Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
ADHD - hyperaktivita
Všem přeji krásný večer,
jsem maminkou 4leté dcerky Martinky a bojujeme již dlouho, ale vidím, že úspěšně se syndromem ADHD.Právě jsem založila vlastní blog, který je momentálně spíše určený tomuto tématu.
Tím bych chtěla pomoci jiným maminkám a tatínkům seznámit se s touto problematikou, nebo i sama ráda přijmu poznatky jiných rodičů. Najdete zde postupně mé vlastní zkušenosti, první, byť zdánlivě nepatrné příznaky, říkadla a pohádky, budu zde i pořádat různé soutěže, tipy na výlety či ozdravné pobyty. Také přibudou neméně důležité kontakty. Postupem času bude témat více, nejen z této oblasti.
Ale všechny, kteří buď již máte zkušenosti, nebo se chcete jen informovat, prosím, pomozte mi vytvářet tyto stránky.
A proč vlastně jsem se pro tohle rozhodla – já i manžel jsme do tohoto problému byli vhozeni jako do vody, ale učit se v tom plavat jsme museli sami. Chtěla bych pomoct jiným, kteří si nejsou jisti, zda se jich toto týká, nebo neví kam se obrátit. Jaký zvolit nejlepší přístup atd. A navíc uvidíte, že na tenhle problém nejste sami, a že nejsou jen takoví lidé, kteří budou na vaše dítě koukat jako na zlobivé a vzteklé.
Protože pojem hyperaktivita není jen „živější“ dítě, jak se spousta lidí mylně domnívá. A rodiče, kteří vědí, že takové dítko mají nejsou nutně ve škatulce hysterických, nezkušených lidí.
Tímto všem, kteří mi pomohou děkuji. A nepomůžete tím jen mně, ale i ostatním. Pište příspěvky, zkušenosti, vlastní tipy a triky, náměty co by vás zajímalo. Budu se také snažit hledat potřebné kontakty i ve vašem okolí, kam se budete moci obrátit.
Případně na této diskusi vkládejte své dotazy.
Máš pravdu, že ty asistenti byli a také by měli být, aby prostě integrované dítě mohlo mít klasickou školu a to s pomocí právě pedagogických asistentů. Tady jak nyní chodí dcera tak jsou jak osobní asistenti tak i pedagogičtí. Osobní má nastarost třeba tři děti, jsou tam opravdu děti po různých nemocech nebo slepý, autisti a také děti s epilepsií a ty chodí do tříd jiných než má dcera, ona občas u nich je ve třídě a to člověk teprve vidí ten rozdíl, že v té klasické škole ostatní děti se do ní pořád navážely a neměly pro ni pochopení a dcera, která má jen ADHD obrazně tak dokáže s takovými dětmi co mají větší postižení vycházet a spíš ještě pak pomáhá učitelům, ona se nestydí za to, že jde po městě s dítětem třeba slepým, má pro ně pochopení, ale děti vlastně zdravé asi tak by se za to vysloveně styděly. Nevíš v jakých televizních novinách to dávali, ráda bych to viděla, zda to bylo na ČT 1 nebo jiném programu. Já také i mluvila s učiteli tady ze školy a oni mi také vysloveně řekli, že kdyby dcera měla tü učitelku co měla od první do čtvrté třídy tak by tu klasickou základní školu zdárně dokončila. Nyní se pořád spíš píše, jak děti určitého etnika chodí do těch speciálních škol a jak jim je ubližováno, ale tohle se prostě nebere. Bohužel takhle skončilo plno dětí s ADHD a je mi to jen upřimně líto, oni nejsou hloupí ale jen nepozorní a tak ve škole se toho moc nenaučí pokud nemají individuální přístup. Já vlastně tu pátou třídu také odučila doma kromě té češtiny, ona byla mýšlenkami ve škole jinde a prostě já si na ní udělala čas a vždy i jí jsem dala časovou možnost kdy bude mít zrovna chuť se učit. Ona mezi mnou a tou první učitelkou panovala 100% spolupráce a také důvěra, že co neudělala ve škole tak udělala doma a já napsala vždy jak dlouho jí to trvalo a také zda to vypracovala sama nebo s pomocí, ona jí také učitelka prostě oznámkovala jen to co se ji vysloveně povedlo a to ostatní sice opravila, ale jen pod to napsala viděla. Ono tohle chce hlavně dobrou vůli od učitelů a pokud není tak to je těžké. Já také i říkám a klidně to řeknu do očí učitelům, že prostě učitelem se člověk musí narodit a neznamená, že když má pedagogické vzdělání tak je dobrý učitel. Také i musím říct, že jedna vachovatelka v družině dodnes nepochopila princip postižení mé dcery a pořád si mele svou, že přeci tohle nemohla dělat a neuvědomuje si, že za to vlastně dcera nemohla a ona si velmi zakládá na tom jaké ona má skušenosti a jak je znalá. Je to tak trochu menší nepořádek asi tak to řeknu, ale na jazyku mám tedy úplně něco jiného.
Slepenino, já si taky myslím, že to je hlavně o penězích, na takové věci peníze prostě “nejsou“. A nevymysleli ty asistenty do škol hlavně proto, aby se ty slabší děti mohly učit s ostatními vrstevníky a nemusely do zvláštní školy? To jim to dlouho nevydrželo. Moje mamka dělá vychovatelku ve zvláštní škole a hned jak ty asistenty zavedli, tak se na to dívala dost skepticky a že to určitě dlouho nevydrží..a co ty děti? Zase je pošlou do zvláštní? To je něco podobného jako s asistenty u těžce postižených nebo příliš starých, tady je pošlou většinou do ústavu nebo LDN. Moje kámoška dělá v Británii asistentku, vydělá si 25 tis. měsíčně + stravu a bydlení zdarma, říkala, že by u té práce chtěla zůstat, ale tady v ČR to je prostě nerealizovatelné, že by se na to museli sehnat sponzoři, protože tohle stát určitě dotovat nebude..A dělat zrovna tuhle práci zadarmo nebo za pár tisíc-to by si asi každý rozmyslel.
Kotulenko, ohledně asistentů, jsou pedagogický a pak osobní. Dcera měla doporučeného asistenta pedagogického od první třídy a jen jednou přišel dotazník na vyplnění a stejně ho nedostala a ten je hrazený nebo spíš by měl být krajem a ty osobní jsou většinou z nějaké charity a ty si platí rodiče sami. Dcera měla pak v páté třídě osobního asistneta a jen na ČJ a on se s ní učil v kabinetě, aby měla naprostý klid. S ní chodila dívka po moznkové obrně a potřebovala pomoct hlavně při oblékání, na záchod a prostě měla pedagigického a on prováděl osobního. Já ohledně toho psala na kraj a bylo mi řečeno, že na ní už nezbyly peníze, pak mě ve škole postavili před hotovou věc, že bez pedagogického nemůže v této škole pokračovat. Ona umí, ale potřebuje neustálé podněty k činnosti a v té páté třídě se začali střídat učitelé a odmítli jen ji prostě trochu popohnat, dřív ta učitelka co jí měla tak se prostě dívala zda pracuje a jen ji poťukala na stolek a ona pracovala. V páté třídě neměla ani jednu známku z matematiky, prostě nepracovala a učitelka na ní vysloveně kašlala a jen na základě informací ode mě ji pak oznámkovala, ale jen písemně. Já ji prosila asi 5x, aby si ji vyzkoušela a ona slibovala a skutek utek. Pedagogický asistent je přímo na pomáhání s učením a ten osobní je na věci které dítě nezvládá pro svoje postižení, spíš tedy pohybové. ONo je to vše velmi těžké, nyní jak dcera chodí do té speciální školy tak tam sice tyto asistenti obou druhu jsou, dcera ho nemá, ale tam jeden asistent má na starost až pět dětí a v klasických školách pak jen jedno dítě. J8 tenkrát právě chtěla, zda by ta asistentka nemohla mít prostě tu dívčinu a dceru u sebe a dohlížet na obě a to mi bylo řečeno, že je určená jen pro tu konkrétní osobu. Ta dívka když náhodou ve škole nebyla tak ta asistentka byla u mé dcery a říkala, jak je šikovná a jak ji to jde a pak mě vysloveně postavili před hotovou věc a mě nezbývalo než ji dát do té speciální školy, mohla jsem si postavit hlavu, ale prostě znám učitelé a oni by mi ji potopili a to zas jsem nechtěla. Znám velmi dobře učitele, moje máma byla učitelkou a tak vím jak to prostě chodí. Můj osobní názor je takový, že by měl být asistent v každé třídě a mohl i jiným dětem pokud momentálně nepochopily vyučující látku. Vše je prostě o penězích a pak jsem se i dozvěděla od učitelů z této školy, že ty asistentka jim vysloveně vadí při vyučování a nejsou z ní nadšené, já jsem byla za ředitelkou a je to moje spolužačka a hodně jsme se v mládí kamarádily a ona mi řekla, že bych viděla moc učitelům pod prsty asi tak.
Manžel mi teď říkal, že bylo ve zprávách něco o asistentech, že to budou rušit a nechají je jen u úplně postižených dětí. Já jsem to neviděla, byla jsem ve vaně, tak to nevím přesně. David by ho ve škole možná ani nepotřeboval, ale docela mě uklidňovalo, že kdyby ho fakt potřeboval, dostane ho :o(
Tak to ten tvůj malý je do zvířat zažraný a tak je to asi o něčem jiném. Jedině ji nemohu dostat od těch koz a samozřejmě různých stánků. Ona když chodí se školou tak to udržuje tempo s ostatními, ale já to už nebere. Také jsme jezdily na různé skály a byly i na Bezdězu a to je pěkný výšlap a ona si skáče. Jí stačí si sednout na pět minut a už je zas v luftu. Já vždy přijela domů a hned si lehla jak jsem byla zníčená a ona prostě ne, sice občys na mě hraje unavenou, ale to se ji nechce do školy. Tak ještě jednu várku a budu to mít, jen ještě uklidit, všude je mastnota a smrádek z toho.
Ahoj Slepenino,no právě že ne dostihy,spíše naopak.Nemohla jsem ho odnikud dostat pryč,kdyby jsem ho nedržela tak by vlezl do klece,snažil se mě prolízat,ale měl smůlu držela jsem ho pevně.Měl zážítek u medvědů,jak skákali do vody,tygr tak ten se mu taky moc líbil a nakonec jsme potkali i nádherného páva.Když odečtu cestu a oběd,tak jen prohlížení zvířat trvalo asi 4h.A zas to není velké zoo a to jsem měla i strach,že nestihnem vlak.Nakonec jsem sprintem ještě u nádraží nakoupila a jeli jsme v 17h z Brna.A teď ještě vařím a peru,ale víš jak se mi tedy asi chce.
Králičku, dokážu si úplně představit jak to v ZOO probíhalo, u nás to vždy jsou dostihy a to v každé ZOO co jsme byly. Já tedy celkem ZOO znám, ale přesto si chci přečíst nějaké informace o zvířeti a to prostě nejde, také tady ohrada z kozami a ještě u toho je takové na nakoupení krmení a to je jen pořád tahání a kupování. Také jsem si vždy myslela, že po nějakém výletě bude kaput a ono nic, já nožky nahoře a ona v kalupu. Tak škvařím sádlo a už mám také málem nožky nahoře.
Neruško,tak jako bych slyšela naši dětskou doktorku.Taky mě tvrdila,že se vše s věkem upraví.Psychololožku jsem s také vyběhala sama.Mám syna 4 roky také s ADHD a někdy se chová ukázkově,jindy to jde,ale jsou dny kdy je nezvladnutelný.
Nyní jsem se vrátili ze zoo,taktam lítal jak střela a kdyby jsem ho pustila,tak by vlezl do každé ohrady.Dokonce je tam dětské hřiště s dvorečkem ajsou tam ovce a kozy.Tak hned hrrr ke kozáma hladil je a nakonec kozlíkovi zkoušel jestli mu nejdou sundat rohy.Myslela jsem si,že bude unavený,ale opak je pravdou.Cestou z vlaku poskakoval jako by jsme nikde nebyli a já mám pocit,že mě upadnou nohy.A to musím ještě vait na zítra,ať si má syn vzít co na oběd o práce.Teď si maloval na dvoře křídami a mě klepne,je celej modrej včetně oblečení.
Nerusko, já mám také už tři dospělé děti a také ta nejmenší byla taková jak ty říkáš, ale opravdu jsem měla štěstí na dětskou lékařku a ta už ve třech letech nás poslala na prohlídku do PPP a na neuroligii. To spíš já a také díky ostatním lidem jsem si říkala, že ji nezvládám je to už skoro na stará kolena dítě a tak jsem i žila v přesvědčení, že ji rozmazluji, ale opět ne snad z vlastní vůle. Tak ve třech letech jsem se dozvěděla co jí je, ale opět a to bude už 11 let ještě se tak o tom nepsalo a nevědělo se prostě nic a tak jen na základě lékařů jsem se dozvidala něco víc. Pak z různě pujčené literatury a později i díky internetu, že se o tom i hodně píše. Jako první co můžu doporučit je si zkusit zažádat o příspěvek na péči, já měla prodlouženou mateřskou do 6,5 let a pak příspěvek a musím říct nebýt s ní doma a mít na ní čas tak by vše bylo o něčem jiném. Léky užívá dcera asi od 7,5 let a tak na to je čas bych řekla. Do školky mi ji vzali od 4 let a to jen na dvě hodiny a 2x týdně a pak se to postupně zvyšovalo. První a druhou třídu jsem ji učila doma matematiku a ČJ a na dvě hodiny chodila do školy. Doma je nyní dcera v pohodě a dá se říct bez problémů, ale největší starost mi dělá jak se nedokáže snést a vrstevníky, stačí maličkost a dotává se do afektu a bývá agresivní, já prostě říkám jedna věc je učení a druhá chování. Není to v žádném případě jednoduché, ale chce to hlavně v sobě najít trpělivost a také obrovskou vůli a víru, že to vše bude jednou lepší.
Jinak tak za tři hodiny jsem měla prase v mražáku, ale odpadla jsem a musela jsem si jít lehnout, jsem značně unavená a je mi až z toho zima. Možná večer nebo až zítra přijde na řadu sádlo, je to jednoduché ale pak hrozně únavné než se to vše vyškvaří. Všem přeji pěkný slunečný víkend.
Ahoj, Nerusko, můj syn má čtyři roky a má ADHD, doktorka to taky nechtěla nijak řešit, by to nejraději řešila až jak by byly problémy ve škole..taky se nám to zdálo pozdě a vynutili jsme si žádanku k psycholožce. taky se nám ulevilo, když nám psycholožka potvrdila, že má ADHD, do té doby jsme vůbec nevědi co s ním, je uvztekaný, hyperaktivní a někdy agresívní, počůrává se v noci, ale i přes den. Dost lidí se na nás dodnes dívá jako na neschopné rodiče,ale nám už to tak nevadí, když víme, že za to vlastně nemůže.