Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
ADHD - hyperaktivita
Všem přeji krásný večer,
jsem maminkou 4leté dcerky Martinky a bojujeme již dlouho, ale vidím, že úspěšně se syndromem ADHD.Právě jsem založila vlastní blog, který je momentálně spíše určený tomuto tématu.
Tím bych chtěla pomoci jiným maminkám a tatínkům seznámit se s touto problematikou, nebo i sama ráda přijmu poznatky jiných rodičů. Najdete zde postupně mé vlastní zkušenosti, první, byť zdánlivě nepatrné příznaky, říkadla a pohádky, budu zde i pořádat různé soutěže, tipy na výlety či ozdravné pobyty. Také přibudou neméně důležité kontakty. Postupem času bude témat více, nejen z této oblasti.
Ale všechny, kteří buď již máte zkušenosti, nebo se chcete jen informovat, prosím, pomozte mi vytvářet tyto stránky.
A proč vlastně jsem se pro tohle rozhodla – já i manžel jsme do tohoto problému byli vhozeni jako do vody, ale učit se v tom plavat jsme museli sami. Chtěla bych pomoct jiným, kteří si nejsou jisti, zda se jich toto týká, nebo neví kam se obrátit. Jaký zvolit nejlepší přístup atd. A navíc uvidíte, že na tenhle problém nejste sami, a že nejsou jen takoví lidé, kteří budou na vaše dítě koukat jako na zlobivé a vzteklé.
Protože pojem hyperaktivita není jen „živější“ dítě, jak se spousta lidí mylně domnívá. A rodiče, kteří vědí, že takové dítko mají nejsou nutně ve škatulce hysterických, nezkušených lidí.
Tímto všem, kteří mi pomohou děkuji. A nepomůžete tím jen mně, ale i ostatním. Pište příspěvky, zkušenosti, vlastní tipy a triky, náměty co by vás zajímalo. Budu se také snažit hledat potřebné kontakty i ve vašem okolí, kam se budete moci obrátit.
Případně na této diskusi vkládejte své dotazy.
Holky, až jste mě rozbrečely. Každá máme svoje trápení, ale když se o ně aspoň takhle podělíme,víme že nás někdo chápe a je to všechno mnohem snadnější.
Dětičky nás drží nad vodou a jindy zase stáhnou pěkně ke dnu,ale to už tak chodí. Tak všem přeju krásné sobotní odpoledne a všechny se vyspinkejte do růžova, ať máte úžasnou neděli,papa
Suodal,teda ty provokatérko,to víš mám ráda vše nachstáno,však Slepenina by mohla vykládat o mém kufříčku na týdennní pobyt.
Leni,myslím pozitivně,já napsala 12 měsíčkům velkou objednávku,že mám už omrzlé prtíky a jsem prochlazená od spodku,takže čekám na jaro.Přání a touhy mi nikdo vzít nemůže.
Nadi,já bych mohla o žáze vykládat a psát story a mám vyzkoušený Ranisan ten mi zabere rychle a super.Malé tabletky na polknutí.
Suodal,nějak nemám co dodat,moc krásně jsi to napsala.
Slepeninko,kašli na vše,věnuj se sobě a Janičce.
Soudal,miláčku..děkuji za tvoje slovíčka..ani nevíš,jak krásně se čtou,chtěla bych si taky,,uklidit v duši,,ono se to vlastně asi taky stalo..díky migréně jsem pochopila,že jak se chovám já,tak se chovají i moje děti..prostě čím víc křiku ode mě,tím více od nich a pořád dokola..a hlavně,že jsou to dušičky celé po mamince,pořádně neposedí a musí prostě něco dělat,ikdyby to mělo být právě to co mě dovádí k šílenství..já taky nedokáži sedět u telky a jen zírat..tak čemu se vlastně divím?
je strašně krásné,jak sis to v hlavince srovnala a všem nám to popsala,protože jak zjišťuji,když nemá pořádek člověk u sebe..v sobě..nemůže chtít nic.Pořád mu něco schází,něco překáží v rozletu,musí si uvědomit,že není jediný na světě a musí se přizpůsobit životu kolem sebe.
ještě jednou ti děkuji za rady,za postřehy,za předanou radost ze života,kterou si člověk neuvědomuje,protože se nemá čas nadechnout,pořád se za něčím honí..a přitom to jsou takové hovadiny..aby bylo navařeno,aby bylo naklizeno,aby aby..blbosti!
jdu si s dětma hrát do herny :)….pa pa
Suodal, moc hezky jsi to napsala, ale já jsem nyní ve stádiu asi takovém, že si říkám bylo by mi líp někde na krchově. Jen ta Janička mě drží, prostě jsem na dně a opět mě tlačí na prsou, prostě stres jak hrom.
Krásné ránko 🙂
Holky čajík s třezalky je fajn, ale bude to mít účinky jak ta meduňka…Kapky jsou vlastně koncentrát a mají mnohem větší léčebný-účinek … 🙂
Kupte si TŘEZALKOVÝ KAPKY!!!
Nadi, a ty si zkus okamžitě ten alpový zábal!!! Můžeš mít bloknutou krční páteř, ale bolet tě přímo nemusí.
A za tu “alpskou kombinaci“ léků by jsi zasloužila na zadnici!!! Tě mrzí, že máš v pořádku žaludek, že?!
Slepeninko, dělej ze sebou něco!!! Už je toho na tebe hodně a já když si tak vzpomenu na Slepeninku před rokem, tak se o tebe začínám bát!!!
Nadi a co bych si přála?!….jaro to je jasný!!! Měla bych moc přání, třeba kuchyňskou linku, kterou nemám…lepší práci, aby jsme mohli víc tu naši barabiznu opravovat…vzít děti na pěknou dovču atd.
Ze všeho nejvíc si ale přeji, klid a pohodu v Domčiné duši!!! A to jde jen ruku v ruce s přáním, aby přítel změnil “trošinku“ postoj a svoje chování ke mě a Domčiným nemocem. Ale tohle se mi “asi“ nesplní, takže…začala jsem brát věci, tak jak se mají a přijímat od života i “tyto rány“. Přestala jsem “plakat“ sama nad sebou “proč já?!“ nebo “proč Domča?!“ Uvědomila jsem si, že na člověka (jako na každého jedince) je naloženo od osudu, Boha, vesmíru…jak každý kdo chcete…jen tolik, kolik je schopen unést.
Všechna moudra světa (pořekadla) nám byly “dány“, aby nám pomohli hledat ty cestičky pro které se máme rozhodnout a po kterých půjdeme.
Tzn. : obrovské moudro “Co tě nezabije, to tě posílí!!!“ Každý si to musíme po svém rozebrat, a já v tom vidím tohle:
Jen díky tomu, že se přítel chová, tak jak se chová a já si sáhla opravdu na úplné dno (pochybovala jsem sama o sobě, o svých rozhodnutích a o svém existenci na tomto světě-byla jsem nicka, nula a i ta nula byla víc než já), dokážu Domču dovést a vychovat jí, aby byla opravdu schopná žít “svůj“ plnohodnotný život. Kdybych si nesáhla na to dno a neprožila si ten bod mrazu vlastní sebeúcty, nikdy bych nepochopila její duši a bolest, se kterou se musí potýkat. Neváží si sama sebe, pochybuje o sobě…a přítel jí v tom jen utrvrzuje 🙁 …bohužel i slovně. Kdybych si to sama neprožila, nebyla bych schopná jí porozumět a pomoci!!!
Proto v podstatě přítelovi “děkuji“, za to jaký je…protože díky jeho “chování“ já jsem lepší a pořád rostu a rostu (myslím tím v duševní sféře…jsem silnější a silnější).
Děkuji “všemu“ za to, že mě vedlo touto cestou, protože kdybych byla taková jaká jsem byla před 5 lety, byla bych slepá a hluchá k potřebám svým i svých dětí.
Naši rarášci se nám měli narodit, proto aby jsme posunuly všechny svoje hranice k těm jak já říkám “lepším zítřkům“ a nééé za trest. Protože my se dokážeme posunout(bylo nám to daný do vínku) a dát jim to nejlepší, aby i oni se cítili na tomto světě dobře. Bolí to, tak strašně tahle cesta a šplhání bolí (urážky, ponižování…v mém případě), ale jen proto, aby jsme ze sebe dostali to nejlepší co nám bylo svěřeno. Aby jsme pochopili jak moc silní dokážeme být.
Každé z nás to je dáno jiným způsobem…např. jak to vidím já
Jsem duše až “přecitlivělá“, neprůbojná i když ukecená, tak bytostně nesnáším hádky. Každý nesnáší hádky, ale já jsem raději potichu, než abych řekla pravdu. Pozor, něco jiného je rezignace!!!
Nadi a v podstatě i Bamiska jsou dušičky s prominutím “od huby“ 🙂 Jak jinak by ti Nadi dal vesmír, Bůh, příroda…vědět o tom všem co píšu (viz. pár řádků nahoru). “Postavil“ ti do cesty tři malý rarachy, kteří tě buď nakopnou pro lepší tvoje já a budeš jim báječnou mamčou, nebo budeš tou neurotickou a pořád tápající a brečící s věčnou otázkou “proč já?!“. Je samozřejmě na každém z nás, po které cestě se vydáme. Jestli po té co víc bolí, nebo té snažší, která nás nic nestojí. Ona stojí samozřejmě…stála by tě tvou “sebeúctu“ a klid v duších tvých dětí.
Jsi silná moc silná a aby jsi to pochopila jak moc dokážeš, musíš mít taky velkou překážku.
A na to navazuje moudro např: “bez práce nejsou koláče!!“ x “nic není zadarmo!!!“ Pro mě je ta “práce“… bolestivá a trnitá cesta, pro kterou jsem se před necelým rokem definitivně rozhodla, a “koláč“ je spokojená duše a pomoc Domče pochopit to, co jí nebylo dáno do vínku. tzn. pro nás lehké chápání všech věcí kolem nás.
Já nejsem ta “životní učitelka“ pro Domču, ale Domula je vlastně moje učitelka…zní to divně, ale díky ní já můžu být lepší a díky svému lepšímu já, jsem pro svoje děti lepší maminka!!!
Taky věřím, že všechno má svůj čas a ta správná doba příjde. Tak jako přišla tahle doba sem napsat tenhle elaborát.
Bami a Králíčku, tohle je vlastně můj “úklid v duši“, který vám už týden dlužím. Všechno jsem to v sobě měla už před týdnem, jen mi to vlastně nešlo napsat v nějaké srozumitelné formě, aby jste pochopili.
Věděla jsem, že to příjde a proto jsem netlačila na “pilu“…a přišlo…v podobě jednoduché Nadinčiné věty…“nevím co si která přejete“.
Nosím toho v hlavince mnohem, mnohem víc, ale zatím “nepřišel ten správný čas“ 🙂 Neuměla bych to např. napsat, tak aby to bylo správně pochopeno a nebo např. s přítelem…kdybych to řekla, tak bych si to “zatím“ neuměla před ním obhájit. Zase by mě zadupal 100 sáhu pod zem a já bych spadla o stupínek níž ve své cestičce po schudcích nahoru.
Takhle to ve mě pěkně dozrává a chystá se ta myšlenka ke zrození a až tu větu/pocit vyřknu, bude z toho nádherný a silný květ, který už NIKDY neuschne a nezmrzne jedovatýma mrazícíma řečma mého přítele. Navěky už po kvete a moje já, bude zase “silnější a vyrovnanější“.
Tohle všechno jsem vám Bami a Králíčku chtěla napsat do mailíku a nééé sem. Ale nemělo to tak být…měla jsem to napsat takhle veřejně!!!…ale to jsem samo nevěděla, ale teď už to vím. A to jsem si v pondělí myslela, že je naprosto jasný, že tohle patří jen do mailu!!!
Jen nevím, proč jsem to měla napsat takhle veřejně…ale nepídím se, ono to příjde SAMO 🙂
Poslechla jsem a netlačila na pilu a proto nenapsala…a Nadi mi dnes dala tak malinký, ale ten nejsprávnější impuls k mé zpovědi pro vás všechny. Prostě a jednoduše….takhle to mělo být!!! 🙂
Nadi, máš pravdu spadl na mě splín a spíš opravdu to je vina dotyčného co mě stále prudí, jen vstane a začne držkovat, že je zapnutý satelit a vypne ho a mě se zas vše ztratilo a prý to žere elektřinu, ale to ten čas co tam svítí taky a on si odejde a nechá televizi běžet třeba půl hodiny a jak já odejdu na pět minut tak huláká. Janička pro změnu měla pujčenou nějakou knížku z knihovny a nemůžeme ji najít a s největší pravděpodobností to zas zastrčil manžel do knihovny, předělával a přesouval nábytek v obyváku a tam to asi bude, jenže tam zas je a poslouchat nadávky jako co tam oxiduju a tak mě už přestává bavit. Potřebovala bych panáka, jenže doma nic není od určité doby a ani nekoupím.
Slepeninko já myslím,že na tom psychicky nejsme dobře ani jedna..ono těch všech možných malých starostí každá máme až nad hlavu a nějak nemáme ten správný ventil,kudy by se dala odpouštět pára..sice máme jedna druhou ale…myslím,že by každá z nás potřebovala nějaký těšení na něco..u mě by to byla vysněná dovolená u moře…děti,manžel,romantika,odpočinek,zábava a u vás ostatních netuším..takový ten světlý bod,který by nás držel v euforii a pomáhal nám překonávat tyhle chmury..
já si třeba pořád říkala,až napadne sníh,to bude s dětma zábava,odreagujeme se na sněhu..no a sníh nikde a je únor..
tak si říkám,až bude jaro,budu si dělat na zahrádce a bude mi dobře..jenže jaro daleko..
tak co si mám namlouvat teď??na co se těšit,aby to bylo blíž jak v nedohlednu?
je to prostě depka a s tou se těžko bojuje.vydrž beránku,ono bude líp,nevím sice kdy..ale ono to přijde.URČITĚ,PROSTĚ MUSÍ!
pa pa
Nadi, já to také vím co to je za duševní bolest, když mi odešel první manžel a nějak poslední dobou na něj hodně vzpomínám a vůbec jsem zralá na tu psychiatrii, už prostě nějak dál nemůžu a přestávám mít sílu na cokoliv. Stále mám slzy v očích a nejde to zastavit a nyní se nejedná snad ani tak o Janičku, i když ono asi jedno k druhému. Hodně přemýšlím, že toho mého vykopnu do toho bytu dole ať se stará a vidí, že vše neroste na stromech.
Dobré ránko holky,tak já nepsala,protože už mám druhý den migrénu..už se z toho pomalu věším..ráno se vzbudím s obr bolestí,dopoledne zápasím s léky,jím je na střídačku a zkouším to tak dlouho dokud nezaberou..pak něco uklohním k obědu a jdu si lehnout a po probuzení se vše opakuje!Celý den na hov..
a dnes??opěěět,do toho mě večer chytal zub a něco mě bolí pod žebry…asi játra..no jsem komplet rozbitá.
Na manžela taky něco leze,všechno ho bolí a strašně ho pálí žáha..včera byl ochotný sníst nejen léky ale i jedlou sodu,protože už pomalu zvracel.
A to máme dnes oslavu jeho narozenin,přijedou jeho rodiče a brácha,máme tu Patrika..no já nevím jak to vůbec přežiju a v neděli přijedou gratulovat známí,takže asi umřu na přetvářku !!!!!
Včera jsme si povídali co všechno musíme koupit v lékárně..takže pastilky renný,velkou flašu francovky,ibalgin,paralen a modrý pilule,taky třezalkový čaj,jaterní čaj a peroxid vodíku,tím snad vyčistím čárance na bílé sedačce..a vitamíny..horu vitamínů,protože mám nehty samej bílej puntík.myslíte že mi 500kč bude stačit??????
Bamísku četla jsem co vám přihodilo a nedokáži reagovat,přišla jsem takto nečekaně o manžela a dělají se mi mžitky před očima,jen když to čtu.
rarášku co nám to děláš??jak si můžeš takhle plejtvat krví? víš co se říká…SÁM MÁM MÁLO…dělám si legraci ale pěkně mi zatuhlo,uzdrav se broučku ,,a to si ještě chtěla pracovat,, !!!
Slepeninko ty máš svatou trpělivost s tím tvým manžílkem…zatím….jen čekám,kdy nám napíšeš..holky mám zabaleno,Janička má navařeno na 6let dopředu,krev jsem setřela,manžel je zabalený v dece..jdu volat 158!!! p.s.pokud mají v kriminále internet,hned písnu 🙂
králíčku s jarem a oblečením se ti nedivím,ani si neumíš představit jak se těším až z věšáků sundám tu horu bund,oteplováků,ze šuplíků odstraním všechny čepice,rukavice,šály..já chci jaro!!!
Leni ty zmrlíku,bože to musíte mít v práci sakra zimu,když fasujete ponožky!!by jste měli dostávat příplatky za ,,nezdravé prostředí,,!
koukej odpočívat aspoň o víkend a zahřívat nejlépe s manželem v posteli u telky.
Soudal zumba,to je můj sen,jenže kam na ní jít..ach jo.závidím ti i to,že jdeš s dcerou..to je nádhera.Prostě holčičí jízda,mě než doroste elinka takovým akcím,tak ze mě bude stařena..39let mi totiž klepe na dveře a Elince jsou 2 roky.
Kamilko jak je doma?už je ti líp?na mě deprese skáčou taky pořád,potřebujeme jaro,jít ven na sluníčko..to pomůže.
joo zapomněla jsem vám říct,že jak mi je zle,tak neječím,nenadávám..a děti jsou hodní,takže to budu dělat dál,ikdyž mi bude dobře..už aby to bylo..dnes mám brufen+paralen+modrou piluly ..a funguje to už za půl hodiny.jupíí
Bamísku strach o všechny je pochopitelný,můj kuba by ti mohl vyprávět,jaká byla jeho maminka..šílená..a je dodneška a bude už napořád.
mějte krásnou sobotu,já si jdu uvařit jaterní čaj..brrr pa pa nadi
ochrapky kde jste?u nás je -14,len.