Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
ADHD - hyperaktivita
Všem přeji krásný večer,
jsem maminkou 4leté dcerky Martinky a bojujeme již dlouho, ale vidím, že úspěšně se syndromem ADHD.Právě jsem založila vlastní blog, který je momentálně spíše určený tomuto tématu.
Tím bych chtěla pomoci jiným maminkám a tatínkům seznámit se s touto problematikou, nebo i sama ráda přijmu poznatky jiných rodičů. Najdete zde postupně mé vlastní zkušenosti, první, byť zdánlivě nepatrné příznaky, říkadla a pohádky, budu zde i pořádat různé soutěže, tipy na výlety či ozdravné pobyty. Také přibudou neméně důležité kontakty. Postupem času bude témat více, nejen z této oblasti.
Ale všechny, kteří buď již máte zkušenosti, nebo se chcete jen informovat, prosím, pomozte mi vytvářet tyto stránky.
A proč vlastně jsem se pro tohle rozhodla – já i manžel jsme do tohoto problému byli vhozeni jako do vody, ale učit se v tom plavat jsme museli sami. Chtěla bych pomoct jiným, kteří si nejsou jisti, zda se jich toto týká, nebo neví kam se obrátit. Jaký zvolit nejlepší přístup atd. A navíc uvidíte, že na tenhle problém nejste sami, a že nejsou jen takoví lidé, kteří budou na vaše dítě koukat jako na zlobivé a vzteklé.
Protože pojem hyperaktivita není jen „živější“ dítě, jak se spousta lidí mylně domnívá. A rodiče, kteří vědí, že takové dítko mají nejsou nutně ve škatulce hysterických, nezkušených lidí.
Tímto všem, kteří mi pomohou děkuji. A nepomůžete tím jen mně, ale i ostatním. Pište příspěvky, zkušenosti, vlastní tipy a triky, náměty co by vás zajímalo. Budu se také snažit hledat potřebné kontakty i ve vašem okolí, kam se budete moci obrátit.
Případně na této diskusi vkládejte své dotazy.
Slepeninko,moc děkuji za odpověď.
U nás je to takové divoké,protože měl po porodu takové problémy,měl abnormální množství vyšetření..podezření na plicní fibrozu,epilepsii a další šílené nemoci,takže i neurologické vyšetření máme za sebou,nic nikde nenašly a tak nějak mají k nám přístup jako,,buďte rádi,že má jen mírně poškozený zrak a sluch,,a nějaká hyperaktivita..to je prd proti tomu,čemu jste utekly jen o chlup.
Náš dětský lékař se k tomu staví stejně a na můj pláč reaguje tím,že,,to bude dobrý,,že mu přesně jak říkáš ty,zpřeházel kartotéku,vypnul počítač,pozhasínal světla a mluvil do všeho…reagoval s úsměvem a zabýval se tím,že špatně vyslovuje,huhňá a špatně slyší..takže ušní,krční,logopedie,operace mandlí…no a na moji otázku na hyperaktivitu odpovídal,,uvidíme co ve školce,,
Ve školce je od září,z toho tam byl jen pár dní,pak byl opět nemocný,takže nevíme.Učitelky už si pomalu stěžují,ale je to ještě takové vlažné./naštěstí!měla jsem hrůzu z toho,že mi ho hned vrátí/
A vy máte léky?jak to zvládáte?máš ještě další děti?já si občas připadám jak neschopná matka,myslím,že na mě ostatní koukají jak na někoho,kdo je bez páteře,slyšela jsem rady typu..seřež ho,co do něj vejde…já bych mu dala!!…to by udělal jen jednou..a tak.Je pravda,že jsem to taky zkusila,ale jen se uřval a usnul.
Moc mě to trápí,strašně ráda bych mu udělala celý den hezký,takový normální ale vždy aspoň jednou denně vypěním a řvu na něj.
Hezký den přeji a ještě jednou děkuji za povídání.
Nadi,když jsem si přečetla co jsi napsala,tak jsem viděla přesně našeho Dominika.Ten se narodil sice v termínu,ale vyvolávaně a od narození jen brečel a nespal.Nejdelší interval spaní přes den byl 20min. v noci usínal tak v 3-4 h,do té doby jsme chovali a uspávali a on řval a řval.Mě nechtěl bývat ani v kočáře,když se usmyslel,tak začal na celé kolo a já ho nesla v náručí,aby byl klid.Jak rostl,tak začal být nebezpečný jak sobě,tak i okolí.V roce dokázal dřepet na ohrádce postýlky kam vylezl.Stžená garnýž nebyl problém,pomalované a oškrabané zdi jsou maličkostskřiňky máme pro jistotu sešroubované k sobě,jinak by je na sebe svalil.Bylo mu jedno čím a po kom háže a že se trefí,ještě se tomu dokázal smát.Někam s ním jít byl horor,pořád v poklusu,běda se zastavit.To jsme odnesla několikrát ročně vždy pohmožděným ramenem a krční páteří,jak se mnou dokázal škubat a že má sílu.V běhu dokázal svalit kohokoliv kdo mu stál v cestě,lásku k dětem projevoval způsobem svérázným.Rozběhl se a v běhu dítě objal,ve výsledku to znamenalo,že ten někdo ležel na zemi skoro s otřesem mozku a náš Dominik na něm a objímal ho.
Pustit ho na ulici z ruky,znamenalo že se okamžitě rozběhl jak když do něj píchne a bylo jedno kam,i klidně do silnice pod náklaďák.V nejlepším případě si lehl na zem,klidně i do kaluže a ty přímo miloval.Postupem času usínal večer tak o půlnoci i klidně v 1 h ráno a od 1,5 roku nespal po obědě ani omylem.Byl jako motorová myš.A skoro do 3,5 roku nemluvil,vyjímkou bylo pár jenoslabičných slov.
Naše lékařka na vše říkala to bude lepší a nakonec nás na moje neustále stížnosti a žádosti poslala na neurologii na vyšetření a tam mu potvrdili významné ADHD a popřáli nám pevné nervy.Změnila jsem přístup a postupně se to věkěm mírně lepší,ale chce to jak už psala Slepenina hodně důslednosti a trpělivosti.Dítěti se věnovat a střídat aktivity s klidovým režimem.Ale je to běh na dlouhou trať,tak se obrň velkou trpělivostí.Nám všem zde co máme takové děti se již pomalu začíná dělat svatozář.Kdyby jsi něco chtěla poradit nebo se jen vypovídat,tak klidně napiš i na email 10ludmila@seznam.cz
Nadi, já bych nelenila a došla s ním do PPP a tam by poradili. Tak nějak to měla i dcera až na to, že ona mi spala. Do města s ní jít nakupovat byl horor a také poprvé kdy jsem s ní vyrazila vůbec na dovolenou nebo výlet bylo až před první třídou. Oni mi říkali u těch různých vyšetřeních, že to mohlo být vyvolaným předčasným porodem a ukončeným císařem. Možná by bylo vhodné i si dojít k obvodní pan í doktroce aby mu dala doporučení na vyšetření k neurologovi. Máš toho asi nyní hodně a času nazbyt nemáš, ale tak musí hlídat manžel a ty jít nebo on jít k těmto vyšetřením. Mě už poslala doktorka hned na tříleté prohlídce, chovala se tam netradičně ke svému věku, lezla do kartotéky, otvírala dveře a chtěla utéct a když paní doktorka se postavila před dveře tak do ní strčila, prostě do byl malý ďáblík. Je to asi potřeba řešit a nemá význam dítě nějak extra napomínat nebo zakazovat to nemá význam, prostě v klidu říct to nemůžeš a stále to opakovat dokud si nedá říct, je potřeba si stát na svém rozhodnutí a nepovolovat. Určitě napiš jak pokračuješ a co ti řekli v té PPP a případně ty další nějaká vyšetření.
Krásné dopoledne přeji,
nevím jestli mám stejný problém jako vy,ale už jen skutečnost,že už tři roky hledám rady s výchovou svého synka něco napovídá.
Snad,když se tyto řádky přečtete,poradíte,jestli jsem pouze neurotická matka,nebo máme problém.
Syn se narodil předčasně,v 35tt,odmítal dýchat a vůbec žít,po třech týdnech se najednou bez příčiny zlepšil a vše bylo v pořádku.Ve vývoji byl pozadu o 2 měsíce,ale vše prý přestál skoro bez následků. Jen se nám začali objevovat horečky,opět bez příčiny,v jednu chvíli mu nic nebylo a za 5 minut měl 40ctky..fibrilní křeče atd. Absolvovali jsme několik vyšetření,jediné co zjistili,že v době tohoto záchvatu mu selhává celý organismus ale za 2-3 dny je naprosto fit.
Jak rostl intervaly těchto záchvatů se zmenšují,začal na 3týdnech a teď už to je skoro 9měsíců co se to nestalo.Je mu 3,5roku.
A teď k mému problému..když se narodil,nespal..extrémně nespal,jen pokud se s ním hýbalo,to znamená,že jsme s ním chodili v náručí,houpali v kočárku,nebo aspoň mu pohupovali nožičkou..nakonec jsem v roce a půl přišla na to,že ho musím nechat spát,tak kde složí hlavu..pod křeslem,pod postýlkou..
Neumí si hrát..od začátku jen vše rozhazuje,nosí na hromadu,nejlepší hračka je to,co tluče,píská,dělá rámus..nemá cenu ho okřikovat,když nemá nic,aspoň začne hučet,křičet.
Vzteká se,pořád a pořád..už nemlátí hlavinkou do země,už se nesvíjí po chodníku,už jen mrská věci,bouchá dveřma a vyhrožuje..
Utíkal,neposlechl na zavolání,do tří let se s ním nedalo nikam jít..už je to lepší.
je k neutahání,ujdete s ním 4km,uděláte mu program a nic,je pořád jak rybka.
U ničeho nevydrží,dokáže udržet pozornost tak 4-5minut,jak mu něco nejde,okamžitě to nechce,je těžké mu najít hračku,která by ho bavila.
Snažila jsem se najít řešení,zkusili jsme zrcadlení,objímání v záchvatu vzteku,nezájem i neustálé zaměstnávání,nic vůbec nic nepomáhá..snad jen čas,s každým rokem je to o chlup lepší.Čím víc chápe.
A poslední postřeh který mám,je ho nechat být..nezakazovat,nerozčilovat se,ale není to dobré řešení,jen si šetřím hlasivky a nervy,které určitě budu ještě hodně potřebovat,protože se nám narodila dvojčata..kluk a holka a Vojtíšek je v mírnější podobě stejný případ.
Pokud budete mít nějaký názor,budu moc ráda,když mi ho napíšete,každá rada a zkušenost je vítána.Předem moc děkuji za to,že jste mě vyslechly.Naďa
No to jsem ráda,že se ti Suodal vrátil ten tvůj osobitý humor.Už jsem se lekla,že je to s tebou vážné.Jinak hlásím,že u nás máme super zimu,jen 2st. No jdu vzbudit prcka,než se zase vypravíme to potrvá.
To jsi mě teď Králíčku uklidnila:o) No, nad tou vepřovicí budu chvilku přemýšlet…tak kulhavku jsem měla včera – vrazila jsem levou spodní do opřený koleček..kotouče:o))) a slintavka proběhla před chvilkou, když mě honila mlsná a já nic doma nemám:o))
Myslím, že raději jdu…dobrou:o)
Suodal šílená nebudeš a co nachlazení nepřešlo po vepřovém v prasečí chřipku?Určitě přijde den kdy se zase rozepíšeš.To je ten podzimní čas,tak jsme jaksi v útlumu.Dnes jsem syna poslala vyrýt kýbl mrkve a vyryl mi celý záhon.Tak tu mám nachystané dva kyble mrkve (řepy) na zpracování,to zas zítra dopoledne budu mít co dělat.
Ahojky holky:o)
Tak ani nevím, jestli jsem už zdravila Renatu…jestli neee, tímto tě zdravím:o)
Jsem dnes nějaká mimo…už to tak jaksi začalo včera. Pořád se mi něco honí hlavou. Nemám depku, ale jsem strašně nesvá…je to jasný … dr. Chocholoušek:o)
Všechno si čtu (Renatu a problémy, pochvalu pro Dominička, Lenču a Slepeninu), ale jak si nejsem schopná na to nějak reagovat. A přitom….v hlavě toho mám tolik. Chtěla bych strašně napsat Raráškovi něco povzbuzujícího , ale nejde mi to zformulovat. Chtěla bych vám tolik napsat jak jsem nadšená z přístupu školy k Domče. Jde to tak jaksi povrchně, ale nejde to rozvést. Jakmile začnu přemýšlet, že o tom napíšu (o svých pocitech) je mi divně. Nezačínám cvokatět, že neeee????
Původně jsem nechtěla psát vůbec, ale pak jsem se donutila, ale jde to ztuha. A třeba se z toho vyspím. Hovězí jsem teď dlouho nevařila, tak šílená bych být neměla:o)
Já to vím i vy to víte,jenže ten asistent nemá ani páru o dětech natož o dětech s ADHD,on si prostě myslí že stačí když mu řekne to a to,rozkáže,zakáže co má a nemá,jenže to není dobře,už jsem to psala že rozkazama a příkazama nic nesvede a bude to jenom horší,musí vedět jak na něho,psychologicky.Radila jsem mu že syna třeba zajímá rybaření tak at si s ním o tom třeba povykláda ale asistent mi řekl že jeho né.Ty prášky není problém,muže mu je vyměnit jen né ambulantně ale za té hospitalizace ale jinak je muže brát i když má cukrovku.Ono je to na syna ted moc,napřed byl zničený kvuli dceři,pak ta cukrovka,tu má krátce,měsíc takže se s ní ted vyrovnává žít ale tvládá to,možná líp než mi,je stateční a v tomhle nám moc pomáhá jen ta škola nám nesedí ale u nás to je jediná a žádná speciální tu není a do zvláštní nepatří to nám řekla i psichiatrička,před 3 lety mu dělali psychotesty atd a závěr zní celkem mírně nadpruměrný.
Ještě jsem zapoměla na Raráška,mc naši školačku zdraví.Jak si budeš chtít posrěžovat tak se ozvy!!!