Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Improvizovaná plkárna č. 3
Jelikož Improvizovaná plkárna č. 2 je zřejmě zahlcená a přeplněná, zakládám další pokračování…
Během odpoledne jsem poslední příspvěky z předchozí plkací diskuze přesunula sem, abych jí trošku ulevila (a bylo možné ji otevřít i později). Jen mám prosbu – všechno nové pište už SEM, do Improvizované plkárny č. 2 zatím nic dalšího nepřipisujte! Děkuju za pochopení.
PS: Jakmile se podaří problém vyřešit, počítám s tím, že bychom všechny plkárny opět spojili do jedné 🙂
Matildo, moc se těším, až jednou napíšeš, že se máš skvěle, všichni jsou na tebe hodní a zaplatili všechny dluhy:-) Fakt bych ti to upřímně přála. No nedá se nic dělat, zhluboka dýchej, ať tě ten tvůj tlak nevystřelí… Ta nejmladší dcera je ta, co stavěla dům? Nebo v tom mám chaos? Je skvělé, že manžel stojí při tobě, není to tak vždycky. Snad se tchýně trochu probere a bude přístupná hovoru.. My tchýni už raděj nic nekupujeme, je to zbytečný. Chodí v stokrát zalátaných kamaších, i když dostala dvoje nové – ty staré jsou přece ještě dobré:-) Bohudík, že nebydlíme v jednom městě, hanbou bych se propadla… Tchán je to stejné v bleděmodrém a v kalhotách místo v kamaších:-) Tchánovi jsem jednou nabídla pomoc s úklidem, protože to u něj vypadá ještě pětkrát hůř než popisuješ svoji maminku. Urazil se, prý na to ještě stačí a uklizeno má 🙂 Raděj k němu nechodím a když už tam jednou za rok zajdu, nejím, nepiju… Už jsem se s tím smířila. Doporučuju neřešit, stejně to nezměníš…
Jsi úžasná, jak jsi ty mrňata psí vypiplala!! Na to by každý sílu neměl. Je mi záhadou, kde pořád další a další bereš?! Ať se tě pořád drží – ta síla!
Danielko, nesmutni, hlavně, že jsi ty svátky zvládla zorganizovat a na Silvestra sis to (zdá se) užila. Ještě nějaké Vánoce budou. 🙂
Marysku, ať to všechno zvládneš dohnat!
berdyv lekárně prodávají pytlíčky, nalepí se a oni se do toho vyčůrají, zadělá se a dáš ho místo lahvičky….no ninak já jsem vatičkou a studenou vodou pomáhala…pytlíček mi dala i doktorka a bylo to dobré…
mati se picnu ty nebudeš mít nikdy klid…jednou větou ser na ně…promin ale jinak to asi nepůjde, žij si pro sebe a rodinu….já vím také si to všechno vztahuju na sebe, ale ono to nevyřešíš jak je vidět ani o to nestojí….možná promluvit s mladší dcerou…ale jak tak jsem měla možnost poznat rodinku 😀 tak si stejně najdou vždycky něco, takže přestaň půýtvat energii na to co stejně asi lepší směr nenabere a věnuj se SOBĚ, DĚTEM A MANŽELOVI no takhle vám to zkazila tchýně a maminka,,,no a jak vy a vánoce o tom jsem se nedočetla…..
letím s klukama do města pak dopíšu já nějak nestíhám potřebovala bych natáhnout den, ale to jak koukám jak se to tu nic moc nehýbe tak asi každej…..
Ahojky holky,
mam ted docela honicku se skolou…pres Vanoce jsem nic neudelala:(((( znate to, navstevy, navstevy, navstevy…snad si najdu cas na procteni vecer jako pauzu mezi ucenim…maly uz chrni, tak se tesim na klid a az si predelam, co jsem dopoledne za jeho asistence vytvorila…
Ahoj holky,
tak jdu zase trochu mezi vás.
Vánoce u nás proběhly, jak už jsem psala, docela v poklidu, jen kdyby mi bylo líp, byla jsem naprosto vycuclá a bez energie. Naštvaná jsem doteď, protože jsem se těšila, že má manžel volno a že si užijeme spolu a s malým (a s pejskama) procházek a vůbec, ale bohužel. A teď zas do práce. Kdyby tak byl ještě týden volna.
Na Silvestra šel malý spát v deset, úplně odpadl hned po pohádce, ani ten půlnoční rachot ho nevzbudil. My jsme kecali snad do čtyř, naši jeli ráno k ségře a vzali malého, takže jsme se váleli s manželem do poledne v posteli. 🙂
Mati, to je šílenost, taky mě hned napadlo, že by to chtělo zajít za tou nejmladší dcerou. Dej pak určitě vědět, jak jsi dopadla, přijde mi to neuvěřitelné. A s tou mamkou, to je smutný, nevím, jestli se starší lidi tak těžko loučí i s omláceným talířem.
U nás bylo nadělování krásné, malému jsme koupili bagr na ovládání a pistoli na takové ty měkké molitanové dlouhé náboje, prostříhala jsem díry do velikánské krabice a trefujeme se do nich. 🙂 Víc jsme nekupovali, měl u nás dárky od manželovy rodiny a dole od našich a pak ještě přijely ségry, takže jsem nechtěla, aby byl zase zahlcený haldou věcí. I tak toho bylo dost, ale ne přespříliš.
Jo, a dnes ráno malý před odchodem vypil hrnek mlíka a po pěti minutách ho vyzvracel, jinak byl ale v pohodě, tak jsem ho normálně dala do školky, ale myslím na něj, snad bude v pohodě.
Jéjda, u ročního dítěte ty neštovice nezávidím. Držím palce, ať to zvládnete.
Zavi, kočka si taky užívá vánoc s baňkama. 🙂 Náš mladší pes obral ze stromečku všechny bonbóny, naštěstí jsme měli takové to želé v cukru, žádná čokoláda. Stejně to u nás nikdo nejí. Ale když začala skákat výš, až se stromek rozklepal, tak jsem jí to teda definitivně zatrhla. 🙂
KRÁSNÝ NOVÝ ROK VŠEM!!! :-)))
Moc vás tady všechny zdravím. Jsem fakt ráda, že budu mít zase častěji chviličku sem nahlídnout, protože poslední tři týdny to byl teda totální mazec.
Ani nevím, kde mám začít, protože já mám za sebou ty úplně nejhorší vánoce v životě. A možná bych to ani neměla rozebírat, protože jste si to všechny určitě krásně užily a jste tak pozitivně naladěné, do toho vám tu vlítne Matilda se svými splíny a pozitivní nálada je v čudu…
To, že jsem úplně mrtvá z péče o štěňátka, to ani není třeba psát. Teď už je to lepší, už je jim 15 dnů a intervaly mezi pitím se prodloužily na 4-6 hodin. Přes den jim ještě dávám zhruba co 3 hodiny, aby nadehnaly to, co nemají v noci, protože naposledy je nakrmím o půlnoci a pak až v šest ráno, když vstávám s dětmi do školy. Jsou to zlatíčka, spinkají v bedně v koupelně, už váží oba přes kilo a nejsou to takové žížaly, jsou to už malí pejsci se vším všudy, kňučí, štěkají a vrčí, jsou naprosto kouzelní:-) Jenže taky dělají dokonalý nepořádek, takže neustále máme všechno počůrané a pokakané, každý den běží pračka s prádlem na šedesátku – plíny, ručníky, osušky. Dneska je vyfotím a nahodím pak fotečku na VD.
Ale co mě nejvíc dostalo, kromě smrti Báry, moje tchýně. Holky, takové chování jsem v životě nezažila. Vzala si do hlavy jakousi pofidérní myšlenku, že jsem se s její starší dcerou spikla proti té nejmladší, že jí ubližuju, nebavím se s ní, pomlouvám ji, jsem hnusná, sprostá apod. a ona kvůli nám nespí, nejí, hubne a strašně moc se trápí. Vůbec nevím, odkud to pramení, protože to nemá žádný opodstatněný důvod, já mám s oběmi dcerami moc hezký vztah a vůbec nemám žádný důvod s jednou švagrovou pomlouvat tu druhou. Jenže tchýně mi tropí jednu scénu za druhou, nedá se s ní mluvit, roznáší to všude po vesnici, klidně mi tu přijde o vánocích skoro v jedenáct v noci vynadat, řve tu na mě klidně před dětmi jak na desetiletého spratka až tak, že mám strach, že ji klepne pepka. Mému tlaku to taky teda nepřidá, a ona to ví, že jsem nemocná, je jí to fuk.
Posledně tu byl naštěstí u toho i můj muž, ten jak to viděl, tak okamžitě startoval, nejdřív se snažil zachránit situaci a přimět ji, aby si s námi promluvila, jenže ona jak torpédo řvala, že tady už víckrát nepáchne, že už ji tu nikdy nikdo neuvidí, a že nám to taky děti jednou vrátí – já teda nevím co, ale manža za ní letěl do předsíně, ještě se pokoušel z ní něco dostat, nakonec mu prdly nervy a řvali tam po sobě oba, ona vyběhla, práskla dveřmi, až nám spadl další kus omítky…
Tak on se oblekl, že musí za ní, že to takhle nemůže nechat, vrátil se v půl jedné ráno, nevyřešil nic, ona nic nechce říct, pravděpodobně jsou v tom drby, kterých ona se vždycky moc ráda účastnila a nosila je domů, my se chytali za hlavu, tak teď se něco točí kolem mě…
Prý se jí musím jít omluvit, jinak mě už nechce vidět, to je teda situace… Můj jí řekl, že to teda ať vůbec nečeká, že se nemám za co omlouvat, v životě jsem nikomu neublížila, ani jí, ale ona prý na tom trvá… No holky… nepřála bych to nikomu.
Tím to samozřejmě nekončí, na štědrý den jsme se všichni sešli, předali jsme jí a dědovi dárek, složili jsme se na zahradní houpačku a mysleli jsme, že bude všechno lepší…
Uplynuly dva dny, byl druhý svátek, věděli jsme, že obě její dcery jsou každoročně pozvané na sváteční oběd, my nikdy, ale byla jedna hodina odpoledne, telefon, kde že jako jsme, tak jí můj muž odpověděl, že si právě děláme oběd, prý jak to, že jsme přece pozvaní k nim a já že to vím, že mi to říkala, haha, jsem byla mrtvá, to je prostě neskutečné, použije prostě všechny zbraně, jen aby mě znemožnila…
Tak jsme tam zašli na kafe, byla vyloženě nasraná, dělám jí prý jen samé naschvály a narušuji chod celé rodiny, vůbec s ni nebyla řeč, prostě úžasné svátky. Takže takhle to tady teď vypadá, nikdo nic nechápe, ale já jsem naprosto nenáviděná snacha, všude o mě rozhlašuje, že jsem hrozná, o nic se nestarám, všechno jí dělám naschvál, sedím celé dny jen u počítače a nic doma nedělám, já se dovídám po okolí věci, že naprosto nestíhám. Znáte mě, někdo by to hodil za hlavu, ale mě je z toho do breku, nikdy jsem s nikým nevedla takhle otevřenou válku, děti z toho mají stres, protože zažívají ten křik, velké dcerky jsou z babičky znechucené, vůbec tam za ní nechtěly o svátcích jít, když se ke mě tak chová…
A já mám pocit, že ona potřebuje psychiatra a že to už nikdy nemůže být lepší, spíš jen horší. Děda ten se do ničeho míchat nechce, aby měl klid, tak mi nezbývá, než se domluvit a zajít na kafe k oné švagrové, které prý tak ubližuju, a zjistit, odkud vítr vane. Fuj, pořád se z toho klepu, uklidňuje mě jedině to, že můj muž stojí naprosto za mnou a že je taková i na druhou švagrovou, taky jí tropí takové scény a všude jí nadává do ku.ev apod. Fakt, jako by jí přeskočilo kolečko…
No a to není zdaleka vše, protože moje máma tomu dodala korunu, chtěli jsme jí s bráchou udělat radost, protože má doma všechno vybavení hrozně staré a vyloženě až nechutné, otlučené talíře, hrnky, skleničky asi jen čtyři a každá jiná, prostě humus, tož jsme se složili na talíře a příbory, s tím, že na narozky v dubnu jí dokoupíme hrnky a skleničky. Přijala to s naprostým opovržením, že jsme se totálně pomátli, neřekla ani jedno Děkuji, jen, že ona nic takového nepotřebuje, protože toho má doma hromadu, jen nemá potřebu vyhodit to staré hnusné a nahradit hezkým, proč by to dělala, vždyť tam nikdo jíst k ní nechodí… Takže když se tam občas sejdeme s dětmi na oběd nebo na kafe, tak nám je s bráchovou ženou až zle z toho nádobí, které ještě ke všemu není ani pořádně myté, takže zašlé, zažloutlé, špinavé. Hrozně mě naštvala, protože byla u jedné té tchýniny scény a pak ji celou dobu kritizovala, že jak se to vůbec může chovat, ale ona přitom není o nic lepší, taky ji dobré vychování už opustilo…
Holky, mě je z těchto vánoc tak neskutečně zle… Navíc hrozná zima, dřevo jenom mizí, můj muž celé vánoce prosekal, já nedělala nic jiného, než neustále rovnala dřevo, abychom ho pak po obrovských hromadách denně zase pálili a tak pořád dokola. Do jara do určitě nebude stačit…
——————————-
a dost těch jobovek, diskutárnu jsem pročetla v naprosté rychlosti a ne celou, to se nedá, jen jsem moc ráda, že Lussy už je doma, Mareček je zlaté miminko a daří se jim dobře, teď jen aby to ještě zvládla Lušinka, protože pro ni to muselo být neskutečně náročné na psychiku… Tak držím palečky, aby šlo všechno od nového roku hladce a skvěle.
Všechny vás moc zdravím, omlouvám se za slovní průjem, ale kam jinam bych se vykecala, když ne sem, že… díky za všechna přáníčka, jsem moc ráda, že vás mám.
Ahojte všichni.Tak malej chytl ty neštovice až ted v neděli.Hrůza,nechce si to natřit tak to má všude i kde nemá pupínky.Doktorce jsem to měla jen zavolat a ta mi řekla že ho musíme udržet v klidu.Jenže jak máme přinutit roční dítě když to nechápe.V pátek ráno máme přijít na kontrolu s močí.NEMATE NĚJAKEJ FIGL JAK ODCHYTIT MOČ PO RANU,KDYŽ NA NOČNIK JEŠTĚ NECHODI?
Ahojte všechny.
malý se ráno v pět dožadoval mléka, tak jsem mu ho udělala a spát už se mu nechtělo.Tak jsem v šest vytuhla a manžel hlídal do devíti,ale ještě bych klidně spala dál.Pak jsem musela rychle uklízet,páč to byl skluz.No nestihla jsem vyleštit obrazovky a skla.Tak budu muset zítra.K obědu dostali vepřový řízek br. kaši a okurkový salát.Odpoledne jsme šli i s manželem na procházku.K večeři jsem uklohnila zelňačku,vyžehlila jsem a připravila si pračku na zítra.
Matušenko, já měla rajón 12 km, ale jezdila jsem na kole, no teda spíš popojížděla :-)), samozřejmě ne oficiálně, ale nedokážu si představit to šlapat, takže máš můj obdiv. perfektní na tom také bylo, jakou jsem měla fyzičku, v období pošťáctví jsem běhala jak srnka do kopců, kde už všichni funěli a byli v koncích, trošku jsem je nechápala, zrovna tak jako teď nechápu, jak jsem dokázala nefunět :-)) Mně se ta práce líbila hodně, peníze nic moc, ale jinak samá pozitiva, sama bez vedoucího za zadkem, když jsem dopracovala, šla jsem domů, žádné čekání na píchačku apod., pohyb na čerstvém vzduchu a taková ta samostatnost, kdy člověk nemusí koukat na ostatní, prostě jedeš si svým tempem, kde chceš pokecáš, kde ne projdeš jen s pozdravem. V zimě a sněhu teda makačka, ale jak říkám, pohyb mi vyhovoval, já jsem totiž normálně lenoch a k jinému se nepřinutím. Jsem zvědavá, jestli se ještě budu moci vrátit, zda už nebude vše motorizované.
Jejda, to jsem se rozkecala, tak papapa všichni
Tak nám tu přes cestu za soumraku a večer běžně běhají srny a lišky.
Takže za “příhodných“ podmínek raději přibrzdím, kdybychom se “potkali“, ať to není taková šupa….
Ale včera v noci nám na dálnici přes cestu přeběhlo něco velikosti asi lišky, možná trošku větší. Hlava kulatější, ocas pruhovaný. Holky to tipovali na rysa (ale to se mi nezdá).
Manža dnes říkal, jestli to nemohl být medvídek mýval – to mě taky napadlo.
Prý se k nám dostali z Německa.
Musím se zeptat nějakého myslivce. Naštěstí se myslivosti věnují i někteří kolegové.
;o)
Ahoj holky tak jsem byli na procházce u nás v lese a představte si že přes cestu běželi divočáci.Docela mě to překvapilo ten náš les nepatří mezi pěkné lesy a je ho jen kousek .Ale tech stop co jsme viděli.Nesli jsme ke krmelci tvrdej chleba .No teda je to mini krmelec ,ale aspoň že tam je a byl plněj sena.A samořejmně plnej stop a bobků.
Lienna poště jsem si už zvykla .V podstatě mi nic jiného nezbývá.A každej říká že teď bude málo pošty už teď před silvestrem jí bylo málo,ale ty mrazy to bylá síla -12 C.Jedna pani mi půjčila krokoměr tak já ujdu za den kolem 8,5km a to je málo pošty.Když jí bylo hodně tak počítam že jsem těch 10km udělala.Ale vůbec mi to nepříde docela mě to překvapilo