Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
ADHD - hyperaktivita
Všem přeji krásný večer,
jsem maminkou 4leté dcerky Martinky a bojujeme již dlouho, ale vidím, že úspěšně se syndromem ADHD.Právě jsem založila vlastní blog, který je momentálně spíše určený tomuto tématu.
Tím bych chtěla pomoci jiným maminkám a tatínkům seznámit se s touto problematikou, nebo i sama ráda přijmu poznatky jiných rodičů. Najdete zde postupně mé vlastní zkušenosti, první, byť zdánlivě nepatrné příznaky, říkadla a pohádky, budu zde i pořádat různé soutěže, tipy na výlety či ozdravné pobyty. Také přibudou neméně důležité kontakty. Postupem času bude témat více, nejen z této oblasti.
Ale všechny, kteří buď již máte zkušenosti, nebo se chcete jen informovat, prosím, pomozte mi vytvářet tyto stránky.
A proč vlastně jsem se pro tohle rozhodla – já i manžel jsme do tohoto problému byli vhozeni jako do vody, ale učit se v tom plavat jsme museli sami. Chtěla bych pomoct jiným, kteří si nejsou jisti, zda se jich toto týká, nebo neví kam se obrátit. Jaký zvolit nejlepší přístup atd. A navíc uvidíte, že na tenhle problém nejste sami, a že nejsou jen takoví lidé, kteří budou na vaše dítě koukat jako na zlobivé a vzteklé.
Protože pojem hyperaktivita není jen „živější“ dítě, jak se spousta lidí mylně domnívá. A rodiče, kteří vědí, že takové dítko mají nejsou nutně ve škatulce hysterických, nezkušených lidí.
Tímto všem, kteří mi pomohou děkuji. A nepomůžete tím jen mně, ale i ostatním. Pište příspěvky, zkušenosti, vlastní tipy a triky, náměty co by vás zajímalo. Budu se také snažit hledat potřebné kontakty i ve vašem okolí, kam se budete moci obrátit.
Případně na této diskusi vkládejte své dotazy.
No holky,tak to moc nemáte hezké zážitky z dětství :(.Jo děti by se neměli do takových věcí zatahovat,potom se zbytečně trápí.Mě se nic tak nestalo,co bych si pamatovala,jen vím že jsem sestře málem amputovala prst v brance :-(.Pak si pamatuju že i ona se nám topila a taky jí tahal tatka z přehrady a jadnou jí málem srazila motorka,no ona byla třeštidlo.Slepenino ,to víš že jsem byla vytočená s tím koupákem a já jsem blbá,že jí to neumím říct od plic ,jsem prostě taková,taky jak někdo něco potřebuje tak pomůžu,ale jak jsem už konečně párkrát řekla ne ,tak se divili.Lucka
Slepenino jsem stejná jako ty… :o)
Já to nemám spojené z hrůzou jen si to prostě pamatuju. A pak si pamatuju jak jsem se topila, ale to mi bylo tak 10 a kluci mě zachránili – doslova – o té doby panikařím když nohou nedosáhnu na dno…
Tedy Lucko to je pěkný podraz, ty hlídáš a ona si jde klidně na koupaliště, kdyby chtěla třeba mít okna nebo něco zařídit, ale ona se bavila a ty se staráš, měla bych tedy pořádný vztek. Jenže bohužel já jsmje asi také taková, to se slavila zlatá svatba mých prarodičů a to jsem měla dcerku teprve 4 měsíční a tak jsme vzala nejstarší dceru a tuhle a šla domů a samozřejmě mi hned ještě přifařili synovce a neteř a oni se bavili. Už opravdu nějak nemusím a zrovna právě jsme si na to vzpomněla, že já pořád dělám takového menšího otroka celé rodině a stejně jsem pořád jen ten outsaidr nebo jak se to píše.
Tak to jsi měla jako malá asi opravdu z toho velký šok, muselo to být asi hrozné, když si to tak podrobně pamatuješ nebo já už senilním, že si takovcé věci z dětství nepamatuji. Možná také asi nebylo nic co by stálo za to si pamatovat. Mám jen jednu vzpomínku jak rodiče byli s nami u nějakého rybníku nebo nečeho takového a setra se učila plavat a měla takovou žábu nafukovací a já jï taky ve třech letech chtěla napodobit a tak jsem si lehla na vodu a já se potopila a seděla jsem na bobku pod vodou a jen mi koukaly vlasy a táta mě vytáhl za ně nad vodu, nebylo tam moc vody, ale prostě nevím jen jsem tam seděla. Také si pamatuji, že jdenou byly nějaké velké lijáky a táta s nami projižděl podjezdem a voda nám sahala do víc jak půlky kol. Prostě nemám moc vzpomínky na dětství, možná je spíš můj mozek radší vymazal. U nás byla pak dost krutá doba, kdy si táta našel ženskou a tak to byly takové boje mezi rodiči, lítalÿ vajíčka vzduchem, sklo bylo vymlácené a máma chtěla abychom ho držely za nohy a my prostě poslechly a lehly si na zem a držely ho za nohy, on stejně dokázal odejít. Prostě děti se nemají do takových věcí zatahovat.
Králíčku hlavně že jsou v pořádku, ale do nemocnice bych se zašla vyšetřit.
Je to divné, ale já si dodnes pamatuju jak se s námi táta vyboural, jel rychle a auto se několirkát otočilo – vezl mně asi 3,5 roku, sestřenici a bratrance. Já vyletěla ze sestřenicí zadním oknem, vymlátilo se sklo – ona do příkopu do kopřiv, já na silnici, bratranec zůstal s tátou v autě. Maminka naštěstí nejela jinak by nepřežila, sedadlo spolujezdce bylo zlomené… no pamatuju si jak táta Luboška hledal a volal a pak vidím sebe jak mě drží jezeďáci u traktou a jak vedou sestřenici… Vezli nás do nemocnice a z té si pamatuju jen to že jsem měla odřený palec na noze a oni mi ho natírali a štípalo to… tenkrát stáli všichni andělíčci svatí u nás (možná jsem si to svoje štěstíčko vybrala :o), ale nebylo nám nikomu nic táta s bratrancem ani škrábanec, sestřenice byla popálená od kopřiv spadla do měkkého… auto sešrotované, plot sousedů taky, ti ještě zavolali policajty, táta bez řidičáku…z vyprávění pak vím, že se divili všichni, že se nikomu nic nestalo a přežili jsme.
Ahoj,Králičku ,úplně mě otřepalo,jak jsem si to přečetla,a jsem moc ráda,že se nic nestalo,ještě že tak .Že je vše v pořádku.Vím jaký je to pocit,před pár měsíci měl taťka nehodu,praskla mu pneu na dálnici a taky měl obrovské štěstí,že to dokázal uřídit,auto bylo zrasované,ale on byl v pořádku.Tak jsem fakt ráda,že je to u vás v pořádku.No jak vidím Rarášku,u vás to bude běh na dlouhou trať…. to je mi líto,a klidně si ztěžuj,uleví se ti.Já taky včera převlíkala postele a asi bych vypěnila,kdyby mi do nich vlezl někdo špinavý,kdysi jak jsem žila s mým prvním ,tak ten taky spravoval celé dny auta a nebylo mu blbé tam lézt tak jak je,ze začátku jsem řvala a pak jsem rezignovala a spala na gauči….Ono jim to nepřijde a ještě řeknou tak to převleč,ale komu se pořád chce.Je hloupé,že tě pořád odbýva a je na tebe zlý…. Musíte to vyřešit,jak psaly holky,není dobré,aby jsi se trápila a děti poznají ,že něco neklape.Tak zase držím pěsti . Jak jsem včera hlídala tu neteř,tak mi skoro švagrová říkala,že potřebuje něco vyřídit ,no a večer se sama prokecla ,že byla na koupáku,no kdyby byla tady,tak jí asi nakopnu,ona mi tu dá malou do toho vedra,prd jí rozumím a sama se jse vyvalit na koupák.tak si říkám ,jestli jsem fakt tak blbá,že si ti lidi ze mě dělají srandu.Ted ještě budu sestře hlídat psa týden,jede na dovolenou a ona něco chce a ještě mi řekne,at si pro něho přijedu,přitom tramvají je to kousek a ona že ten pes se v tramvaji bojí :).Tak zase budeme muset odpoledne pro něho zajet autem,ale auto je malé a pes je jak kráva :-).Ještě že mám ze včerejška navařeno,nevím co bych vařila,nějak se mi nechce pořád něco vymýšlet.Lucka
Ahoj holky,tak je mě úplně špatně,normálně se klepu,potřebovala bych panáka.Napřed mě volal manžel a hned vzápětí syn a je mi fakt zle.Syn jezdí do práce s otcem své slečny autem (oktávii na leasing) a dnes do práce nedojeli.Fiat Dukáto (ta velká dodávka( je napasoval pod liazku.Prý se jim naštěstí nic nestalo,jen jak popojel při nárazu na sedačce,tak má spálenou nohu,tak doufám.Ale je docela dost otřesený.
Naštěstí byl připoutaný,jinak by byl předním oknem venku.Fakt když si to představím,tak nad nimi stáli všichni svatí a za to jím dík.
Protože jezdí ráno a vrací se večer a není vlakové spojení,tak samo že chtějí půjčit moje auto.Tak doufám,že mi ho taky nerozstřelí.
Jdu se chystat jedu do Brna pro kapky na alergologii a vnukovi pro tu postýlku.
Já bych to pípnutí určitě neřešila a nejlepší je se svěřit a myslím, že to víš, že to můžeš. Vím jak někdy ty chlapi pak dokážou vysloveně člověka tak ponížit, že to i pak vzdává a radší se neptá. Jen mám obavy, že to synové vycítí to napětí a asi to na ně nepůsobí pak nejlíp, jsi z toho v neustálém stresu a tak to není na tovou dušičku dobře. Ten můj také se mnou nějak moc nemluví a vůbec co se týká rodiny, vše je na mě. On někdy má povídavou a tak začně vyprávět kde co dělal a jak je šikovný a důležitý asi tak a to zas nemusím já a to většinou když se dívám na televizi, tak jen zvyšuji zvuk a říkám si jen si povídej. Já jedu za chvíli do města, ještě nyní to jde, ale až přijedu v těch 9 tak to bude zas k nesnesení, zas se budu vařit. Janička nyní seká dobrotu a nikam nechodí a tak uvidíme co zas z ní vypadne.
Suodal, na mě tenkrát také doktorka koukala málem zkrz prsty a divila se, že mi ten příspěvek dali. Prostě to zkusíš a nějak to dopadne, Janče také něco dali. Oni ty děti někdy se chovají tak vzorně a nic není vidět a hned vzápětí dají takovou ránu pod pás, že je až člověku zle. Mě jen jednou se u psychiatričky chovala vzorně a to i paní doktorka říkala, že ji nepoznává, to jsem tam měla tehdy sebou malou, dcera někam potřebovala jet, ona janička je taková opatrovatelka a to doktorka prostě zůstala koukat, jinak se tam málem válí p zemi a po stole, jednou si tam lehla na zem a nechtěla vstát a to už tam šel další pacient a my na ni, že tedy si pán o ni otře boty jako o rohožku a ona nic, byla to pěkně dlouhá chvíle než vstala.
Ahoj,
holky já už to zkoušela všelijak… prostě s ním nehnu, jak něco řeknu okamžitě útočí na mně a prostě a jednoduše všechno je moje vina. Ono i když se zeptám prostě na rovinu kde byl – tak mi řekne co je ti do toho,co se staráš, proč nezavolal a pod a jak si to představuje dál, tak mě prostě buď totálně zazdí nebo po mně řve, nebo mně vyloženě pošlě někam.
No ráda bych si občas něco koupila jen tak cestou z práce, ale tady v té naší díře nic není, to musím počkat jak budu pracovat v Brně… já se odsud nikam nedostanu. děti mám teď sice pryč, ale mám na krku toho pejsánka – jednou jsem chtěla NEspat doma a onemocněla jsem :o) já mám kapičku pecháčka.
Neházím flintu do žita, ano nejraději bych odešla opravdu, ale fakt to prostě není teď možné – jednou už jsem se domů vrátila, ale s jedním dítětem, teď mám dvě a psa.
Včera jsme odstěhovali psí boudu na terasu -táhli to 4 chlapi a já na lanech po žebříku, známí u nás byli do 23 hod tak jsem pak balila všechno na chlaupu. Do práce jsem šla n 5 hodin abych mohla v poledne jít domů.
Víte ono to u nás jakž takž klapalo dokud já jsem se pořád snažila komplet ve všem, pak jsem si řekla dost, proč bych měla jenom já, já nevím co to je dostat dárek, přání k narozeninám (jo k těm 30 mi popřál a dostala jsem nářadí na zahradu…), k svátku mi nepřál taky nic.
Snažím se ho pořád lákat, pojď se mnou se psem ven… sedne k televizi.
Včera večer potom parnu, kdy se stěhovala ta bouda a propocení jsme byli všichni, navíc jsme chodili bosí takže nohy černota, mi vlezl nevykoupaný do postele – mám čersvě vyměněné světlé povlečení – on je takové prase že až, přitom jako chlap je hezkej, ale nedbá o sebe – už mám na něj fakt alergii podívám se na něj a oklepu se… vůbec se mi s ním na tu chalupu nechce, asi si postavím stan venku…
No nic musím končit a začít pracovat, stihla jsem vytřít kanceláře a mám dneska pokladnu. Večer tady spadlo pár kapiček, ale vedro a dusno je pořád, napsala jsem vzkaz manželovi aby ráno pejska vyvenčil, tak jsem zvědavá, já s ní sice byla, ale jen se vyčůrala, tak bude doma možná potom překvapení :o)
Jinak mám pro mladšího syna bezva stůl tak bude mít v neděli překvapení, známí mi ho dali (něco jim samozřejmě platit budu), ale je bezva a hodí se do pokojíku, navíc je pro dvě děti tak si může na půlce hrát a na druhé mít místečko na malování, plastelínu apod. Oni mají pokoj veliký tak se to tam ztratí.
Ahoj a ještě jednou díky za podporu už se na Vás všechy v září moc těším a slibuju že tam ani nepípnu (myslím stěžování).
Ahojky všeeem:o)
Tak jsem byla dnes u obvodní kvůli tomu příspěvku. Tak jsme to nějak trošku sepsali a pokračovat budeme až se zítřejšíma novýma nálezama po její dovolené. Tak z ní mám takovej divnej pocit. Občas se podívala na Domču a pak prohodí…a to není možný Domi…vždyť ty mi přijdeš taková šikovná… Domula nastolila svůj ksychtík a já věděla, že je zle. Venku jsem ji to vysvětlovala a pak i doma s přítelem a s mamkou. Skončila to zase tím, že ona přece není malý dítě a byla strašně ublížená.
U nás bylo děsný dusno…celej den. Pořád se to chystalo, že zaprší a nic. Všichni jsme nadávali a ono se nám to vymstilo. K večeru cca kolem 18 hod. přišel šílenej liják. A až to ustávalo, tak nad naší vískou opět rupl rybník (už se to stalo před čtyřma rokama) :o((( Máme vesnici v malým dolíku s protíkající řekou a potokem….a ten nás vyplavil….teda konkrétně nás neeeee, ale jiný lidi. Zaplať bohu máme barák v kopečku. Přes náves se nedalo projet, všude valící se voda z polí a z protržené hráze rybníku, který patří panu ministru Schwarzenberkovi. Byla jsem pomáhat uklízet u jedné paní menší pohromu….měla vodu naštěstí jen na verandě, ale i tak byla úplně psych. vyřízená. Domča někdy zajde za tou její vnučkou…jsou zhruba stejně starý.Ale ti jedni to chytli docela dost:o(( A vyplavilo to i obě místní hospody. Všichni vyplavení jsou už hodně starší lidi. Mamka jen když tu vodu viděla, tak je z toho roztřepaná ještě teď. Tak doufám, že ten druhej nerupne…tam si pan ministr nechal spravit hráz a na tenhle už asi neměl peníze:o((
No nic jdu do pelíšku….zítra nás čeká to Brno. Naštěstí jedeme autem.
pro Raráška:
Je to na prd, když nekomunikuje. Prostě ho dotáhni na chalupu a z očka do očka si to vyříkejte. Nesnáším pocit nejistoty a tak bych se ho už asi ptala na všechno natvrdo. Proč je takovej tam a doma jinej, jestli v tom není někdo jinej….ale to ti asi napovídat nemusím:o) Každopádně Rarášku tenhle stav je pro tebe naprosto vyčerpávající a vede to jen k depresím. Jak říkají holky…dřív nebo později to musíš radikálně řešit. Jsou to chlapi jedni mizerní. Tak se drž:o)