Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Improvizovaná plkárna č. 3
Jelikož Improvizovaná plkárna č. 2 je zřejmě zahlcená a přeplněná, zakládám další pokračování…
Během odpoledne jsem poslední příspvěky z předchozí plkací diskuze přesunula sem, abych jí trošku ulevila (a bylo možné ji otevřít i později). Jen mám prosbu – všechno nové pište už SEM, do Improvizované plkárny č. 2 zatím nic dalšího nepřipisujte! Děkuju za pochopení.
PS: Jakmile se podaří problém vyřešit, počítám s tím, že bychom všechny plkárny opět spojili do jedné 🙂
Já taky dávám malé do školky kombinézu, už od minulého týdne. Sice nebyl po ránu takový mráz jako třeba dneska, ale když jdou na procházku, tak aby neprochladla. A taky je dřív oblečená :-).
Malý spal v kuse skoro 4 hodiny. Nebrečí, nemá teplotu a sám si hraje. Tak snad je to za náma…
My máme lehce pod nulou -4-6, ake k tomu vítr, takže vymrzlí jsme až hrůza.
Matildo taky to vnímám s ex, že dostal velkou šanci, taky dostal hodně varování, nebylo to poprvé co spadl a rozbil si hlavu, ale asi pořád nepochopil co pochopit má. No a všichni víme co předchází pád….
Chtěla jsem ještě napsat, že jsem zkusila upéct toho kohouta a můžu říct, že takové “kuře“ jsem ještě nejedla, fakt mňamka až se mlsně rozhlížím dvorem, který je největší :-)).
Zuzi, mě taky ráno synek- puberťák pěkně nakrknul….odmítl si vzít kolem krku šálu… a to šel taky jen s tenkou mikinou, která se sice zapíná ke krku, ale že by nějak ten krk chránila se říct nedá…
Malé jsem do školky dávala kombinézu, přestože u nás není po sněhu ani památky. Ale tak nějak jsem měla lepší pocit z toho, že je prostě líp “zababušená“ 😉
Kolik stupňů u nás bylo netuším, nemáme venkovoní teploměr…ale vzhledem k tomu, že normálně nenosím vůbec rukavice a dneska jsem si je vzala, tak asi hodně velký mráz 😉
Tak to já od nás hlásím -18°C …
Jsem fakt ráda, že parkuju přes noc v garáži.
A že tu a tam jedu do Brna a zpět, což je cca 130 km jedna cesta – to se mi snad ta autobaterie nabije.
😉
Lussy velká holka už jsi,nicméně to neznamená,že bys měla sama řešit všechny problémy 🙁 je divné období,chlapi a my všichni stárneme a měníme se a někdy vyslovíme i černé myšlenky a nemusí to nutně znamenat,že vše černé je…moc držím palce ať se to u vás vyvrbí 🙂
V sobotu bylo parádně,shodou okolností byl u nás ples sportovců,takže bylo hooodně lidí v oné restauraci a potkala spoustu známých co jsem dlouho neviděla 🙂
Mari vše nej k svátku,všechny vás zdravím a přeju pěkný den 🙂
Ahojte všechny 🙂
Tož u nás taky pěkná kosa,nicméně ráno docela sejmula puboška,když jsem viděla v jakém oblečení se chtěla vydat do školy.Takže byl hned po ránu kravál,protože na mě koukala jak mimozemšťan,proč se má jako přiodít a nelíbí se mi,že chtěla jít v letním tričku a jen slabší mikinu.Mě z ní trefí..
Prdelku jsme taky od zítra odhlásili ze školky,jdeme oba na ranní a představa jak v těch mrazech jdeme na šestou do školky je pro mě čílená,tak ho odpo vezeme do k babičce.V čem půjde zítra dcera do školy asi ani vědět nebudu chtít 😀
Zdravím všechny z Arktidy 🙂
Jelikož jsem si přečetla článek, že k nám přišly arktické mrazy, tož hlásím od nás -17. Vůbec mě to netěší. Vladánka jsem odhlásila ze školky a světe div se, ráno jsme si lebedili do půl deváté 🙂 Přišel se za mnou pomazlit a pro pochvalu, že tak dlouho spinkal 🙂
Odpoledne musíme na poštu, taťka si objednal nové pracovní kanady – no, nové, už vychozené, z nějakého army bazaru, a už došly, ale byla jsem na suchu, tož musel vybrat penízky z účtu, prý už poslední, tak jsem zvědavá… Vůbec se mi do toho mrazu nechce, ale obleču i prcka a zajdeme spolu, ať nesedí celý den doma u pohádek. Je to zlatíčko, pustí si sám Minimax, u toho si celý den hraje s Legem a já v klidu účtuju, fakt mám moc hodného syna. Odpoledne sice, jak dojde Kačka, tak je tu rušno, na jednu stranu si moc pěkně hrají, mají období “domečkování“ a hraní na rodinu, takže Vladánek celé dny dělá miminko a furt ječí jak siréna, na druhou stranu to přináší spoustu neshod a hádek, takže je u nás opravdu rušno a to už se moc pracovat v klidu nedá. A večer zase vyžaduje pozornost velký Vladan 🙂
Vařím zapékané brambory a už se těším, tuhle mňamku miluju. Pro Vladánka mám ještě ze včerejška ze školky fazolovou polívku, včera se totiž kamarádka, co tam má své dva kluky, nedostala s nimi do školky, protože auto prostě v mrazu odmítlo poslušnost, tak tam volala a přenechala mi své dva obídky. Na druhé měli rýžový nákyp, tím mé děti pohrdly – fakt nebyl nic moc, ale já ho dojím 🙂 Ale polívka napůl čočka napůl fazole je výborná, no, bude ji dojídat ještě zítra, bobík, ale nevadí mu to, má ji rád. A k tomu jsem mu vytáhla z mrazáku jahodové knedlíky, byly tam poslední dva, takže je dneska dojí a brambory, jestli zbydou, dostane zítra…
Frančice, 5l Ferneta nezávidím, asi bych ho pila dalších 10 let v létě coby oblíbený Bavorák, jinak mi dělá dost zle od žaludku 🙂 Ale určitě se neztratí, třeba si občas nějaká návštěva dá, k mimořádné příležitosti, co? 🙂
Já zatím vysvědčení moc neřeším, Anička je v osmičce a sama ví, na kterou školu se chce dostat, jaký musí mít průměr a dost hodně se snaží to dodržet, takže má pochvalu a nemusím nad tím moc přemýšlet. Kačka, ta je typický dvojkař, občas to někde zaskřípe trojkou, takže to musíme vždycky zachránit, ale jsem za ten její prospěch moc ráda, protože s poruchou učení je to až zázrak, jak dobře to zvládáme 🙂 A velký dík patří i paní učitelce, je to poklad 🙂
Lussy, to, co jsi napsala v tom posledním odstavci, je tak pravdivé, až mě mrazí. Asi to tak v životě je u nás u všech, ale neřekla bych to líp, než ty. Ale zní to dost smutně, je mi líto, čím procházíš. Jasně, svěříš se s tím, co potřebuješ vyventilovat ven. Takže to na mě působí, že tak nějak víš, jak se s tím popereš… ach jo, snad se to všechno mezi vámi srovná a nezůstaneš na to všechno úplně sama.
Lien, to je opravdu zázrak, že se z toho tvůj exmanžel tak dostal. Působí to na mě i přes ty řádky a na dálku tak zvláštně spirituálně, neumím to moc dobře popsat, ale byla mu prostě ještě dána veliká šance, cítím v tom prostě vyšší záměr, proč to tak je… Snad se nepletu… Ale i kdyby jen proto, že Maruška prostě neměla přijít o tátu… Určitě všechno dobře dopadne.
Všechny zdravím, musím od té klávesnice na chvíli pryč, mám úplně zmrzlé prsty, ono se tu sice topí, ale od dveří strašně fouká, zase se nám servala ta izolační páska, takže tu sedím v roláku, svetru a mikině, ale ručičky pořád trpí 🙂
zase román… 😀
Kdo tu nadává na chlapy??? Připojuji se. A mám to doma hned 2x. Puberťákovi jde o jeho budoucnost a učit se nechce. Tak jsem dneska zvědavá na to vysvědčení. Minulý týden měl docela hoňky, protože mu dost známek vycházelo mezi 2-3. Myslela jsem, že mě trefí. A ještě mi to oznámil s takovým klidem, jako by se nechumelilo.
Také jsme byli v sobotu na hasičském bále. Hudba výborná, lidí ale moc nebylo a dokonce jsme v tombole vyhráli 5 litrového ferneta. Kdo ho bude pít, to teda nevím, já piju citruse a manža zelenou.
Mari – všechno nejlepší, hodně zdravíčka, štěstíčka, pohody a lásky Ti přeju k svátku.
Lussy, malej je ohromnej frajer v těch brejličkách a hrozně mu sluší.
Tak Vám přeju, aby ty vaše prďolky ve školce vydržely dlouho a žádná nemoc je nezklátila.
Měj se hezky a opatrujte se.
připojuju se k přání Marice, hodně lásky a klidu přeji.
Lussy malá dnes šla taky do školky hodně moc se těšila, tak at nám tam ty holky trošku vydrží :-).
Mari, všechno nej nej k svátku!
Včera jsem jela s malým pro jistotu k doktorovi, protože dnes mám auto v servisu a mění to prasklé čelní sklo.
Přes den jakž takž dobrý, teplota buď žádná nebo do 38, ale v noci přes 39 (3 noci za sebou) a řev a řev. V noci z neděle na pondělí řval opravdu jakoby do něj bodali nůž až ráno v půl čtvrtý usnul.
Sedimentaci má dobrou, zítra odpo budou výsledky moče, jestli to není zánět ledvin, ale dnes je mu o něco líp, nechce jen chovat a i v noci plakal dohromady asi jen 4 hodiny, tepltou nemá. Tak si myslím, že to budou zuby.
Ráno tu bylo -13, manžel vozí Lucy ráno do školky, abych nemusela s malým. A doma jí nechávat nechci, je šťastná, že tam chodí a víkend byl děsný – já celý den Máru na ruce, ani uvařit jsem nemohla a ona kňourala, že si s ní nehraju.
No a já a manžel – holky podrobnosti našeho rozhovoru vám psát prostě nemůžu. To co jsem slyšela, byla taková ťafka, že jsem se z toho ještě nevzpamatovala. Pamatuju si, jak jsem si myslela, když mi bylo 18, že jsem teda dospělá. Pak jsem si udělala řidičák a myslela jsem, že teď teda jsem opravdu dospělá. Pak jsem si to ještě myslela, když jsme koupili dům, když jsme se brali, když mi umřel děda, když se narodila Lucy a naposledy, když se narodil Mára. To jsem měla pocit, že jsem prostě opravdu “velká holka“.
Tak až po našem rozhovoru mám pocit, že jsem opravdu dospěla a snad konečně vím, s kým 18 let žiju. Ne že by to bylo radostný zjištění, ale vím na čem jsem.