Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Improvizovaná plkárna č. 3
Jelikož Improvizovaná plkárna č. 2 je zřejmě zahlcená a přeplněná, zakládám další pokračování…
Během odpoledne jsem poslední příspvěky z předchozí plkací diskuze přesunula sem, abych jí trošku ulevila (a bylo možné ji otevřít i později). Jen mám prosbu – všechno nové pište už SEM, do Improvizované plkárny č. 2 zatím nic dalšího nepřipisujte! Děkuju za pochopení.
PS: Jakmile se podaří problém vyřešit, počítám s tím, že bychom všechny plkárny opět spojili do jedné 🙂
Virenko,
nevím, co Ti se zubem dělali, ale i kdyby Ti vytáhli nervíky (takže byl zub i prakticky mrtvý), cítit ho můžeš.
Zdravím zase jednou všechny,
pořád mám vrtuli u zadku, představte si, že jsem 6 dní (!!) nezapla na sebe počítač, jen jsem 2x nahlídla, když to měl otevřené manža. Tohle se mi nestalo od té doby, co máme internet. Jsem pracovně tak nějak na dně – synek pravil – máš to mamko hustý… 🙂
Dneska mám dobrou zprávu, po 3 týdnech mi vrátili vyřízenou reklamaci Tomáškovo bundy. Měl trošku kvalitnější – na hory, ale sypala se už od zakoupení, docela mi trnulo (mrazivý leden a měl jednu slušnou bundu) a vyšila jsem si na ní pomalu monogramy. Ale potom se zničila spodní část zipu a putovala po necelých 3 měs. nošení k reklamaci… chodil zatím v takové nic moc, co má jako náhradní, zima je ještě slušná, dneska tu bylo 7 pod nulou (a škrabala a škrabala přední sklo), tak jsem ráda že je doma, už je v pračce :)) Zip vyměněný, tak uvidíme, jak se bude chovat. Byla to moje první reklamace v životě. Beru to jako první vlaštovku tohoto PRVNÍHO JARNÍHO DNE – všimly jste si? 🙂 🙂
A celkem mi ne a nedá pokoj můj neplechatý zub. Před 2 týdny mi ho spravili jakožto odumřelý, týden byl úplně dobrý, teď o něm zase vím. Naše zubařka tu teď týden není, zeptat se nemůžu, a tak nevím: je to normální, není to normální, že každé zavadění o zub nebo snaha ukousnout je víc a víc cítit? Nemůžu si pořád zvyknout na myšlenku, že mám jedničku pryč. Člověk čistí a čistí a nejpřístupnější zuby, jedničky, se pokazí… a ještě tak rychle, že od prevence k prevenci je pozdě… cítím parádní skepsi vůči čištění zubů jako takovému, to zase přejde, vím, až si zvyknu. Ale kdoví kdy si zvyknu, mít v puse mrtvolu.
Trochu jsem četla, jak se máte, moc se mi líbí Lieniny kozičky, to je jaro jak má být 🙂 Musejí se líbít i mimíkovi v bříšku 🙂 Zato Bamiska si to vybírá se vším všudy… Bami, Honzík asi v pohodě není, ono i to pooper. hojení není ještě ukončené a každý dospělý ví, jak dlouho má divné pocity v břiše po operaci střev… Nevím, já bych na tvém místě hodně zvážila, kdy ho nechat očkovat, jak jsi naznačovala, že vás to čeká. To mu na pohodě nepřidá určitě, bobulkovi malému. Na zeď fígl nevím, já mám domluvenou na tuhle stěnu přiléhající ke sporáku právě tu omyvatelnou barvu, protože za ty roky už mám taky pár cákanců skoro ke stropu :(.
A Mariko, váš Honzík se do toho taky dal. Jaro potřebuje jako sůl, aby ubylo možností, čeho a kde se nakazit a tělíčko si odpočalo. Tolik antibiotik za sebou teda není nic moc a jemu asi taky není nic moc :(. Přeju dobré zotavování oběma Honzíkům!
Nám se hodně zhoršil ekzém na nohách, letos poprvé se nám to nedaří umazat, až si říkám, že snad zajdu pro nějaký kortikoid (já! – mladší na kůži nikdy žádný neměl), protože to svědění není čím tlumit 🙁 Zvažuju, že zruším kurz plavání, který jim za 2 týdny začíná, ale synek je úplně říčnej, odmítá a odmítá a chce plavat… No, náhradníků mají dost, musím ještě přemýšlet. Ten Ribomunyl na podzim nám byl čert dlužen, nám nic dobrého nepřinesl. Bohužel.
Mari, dnes 20 min. po půlnoci začalo jaro, tak to ty kytiny stihly akorát! Díky za fotku!
Tak tady máte jednu kytičku, kterou jsem včera našla na zahrádce, už to pučí, už to pučí 🙂
Ahoj:-)
Bami, tak to je teda cákanec, já mám taky tak blbě stěnu v kuchyni, taky je zašpiněná a to je od sporáku daleko, já bych fakt asi zkusila tu křídu, zda to vysaje a pak se uvidí:-)
Marysku, tak já dnes kuchtím ligt oběd, těstoviny, do toho dám na cibulce osmažené kuřecí masíčko, cukynu, kukuřici, mnam, už ted se oliźuji:-)
Ahojky holky,
Bami teda to je docela vzdalenost od sporaku….ja mam taky od smazeni zed ale pred sporakem, to jsme tehda nevychytali, jak jsem delali novou kuchyn, nejak nam to nedoslo a ted uz je to sice prikryte ale myslim ze ta mastnota tam zustane…nezkousela jsem to teda cistit…
Patko pekne fotky, nasemu malemu se snad konecne uvolnuje zadni ryma…takze at jsme vsichni brzo fit!!!!
u nas slunecno, ale chladno…dneska mame prvni jarni den, tak aspon ze to slunicko sviti!!!!
holky vubec nevim co dneska varit, poradite? 😀
takhle dopadla zed po tom smažení sýra bych se na to…
Ahojte holky:-)
Téda u nás svítí sluníčko, akorát je námraza venku:-)
Pat, pěkné fotky a kde jsou rybky v akvárku, se určitě schovaly, že???
Jinak malý je v pohodě, vůbec nelze poznat, že je nemocný, poznám to akorát já, páč má antibiotika, uvidíme na kontrole, ale ta bude až snad v pátek, no než dobere sirup 🙂
Zavo ahoj, jo tak ty jsi drandila o víkendu na lyžích jo?? Tak přece jen jsi musela jet, přez ten monitor to není ono, že?
Jinak malá má šest a ty slabiky zrovna neví, neumí se vyjádřit ani s počátečním písmenem, když s ejí zeptát, J jako, tak nevím, když jí řeknu ježek, na jaké písmenko to začíná, tak taky neví 🙂
Díky za pozdravy od holek, Evičku jsem taky na facebooku potkala, asi má hodně práce a nebo starostí???
No třeba brzy pisne:-)
Matilda by taky už mohla pisnout, jak jdou přípravy na svatbu a co doma 🙂
Jejda Bami, ty smolné dny pokračují? Někde jsem četla, že na olej na omítce platí odsátí chlebovou střídkou. Mě to ale nefungovalo. Jednu stěnu mám tou omyvatelnou barvou a tam to jde občas umýt jarovou vodou.
Mari, už odpočíváš?
Paťko, už je jaro, tak snad bude po chorobě brzičko!
Musím vyřídit pozdrav od Matildy, trochu jsme mailovaly. Vladánek má zase po týdnu ve školce rýmu a nespí. Převáděla účetnictví do nového roku a dělala daně a péče o psy a tak… Takže mám vyřídit pozdravení.
A ještě jedno pozdravení, od Horempádky. Objevila se na Facebooku, písla jsem jí, že je nám smutno. Slíbila, že se staví, jakmile se jí uvolní ruce.
U nás nového nic. V sobotu jsme zkušebně vezli naše stará křesílka mamce, ale nehodila se jí k interiéru, takže jsme to vláčeli zase zpět. Vezme si je sousedka na chalupu, ale musím ještě došít potah na opěradlo. Křesílka jsme nedorekonstruovali 😀
V neděli výlet na sjezdovku ve Velkém Meziříčí, pěkně to zasněžili, do 1 hodiny kluci blbli. Tedy brali jsme bráchu s malým Kubou. Kuba předváděl, jak umí dřepy, ale povedl se mu skoro přemet. Hodně ho bolela noha a zůstali dole pod kopcem (nástup je nahoře), vyvezli ho nahoru skůtrem. To byl asi nejlepší zážitek 😀 Já se lyžování vzdala a byla se projít. Docela mě Kubík překvapil, má teď čerstvě pět. Cestou jsme hráli slovní fotbal a on už pozná, na co slovo končí. Souhlásky i samohlásky. Buď jsem to už zapomněla a je to v tomhle věku normální nebo je šikula. Mám pocit, že obvykle děti mají problém poznat, z čeho je složená slabika i ve škole.
Slíbené fotky.
🙂