Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Improvizovaná plkárna č. 3
Jelikož Improvizovaná plkárna č. 2 je zřejmě zahlcená a přeplněná, zakládám další pokračování…
Během odpoledne jsem poslední příspvěky z předchozí plkací diskuze přesunula sem, abych jí trošku ulevila (a bylo možné ji otevřít i později). Jen mám prosbu – všechno nové pište už SEM, do Improvizované plkárny č. 2 zatím nic dalšího nepřipisujte! Děkuju za pochopení.
PS: Jakmile se podaří problém vyřešit, počítám s tím, že bychom všechny plkárny opět spojili do jedné 🙂
Ahojte holky, hlásí se vám udřená Marička:-)
Ale jsem holka šikovná a vše jsem zvládla, můžou nahoře z fleku bydlet, dole jsou nějaké dodělávky, ale z té obr špíny je to smyté, majitekl se dojel podívat dal mi na stůl 13 stovek, pochválil a jel:-)
Před chvilkou jsme dojeli, 20.minut na benzínce, fronty, až do Hradce, do obchodu, pro malého, už se rarášci koupou:-)
Bami, ty jo medovník, ale s tvarohem jste se mi trefili do noty, zrovna jsem dva koupila, že něco o víkednu upeču:-)
Dani, ty máš teda mlsné hafáky, ví, kam jít pro papu, na smeták, jsi mě rozesmála:-)
Taky budeme o víkednu všichni doma, na procházku to asi nebude, u nás totiž pořád prší:-)
Ale tatík mi hned hlásil, že snad bude dělat dveře do naši budoucí koupelky, bude řezat zed, páč udělal úzký vchod, no radost z toho nemám:-)
Jar, tak to já jsem prtavec, ne moc, ale mám jen 164cm a šestku nohu po těhu, předtím jsem měla pětku:-)
Tak to má tedy Tvůj manžel fakt poměrně malou nohu.
Já mám 174, manža 173 cm.
Obuv oba cca 42 (já tedy až po těhu).
;o)
Jarm.
já 170 a manžel asi 175cm.
Bami, to je jenom detail, toho si nikdo ani nevšimne, jak se zakousnou.
Jo, a ještě jsem si vzpomněla, jak jsi tu popisovala maminčinu návštěvu, viděla jsem to naprosto živě a (promiň) docela jsem se zasmála, i když naživo to k smíchu nebývá ani trochu. 🙂
dani už sedím, ale malej se stopro za chvíli vzbudí, medovník hotov, jsem dělala prvně jednu placku jsem víc vypekla a šla mi hůř z plechu se mi polámala, dala jsemji jako prostření, tak se to snad schroupe…jinak chutově mnam…a to to ani není ještě proleželé…tvaroh také miluju…
potřebovala bych vytřít, ale manža asi dneska bude na jednu zed na chodbě dávat sádrák tak to nemá cenu až večer…na vík tu bude mít dceru tak bude veselo se zas nehnu od sporáku a vaření, se jim člověk snaží předkládat dobrůtky…počasí tu stojí za h….jinak to vytečkovat prostě nemůžu…
No Bami, ty zrovna by sis mohla sednout, i když ten medovník, ten bude určitě stát za to. Asi taky něco upeču. Jenže já miluju tvaroh a moji alergici, ách jo, ho nejí.
Jasně, my něco na víkend vymyslíme, ale je to jak naschvál.
Jarmuschko, to mi připomíná našeho synka u nás v posteli, od doby, co začal lézt, to byl poránu masakr, jak po nás skákal, hlava, lokty, kolena v obličeji, na břiše, teď už sice trošku dává pozor, ale taky je to už 20 kilo, takže zase v leže se mi s ním hůř bojuje. 🙂 Mazlit ho baví, dokud se pořádně neprobere a nerozproudí. Přes den chce na klín dost často, ale pohladit, pomazlit a zase řádit. Prostě je to chlap.
ahojky dany tak když neklapne procházka tak je fajn být spolu i tak vymyslet něco pro sebe….a né zrovna uklízení ty myško pracovitá…..
patko s jasmu se culíme vid co bych za tu nohu dala 41 – 42 něco koupit je umění….jinak chválím ty jsi také toho napracovala
jooooooooooo já mám medovník v troubě dšlám prvně tak jsem zvěavá jestli se mi to povede
Daniello, tak k této váhové kategorii se velmi blíží ta moje dvě “miminka“.
Zjistila jsem, že dokud stojím (a něco dělám), jsem “hájená“.
Jakmile si ale na chvilku sednu, už mám nejlépe obě na klíně.
Teď se mi tam obě pomalu už uspokojivě nevejdou, jsou z toho strkanice, a matka trpí…
Tak se pomalu učím i to kafe pít v kuchyni ve stoje, přečíst pár řádků z knížky….
Protože když usednu, nemám šanci.
Už jsem zamítla i “válecí variantu“ á la “valná hromada“ na gauči.
;o)
Lu se mazlila vždy, v rodině je pověstná její věta: “pomazlit, teď!“.
Už se “rozmažlila“ i Any.
Jsem ráda, fyzický kontakt je pro mě důležitý. Jen už je to občas o moje zdraví…
;o)
Ahoj holky,
teda vy jste se rozjely, nestíhám to číst. 🙂
Kosa, pršet sice přestalo, ale i tak je tam humus. Psice mě ráno vytočily, zdrhly na smeťák a se vší labradorsko-prasečí chutí se tam do čehosi daly, tak jsem je chytla za kůži a protřepala, uf, dvakrát třicet kilo. No, ale musím je občas pokrotit, jinak by tam chodily snídat denně. Teď jsou zalezlé každá ve svém pelechu a ani nedutají. 🙂
Postupně vyklízím různé kouty a skříňky a mezi tím trochu pracuju, prostě nic zvláštního.
Jo, taky musím koupit malému boty, já mám, ale zas mě čeká bunda.
Tento víkend budeme konečně všichni doma, no, a počasí asi bude na nic. Tak snad aspoň na menší procházku to bude.
Zavi, ta hudba je taková divná, to buď sedne nebo ne, já mám asi trochu divný vkus, poslouchám od Bacha a klasiky až po různé undergroundové kapely, moc nemusím popík, techno a tak, spíš kytary, rock, některý metálek atd. Takže Plastici mi bodly.
Moc zdravím všechny a jdu to tady dočíst.
Paťko, a jak jste vysocí? Ty a manžel?