Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Improvizovaná plkárna č. 3
Jelikož Improvizovaná plkárna č. 2 je zřejmě zahlcená a přeplněná, zakládám další pokračování…
Během odpoledne jsem poslední příspvěky z předchozí plkací diskuze přesunula sem, abych jí trošku ulevila (a bylo možné ji otevřít i později). Jen mám prosbu – všechno nové pište už SEM, do Improvizované plkárny č. 2 zatím nic dalšího nepřipisujte! Děkuju za pochopení.
PS: Jakmile se podaří problém vyřešit, počítám s tím, že bychom všechny plkárny opět spojili do jedné 🙂
Jarm, snad to uvidíš, až přibudou nějaké příspěvky, vybírala jsem malou fotku a já to roztažené nemám.
Bami, co mě ke kurzu vedlo? To co je jeho cílem: zjistit, že nic není nemožné :-).
Odmala jsem slyšela, že neumím kreslit, v pracovní výchově se mi smáli že nic nevyšiju, neupletu, neušiju, máma švadlena dodnes otáčí oči v sloup, že po ní nejsem, když si nepřišiju pořádně ani knoflík, z tělocviku jsem měla trojku, která mi kazila vyznamenání, v tanečních bych se zahrabala, jak jsem byla levá, manžel o našich dětech říká, že jsou pohybově nadaný po mamince…
A tak jsem si jednou řekla, když jsem náhodou o tom četla, že až jednou budu mít peníze a bude to někde blízko, že to zkusím, že tohle přece já nedokážu, já umím akorát domeček a kytičku.
Až budu mít čas, stáhnu sem klidně víc fotek, kde je vidět, co jsme všechno dělali a jaký je postup.
Není to jen o nějakém poslouchání, je to o kreslení, o psychologii, kdy člověk zjišťuje že nic není na první pohled takové jaké to vidí a je to vlastně strašně jednoduchý – naučí tě vidět věci takové jaké jsou – a když to přesně tak nakreslíš, pak logicky musíš nakreslit přesně to co vidíš, až se to pak zdá každýmu neuvěřitelný :-).
Příště napíšu zas víc, já z toho žiju poslední 2 měsíce, jak mě to nabilo, spousta informací a zážitků.
Např. v práci se mi podařilo,že jsem chtěla postoupit na vyšší pozici na kterou se má pracovat 6 měsíců, já to stihla za necelé 2 měsíce, jednu pozici jsem dokonce přeskočila, což se ještě nestalo, takže se složitě pátralo, jestli to vůbec jde, aby ten přeskok pobral systém atd. Prostě mi to pomáhá ve zvládání věcí, které na první pohled vypadají nemožně a neuvěřitelně.
Jinak jsem bami strašně moc ráda, jak se ti ve školce líbí a jsi spokojená!
Lussy, to je úžasný portrét!
No a vaše zážitky s doktorama, to je zase úplně šílené 🙁
danielko je u tebe něco nového jak ti je?
matildo zareaguji odpoledne nestíhám musím letět…
lussy normálně promiň ale ty vogo a to to píšu slušně, nebo v rovině dětí..to je hustý…no a co no samozřejmě ten obrázek….to je naprostá bomba, já jsem na to koukala s vyvylenejma očima je to krásný a nechápu jak to mohlo být druhý den po poslechnutí si čehosi 😀 já jsem na cenu kurzíku koukala hned jak jsi se o tom zminovala ale to je dost peněz…. Co tě k tomu vedlo se do toho pustit??
jinak hustý je i to tvoje marození i tchánovo, já si tu stěžovala také na parození ale jak koukám tak ten prosinec je hnusnej u víc lidí….
malej je neskutečnej to je fakt šikula s těma písmenkama a celkově..
no a co u nás…nic moc jen ze strany lékařské v práci jsem také jak lussy spokojená ředitelka je fajn o vánocích mi nabídla tykání, prodlouží mi smlouvu ted na neurčito a nebude čekat dlouho, že je spokojená….tak mi tu je hezky…snad to tak bude i dál a bude to klapat…
doma kluci pubertí ale já to rozdýchávám, no a když né tak si upustím páru, o vánocích to bylo fajn kluci spokojení a to pak jsem spokojená i já….
jen ty nemoce pořád útočí, já od 12 prosince druhé atb, acc a nic moc pořád se necítím nejlíp ale není nikde na poslech atd nic..
malej mandle zvládnul a tak jsem si říkala bude klid a den před nástupem do školky teploty, včera u dětské že má rámuje ale jen vincentku no a dnes ráno orl píchání ouška a atb…mě švihne
Do toho je i Míša doma bolelo ho v krku.
jinak tak nějak u nás v poklidu ale teda tím obrázkem jsi mi zasela nutkání….
Lussy, moc ráda bych si přečetla, co píšeš, ale je to moc doširoka, takže se to kryje s pravými sloupečky…
No, třeba pomůžou další příspěvky a posun dolů…
Ahoj holky,
Dani, jsem moc ráda, že ti je líp! Často na tebe myslím.
Marti, tvůj román tu chyběl, ráda je čtu.
No a co já. Je toho tolik, tak to vezmu jen tak letem světem.
V práci super, jsem spokojená až na půdu.
Od půlky listopadu se mě držel taky nějaký solidní bacil, 22.12. jsem skončila po strašně dlouhý době na ORL na pohotovosti, jak víte, taky se radši léčím sama nebo homeopaticky, ale na tohle nezabíralo nic. Střídavě jsem měla rýmu, kašel, horečky nebo jen zvýšené teploty, bolely mě zuby, uši, z těch mi pak začal vytékat hnis, dutiny, no lahoda.
Tak jsem si řekla, že tedy zkusím nějaký odborníka. Většího debila jsem s prominutím leta nepotkala. Takže jsem si přes vánoce pěkně poležela, z ucha pořád trochu teče, ale mám papír na to, že to je zápal švindlu a s pomocí nejsilnějších homeopatik, které účinkují dobře, ale hodně pomalu se z toho vylízávám.
Vánoce jsem měli “zpestřené“ tím, že tchán měl na štědrý den mrtvičku. Včera ho pustili konečně domů, naštěstí jen maličko hůř mluví, jinak dobrý a má nějaké léky.
Ale u něj se přesně projevuje styl, jakým se u nás “léčí“.
Od června, takže přes půl roku ho bolela ruka, jeden doktor říkal zánět žil, druhý karpály, no byl jako řidič na neschopence, protože volant neudržel. Pak jiného napadlo, že má nějaké výrůstky na kosti, které dráždí nervy a to že je ta bolest a že musí na operaci.
Začátkem prosince šel na předoperační vyšetření, kde mu zjistili, že má tlak 220/120, dali mu na 5 dní léky, a čekali, jestli mu klesne. Malinko klesnul a tak ho operovali. PO operaci ruka bolela dál, prý to je normální. Pak ho začala brnět a pak to skončilo tou mrtvicí.
Takže mu postupně dělali různá vyšetření a výsledek je ten, že má trombózu a ta krevní sraženina mu cestovala po těle a dostala se do srdce, tam něco ucpala, od toho byl ten vysoký tlak, špatný přívod krve do mozku a mrtvice.
Takže kdyby ho v červnu nebo o pár měsíců později prohlídli pořádně a nezaměřovali se pořád jen na tu ruku, tak mohl rovnou dostat léky na ředění krve a tohle všechno si mohl ušetřit. No nebudu se rozčilovat…
Jinak děti jsou v pohodě, Marek má ve školce nejbáječnější učitelku na světě, Bamisku č. 2 :-). Od září vyrobil víc věcí než Lůca, která chodí do školky třetí rok. Ti stále jen omalovávají omalovánky.
S Lucy už půjdeme k zápisu, letí to hrozně, je to koza velká, vypadá na 7 :-).
Marek je neuvěřitelně chytrej a šikovnej. Před měsícem mu byly 3 roky a každý den nás překvapuje, no někdy spíš šokuje :-). Např. nám začal číst písmenka. Ukáže na nápis na myčce ARDO a říká: Mami, přečti mi ty písmenka. Tak říkám A – R – D – O. Pak si všimnul na tričku, že má napsáno FROG. Tak to chtěl zase přečíst, říkám F – R – O – G.
Za chvíli za mnou přijde a říká: Mami, tohle písmenko R a tohle písmenko O je napsaný na tričku i na myčce 🙂
Tak už končím, ještě slíbený obrázek pro Lien z kurzu kreslení pravou mozkovou hemisférou. Vlevo je obrázek hned když jsme tam přišli a měli podle časopisu nakreslit portrét a vpravo je výsledek, který jsem nakreslila druhý den, mezitím jsme toho nakreslili hodně, ale tohle je to vrcholný dílo a je tam vidět ten rozdíl před a po :-).Na datum nekoukejte, měla jsem ho špatně nastavený 🙂
Holky, jen než půjdu spát, chci napsat, že vylamovačky jsou už zadané.
Dobrou noc. 🙂
Ahojte 🙂
Dani, neměla bych dneska větší radost než z toho, že píšeš, že je ti lépe. Pořád myslím na to, jak to zvládáš a jak ti je.
Věřím, že rad se vyhrnulo spousta, já už nevyžádané rady dávat nechci, tak jsem vydržela i brnění rukou, abych ti nepsala sáhodlouhý OV… 🙂
Z mé strany to není ani tak o pokusech sama na sobě, když jsem poznala dost lidí, kteří chemo nezvládli a prostě mladí umřeli a to mi nepřijde v pořádku, já to prostě tak cítím, už velmi dlouho, nemyslím, že bych naprosto otočila. Léčit lidi tak, že se zabijí úplně všechny buňky a čeká se, kdo z koho, mi přijde jako hovadina a nevěřím, že nejsou jiné metody, jak spíš posílit obranyschopnost organismu a naopak určitými metodami dosáhnout toho, aby rakovinné buňky neměly výživu.
Dost jsme o tom s manželem v posledních letech otevřeně mluvili a jasně – na stoprocent nejde říct, jak by se člověk zachoval, ale dost věcí se v hlavě urovná a zpracuje, když nad tím přemýšlíš i za nemocné lidi v rodině – bohužel tři ze čtyř to prostě nezvládnou, to je holý fakt, se kterým se vnitřně naprosto nemůžu smířit. A ještě jednu věc dodám – můj názor je, že statistiky jsou prostě kecy přizpůsobené tomu, co se komu hodí – farmaceutickému průmyslu se hodí lhát, na životech lidí málo záleží. A že se rakovina po chemoterapii většinou do pěti let vrátí, mi taky přijde jako dost trefné… A alternativy, které fungují, se prostě na veřejnost jen tak přímo přes lékaře dostat nemohou…
Dani, drž se, na mé radikální názory nehleď, nechci vyvíjet žádný tlak, jen jsem cítila potřebu se zmínit, že já to mám prostě v sobě “jinak“.
A líbí se mi, že si to tady prostě napíšeme, to je v pořádku. Bez útoku, bez emocí. Užívej si klídku, důležité je naprosto odbourat stres. Vedle tebe sice nežiju (bohužel :-)), ale přes písmenka se mi zdá, že tohle jsi zvládla dokonale 🙂
Jo, bacily u nás taky trochu vládnou. Posledních 14 dní před vánocemi marodila Kačka, viróza usazená v krku a v bříšku, zvládli jsme to alternativně 🙂 bez antibiotik a léků, jen sprej na bacily do krku a bylinkové čaje. Doslova se dva dny máchala ve vysokých teplotách a pak už to bylo lepší, bříško pobolívalo ještě tři dny a krk další týden, na Štědrý den už byla dobrá. Teď dohání učení, má co dělat, holka… Na dva dny lehl i Vladánek, ale ten byl hned ok. Já jsem celou dobu zvládala, protože množství práce bylo tak obrovské, že jsem chodila nad ránem vstát a v šest ráno už jsem musela být na nohou a takhle celý prosinec. Takže jsem si žádný bacil nepřipouštěla.
Pak přišel výlet do Ostravy na vánoční nákupy – 22.12. a strávila jsem pár hodin s mým malým synovečkem, který zrovna první den marodil. Asi to byl kvalitní bacil, protože uplynulo 6 dní a já nudli u nosu, červený krk a teď se doléčuji, je mi nic moc, ale den ode dne je to lepší, takže zítra bude ještě líp. Jen ten nos, kdyby tak nebolel… 🙂
Ale to jsou naprosto malé věci.
Ha, teď už nevím, kdo co psal – Jarmusch o slepicích a kočce… 🙂 Naše tři kočky sousedovic slepičky neřeší, líně na ně koukají, ani je nehne… 🙂
Matušenka o pejskovi – ? Snad bude ještě dobře, naši známí mají fenku maltézáčka, má nemocné srdíčko, už před rokem ji chtěl vet. utratit, nebylo jí vůbec dobře, ale páníčci si ji odvezli domů, že ji nechají dožít… Betynka po pár dnech ožila a dnes už je to rok, dál pobíhá, vyleze i do schodů, je stále šikovná a dělá jim radost. Tak držím palečky, třeba bude ještě líp.
Ještě Jani těhulka, co už to má za pár – jo, nemoci v těhu jsem si užila třikrát, nezbývá, než vydržet, chtělo by to posilovat imunitu velkými dávkami vitamínu C a D a třeba kapsle s Omegou 3 také dost pomáhají na imunitu, je toho víc, až se mrně narodí, bude všechno trápení zapomenuto 🙂
Holky, jdu na velehory prádla na žehlení, jak mě se nechce… ale hypnotizovala jsem je dost dlouho a samy od sebe se nezmenšují, tak nevím… asi mi nic jiného nezbyde… 🙂
Holky, není nad kávičku po týdnu. 🙂
Jak to čtu, nemoci lítají vzduchem, Jančo, ten přístup, člověk někdy prostě jenom žasne.
Bami, ty toho máš letos taky už na dost dlouho dopředu vybráno.
Mám pocit, že ty viry jsou čím dál agresivnější, nejlepší by bylo nechodit mezi lidi, ale děti stejně něco vždycky přinesou
Jé, čivavku by strašně chtěl syn, ale zatím má aspoň tu odkrmenou kočičku. Musím se odhodlat taky s fotkama a dát sem něco.
Holky, ještě se chci zeptat, nechtěl by někdo knížku vylamovaček? Jsou to ty skládačky bez nůžek, syn z toho vyloupal dvě stránky a nechal ležet, je to docela tlusté a je mi to líto likvidovat, tak kdyby měl někdo zájem, vím, je to takový dar nedar, ale poslala bych na své náklady. Tak když tak napište do OV, kdo bude první. 🙂
Manžel dnes hraje s kapelou, tak jsem do večera sama doma, syna odvezl ráno babičce a mě tady nechali, dala jsem péct kuře s mandlovou nádivkou, no, jak můžu jíst, tak si to prostě užívám.
Bami, díky. Taky si říkám, že už by to mohlo stačit. Jenže v těhu se každá nemoc špatně léčí, prakticky nemůžeš nic a pak se to takto táhne. Já jsem o takto marodila loňský šk. rok už od září, co jsem nechytla v práci tak od malé ze školky. Celkem jsem byla za celý šk. rok 7 týdnů na neschopence a brala dvoje atb. Letos jsem si libovala až do začátku prosince. Už to musím nějak vydržet.:-)