Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Improvizovaná plkárna č. 3
Jelikož Improvizovaná plkárna č. 2 je zřejmě zahlcená a přeplněná, zakládám další pokračování…
Během odpoledne jsem poslední příspvěky z předchozí plkací diskuze přesunula sem, abych jí trošku ulevila (a bylo možné ji otevřít i později). Jen mám prosbu – všechno nové pište už SEM, do Improvizované plkárny č. 2 zatím nic dalšího nepřipisujte! Děkuju za pochopení.
PS: Jakmile se podaří problém vyřešit, počítám s tím, že bychom všechny plkárny opět spojili do jedné 🙂
Ahoj sluníčka! Vítám Haninu, chválím výtvory (čepičky a věnečky)…
Nevím, jestli vás to zajímá, ale písnu svoje víkendové zážitky:-))
V pátek z práce rovnou na volby, nachystat, poučit komisi, bo máme zpřísněný režim. Někdo (víme kdo) podal trestní oznámení, že volby budou zmanipulované. Z té strany (politické) jsme měli v komisi dvě škodné a nahlas to říct nemůžete, že jo. Takže furt ve střehu. Večer se místnost pečetila (včetně oken, což se normálně nedělá) za dozoru a fotografování policie (to taky není normální postup). Domů jsem dorazila 22,15, najedla se, kopla do sebe tři panáky a usnula jak špalek. Ráno znovu za dozoru policie se místnost rozpečetila. Dávat bacha na dění ve volební mistnosti, na pohyb osob v budově a před budovou, zda někdo něco nekalého nevylepuje, zkrátka hlídat, aby se tyhle volby napadnout nedaly. Kolem poledne jsem si jela vybrat svoji 2h přestávku na jídlo. Volal manža, jestli se můžu stavit pro pečivo, ať nejde schválně (měla jsem auto). Takové fronty jsem v životě neviděla, takže po hodinovém nákupu jsem do sebe hodila oběd, nervy na pochodu, jestli se po dobu mé nepřítomnosti nedějí nepřístojnosti. Ihned po vstupu do místnosti mi bylo jasné, že dějí. Naštěstí k žádné manipulaci s urnou nedošlo, nic se neprokázalo. Počítali jsme hlasy do osmé večerní, a to za asistence dozoru shora, takže vše 2x pečlivěji, správněji a .. pomaleji. O nervech už ani nemluvím. Snad to máme za sebou. Modlím se, aby průběh voleb nenapadla žádná strana a nezačali se nám rýpat v krabici a výsledcích. Tak ještě 14 dní mírného neklidu.
Neděli jsem si UŽILA. Dopoledne jsme čalounili, uvařila jsem oběd – guláš, upekla perník s ořechama, mírně poklidila a zbyla i troška času spočinout. Hoši chystali v orlovně diplomy, materiály a ceny na Drakiádu. Přes obavy (byl to pokusný 1. ročník) to bylo super, lítalo 20 draků. Pole suché, větřík tak akorát aby to lítalo, déšť přišel až večer. Děti si mohly postavit z A4 dráčky, hrozně jednoduché, ale lítaly jak velcí. To je bavilo snad ještě víc než pouštění těch, které si donesly. Běhaly s nima po poli, vláčely je oranicí… Naléval se horký čaj a čokoláda jako odměna za pouštění byla pro každého. Pár draků bylo vyhodnoceno. Rodiče děkovali, dětem zářila očka. A protože jsme zlanařili bráchu s rodinou a kamarádku se synem, sešli se pak u nás na kafíčko. Po tom stresu na volbách úžasný, uvolněný den…
Dnes se rokuje o chystaných koalicích a chvíli to vypadalo, že nám sem dají “nechtěného“ a že budem houfně podávat výpověď. Momentálně se to mírně přehouplo, necháme to koňovi. Stejně je to nefér, občané si někoho zvolí, druhý s třetím či pátým udělá koalici a prvního úplně vyšachuje… Občas mám pocit, že ty volby jsou na … Tak a teď nám navíc vedoucí sdělila, že už je jasné, že platy dolů jdou, dostali jsme nižší příděl shora.
Beruli, to já taky, už teď kafrám pokaždé, co se musím oblíkat. A to to neošidím, protože jsem strašně zimomřivá 🙂
Tak jsme se nasmáli …
Teda já jsem měla groteskní víkend, jen co je pravda. V pátek se malováníčko trochu protáhlo, tak jsem se přiřítila až kolem sedmý, no do postele jsem se dokodrcala klasicky kolem půlnoci.
V sobotu nic naplánovanýho nebylo, tak jsem chtěla uklízet a přerovnat pokojíček, protože se tam kupily všude haldy věcí.
NO ale než jsem stihla něco udělat, tak volali manželovi z práce, že musí na otočku do Krnova. Chtěl, abych jela s ním, je to dálka, tak aby cestou neusnul.
Koukla jsem rychle, kam že to jedem a vidím, že je to kousek od Matildy, zkusila jsem písnout, ale momentálně dohlížela na voliče, tak ze setkání bohužel sešlo.
Tak fofrem děti k babičce, sbalit věci a vyjet směr Brandýs. Tam byl trošku zmatek, nakonec jsme vyjeli asi v půl druhé a do Krnova dojeli až kolem páté.
Tam zase blázinec, jelikož pan majitel si odjel bůh ví kam. Pak ještě chtěl, aby tam manžel zůstal až do rána. Když jsem podotkla, že asi upad, že mám doma marodný děti, tak nás milostivě propustil asi v půl osmý. To ještě se tam měnila auta – dodávka se kterou jsme jeli zpátka, to je teda šunka. Blbě svítí, špatně jede (pomalu a hrozně žere) a nemá dálniční známku. Takže jsme jeli někudy oklikou. Najednou koukám, že jsme v Čáslavi, Bami, měla jsem chuť se ozvat, jenže bylo už dost pozdě a upřímě řečeno, na žádné návštěvy ani nebyla nálada. V Kutný Hoře jsme dali kafčo a pokračovali domu. Do postele jsme se dostali až v jednu.
V něděli jsme to dospávali a já pak celé odpoledne uklízela ten binec v pokojíčku.
Toť v kostce všechno, teda to je zase román 🙂
Jani,tak to je pecka:DD..řehtám se tu jak kobyla:DD..u nás je krásně,svítí sluníčko,prostě babí léto..a jsem zvědavá,jestli jak píšou na netu,bude sněžit..jen to ne,nebo mě jebne:D..nesnášim to vícevrstvý oblíkání,v momentě než se obuju do holinek s chlupem,aby mi nenamrzly hnáty,tak jsem spocená jak vrata od chlíva..a to nemluvim o beranici a rukavicích,tfůůůůj,už teď mi z toho zebe:D
Ahojky 🙂
Tak dneska první, no to asi všichni šůrujete, ne?!
Hele hledám tak na netu nějaké básničky o cirkusech, když na mě vykouknou vtipy v básničkách – super počteníčko, se řehtám, až mlátím hlavou o klávesnici :-DD
No a jeden je jako stvořenej pro vás, vy pilné včeličky:
“Ja jsem malá včelka, tak dva metry velká, stále vařím, stále peru, že se na to nevyseru !!“
Ještě pár pro zasmání, když je venku tak ošklivo:
“Malinký krteček, z hlíny měl domeček, šláp mu na něj chlapeček, z domečku je hrobeček.“
“Velmi rychlo běží Janko, s rychlíkom ho spájá lanko.“
“Belhám se za autobusem, kéž by mi tak zastavil, běžím dlouho rychlým klusem, v tom se infarkt dostavil.“
“Šnečku, šnečku, vystrč růžky, dokud držim v ruce nůžky.“
“Našel jsem já na ulici, sedmiprstou rukavici. Je to smůla, Boží trest, když mám prstů jenom šest?“
“V parku stojí socha, děvčete a hocha. S neskrývanou rozkoší, každou noc tu sousoší.“
“Po ulici kráčí Zdeněk a je celý od písmenek.Vpředu, vzadu, prostě hrůza, posrala ho v letu múza.“
“Ententiky dva hřebíky strčím je do elektriky, bez okolků bos, zčernám jako kos.“
a jedna hambatá (Petro, neber to osobně :-))
“Nalákal jsem slečnu Petru, na sedmnáct centimetrů. Nyní velí Petra slézt a jít hledat zbylých šest.“
Ahoj holky moje 🙂
Všechny vás moc zdravím, stačila jsem pročíst jen dvě strany nazpět, kdybych se začetla víc, tak asi už ztratím sílu na psaní a tak by jste ze mě nic neměly :-))
Postřehla jsem tu Haninu, takže Haničko vítám tě nazpět a doufám, že tu budeš už častěji 🙂 A držím palečky se stále trvající adaptací.
No co my? U nás se děje pořád něco a je toho moc. Zkrátka taková klasika, chvílemi se skládám na hromádku, chvílemi je dobře.
S Elinkou jsme se trošku pobabraly v takové menší virozce v podobě rýmy. Eli už je celkem v pohodě, bylo to bez teplot a už jí to přechází, ale přesto už jí mám od čtvrtka doma a do školky půjde asi buď na konci týdne nebo až od dalšího pondělí. Mám totiž příští týden odpolední a tak stejně musí na dva dny k babičce, takže jí to nechám doléčit.
Já se léčím za pochodu 🙂 Tento týden jsem měla noční a to ještě s vloženou směnou z pátka na sobotu, takže jsem byla vyloženě nadšená 🙂 Jsem vydyndaná jak citronek, nožišťata pomálu necítím a ruce budu mít za chvíli jak kulturista 🙂
V práci zatím co se týká takových pracovních vztahů, tak je to v pohodě. Odpovědnost v práci je velká, takže si dávám sakra bacha, co pouštím, ale lidé okolo mě jsou poměrně ochotní pomoci, když něco nevím, nebo si nejsem jistá, takže se tam cítím dobře.
Jinak práce je to celkem namáhavá, tedy pokud jde o fyzickou námahu, ale jinak mi docela vyhovuje. Tedy co se týká pracovní doby a toho, že si práci nenosím v hlavě domů 🙂
Nu manžel mi s náporem tento týden moc nepomohl, takže takhle nějak jsem si to jaksi nepředstavovala. Rozhodl se totiž zbourat původní verandu a vystavět novou. Takže to tak nějak stručně popíšu. Byla jsem po noční. Eli vstávala ve chvíli, kdy já přišla z práce, tj. v 6,15. Já se snažila spát po takových dvacetiminutovkách, které jsem měla protkané neustálými prosbami Elinky o cosi a za dveřmi mi vrčela motorová pila, bruska a tlučení kladiva. Nééé že bych byla z toho na prášky, to vůbec. Kdo by byl že :-)))) No zkrátka tři dny pro mě byly tak trošku křest ohněm. Snad už to příště bude lepší.
Tak jsem si postěžovala :-)) a je mi líp. Tak ju, půjdu spát a zítra hledat sílu na nějakou tu podzimní výzdobu. Jsi mě inspirovala Mari 🙂 Jenže zítra to bude opravdu jen ve fázi přemýšlení, páč ráno musím na poštu, pak na sociálku a na zdrávku a musím si dojednat ještě jeden kšeftík bokem, abych nám nějak zaplácla finanční skluzy, no zkrátka by bylo lepší raději ráno nevstat 🙂
Mějte se krásně, snad brzy zase juknu. pa pa
Marísku,pěkný fotky a věnec je moooc hezkej:)..si šikovná:))
Mari
máš to moc pěkné ten věnec.Jsi šikulka.Moc pěkný fotky.
Děkuji za pochvaly.
A tak nás blejskla Natálka…hrozně ráda fotí:-)
Zasloužený odpočinek:-)