Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Improvizovaná plkárna č. 3
Jelikož Improvizovaná plkárna č. 2 je zřejmě zahlcená a přeplněná, zakládám další pokračování…
Během odpoledne jsem poslední příspvěky z předchozí plkací diskuze přesunula sem, abych jí trošku ulevila (a bylo možné ji otevřít i později). Jen mám prosbu – všechno nové pište už SEM, do Improvizované plkárny č. 2 zatím nic dalšího nepřipisujte! Děkuju za pochopení.
PS: Jakmile se podaří problém vyřešit, počítám s tím, že bychom všechny plkárny opět spojili do jedné 🙂
Ahojte 🙂
Lussy, jsem na tom podobně, taky čtu pravidelně, ale na reakci už potřebuji čas navíc a většinou ji odsunu na později a pak už uplyne další den a nic…
S Marečkem opravdu radím stěry… Víš, nemusí to být hned něco vážnějšího, jako třeba celiakie… Já jsem tyhle průjmíky zažívala s oběma holkama, když jsme ještě chodily na sídlištní pískoviště, ať jsem dělala, co jsem mohla, tak se jim ten písek do té pusiny dostal a vzpomínám si na ten vleklý průjem, který jakoby nic nás navštěvoval co druhý třetí den a trvalo to měsíc, než bylo všechno v pořádku. Stěry byly dobré, žádná agresívní baktérie se tam neobjevila a přesto měly holky úplně stejné příznaky, jako popisuješ ty u Marečka. Řešila jsem to dlouhodobým braním Hylaku, tehdy ještě nic moc na výběr nebylo jako dnes, ale Hylak spolehlivě zabíral. Třikrát denně na lžičku a ta střevní mikroflóra se dala dopořádku.
Každopádně by ho měl vidět lékař a uvidíš, co doporučí dál. Držím palce.
U nás vše ok, štěňátka se mají čile k světu, baští jak zjednaní, naštěstí jsou jen tři a Beluša má mlíka víc než dost, takže jsem to přestala úplně kontrolovat, jsou čisťounká, olízaná, stará se o ně pěkně, já jen chodím čistit pelech a vyvařuju a vyvařuju hadry… Dneska jsem zasloužilé matce dala plnotučný tvaroh s rohlíkem, oblizovala se až za ušima 🙂
Lien, trápení s kočičkami nezávidím. Proto jsem ráda, že ty naše jsou jen venkovní. Když mají trápení, tak si odlezou někam daleko a buď přijdou, až se dají dokupy, nebo už ne. Jednou jsem léčila Simbovi potrhanou tlapku, měl rány od stehna až dolů, asi od nějakého hafana, nestihl včas utéct. Ale zvládli jsme to, jen jsem mu to dezinfikovala jodisolem a zbytek zvládla příroda. A před dvěma lety tady řádil svrab, spousta koček v okolí to zaplatila životem. My jsme ty naše, když se začaly hodně drbat na hlavě a kolem uší, okamžitě odvezli na veterinu i se psem, všichni dostali po třech dávkách nějaké vakcíny a od té doby ťukám, zvládly to a jsou čisté, celkové výlohy na čtyři zvířata byly 600,- Kč, což nás mile překvapilo, až mě mrzelo, že to takhle neudělal každý majitel, mohlo se té epidemii zabránit…
Nepomohla by nějaká bylinková kůra? Nebo je prostě nechat tak, ať si s tím příroda poradí sama? Já si nedokážu představit, že bych musela v tomhle finančním srabu, v jakém jsme, ještě takhle řešit výdaje za veterinu, ale to se lehce mluví, sama nevím, jak bych to řešila.
A ohledně včel – to mě fakt mrzí, že tenhle rok vypadá tak zle, doufám, že náš včelař, od kterého dostávám každoročně medy, na tom nebude tak zle, jak popisuješ, život bez medu si doma nedokážeme představit.
Jo – Mari, a koťátka, ty se nám zatím povedlo každý rok udat, ale uvidím letos, jedno jsem slíbila dětem nechat, zbytek možná bude muset být zredukován, tak bych zavolala dědu, můj muž toho fakt není schopný.
Holky, běžím, za chvilinku mám herničku, je třeba nachystat všechny věci na velikonoční tvoření, pořád to tahám jak kočka koťata sem tam nahoru a dolů, příští týden v sobotu to vyvrcholí a pak chci mít klíííííd !!! V lednici mě čekají těsta na perníčky, zkoušela jsem tři recepty, všechno pečlivě poznačila a teď uvidím, které je super a které ne… 🙂
Ještě jsem chtěla vyzkoušet jedno, které vypadá náramně, ale do toho mi chybí rum, a kupovat celou láhev kvůli dvěma lžícím se mi jaksi nechce 🙂 Ve čtvrtek mám šichtu v hospůdce, tož tam půjdu s malou lahvičkou a zaplatím si panáka rumu 🙂
Maryskovi držím palce, myslím na tebe Maji, ať vše proběhne hladce, manžílek ať se nestresuje, u toho vůbec nemusí být, jen ať je po ruce a hned se s miminky poňuchňá, pokud to půjde, já věřím, že ano, všechno bude v tom nelepším pořádku 🙂
A zdravím Zavu, těším se, až se pochlubíš s tím tajemným výtvorem 🙂 A taky Hanču, Virenku, až nahlídne, Matušenku, co už se zase neozývá, bamisku a taky Jarmuschku, krásné jaro všem 🙂
Ahoj holky,
všechny zdravím, hlavně Marýska – moc držím palce!
Čtu, ale nějak nemám energii reagovat.
Jak jsem psala minulý týden, že malý má nějakou tu střevní chřipku, tak to má pořád. Už mám z toho hrůzu, že skončíme v nemocnici. V pátek ho ale vezmu k pediatrovi ať mu udělá nějaké stěry.
Už mě napadlo i to, že má celiakii. Trvá to už 14 dní, nejdřív mě napadlo že to je zvláštní reakce na očkování (dostal 4. hexavakcínu), ale to by asi netrvalo tak dlouho.
Je to takový zvláštní průběh, Lucy když tohle měla, tak prostě třeba 2 nebo 3 dny kadila a kadila a pak se to lepšilo. On má 1 den průjem, ale vykaká se jednou, zato pořádně, pak 2 dny vůbec nekadí, pak zase 1x průjem, pak druhý den nekadí a tak dokola.
už 14 dní nejedl nic pořádnýho, jen suchý rohlíky, rýži, brambory, kuřecí maso, banány, kuskus, asi 2x borůvkovou přesnídávku.
Snažím se do něj dostat Smectu, ale 3 sáčky denně to teda nejsou, má to hnusnou chuť a v jídle to nepozře vůbec a v čaji jen když má velkou žízeň. Taky mu dávám po lžičkách Kulíška, ale toho jestli do něj vpravím 2 deci za den tak je to moc. S homeopatikama je to to samý, jsou rozpuštěný ve vodě, takže zase po lžičkách.
Laktobacily míchám do jídla, ale přijde mi, že má nos už i na ně a převaluje to v puse.
Jinak si hraje, je úplně v pohodě, jen minulý týden 2 dny blinkal, měl teplotu a hodně spal, teď se chová jako vždycky, akorát, že najednou začne plakat (asi ho bolí bříško), pokadí se a je zase spokojenej.
tak okýnko jsme dostali taky,protože moc slov za sebou ho děsilo,a potom když četl moc rychle tak ho to zpomalovalo,ted čte bez toho a pohoda,sám nic neudělá,ale pomaličku to pořád zkouším,jenže sotva odejdu konec zvonec,mezitím přestávky,být v klídku,měnit předměty,no je to na bednu,až budu zas chodit na směny tak nevím jak to budem dělat,a večer se jdem projít,samo až je trošku tma,nebo projet na kole,prostě po tom všem vypnout a pak jen večeře,koupání,chvilku zprávy a hurá do pelechu,
mari nevím jak se normálně dlouho učíte, ale zrovna u těhle dětí délka je problém raději po chvilkách a odejít, rychle se unavují a stejně se pak nedokážou soustředit…
prosím tě uvidíš že zítra bude líp v dnešní době je to polovina třídy, tak bud ráda že je zdravá apohodová holka, a učení holt nebude na stálé jedničky a komu to vadí? chodím do ppp sama co nás vyšetřuje tak má kluka také dyslektika a vystudoval vysokou, jen je to stojí víc úsilí…
hlavně nevěš hlavu zatím nic nevíš tak je možná předčasné dělat závěry….
a hlavně vážně ti poradí co s tím…kluk špatně četl, spojoval dvě slova na řádku nad sebou atd, dostali jsme takovou pomůcku okýnko a tou si jel po řádku a objevovalo se mu tam jen slovo co měl číst…ted čte dobře bez okýnka….čtení jsme začínali jednoslabičnými slovy a pak přidával, byly na to tabulky…není to nic šíleného jak to vypadá neboj sluníčko neboj…
Zdravím všechny, koukám, že jste se tu trošku rozepsaly 🙂
Ahoj Matušenko, a jak se ti vlastně líbí v třídírně, nějak jsem nezaznamenala nové zprávy, jen že tam půjdeš kvůli prac. době.
Matildo, jsem ráda, že pejsci přežijí, a přeju hodné zájemce.
Mariko, tak hodně trpělivosti. Taky teď čekám na termín v PPP a docela jak se to přibližuje mám pořád větší a větší obavu, co nakonec vyřknou. I když si pořád říká, ať si říkají co chtějí, je prostě živá moc a časem se to srovná, přeci jen…. No uvidíme, možná že opravdu nic nebude, jen neposedná.
Teď jsem si zrovna říkala, že Maruška už v Laury věku chodila, začala přesně 10m a 10 dní, to už Laurinka přeskočila a pořád nic, ani okolo nábytku, jen se postaví a zase si sedne zpátky, ale ťapat nechce, tak se těším na klidnější povahu :-).
No a ke zvířectvu, holky kočky zase na hromadě, už mi klepne.Manžel zuří, těch peněz, no ale kdo to mohl tušit, já měla vždycky kočky zdravé, nevím, co to má být tohle, ale co teď, nechat je nechci a zabít, fuuuj, to bych taky nemohla, takže jezdíme na veterinu a platíme a platíme a kočky týden drží a pak zase měsíc platíme a platíme, už jsem dokonce hledala homeopata veterináře, jenže daleko předaleko bývá, ale tohle asi nemá smysl. Jen nechci slyšet reakci, až to navrhnu doma :-(.
No a včeličky taky letos dopadly nějak zle. Ze sedmi jedny úplně pryč, protože hřály plod a umřely hladem :-(. Další dvoje jsou v pořádku a zbytek nemá nakladeno, tzn., že jsou nejspíš bez matky. Ach jo, učiníme nějaký pokus o záchranu, ale moc to nevidíme, takže asi taky přijdou pryč a pokud se letos nebudou hojně rojit, bude medíčku málo maličko.
Manželovo tatí nám sice slíbil vypěstovat nějaké matky, ale jak je potom včelky přijmou a zda se to vůbec všecko povede je ve hvězdách, tak snad o ně nadobro nepřijdeme.
Kozenka ještě nerodila, ale už sotva leze, tak čekáme každým dnem. Druhá určo nezabřezla, i kůzlat bude letos málo.
Jinak mám obr radost, že jsme se domluvili na vzdělávací “dovolené“, je to seminář o výchově dětí, http://www.naomialdort.cz/home/seminar-prudka, tak v květnu vyrážíme, kdyby jste tam někdo jeli, tak koukejte dát vědět, uvidíme se :-).
No a jaro už je opravdu za vrátky, už nám krásně přitápí topení ze solárů, tak si krb chvílemi odpočine, jsem ráda. Máme se dobře, Marušku mám druhý týden doma, protože kašlala a teď je zase prochrlchlaná školka, tak musím ještě počkat až odpadají a snad příští týden už půjde.
Zub mi přestal bolet ale nevylezl, tak nevím co to bylo.
hezké dny všem
Jo holky, já to překousnu, ale nikdy bych nevěřila, že zrovna mé dítě, vím, je to prdlačky oproti tomu autismu, jak psala Zava, ale i tak mě to ve skrytu duše hlodá, ale tak zkusíme tu důslednost, každý den o půl hodinu déle cvičit, hlavně v klidu nebo se mi rozbrečí a chytne nervíčky, to už je taková klasika, to by v tom byl čert, aby se to nesrovnalo……….aspon trochu se pokusíme o nápravu 🙂
Tak nevím, po kom ty geny to děvče má, asik po sousedovi, se ho budu muset zeptat, co mu říkají čárky, háčky a písmenka 😀
Jarm, přesně tak, s náma se nikdo neučil!!! já musela sama, za pětku jsme byla bitá a musela jsem se biflovat, nebojte, těch pětek bylo pár a jedna z nich z hudební výchovy, jsem před tabulí zpívala písničku a pořád mi přišla k smíchu…..* říkal buben base, že pan klárinet, včera při muzice, čtyři noty sněd*………………no mě to prostě přišlo k smíchu a pořád si to pamatuji dodnes a živě 😀
A ještě ke svému biflování, jsme musela učit bratry, to byl pohul………..ale zase ted vidím výhodu, že ještě ledacos si pamatuji, takže snad dokáži v budoucnu Natuši poradit s učením, i sešitky jsem jí po mě schovala 🙂
Uf, jdu se natáhnout, nebo tu usnu…………tak zatím pápá 🙂
bami máš pravdu,nejhorší je si to přiznat,ale pořád doufám,že bude líp,jsem přesvědčena,že to ví,umí,jen neví jak na to.a tlak rodiny,hruza,kor švagrová nechápe jak se někdo neumí něco naučit,přitom ve fabrice by byla k ničemu a že nemá kamarádky taky o něčem vypovídá.tak jsem se zaměřila na prak.věci,v sobotu jde do obchodu na pečivo,ruzné dom.práce atd.pořád říkám,že vše chce svuj čas.len
Mari, musíš být ráda, že má Natálka aspoň snahu. Představ si, kdyby s tou poruchou byl kluk, kterému je to fuk…
Nedívali jste se? Včera na dvojce byl film o rodině s autistickým klukem… americký tuším, s titulky, ale i tak jsem u toho seděla s “pusou dokořán“ až do té půl jedné, kdy to končilo. (Do jedenácti jsem žehlila a pak jsem si před spaním musela odpočinout 🙂 Všem rodičům s dětmi s poruchou se hluboce klaním.
Aha, tak byl australský – Bílá vrána. Na dvojce.
Bami, Mariko,
s námi se rodiče v podstatě nemuseli učit. Jen v první třídě, tam se doporučuje aspoň dohled při psaní, čtení, počítání (tohle mi Any bojkotuje – udělá si ty úkoly už v družině, nebo než stihnu dosmýkat nákup do kuchyně).
Pak jsem zažila ségru s potomkem – nikdo na to nebyl zvyklý, tak nastalo trochu pozdvižení v rodině.
Ale ustáli to všichni se ctí.
A pro nás mladší sourozence s mladšími dětmi to byla průprava…
No jsem zvědavá dnes…
A ještě nás čekají konzultační hodiny…. já tam chodím i s holkama, protože je vyzvedávám z výtvarky a nestíhám je nikam “odložit“…
No, uvidíme…
😯
…a tady opět vidím výhodu dvojčat.
Jedna na 99,9% pečlivá a bezproblémová (úkoly si tak trochu partyzánsky dělá v družině…).
Druhá je “free“ – fólie počmárané, na sešitech oslí uši. Píše hezky, jen když ji opatrně a pečlivě namotivuji na soustředění (ale to já už teču).
Teď zatarmanila nějaké kartičky do AJ, tak mi včera šeptala do ouška, že dostane pětku – dneska ráno cestou do školy tichá obavami z reakce pančelky…
Jsem zvědavá, s čím dneska přijde.
Ale ve čtení jsou vidět pokroky.
Návštěva psycholožky ve třídě nás čeká též – víceméně počítám s tím, že nás pozvou. Otázka, jestli jen s jednou, nebo s oběma…