Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Improvizovaná plkárna č. 3
Jelikož Improvizovaná plkárna č. 2 je zřejmě zahlcená a přeplněná, zakládám další pokračování…
Během odpoledne jsem poslední příspvěky z předchozí plkací diskuze přesunula sem, abych jí trošku ulevila (a bylo možné ji otevřít i později). Jen mám prosbu – všechno nové pište už SEM, do Improvizované plkárny č. 2 zatím nic dalšího nepřipisujte! Děkuju za pochopení.
PS: Jakmile se podaří problém vyřešit, počítám s tím, že bychom všechny plkárny opět spojili do jedné 🙂
Ahojte holčiny moje…
Uplynul týden a jsem tu s novými zprávami. Kačka šla v pondělí 10.2.do školy, rýma ustoupila. No a s Vladánkem jsem zajela do té nemocnice na příjem, že ho prostě proklepnou, jestli je zdravý nebo ne. Celý víkend už si na nic nestěžoval, tak jsem to riskla.
Ve dvě hodiny odpoledne jsme byli přijatí, Vladánek byl zkonstatován jako zdravý 🙂
Takže super, odvedli nás na pokoj, kde mě pochytila naprostá euforie. Hned jsem psala smsky, že jsme v interhotelu. Dětské oddělení v Krnovské nemocnici je celé nové, nádherné, čisté, barevné, nesmrdí to tam jak jinde, na pokoji jsme se hned cítili moc fajn. Byli jsme tam sami, až druhou noc nám dali na pokoj maminku, která měla miminko na Jip. Jen se tam vyspala a hned v 7 ráno zase vystřelila, takže jsme víceméně byli sami celou dobu. Pokojík s televizí, sociálním zařízením, postele polohovací, povlečení bylo voňavé, Vladánek velkými okny pozoroval sanitky jezdící pod oknem. Hráli jsme spoustu her, střídavě jsme si chodili hrát do herničky, která byla celkem hezky vybavená, tam si Vladoš hrál spokojeně sám a já si mohla číst. Personál byl skvělý, pořád v dobré náladě, sestřičky usměvavé, měli jsme tam i ošetřovate, který neustále sršel vtípky, ošklivý chlap, ale sympaťák, pořád se chodil ptát, jestli něco nepotřebujeme.
V úterý nás nechali vyspat do 7 hodin, pak sestřička přišla, dala Vladoškovi do pusy vypít oblbovák, a do hodinky byl na sále. Mohla jsem ho vyprovodit až tam, pak po dvaceti minutách pro mě na pokoj přišla sestřička, že už ze sálu volali, tak si máme pro něj zase zajít. Dvě hodiny po narkóze jsem si teda užila – nevěděla jsem, jestli se mám smát nebo brečet. Vladoš řval jak tygr. Vadilo mu, že je nahatý, vadila mu kanyla v ruce, měl samozřejmě žízeň, řval, že si chce jít hrát, že nechce ležet, ryčel, že jsme hnusní, že to je hrozná nemocnice, že doktoři jsou hrozní, sestřičky jsou na něho hnusné, já jsem hnusná maminka – doslovně 🙂 Prostě dvě hodiny pekla.
Pak to ale najednou ustalo, mohl vstát, oblíct se, napil se, po chvíli dostal oběd, snědl polívku a naprosto odpadl a dvě a půl hodiny po polívce spal jak špalek:-) no a pak se vzbudil a byl úplně v pohodě.
Pak přišla doktorka kouknout se mu na pinďu a ukázala mi, že mu to vlastně nešlo stáhnout ani odlepit, protože na sále zjistili, že je to opravdu moc úzké, takže mu udělali plastiku, v podstatě mu to na jedné straně nastřihli, má tam pár stehů.
No a pak začal boj. Zaživa se mu to muselo stáhnout a mazat pod předkožkou mastí – ophtalmo-framykoinem a to byl strašný drasťák. Museli jsme ho držet čtyři, a to se muselo dělat do večera a druhý den několikrát. Prostě si to chudák protrpěl, ale bolelo to vždycky jen pár minutek po tom, pak už si hrál bez problémů.
Ve středu nás pustili domů a od té doby bojujeme doma, protože ač stahujeme a mažeme 3x denně – doktor říkal 2x, že stačí, tak se mi zdá, že na jedné straně už se mu to zase přilepuje zpátky… pooperační rána se mu už téměř zahojila, už ho to stahování ani moc nebolí, ale není to už možné tak hodně stáhnout, jako to udělal urolog chvilinku předtím, než nás pustil z nemocnice. V úterý máme jít na kontrolu, tak uvidím, co nám řekne.
Ani nevím, jestli jsem udělala dobře. Sice, byla to pro mě dovolená 🙂 odpočinula jsem si, bylo to lehárko, kávička, dobré jídlo 3x denně, k tomu dobrůtky z domu, neustálé hraní, při kterém jsme se fakt nasmáli, ale na druhou stranu, pokud by se mu to mělo pořád přilepovat zpátky, tak to asi dobře není, z tohoto hlediska si fakt myslím, že nebyl ještě ten správný čas a měli jsme to nechat úplně být. Na druhou stranu, jediné, co mě vlastně přesvědčilo k tomu zákroku, že jsem našla na netu v diskuzích dost mužů, co si stěžovalo na velmi úzkou předkožku, která vůbec v pubertě nepovolila (dokonce jsem i s pár chlapama o této choulostivé záležitosti mluvila 🙂 a že je ten zákrok v dospělosti stejně neminul, že doporučují udělat to malým dětem co nejdříve. Tak já už tomu vůbec nerozumím… uvidíme, jak se to dál vyvine…
Tak, obídek se povedl, vepřo-knedlo-zelo, zbyde i na zítra, já se chystám udělat pořádek v kuchyni, upéct sváteční perník a pustit se do šití, neb mám v kuchyni už dost dlouho vytažený šicí stroj a pořád mi nějak nezbývá čas.
Míšo – k těm 10 kilům, co se rozhodly tě opustit, ti gratuluji 🙂 Já jsem byla na půlroční kontrole na endokrinologii a pan doktor konstatoval, že je u mě všechno v pořádku. Už rok jsem na stejné váze – 59 kilo a nic nejde nahoru (bohužel ani dolů) 🙂
frančice, to stání ve frontě nezávidím ale trpělivost růže přináší 😀 at se ti dobře jezdí s autíčkem a baráček nezlobí, je fajn že chlap je bojovník a nenechal se
matildo tak co u vás už je zdrávo a jak užíváte víkendu..
danielko jsem ráda že je klidnější období myslím na tebe ted i až přijde zas to blbé, at se to rychle překlene…v pondělí jsem mluvila s kamarádkou co má za sebou poslední a jste holky bojovnice, tak at je vše dobré…
no a u nás…měla jsem týden ranní a to nestíhám, těším se na odpolední to si orazím 😀
v týdnu jsme s dětmi měli karneval, a myslím že to docela vyšlo, den předem jsem nazdobila školku místo hokeje, no ostatní osazenstvo školky nechápe, protože hokej přímo žerou 😀 ted tu zrovna manžel také na ty blázny na ledu kouká a malej jezdí na motorce po obýváku prý do práce….
Míša byl týden na lyžáku včera se vrátil…při výlezu si říkám ten kulich není náš, proč má na sobě tepláky a jak se těším až otevřu tašku…no dopadlo to dobře obavy byly zbytečné 😀 😀
malej týden u babičky zvládal ale pořád kňoural že chce do školky a odpočítával dny co a jak….je to moje zlatíčko holky v neděli mu budou už 4 roky, tak letí to moc….no dortík udělám příští týden, protože manžel má 40 a tak to spojím, dárky samozřejmě budou zítra, ale dort asi spáchám až příští týden, protože ti co přijdou přát tak marodí a maj zákaz 😀 k nám jít 😀
no musím se pochlubit DNES RÁNO VÁHA 10,2KG DOLE od toho Silvestra…. tak jsem ráda, no a nejvíc z toho že mě nehodní mlsná, nehladovím atd….no a včera jsem si i trochu zahřešila mamka dělala sulc 😀 no bez chleba jsem si to vychutnávala jak manu nebeskou…no a večer už jsem si zas pochutnávala na tom svém….
dnes se jdeme s malým kouknout na výstavu letadel je tu ve městě, k obídku jdu dělat jen kuřecí řízečky, já mám rybičku….
včera jsem si odpoledne udělala sobotní úklid tak mám volno jen peru a večer jsem usnula u tv v půldesáté…no a ráno v půldeváté nebyla stále vyspalá 😀 😀 😀
Teda, já jsem ale kopyto – o jedné věci Vám píšu dokonce 2x. To je tak, když hlava myslí na něco jiného a prsty si samy píšou co chtějí 🙂 Moc se na mě nezlobte.
Dani, myslím na Tebe, jsi šikovná holka a bojovnice. Držím palce. Zdravotní problémy se nevyhýbají ani mě a dneska jsem byla na sono prsů – tak všechno OK. Jo a taky jsem byla tchýni zažádat o novou průkazku ZTP, kterou jí v létě odebrali. No strávila jsem ve frontě 2 hodiny čekáním a vlastně ještě ani nevím, zda jí dostane nebo ne. Myslela jsem, že mě z toho čekání švihne.
Prasklý barák nám konečně firma opravila, manžel se s nimi dost hádal o každý detail, aby to spravili pořádně a ne jenom tak halabala…….Po novém roce jsem měla problém nastartovat moje stařičké auto, a tak rodinná rada rozhodla, že se pořídí nějaké lepší a podstatně mladší.
Jo a taky jsem byla tchýni zažádat o novou průkazku ZTP, kterou jí v létě odebrali. No strávila jsem ve frontě 2 hodiny čekáním a vlastně ještě ani nevím, zda jí dostane nebo ne. Myslela jsem, že mě z toho čekání švihne.
V práci se začíná pomalu rozjíždět kolotoč daňových přiznání a nevěřili byste, kolik já mám najednou v březnu kamarádů, kteří mají kamarády a známé a potřebují pomoci z daněmi.
Tak se opatrujte a marůdkové ať jsou zase brzy fit.:-)
Ahojky Danielko, jsi fakt skvělá bojovnice a neboj dáš to!!!všichni tě tady obdivují a palce držet budou to si piš!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!jana231
Dani, drž se, zvládáš to skvěle. Hlavu vzhůru, to dáš, holka! Všichni tady na tebe moc myslíme.
U nás lazaret. Kačka je od středy doma, má rýmu jak trám a bolí ji hlava. Takže leží a užívá si pohody 🙂 Napařujeme slanou vodou, večer ji strkám do horké vany, aby se jí rozproudila krev a zahřátím vyháníme bacily. Horší je, že v pondělí Vladánek absolvoval předoperační vyšetření, protože teď v pondělí máme nástup do nemocnice. Byl zdravý jako řípa, že… Tak od včerejška hlásí pobolívání v krku a má to tam mírně zarudlé. Tož mě zase čeká zrušení termínu operace… Už podruhé… 🙁
Ale to jsou malé věci. Počkám, až se uzdraví a objednám ho znovu.
Tak jo, vařím hustou fazolovou polévku, kyne mi chleba na pečení, a do večera musím udělat dort pro jednu malou princeznu na zítřek.
Tak jdu na to 🙂
Holky, moc díky. Nějaké dobré myšlenky budu potřebovat hlavně za těch 14 dní, je to fakt hnus a už se mi do toho znovu vůbec nechce. Ale prostě už to musím vydržet, bude to naposled.
Děkuju všem za podporu, je to pro mě hodně důležité a docela mě to dopuje. 🙂
Daniello moc tě zdravím a držím palečky ať ty potvory zvládneš aspoň tak jak doposud 🙂
Danniello, už jsem to tady psala a musím znovu…jsi úžasná, jak to zvládáš a já ti moc držím pěsti, ať jsi stále takový bojovník s pozitivním myšlením …
Ahoj holky,
tak začínám zas fungovat, ale zatím je to ještě nic moc, všechno je takové obtížné, i psaní písmenek.
Chema mi navýšili, nevím přesně proč, je toho vždycky moc a na to nejdůležitější jsem se prostě nezeptala. Ale markry mi nedělaly, tak asi vidí, že to dobře zvládám, tak šup něco navíc. 🙂 Tak mě čeká tenhle hnus ještě jednou a pak čtyři nějaké méně hnusné. 🙂
Dočítám pomalu, tak zatím vás jen všechny zdravím.