Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Improvizovaná plkárna č. 3
Jelikož Improvizovaná plkárna č. 2 je zřejmě zahlcená a přeplněná, zakládám další pokračování…
Během odpoledne jsem poslední příspvěky z předchozí plkací diskuze přesunula sem, abych jí trošku ulevila (a bylo možné ji otevřít i později). Jen mám prosbu – všechno nové pište už SEM, do Improvizované plkárny č. 2 zatím nic dalšího nepřipisujte! Děkuju za pochopení.
PS: Jakmile se podaří problém vyřešit, počítám s tím, že bychom všechny plkárny opět spojili do jedné 🙂
Ctiradko,:-) já chtěla na policejní školu a tu mi naši zakázaly. A vojenská jim tak nevadila,protoze by šlo převážně o kancelarskou práci + povinné cvičení.
A místo toho mám umělecko průmyslovou- návrhářka oděvů a je mi to k ničemu.
Nuninko, a prozradíš, proč ty jsi chtěla na vojenskou školu? Já to nějak neumím pochopit, jak tam může holka chtít.. Bami už osvětlila, že to byla spíše ambice rodičů… Co Ty?
Matildo,to je tedy pech. Je mi líto, že ti nevyšla ta práce a pracak,to mi hlava nebere.Budu ti držet palce na to odvolání.
Lien, myslím na tebe a říkám si, jak to asi zvládás. Je úplně normální jak se cítíš. Přeji ti, aby ti bylo lépe. Drž se.
Já se taky hlásila na vojenskou školu. Přijímačky jsem udělala a pak jsem skončila kvůli bílkovině v moči. Blbá nefrologie. Tenkrát jsem to obrecela.
Matildo,to je tedy pech. Je mi líto, že ti nevyšla ta práce a pracak,to mi hlava nebere.Budu ti držet palce na to odvolání.
Lien, myslím na tebe a říkám si, jak to asi zvládás. Je úplně normální jak se cítíš. Přeji ti, aby ti bylo lépe. Drž se.
Já se taky hlásila na vojenskou školu. Přijímačky jsem udělala a pak jsem skončila kvůli bílkovině v moči. Blbá nefrologie. Tenkrát jsem to obrecela.
Lussy já myslím,že to co prožíváš je prostě dané…možná to beru,protože u nás bylo něco podobného po mém nástupu do práce a byly doby,kdy jsem také vydělávala víc než můj muž.Tvářil se v poho,ale choval se ne v poho 🙁 potom se to nějak utřepalo,ale než si to nějak sedlo,tak byly perné chvilky 🙁 teď už jsme celkem vyrovnaní a zase jsou jiné problémy,takže přímo v tom asi nebylo 🙁 a to,že jsi nohama na zemi je dle mého v pořádku,protože život není peříčko a podle toho jak jsem tě ,,poznala“ nejsi naivní ženská,která má růžové brýle…Prožili jste toho s manželem spoustu a ne vše jednoduše,dej tomu čas,zajděte na večeři,věnujte se jeden druhému,nelámej nad tím hůl 🙂
Zuzina
Lien věřím,že nad tím musíš pořád přemýšlet 🙁 dle tvých pár psaní o mamce mi přišlo,že váš vztah vnímáš úplně jinak než jaké ti zanechala poselství….ale je moc dobře,že jste si to stihnuly vyjasnit,smířit se…myslím,že je to strašně důležité..
Lussy na HP si taky občas vzpomenu a taky na ty,které se přestanou objevovat ani né tak v souvislosti s nástupem do práce,ale třeba když řeší nějaký problém a pak zmizí…a jak rostou jejich děti o kterých jsme třeba měly časté informace 🙂
Bamisko ty jsi ale své vojenské touhy splnila alespoň skrz manžela ne? 😀
matildo, ten vzkaz opravdu vnímám jako něco úplně zásadního, možná kdyby napsala něco jako že jsme všichni debilní, aspoň bych věděla, že je všechno tak, jako vždycky. Tohle mě úplně odstřelilo.
Blahopřeju aničce k přijetí na školu a s tím pracákem mi to hlava taky nebere.
Bami, bývám tu, ale jen prolítávám, co je nového, zas mám období, kdy jsem v útlumu a nechce se mi moc psát… Na vojenskou školu se společně s Lukym hlásila i jeho spolužačka, prošla ÚVNkem, zvládla přijímačky a je tam 😉 Luky byl spíš zklamaný z toho, že neměl šanci ty přijímačky ani zkusit. Skončil právě tou Prahou. Ani tak nevadilo, že nosí brýle a je krátkozraký jako to, že limit byl do -3,5 dioptrií a on má o něco víc 🙁 Každopádně, zatím ho armáda neopouští, za čtyři roky (až se dokončí tělesný vývoj) může jít na laserovou operaci a zkusit pak Univerzitu obrany… Tak uvidíme, čtyři roky jsou dlouhá doba, do té doby to může ještě přehodnotit a jít úplně jiným směrem 😉
Marti, gratuluju Aničce k přijetí na školu, věřím, že je šťastná, když se zadařilo tam, kam chtěla jít. K té vaší situaci už ani nevím, co napsat…tak dlouho se to na vás jen hrne…už by někde měl být konec, ne? 🙁
Jé, i Matilda se ozvala.
Holka, ty máš takový pech, pořád si říkám, co ten nahoře má s Vámi zalubem, že vás takhle zkouší.
Ale jsem moc ráda, že si napsala.
Jak se tu všechny známe a pak někdo najednou zmizí, třeba jako Horempádka, tak je to prostě divný, když nevím co a jak a proč.
tak jsem si odskočila do práce,ale už jsem zpět a dáme si na zahradě odpolední kávičku:-)
Matildo hurááá díky za román :-)nevím co napsat na to story s pracákem 🙁 nějak mi mozek nebere,proč tě vyřadili,když práce na dohodu,notabene v takovém rozsahu co jsi napsala nemá tak velkou váhu jako kdybys třeba dělala na černo 🙁 ale já s tím nemám žádné zkušenosti a ono to vytahování lidí z pracáku je taky zapeklité.Kamarádka teď nastoupila do firmy,kde není moc práce.Ale tím,že ji doplácí pracák tak bere peníze vlastně za to,že tam jen chodí.a jelikož pracovat opravdu chtěla tak si práci sama hledá.tož to mi mozek taky nebere.A k přijetí na střední školu gratuluji a vybrala si určitě líp,že nešla na zdravku 🙂
Holky, k tomu sportu ještě..ono asi záleží o jakém sportu a v jakém věku se bavíme.dcera taky nezačínala tréninkama každý den.to přišlo až později.a není to o tom,že by každý den byla plně vytížená třeba čtyři hodiny,to je spíš u těch vrcholových a asi těch tenistů.krasobluslařů :-)střídá se aktivní trénink s posilovnou atd.a tím,že ji to vzalo za srdce,když teď ubyly tréninky není to v tom,že by se více učila třeba,spíš je spruzená 🙂 a je fakt,že ji doma celkem hájím a večer nemusí umývat nádobí,když přijede o půl sedmé a jde se učit a přitom má vyznamenání.kdyby to bylo na úkor školy nejspíš bych zasáhla…