Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Improvizovaná plkárna č. 3
Jelikož Improvizovaná plkárna č. 2 je zřejmě zahlcená a přeplněná, zakládám další pokračování…
Během odpoledne jsem poslední příspvěky z předchozí plkací diskuze přesunula sem, abych jí trošku ulevila (a bylo možné ji otevřít i později). Jen mám prosbu – všechno nové pište už SEM, do Improvizované plkárny č. 2 zatím nic dalšího nepřipisujte! Děkuju za pochopení.
PS: Jakmile se podaří problém vyřešit, počítám s tím, že bychom všechny plkárny opět spojili do jedné 🙂
ahojky vsem, teeda tady se to rozjelo,
takze si vas jdu docist:)
teda Lussy, ty seš neskutečná 😀 jen to čtu a jsem strááášně unavená
hele kdeže to bydlíte? pozeptám se na možnosti nějakého toho hasič kroužku, doporučuju párkrát zajít na trénink, znáš to, všude narazíš na představitele, jež je nebezpečný ze všech stran 😀
Vašek je pro jistotu doma, večer a v noci teplotoval, tak jsem zvědavá, co z toho vyleze
Zítra jsem rozhodnutá s Barčou jít na vystoupení kamarádčiny skupiny, docela se těšíme, byli jsme v loni a moc se nám to líbilo
http://www.bandance.cz/
pěkný, i když zakaboněný den všem 😀
Dobré, upršené studené ráno všem 🙂
Jani, s těma hasičema sis náhodou polívčičku přihřala dobře – to je přesně tip aktivity, který by se mi pro dítě líbil.
bami, jó, já ti dám půlku energie a co si pak počnu ? :-). Mě neskutečně nabíjí jóga, kdyby mi někdo ještě tak před 3 lety řekl, že budu dělat jógu (navíc v neděli od 19.00 do 20.30. – to každý jiný odpočívá po víkendu), tak si poklepu na čelo 🙂
Začal zase pracovní týden, takže u nás klasický blázinec, byť organizovaný. Dnes musím ve tři do autoservisu, ten motor, co nám v listopadu odešel a celková oprava stála 70 000,- zase hapruje, chápete to??? Takže jsem našla tady ve vsi šikovnýho mladýho automechanika, doufám, že je i levný a podívá se mi na to. Tchýně přijede ve tři autobusem rovnou z práce, předám jí děti, pojedu s autem, pak honem domů, ve čtyři musím odjet na schůzku. Do toho se snažím pojistit nepojistitelnýho chlápka a mám objednanýho geodeta, který nám vyměří(rozpůlí) zahradu,protože máme kupce. Ten ale nevím kdy přijede.
Zítra je Lucy doma, máme dopo logopedii, Máru bude hlídat sousedka,odpoledne má aerobic a já si dala nepracovní den.
Ve středu je svátek, jedeme popřát prababičce k svátku, dnes musím koupit barevný papíry (máme jen černý, hnědy a šedivý 🙂 a vyrobíme podle bamisky motýly a tulipány.
Ve čtvrtek dopoledne má Mára rehabilitaci, odpoledne až půjdu do práce, bude hlídat můj táta a v pátek dopoledne má Mára cvičení s očima, cestou zpátky vyzvednu doma tchýni, má volno a tak bude hlídat odpoledne až pojede do práce. rovnou tam zůstanu do večera, protože máme sraz 15 let od maturity ze střední, tak abych nejela domů a pak hned zase zpátky do města.
Takže se tu celý týden asi neukážu, ale čtu Vás pořád, tak koukejte psát .-))
jani fotky super a kapesníky si budem půjčovat, já i když jsem v centru než se to rozjede a dokážu se odprostit tak telím….asi budu muset lupnout neurol a nebudu za blázna 😀
takže píšu jen v rychlosti..není nad šikulu měla jsem román, né cice takovej jako holky 😀 ale odpovídala jsem poctivě všem…no a odklikla jsem to a nikde nic, uááá
takže přeju krásné sny, jdu chrupat dnešek byl v pracovním poklidném duchu kolem domácnosti a dodělala jsem si do práce kostým na čarodky….mám fotku v “drobných radostech“ no zkusila jsem se namalovat, tak jdu smýt ksichtík aby se chlap nelekl kdyby se náhodou probral..
.
jinak….uzené mnam – studujícím zkoušky at jsou už za vámi – mari jsi nezmar a chci polovinu tvé energie – od lussy chci umět plánovat a rozvrhnout si vše a i její polovinu energie – no a matildo od tebe bych potřebovala tu tvou rozvahu a tvůj pohled na věci….no kdybych si od vás takhle každého něco nacucla…bych byla dokonalost sama
JaniK hlavně, že si to všichni užili. Pěkné fotky.
Na škole jsem dělala tyto sporty- gymnastika, závodně vybijena a pinec.Chvili volejbal.
Markétka chodila tří roky na balet, ale přístup učitelky byl hrozný.Bylo znát jak na tu jejich třídu kašle.Ted chodí na zumbu a je nadšená.také jezdí po závodech.
Jinak oba chodí na výtvarku.
To je vše o sportu u nás 🙂
Ahoj holkyyy 😀
Tééda vy jste byli ale pilné. Dlouho trvalo, než jsem se tím prokousala 😉
Dortík byl prý dobrý a všem se líbil – já nechutnala, protože jsem sladký nemohla ani vidět…
Jo, ten “zubatý“ okraj jsem dělala speciálními kleštičkami. Viděla jsem je na jednom serveru s cukrářskými potřebami, hrozně se mi líbily, tak jsem je prostě musela mít 😀
Jen ta zelená byla moc brčálová, chtěla jsem spíš pastelovou, jemnější, jo a ta čokoláda mi taky pila krev, nejdřív se mi klepaly ruce a ta notová osnova se mi kroutila na všechny strany, pak mi to kapalo všude jinde, než na ty noty, no užila jsem si, to vám povím. Když už to pak krásně ztuhlo a chtěla jsem všechno přendat na dort, tak mi uprostřed praskla, no nadávala jsem jako špaček, ale oprava se povedla.
Sobotní vystoupení byl spíš parodie na vystoupení. Co se mohlo pokazit, se stopro pokazilo. Měli jsme 3 dýmovnice a ani jedna nebouchla, děti byly úplně zmatení – nejdřív zmatek u plata (když spojují hadice) a pak místo na domek stříkali soutěžícím do terčů… Na druhou stranu se mi konečně podařilo stvořit docela pěkný zvukový doprovod (básnička a rozhovor s operačním střediskem) a nejstarší holky jsem přeměnila v hasiče v “zásahovém“. Zkusím nahodit pár fotek:
domeček
dětičky (první dvě z leva mají “dejcháče“ na zádech)
spojování na platě
hasíme
Aspoň že našim starším se závod povedl, skončili na krásném prvním místě s časem 24,74 vteřin 😀
Jak tu diskutujete o sportu, tak si trochu přihřeju polívčičku 😀 Hasičský sport je skvělý, že děti všestranně rozvíjí, kromě fyzičky je důležitý i pamatovák (třeba pamatovat si, co se čím hasí je pro mě nadlidský úkol). Sportu se mohou věnovat pořád, nebo pak přejdou do výjezdové jednotky, kde všechny ty vědomosti zúročí při záchraně životů nebo majetku.
Bami, jsem jak ty, jak koukám opodál, musím mít kapsy plný kapesníků 😀 Naštěstí jak jsem v dění, tak na pofrkávání nemám vůbec čas
Holčiny, naplkali jste toho tolik, že nevím kdo co vlastně psal. Na Matildu opět vystrkuje život růžky, taky by mne zajímalo, co tím “osud“ či kdo má na mysli. No, já to u dohody a pracáku znám osobně. Kvůli tomu, že u hasičů máme dohodu s městem na dvě stovky měsíčně, nechtěli manžela na pracák vůbec přihlásit, prý to je pracovní poměr, tak co tam hledá. Mati, moc držím palce, ať už se konečně karta obrátí.
Lussy, chápu tě, něco podobného znám ze své zkušenosti. Myslím si ale, že máš hlavu na správném místě a víš co děláš.
Lien, maminky je mi moc líto.
Smrt je pro mě hodně nepříjemné téma, pohřby ještě víc, kdybych nemusela, na žádný nejdu. Je to pro mě společné mučení pozůstalých (brr to je slovo), mnohem radši si zavzpomínám doma o samotě, zapálím svíčku a rozloučím se po svém. V září odešel strejda, mladší než táta a i když jsem ho poslední dobou moc neviděla, dodnes jsem se s tím vlastně nevyrovnala a myslím, že to ani nejde, jen jsem se s tím naučila žít. Bohužel každou chvíli nás asi opustí babička – je jí 92 a poslední týdny už jen leží. Vím, že jí pak bude líp, ale stejně… vždyť víte.
Všem přijatým gratuluju a kdybyste náhodou věděli, jak přimět tu mou dvanáctiletou slečnu k učení, byla bych mooc ráda. Známky jdou rapidně dolů, ale učit se prostě nechce. Už od první třídy jsme věděli, že učení bude oříšek, jen je nějak větší, než jsme čekali. Osobně jsem si myslela, že s Vaškem bude větší práce, jenže to vypadá, že Báře jde učení mnohem hůř. Nejhorší pro mě je, že mi přijde, že jí ty špatný známky vůbec nevadí.
Tak já půjdu něco kloudného udělat doma, protože jsme od včera v luftě a doma jsem na nic nesahla. Dneska jsme byli na motýlcích v Botanické zahradě a moooc jsme si to užili. Takových krásných kytiček, hned bych tam šla pracovat 😉
děti v dřevěné hlásné troubě
Bára u kytiček
Ahoj holky,
jsem ráda, jak to tu ožilo:-)
Mariko, je super, že Honzík tak krásně začal mluvit, musí to být obrovská radost. Jak píše Daniela, jsi údernice jak vyšitá 🙂
Lien, je fajn, že jsi nakonec něco dělala. Víš jak je to v té písničce- Dělání, dělání.
Ještě se vrátím k tomu sportování – já byla od mala nešikovný tele, měla jsem třeba samý jedničky a trojku z tělocviku, fakt. Třeba krikeťákem jsem hodila celých 11 m :-).
A uvidím co děti, ale zatím je Lucy celá já. Od nového roku začala tedy chodit na aerobik, protože strašně moc chtěla, mám radost, že se chce hýbat a baví jí to, ale vidím, jak je neohrabaná. A už u těch prťat se to selektuje, kdo je jak šikovný, kdo půjde na vystoupení a kdo ne.
A to mi právě na jakémkoli sportu hrozně vadí. Pokud už mezi dětmi od tří do pěti let dělají rozdíly a hodnotí kdo je jak šikovný, tak stačí aby jí párkrát nevzali na vystoupení a ona bude smutná a nebude tam chtít chodit.
Vidím i ty ambicionzní matky, které holčičkám do aerobiku nazouvají baletní piškoty a kupují ty široké nabírané baletní sukýnky, některé i před cvičením nalíčí… A já to brala tak, že se prostě jen vyblbne a vytancuje.
Tady na Kladensku hodně letí hokej, každý chce mít doma malýho Jágra, který odtud pochází. Takže mám v okolí pár malých hokejistů,mluvím o předškolních dětech, max. 1 stupeň. 3 x týdnů v trénink od rána od šesti, ještě před školou, o víkendech zápasy.
Program celé rodiny se podřizuje sportu, pokud je kluk brankář,tak rodiče chtějí aby byl hodně nasazovaný a jen neseděl, takže je to o sponzorských darech. Malý hokejista komplet ročně vyjde i na 100 000 (včetně benzínu,členské příspěvky výstroje, sponozorských darů atd.)
Kamarád dal dceru na basket, líbilo se mu, že to je pohoda, 2x týdně odpoledne trénink, opravdu občas nějaký zápas, ale najednou jsou starší ,postoupili do dorostu, tam je málo klubů, protože v tomto věku ty holky moc hrát nechtějí a najednou hrajou republikovou ligu. Takže trénink 3x týdně od 16 do 18 hodin, dojíždí 15 km, je jí 11 let, takže tam chodí po škole, pak jí vyzvedávají přijede domů v půl sedmý. Každý víkend závody, soustředění atd.
A to už mě osobně prostě přijde moc. Ale ono právě nic mezi tím není. Jak do toho člověk naskočí, už je to makačka, a to pro celou rodinu.
Mari no konečně ses ozvala :-). Jsem ráda, že dětičky máš v pohodě a s manželem to chce asi taky dost času na “zhojení ran“.
Já jsem nakonec včera i něco udělala. Jak jsem šla podestlat kachně, vzala jsem nakonec celý kurník, poctivých pět koleček jsem vyvezla, makačka. Holčiny mi pomáhaly podestýlat. A dřevo z valníku je taky uklizeno, tedy jen to, co bylo nařezané. Holkám jsem krom polévky udělala i palačinky, vyprala nějaké to oblečení a pak jsme byly asi dvě hodiny na hřišti a začala bouřka. Padaly tu i kroupy, a citelně se ochladilo, blýskalo skoro celou noc. Tak jsem i ráda, že jsem ty venkovní práce dělala včera a dnes možná spáchám něco i uvnitř.
Manžel přivezl od strýce domácí uzené, mňam, to je bašta :-).
Jo a frajerky mi včera vybraly vajíčka pod tou druhou kachnou (zatím jen snáší, nesedí) a rozflákaly je. Chvíli byly samy venku, bylo mi to podezřelé ten klid. Tak si bude chudák muset nanosit nová.
Jsem ráda, že se tu zase trošku plká, snad to nějaký čas vydrží.