chvíli kdy sníš oběd at to stihneš na večeři 😀
no jdu něco dělat poklidit a uvařit a sobě brokolici no fuj ta si mou oblibu nezískala spolu s fazolema a brynzou tu fakt nedám brrr.
tak se těším na další čtení je fajn že se plkárna zase rozjela a je co pročítat u kafíčka…
Ahojky, dávám si zelený čaj s citrónem a tak si ještě chvíli posedím a písnu pár slov, než se pustím do nějaké činnosti…
Lussy, taky mě zajímá to, co Bamisku – co manža???
Zdravím Dani, je mi naprosto jasné, na co jsi reagovala, díky za napsání… Já ti rozumím, jak to myslíš. A ne že bych se úplně zbláznila, co se léků a antibiotik týká, to je jen má rozumová reakce na to, co se kolem mě v posledních letech dělo. To, že děti dostávaly atb na všechno a já jsem musela projít prostě vnitřním přerodem – nejdřív jsem je důvěřivě dávala, pak mi to začalo vrtat hlavou a pořád jsem se ptala, jestli je to nutné a po ujištění doktorkou je dávala dál, pak přišla fáze, kdy jsem začala víc lovit informace a přemýšlet a s paní doktorkou bojovat a trvat na vyšetření předem a nakonec prozření, že většina věcí se dá zvládnout bez nich.
Ale samozřejmě ne všechno. Loni v zimě jsem z obyčejného nachlazení den ze dne ulehla a nemohla jsem vůbec dýchat, do večera se mi tak neskutečně přitížilo, že každé zakašlání mi působilo nesnesitelnou bolest na plících vzadu na zádech, během další hodiny už jsem trpěla i šílenou bolestí na prsou a v osm večer jsem musela ukecat manžela, aby mě odvezl na pohotovost. Byl to akutní zánět průdušek způsobený nějakým speciálním kokem, už nevím, jaký tehdy řádil, ale bez antibiotik a silných léků bych asi umřela, dodnes mám z toho mrazivý pocit. Ale je to i o tom instinktu, kdybych viděla, že mému dítěti je až tak strašně zle, a já věřím, že to poznám, tak bych okamžitě neváhala a jela s ním do špitálu. Díky bohu se u nás nic takového nestalo…
Dost a pryč od nemocí… 🙂
Dani, šátek nebo paruka, je to jen přechodná záležitost, okolí s tím má problém, protože neví, jak se zachovat, jak mluvit, to je jasné… Já jsem tehdy své kamarádce musela říct, že jí to se šátkem moc sluší, byla to pravda, ty obrovské oči zářily z bledého obličeje, ale byla svým způsobem prostě přirozeně krásná, hezčí, než s parukou, která z ní dělala úplně jinou ženskou, takže za mě takhle…
Drž se, ohledně školy to cítím s bamiskou stejně – na jednu stranu ano, protože to odvádí myšlenky jinam, na druhou stranu pozor na jakýkoliv stres, to by fakt stálo za to zvážit přerušení a v klidu studovat doma z různých dostupných materiálů, vždyť se v daném tématu můžeš určitým způsobem vzdělávat dál, můžeš číst a připravovat se, nebo si to představuji blbě?
Držím palce, ať to dál zvládáš a jsem moc ráda, kdykoliv se tady mezi námi objevíš.
Bami, já prozměnu zažívám problémy s puberťačkami, ono nás to neminulo, Anička 15, to je štěkna, každá povinnost doma je oštěkána a je mi dáno najevo, že jsem opruz… 🙂 No a Kačka, té je jedenáct, ta si právě vybere jen to špatné, Anička je pro ni king, no tak s ní musí držet basu, že… takže výsledek je, že štěkají nejen po mě, ale i po sobě, kdo co měl udělat, jak to, že to není hotové, pak doma štěkám já po nich obou, ať už neštěkají a okamžitě jdou udělat to, co mají, no prostě mazec 🙂
Pokojík si Káťa uklízí týden, hurá, včera už to proběhlo až do konce, musela jsem zakázat kamarádku a televizi… A to jsem celou dobu tolerantní a trpělivá, hyperaktivnímu dítěti musíte přesně vymezit časové období, odkdy dokdy má co dělat, ale tentokrát už to nešlo, nemohla jsem pořád dělat ústupky a chápat, že děti mají chodit ven a hrát si a uklízení a učení má být až potom… :-)))
S Vladánkem řeším problém ve školce… Chodí tam od dvou let, vždycky jsem byla spokojená, protože tam chodil rád a před ním všechny ostatní děti, teď mi tam po vánocích chodí s pláčem, už před vánocemi tam nechtěl, tak byl od 13.prosince doma a no a teď je to problém, vejde do třídy, zarazí se, otočí se na mě a nabírá do pláče…Musím se pokusit si s ním promluvit, zatím se mi nepovedlo z něj vytáhnout, kde je problém, ale tuším, že je to paní učitelka, stala se z ní postupem času a také postupem na vedoucí pozici docela fúrie a vůbec nepochybuji, že si své mindráky dokáže vybít na dětech, už jsem to u ní párkrát zažila… ach jo… nějak to těch pár měsíců musíme vydržet, nebo se možná úplně šprajcne a přestane chodit vůbec…
Tak, jdu se pustit do práce, uvařeno mám ze včerejška, kastrol plný halušek se zelím a špekem, mňam 🙂 Odpoledne přijdou kamarádky s dětmi na kafíčko, obvykle máme ve středy klubík na faře, ale dnes tam naše šéfka není, má jinou akci, tak se sejdeme u mě doma a pokecáme, nachystám nějaké tvořeníčko, ať si to užijeme. Třeba na Velikonoce, už se blíží, ne ??? 🙂
danielko pochopila jsem na co jsi reagovala, najdi nějaký pěkný hlavně aby hezky seděl a bylo ti v něm dobře, na ostatní nedej myslím že ty pohledy nemyslí špatně ale asi nevědí jak na to a nechtějí třeba říct blbinu, myslím že to je spíš takový ten ohled na tvé pocity, ač to ve finále vyznívá blbě…
s tou školou holka nevím na jednu stranu fajn motivace a zaměstnání hlavy na něco jiného, na druhou je to hodně energie co jde jinam….a nevím ale třeba tím propluješ a zvládneš ty zkoušky…máš toho tenhle semestr hodně?
matildo teda at tu napíše kdokoliv cokoliv tvůj román jistě nepokoří to je paráda to číst, přišla jsem z práce, cestou nákup, uvařila jsem si boršč z detoxu od Mačingové(no nikdo mi neřekl, že to mám začít vařit hned po obídku abych to stíhala) a s čajíkem sedla k pc a to bylo fajn mít čteníčko…
s maminkou neporadím, jen přeju at se to srovná pokud to trochu jde do normálních kolejí….ono at tu písne kdokoliv cokoliv tak to musí vyjít přímo z nich dvou…jen je škoda že to zasahuje mezi vás dva…
no Silvestr jsi si koukám ale užila, vypustila páru a urovnalo se to s chlapem..jen to ráno ale pokud to nebyla pohroma tak to stálo za to 😀
s tou prací no škoda mluvit ale odpověděla jsi asi jak to bylo sama..tlačenka…
zuzino, já už jsem po práškách, s malým je manžel, ráno si jede do práce a pak se u malého vystřídáme, nemá práci kde by mohl “nechybět“ ta práce tam na něj čeká a kupí a pak je to dohánění špatné…
no a s pubertou…jen to odmlouvání mě zlobí a ton který občas nahodí…a má nějakou holčinu a pořád jsou na uchu no děs…jo a ještě všechno opakovat, pokoj uklízel tři dny… 😀
lussy děkuju za odpověď ….je to opravdu moc krásné….
na další fotečky se těším, knížku jsem viděla, nevím jestli by stačila aspoň něco pochopit ale asi ten přímý vliv je jiný…no myslím že jim doma spadla brada…
překvapuješ mě s tou prací, jednak že to má vliv i tam a jakej jsi skokan… jsi neskutečný ďáblík, ale já tě tak vnímám podle toho co píšeš….a jsem zvědavá jestli už jsi vyhrála sázku nad manželem? no a když je řeč o něm už je doma lépe a urovnalo se to
Lussy díky moc, tak jsem si vybrala vánoční dárek doufám správně, ale je fakt, jak tu někdo psal, že i ten vlevo je dobrý, to já asi takhle “hezky“ nemaluju, tak možná ten výsledek bude horší, ale i tak já tam právě jdu spíš kvůli tomu zkoumání mozkových zákoutí, ten výkon by byl třešinka na dortu, ale nějak tomu pořád nemůžu věřit. Fakt super. Uvidíme Lien
Danniello, držím ti moc palce, aby bylo vše v pořádku!
Kdysi jsem měla spolužačku se stejnou diagnozou, nakonec dálkově dostudovala. 🙂
Věřím, že to vše také dobře zvládneš!
No, tak než jsem napsala román, naskočil příspěvek od Matildy, tak teď ten můj vzkaz vypadá jako trochu mimo. :-)Byla to reakce na ten starší, ale tak Matilda to snad pochopí.
No, a jak jsem tak restartovala počítač a ještě mezi tím telefonovala, něco mě zalechtalo na hlavě a vytáhla jsem si takovou špetku vlasů z mého mecháče, co mám teď na hlavě, tak už vidím, jak se to večer smyje a budu mít hlavu už fakt jak koleno. Tak si jdu hledat nějaký hezký šátek.
Ahoj holky,
jsem ráda, že to tu zas trochu ožilo.
Lussy, i když nemůžu zhodnotit ten obrázek, čte se to krásně a je vidět, že ti to hodně dává, po tom kolotoči ti to moc přeju, člověk potřebuje taky z něčeho čerpat. A je vidět, že jsi kápla na to pravé.
Bami, a o školce se taky krásně čte. Znám ten rozdíl mezi učitelkou skvělou a takovou – no, nic moc, tak mě prostě vždycky nějak těší, když vidím takovýhle zájem a vztah k téhle práci, když pak dětičky chodí do školky s nadšením.
Holky, nemocem se snažím vyhýbat, moc ani nechodím mezi lidi, lítají tu prý dost hnusné chřipky a teď by se mi fakt nehodila. Tak snad syn nedonese něco ze školy.
Taky mi trochu trvalo odhodlat se mezi místní v paruce, většinou jen koukají a mlčí, což mi dost vadí, když mě někdo mlčky pozoruje a já většinou ani nevím, kdo to je, ale dnes byl rodičák, tak jsem musela a ten divný pocit mě přešel docela rychle. 🙂
Mati, ještě jsem chtěla k tomu, co jsi psala jen poznámku – já to takhle nevnímám, já bych se rozhodovala prostě pokaždé znovu a třeba úplně jinak. Jo, v klidu nasbírat informace je dobré, ale dokud k nějaké věci nedojde, je to jenom teorie. A znám to u sebe, kolikrát jsem pak jednala úplně jinak. A třeba ty ATB, to je podobné, když má dítě horečku a rýmu, nenapadlo by mě (a ani naši doktorku) nasadit ATB, ale když měl zápal plic, tak jsem neváhala. Nejsem striktně a jednou pro vždy pro něco nebo proti něčemu, tyhle věci beru jako prostředky, kterých je lepší v některých situacích využít a jindy se jim obloukem vyhnout. A je na každém, aby poznal pokud možno správně a hlavně podle svého vlastního rozumu a pocitu, která z možností je dobrá právě v tuto chvíli a ne která je totálně špatně jednou provždy a která naopak jednou provždy a pro všechny situace dobře.
Jinak – snažím se kromě práce i učit, ale nevím, jestli bych neměla na tenhle semestr přerušit studium, jestli se to dá zvládnout. Ale to uvidím, musím to promyslet.
V pátek jdu na další kapačku, takže následující týden budu zase mimo a pak bych měla udělat nějaké zkoušky a napsat dvě seminárky, no, to chci teda vidět. 🙂
Jé, tak jsem se nějak rozepsala, jestlipak to někdo dočte až do konce. 🙂
Ahoj děvčata. 🙂
Nedalo mi to a musela jsem na obrázek Lussy kouknout! Nestačím zírat! Pro mě je teda krásný i ten vlevo. Lussy, pokud píšeš, že jsi neuměla vůbec kreslit, pak to není určitě pravda. Protože ten pán vlevo je taky moc hezký! No a portrét vpravo je úžasný!
Já nenakreslím vůbec nic, vážně nic! Koukala jsem někdy před svátky, že byla na kurz kreslení pravou hemisférou na nějakém slevovém portále cena kolem tisíc korun, což už je přijatelné, že?
Budu o tom uvažovat. 🙂
Ahojte, jsem ráda, že někdo tu plkárnu zase vyhrabal, už jsem se na to fakt dneska dvakrát chystala, ale nebyl čas…
Moc ráda čtu, že se vám holky v práci daří a líbí, to je prostě moc fajn, že někoho práce i naplňuje, dneska to není pravidlem.
Lussy, na výsledek toho kurzu je radost se podívat 🙂 O téhle oblasti vůbec nic nevím, ani bych nenašla finance, takže jsem se o takové věci moc nezajímala, ale výsledek je fascinující a fakt je skvělé, že to člověku vlastně uvnitř povolí nějakou bariéru a najednou jde všechno líp…
Holky, je mi moc líto, že tak marodíte, zkuste si nasadit i s dětmi kúru obyčejným vitamínem C – děti 500mg denně a dospělí 1000mg denně – nejlépe s prodlouženým účinkem, bráno ráno, určitě to nějakým způsobem podpoří imunitu a je to neskonale lepší než různé multivitamíny, které prý jsou v těle využitelné jen ze 4%, navíc jsou plné umělých sladidel, barviv a jiných lahůdek…
Výborný by byl i vitamín D, ale ten se u nás nedá koupit v dostatečné výši jednotek, které se mají brát pro podporu imunity. Ale co třeba dost pomohlo naší Kačce, když brala vyloženě kapsle s Omegou 3, kupovali jsme od firmy Nefdesante, byly jednak nejlevnější a druhak jsem na ně našla ve své době nejlepší recenze z nějakých odborných článků zveřejněných na netu. Kačce se po nich přestaly vracet angíny a mandle se daly úplně do kupy. Teď už to má zase z něčeho rozhašené, u ní bohužel hraje obrovskou roli psychika, takže stačí málo a řešíme bacily, takže zvažuji, že zase nakoupím Omegu 3, ono ji to uklidní, začne jí lépe fungovat mozek, paměť a je celkově zdravější a v pohodě…
U nás doma proběhly vánoce celkem v pohodě, i když jsme řešili i mráčky na nebi. Na druhý svátek dojela máti a od chvíle, co se objevila ve dveřích, tak můj manžel přestal komunikovat se světem a jako by byl duch… takže když před Silvestrem odjela, byla u nás dost drsná atmosféra, protože z toho vznikla naprosto tichá domácnost přerušená jen řečmi mé máti, že ať to teda řekneme narovinu, že ji nesnášíme a že to je všechno jen kvůli ní… no to byste musely zažít… nedá se to všechno vložit do písmenek…
Takže přišel Silvestr, který jsme měli strávit doma s maloškama, protože holky odjely do Ostravy za tátou. Počítala jsem s tím, že uložíme děti, vezmu si knížku a půjdu si do ložnice číst. Ale pro jistotu jsem udělala chlebíčky a dala vychladit slivovičku 🙂
Nejdříve se k večeru zastavil bráchanec, s tím jsme stáhli jednoho půllitra a pak přátelé chalupáři z Ostravy, s těmi padl druhý půllitr. Před půlnocí jsem už byla rozverná, děti spaly a tudíž když padl návrh, pojďme se jen na půlnoc podívat na náves na ohňostroj, tak jsem byla první ze všech oblečená a stála ve dveřích… 🙂
Výsledek byl takový, že do mě před hospodou padlo ještě pár – slovy dva – panáků nevím čeho a nevím od koho, pak už vlastně nic nevím, manžel si mě o půl druhé odnesl domů, vynesl nahoru po schodech, svlékl, uložil do postýlky, pití mi tam donesl, abych nemusela vstávat, až mě chytí sušák 🙂
Druhý den jsem pravda nebyla až tak na 100% ve své kůži, ale nechala jsem se ráda obskakovat, taťka se mě neustále ptal, jestli něco nepotřebuji a jak se cítím, polívečku uvařil, děti nakrmil… prostě zlatíčko největší 🙂
No a já se dodnes na vesnici dozvídám, jak jsem byla kouzelná a jaký krásný zážitek všichni měli z mé malé opičky… jen já mám tak kvalitní okno, že si nepamatuji vůbec nic… 😀
Naštěstí jsme si to s manžou nějak jakžtakž vyříkali, teď je vyčištěný vzduch, já se jen hrozím dalšího příjezdu máti, protože oni dva se prostě nemůžou a já jsem mezitím jak mlýnský kámen, co s tím? Když se chovám jak diplomat, tak je to špatně, oba mě podezřívají, oba na mě přenášejí tu svoji nesnášenlivost toho druhého, potřebovala bych, aby si to vyříkali mezi sebou a mě vynechali… 🙂
Na druhou stranu se krásně vyčistily vztahy s tchýní, není to divné? Najednou je úplně prímová, veselá, ráda mě vidí, povídá si se mnou jako kdysi, jakokdyby těch posledních 5 let neexistovalo… to je jak naschvál… ale jsem za to ráda, konečně nemám sevřený žaludek, když se s ní mám setkat.
Ohledně práce nic nového, posílala jsem hned začátkem roku další životopis na jednu společnost, která u nás za humnama staví centrum pro handicapované děti, ale odepsali mi, že zatím centrum není otevřené a tak mě povedou v patrnosti… V naší školce se hledala kuchařka půl napůl s uklízečkou, podmínka byla vyučená kuchařka v oboru kuchař číšník, tak jsem se nehlásila, no nakonec prý to má nějaká ekonomka, co tři měsíce někde vařila, takže má jako praxi… no nekleplo by vás? A to se hlásilo prý několik kuchařek a dostane to nevyučený člověk, takže zase tlačenka… 🙁
Na jaře se každopádně hlásím na veřejněprospěšné práce, takže od jara do podzimu strávím venku prací, doufám, že se krásně opálím a zhubnu 🙂
No a hlavně budou nějaké penízky, což by nás aspoň na chvíli zachránilo…
Manža se dneska stavuje v Krnově pro žitný kvásek, tak se znovu pouštím do experimentování s kváskovým chlebem, co jsem teď pekla jen to sladké, tak se na to strašně těším. Dostala jsem k narozeninám dvě pravé proutěné ošatky, tak se těším, až mi bude v nich chlebíček kynout 🙂
Co bych ještě písla? Vladánka pomalu připravuji k zápisu do školy, momentálně jsme ve fázi učení zavazování tkaniček, myslím, doufám, že to půjde 🙂 A v logopedii jsme postoupili, už se snaží pěkně říkat r, ale zatím mu to jde jen ve spojení s T, takže krásně zavrčí TRRRRRR,ale třeba “prdel“ ještě říct neumí 😀
Pořád myslím na Danniellu, doufám, že je vše v rámci možností Ok. A doufám, že se ozve, pořád k ní vysílám telepatické myšlenky 🙂
Holky, končím, teď zase vy a kdo dočetl až sem, má vzdušnou bezbacilovou pusu 🙂
až teď jsem dočítala a Lussy spadla mi čelist.Kdyby jsi to nepsala ty,ale někdo úplně neznámý ,tak bych měla podezření,že jde o reklamní propagaci..ale vidět výsledek a převedení toho do praxe a do života,je něco úplně jiného :-)držím palečky ať tvůj přerod má pozitivní dopad na celý tvůj život 🙂
Bamisko puberťáci jsou strašní,ale musíme vydržet,že?že je Honzík i ty zase marod je fakt pech,snad už budete mít vybráno,co taky jiného zbývá že?
Zdravím matildu i Danku a věřím,že se držíte 🙂