Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
ADHD - hyperaktivita
Všem přeji krásný večer,
jsem maminkou 4leté dcerky Martinky a bojujeme již dlouho, ale vidím, že úspěšně se syndromem ADHD.Právě jsem založila vlastní blog, který je momentálně spíše určený tomuto tématu.
Tím bych chtěla pomoci jiným maminkám a tatínkům seznámit se s touto problematikou, nebo i sama ráda přijmu poznatky jiných rodičů. Najdete zde postupně mé vlastní zkušenosti, první, byť zdánlivě nepatrné příznaky, říkadla a pohádky, budu zde i pořádat různé soutěže, tipy na výlety či ozdravné pobyty. Také přibudou neméně důležité kontakty. Postupem času bude témat více, nejen z této oblasti.
Ale všechny, kteří buď již máte zkušenosti, nebo se chcete jen informovat, prosím, pomozte mi vytvářet tyto stránky.
A proč vlastně jsem se pro tohle rozhodla – já i manžel jsme do tohoto problému byli vhozeni jako do vody, ale učit se v tom plavat jsme museli sami. Chtěla bych pomoct jiným, kteří si nejsou jisti, zda se jich toto týká, nebo neví kam se obrátit. Jaký zvolit nejlepší přístup atd. A navíc uvidíte, že na tenhle problém nejste sami, a že nejsou jen takoví lidé, kteří budou na vaše dítě koukat jako na zlobivé a vzteklé.
Protože pojem hyperaktivita není jen „živější“ dítě, jak se spousta lidí mylně domnívá. A rodiče, kteří vědí, že takové dítko mají nejsou nutně ve škatulce hysterických, nezkušených lidí.
Tímto všem, kteří mi pomohou děkuji. A nepomůžete tím jen mně, ale i ostatním. Pište příspěvky, zkušenosti, vlastní tipy a triky, náměty co by vás zajímalo. Budu se také snažit hledat potřebné kontakty i ve vašem okolí, kam se budete moci obrátit.
Případně na této diskusi vkládejte své dotazy.
Ahoj holky.
Tak jsem se dnes rozhodla ke kroku,který jsem zvažovala již delší dobu a o kterém jsem psala o některý příspěvek zpětně.Volala jsem paní,která má ve SPC na starosti organizování kurzů na asistenta pedagoga.Kurz začne 7.září,pokud se nic nezmění.Jsem moc ráda,že jsem se k tomu odhodlala.Chtěla jsem tak učinit už v dubnu,ale kvůli nejistotě v práci jsem zaváhala.Ted však situace došla tak daleko,že to vypadá,že o práci přijdu nadobro.Třeba se mi zadaří,a když kurz udělám,v což pevně doufám,seženu v budoucnu práci v tomto směru.Tak trochu spekuluji dělat asistenta Martině,kdyby chodila na klasickou základku.
Jinak-psala jsem p.Václavu Krásovi,což je vlastně předseda asociace tělesně a zdravotně postižených u nás.Je to moc milý a ochotný pán,alespon tak na mě přes net působil.Už jsem mu několikrát psala a vždy mi rychle a ochotně poradil.No ptala jsem se ho na to,jak to s tou asistencí je.Kdybych chtěla zapsat Martinu na klasickou základku,musím o asistenta požádat vedení školy a oni požádají svého zřizovatele,což je v našem případě obecní uřad,o navýšení financí na toho asistenta.Třeba do budoucna bych nemusela pomáhat jen Martině,ale i někomu jinému.Myslím,že je spousta rodičů,kteří o téhle možnosti neví.Celkově mě to táhne do speciální pedagogiky.Do budoucna bych si ještě chtěla rozšířit vědomosti v tomhle oboru,naučit se třeba znakovku a nebo si udělat i kurz na osobní asistenci.Ale to se ještě uvidí.Zatím jsem na začátku,ale jsem moc ráda,že ten první krok jsem udělala.
Radka
Ještě jsem si vzpomněla, co jsem se dnes dozvěděla. Ve škole kam chodí má dcera fungují tři ped. asistenti, kraj je škole schválil, ale odmítl jim na příští rok dát finanční prostředky na jejich mzdy. Škola musí vyjít s mzdovými prostředky na běžné učitele, čili učitelé budou muset ustoupit ze svých finančních nároků a dostanou jen základní plat bez příplatků. Ve škole má jeden ped. asistent na starosti až pět dětí a peníze na to prostě nebudou a i bylo řečeno, že školská novela, která se vypracovává uvažuje, že rodiče budou muset se spolupodílet na plat těchto ped.asistentů jako je to v případě osobního asistenta.
Já šla s dcerou na neurologii na základě doporučení obvodní lékařky a žádná další doporučení ode mě nechtěla. Dcera se také ráda zapojuje do práce, ale brzo se projevovala únava, pak je to i spojené s tou nesoustředěností. Únava, pak je protivná a těžko se sama ovládá. Na neurologii ji nejdřív udělali EEG a na jeho základě jsme byly na CT mozku, kde se zjistilo, že má méně vyvinutoü levou část mozku a z toho důvodu se ji to co říkám těžko zapamatuje, jde to podle lékařky trochu delší cestou než to bývá obvyklé. Jeli lékařka neochotná určitě bych šla jinam, je lepší mít více vyšetření než žádné. Mě to dceři udělali už jen na základě vyšetření od neuloložky a z PPP. Od první třídy ještě máme vyšetření z psychiatrie. Za pokus nic nedáš a nějak to dopadne, samozřejmě Ti přeji aby to dopadlo, vím o čem mluvím a hodně mi to pomohlo, že můžu být s ní doma.
Dnes jsme měli mít vyšetření na neurologii, jen s klukem, ale p. doktorka neochotná, pomali mi vynadala, že nemám veškeré papíry od psycholožky a z pp poradny, měla jsem jen doporučení od dětské. Vyšetření mu tedy neudělala, s tím, že mám přijet za týden i s těmi papíry. Pracovnice z PP poradny mi sama nakonec řekla, že se mám objednat do Brna. Takže zas lítání od čerta k ďáblu. Ale objednám se tam , prý má lepší přístup , i mnohem důkladněji vyšetří. K té péči mi řekla, že v našem případě ji asi nedostanu, že jsou i mnohem horší děti. Kluka viděla jen jednou, kvůli odkladu, tak nevím, z čeho usuzuje. Na soc. odboru jsem byla, dali mi tiskopisy a vysvětlily co a jak. No uvidím, jak dopadnem na neurologii. S holkou jsem jezdila do PP poradny od 4 let, dnes má 9, s ní je to trochu lepší, není tak impulsivní, a dá si říct. Učitelka ve škole ji celkem chválí, že se ráda zapojuje do práce, ale má výkyvy, za chvíli je unavená, nesoustředí se. Tak uvažuju, jestli ji na neurologii taky nechat vyšetřit, vzhledem k tomu, že se to s ní celkem dá vzládnout.
Radko, jak píšeš tak ještě k tomu asistentovi, pokud vím, když ho už jednou dítě dostane tak zůstává. Také ovšem co jsem četla tak se doporučuje spíš těm menším dětem a pak po třech letech jde zas jinam. Má dcera by ho potřebovala stále i když už chodí do 6. třídy. V té speciální škole bych řekla vycházejí rodičům vstříc, aspoň tady, ale hodně záleží jak se ten rodič uvede. Bohužel rodiče jsou různí a tak jsou hodně obezřetní. Dcera začala chodit do spec. školy a chodla spíš doopravdy mezi takové děti, co jsou zlobivé a neposlušné, že to rodiče nezvládají. Řekla bych, že byla i šikanována, při přestupu v páté třídě ještě ne, ale pak v 6. to začalo. Po poradě s paní ředitelkou a učitelkou jsme dostaly od SPC, může být i od speciální psycholožky, potvrzení na zkrácený učební úvazek – 4 hodiny denně- a dcera chodí opět ráda do školy a je v rehabilitační třídě, čili tam nemají na ni nároky a jen si povídají a všeobecně vzdělávají a doma ji učím, protože je vedena ve staré třídě, kde jsou nějaké ty osnovy a ty děti musí něco se naučit, jsou vzdělatelné. Tam kam nyní chodí ty děti nejsou vzdělatelné, nemůžou za to. Dcera se prostě učí to co bude potřebovat k životu, nepotřebuje znát rozbory vět, já to nikdy nepotřebovala a to mám střední školu a zbytečně se tím děti trápí. Vše je v této škole jinak rozložené a na klasické škole kde se učí rozbory vět, tak oni se učí znát podstatná jména a slovesa apod. S paní učitelkou co ji měla od 1. do 4. třídy jsme se shodly, že v dnešní době počítačů ji vše počítač opraví a kalkulačky spočítají. Je potřeba aby takové dítě mělo hlavně přehled všeobecný a nějaké ponětí o počítání a psaní či čtení. Pokud dcera chodila do klasické školy tak ani snad nešlo o učení, ale hlavně o to chování a také jsem byla hrozně unavená, nikdy jsem nevěděla co vypadne z učitelky až si pro ni pujdu a to bylo na nervy, já se začínala motat a padat. Nyní jsem také ve větším klidu a jsme všichni spokojení. Dcera je jak beránek, prostě vůbec je nyní klidnější a spokojenější a ani nemám důvod se na ni někdy zlobit.
pročetla jsem si ten zákoník, zítra si zajedu vše oběhat do města, a doufám, že to dopadne dobře. Dnes byli obě děti, celkem v pohodě, věnovala, jsem se jim, i při vaření.
ŠkodA, že jsem po tom nešla dřív, čekala jsem , že se kluk zklidní, ale je to spíš horší. Před dvěma roky jsem nastoupila do práce, nejdřív na ranní. po roce na obě směny. Dokud jsem bylůa doma, víc jsem se jim věnovala, bylo to lepší, a nebylo doma takové napětí. Samozřejmě, že se to přenáší i na děti, a bohužel oba mají ADHD, potřebovali by oba větší klid. Jsem posledního půl roku dost vyčerpaná, tak snad nám to vyjde a bude to lepší.
slepenina :dík za rady!
Tak když to tak čtu,tak se může stát,že žádat sice můžeme,ale asistenta škola stejně nedostane.A ted si vemte tu situaci,že já dceru zapíšu do 1.třídy do klasické školy a ona asistenta nedostane.Tak to si nedovedu představit,protože za současné situace,podle mě,by dcera nápor 1.třídy nezvládla.Ještě k tomu,když se ve třídě sejde třeba 30 dětí.Jak jsem psala,že bych jí,dejme tomu,asistenta dělala já,tak přesně jak píšete,asi by to nebylo moc po chuti učitelkám a to jsme ještě na vesnici,takže se téměř všichni známe.Jestli jsem to dobře pochopila,tak o asistenta si musíte žádat každý školní rok.Tak se vlastně může stát,že jeden rok ho dostaneme a druhý třeba ne.Jak to tak pozoruji,asi bude opravdu lepší speciální škola.
Radka
Radko jak píšeš o tom ped. asistentovi, dcera ho měla doporučenýho od první třídy a nikdy ho nedostala jen na konci třetí třídy poslali tiskopis a s paní učitelkou jsme ho vyplnily a mimo jiné tam bylo, kolik bychom chtěli na něj přispívat, bylo tam od 300 až do tísice, napsala jsem 500 a oni to vrátili, že je to málo, paní učitelka jelikož byly prázdniny to zvýšila na tu jejich 1000 a stejně ho nedostala. Škola žádala každý rok a dcera ho nedostala. Jinak jsem to konzultovala s ředitelkou a jak jsem uváděla je to bývalá spolužačka a i velká kamarádka z dětství tak mi řekla, když jsem nabídla, že bych tam mohla být já, že by se to učitelům nelíbilo, že jim vidím moc pod ruce. řekla mi to na rovinu a tak mi nezbývalo nic jiného, když se ped. rada usnesla, že bez něj tam nemůže být ji dát do speciální školy. Nejdřív jsem se musela opět potýkat s nedůvěrou školy, ale nyní mají ve mě důvěru a dcera může vše vypracivávat doma a i písemné práce a je spokojenost na obou stranách. Jinak na škole přímo ve třídě byl ped. asistent a nejlepší je, že to je matka jednoho s žáků v té třídě a myslela jsem, že by mohla zvládat obě děti, ale s tím jsem nepochodila. Ta dívenka co má ped. asistenta tak je po dětské obrně a paní asistentka za ní vše psala do sešitů a když náhodou tam dívenka nebyla tak se věnovala mé dceři a říkala jak je šikovná. Rodiče té dívenky sehnali sponzorský dar ve výši 120000 na tuto asistenci a tak už neměli zájem, aby se věnovala i mé dceři. Prostě to neni jednoduché, ale zkuste vše co se dá. Jinak dcera je v rehabilitační třídě ve speciální škole a veškeré učivo děláme doma a myslím, že když mám ten příspěvek tak není se o čem bavit. Dcera chodila do speciální školky kam také chodil slepý chlapec a vše probíhalo nějak dobře, i když třeba dcera chtěla na houpačku a bylo tam jiné dítě a tak ho shodila a dítě muselo na sešití tržné rány. Vlastně bylo pořád něco a ve škole zas už vše sváděli na ní, ale až od páté třídy. V páté třídě se jim změnila třídní učitelka a vždy při nějakém problému měla jasno, že za to může dcera. jednou se stalo, že si dcera hrála s dětmi o přestávce a oni pak už nechtěli si s ní hrát a tak do ní strčily, dcera spadla na stůl a přepadla přes něj a shodila věci co tam mělo jiné dítě a už zas, že ona to udělala naschvál a rozbila prý při tom kružítko, já koupila nové, ale věděla jsem jak to bylo i bývalá třídní učitelka mi dala za pravdu jak to je. Jenže ta nová, čerstvě po škole nevěřïla, že je v tom dcera nevině. Prostě je to těžké, a vše nakonec dobře dopadne, ale zachovat si klidnou hlavu je nejduležitější. Hlavně to ve škole zbytečně nehrotit a vycházet jak se dá. Vím, že lehce se to říká a těžko dělá, prostě mě ta její nová učitelka v páté třídě nesedla a měla čerstvě po škole a nic si nebyla ochotna zjistit o tomto postižení. Snažte se aby Vám ta péče dopadla, je to pro dobro Vašeho dítěte a hodně to rodičům pomůže, že se můžou v klidu starat o dítě.
ahojky vsichni,namam cas psat tak jen to tady vzdy prectu a padim dop prace,syn byl na skole v prirode a dojel vubec ho nepoznavam.zklidneny spokojeny a my cekame kdy se to vrati do starych koleji.ucitelky prekvapene,ze neni takovy maminak jak si mysleli.a to ja porad jim vykladam,ze je v poho,ale musi ho chvalit a vykladat si snim.a ze mu chybi kolektiv deti.pristi rok pojede asi na tabor,tak budem trenovat vetsi samostatnost.hlavne zavazovat boty.tak se drzte a jeste to do prazdnin vydrzme ahojky lenka.
S pedagogickými asistenty je pravda problém.Teda ne s nima,ale s tím,aby byl přidělen.Stará klasika,kraj na ně nemá peníze.Ředitel školy si o něj může zažádat,ale je otázka,jestli mu ho kraj přidělí.A další věc,jestli má ředitel školy vůbec zájem,aby na škole takovýto člověk byl zaměstnán.Ikdyž při dnešním malém počtu dětí by se měli snažit alespon trošku vyjít rodičům vstříc.No a pak je otázka,jestli by některým učitelům třeba nevadilo,kdyby jim ve třídě při výuce seděl “cizí“ člověk.Ve městě je to trošičku anonymnější,ale u nás na vesnici…Já mám o tom našem“ustavu“ ne zrovna pěkné informace.Je to směs arogance,nezájmu některých učitelů apod.Starší dcera tuto školu navštěvuje,tak vím své.Stačilo mi,když přišla jednou ze školy se slovy,že uhla letícím klíčům od angličtinářky,která je zárověn počastovala slovy-vy dementi.No tak nevím.Ale samo,všechno tam zase špatné není.
Měla bych možnost si udělat kurz právě na asistenta pedagoga.Tak trošku jsem kalkulovala s myšlenkou,že bych ho mohla dělat právě své dceři.Ale nevím,jestli by to bylo vhodné.A jak říkám,tady se všichni známe…
Mám z toho trošku smíšené pocity.
Radka