Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
ADHD - hyperaktivita
Všem přeji krásný večer,
jsem maminkou 4leté dcerky Martinky a bojujeme již dlouho, ale vidím, že úspěšně se syndromem ADHD.Právě jsem založila vlastní blog, který je momentálně spíše určený tomuto tématu.
Tím bych chtěla pomoci jiným maminkám a tatínkům seznámit se s touto problematikou, nebo i sama ráda přijmu poznatky jiných rodičů. Najdete zde postupně mé vlastní zkušenosti, první, byť zdánlivě nepatrné příznaky, říkadla a pohádky, budu zde i pořádat různé soutěže, tipy na výlety či ozdravné pobyty. Také přibudou neméně důležité kontakty. Postupem času bude témat více, nejen z této oblasti.
Ale všechny, kteří buď již máte zkušenosti, nebo se chcete jen informovat, prosím, pomozte mi vytvářet tyto stránky.
A proč vlastně jsem se pro tohle rozhodla – já i manžel jsme do tohoto problému byli vhozeni jako do vody, ale učit se v tom plavat jsme museli sami. Chtěla bych pomoct jiným, kteří si nejsou jisti, zda se jich toto týká, nebo neví kam se obrátit. Jaký zvolit nejlepší přístup atd. A navíc uvidíte, že na tenhle problém nejste sami, a že nejsou jen takoví lidé, kteří budou na vaše dítě koukat jako na zlobivé a vzteklé.
Protože pojem hyperaktivita není jen „živější“ dítě, jak se spousta lidí mylně domnívá. A rodiče, kteří vědí, že takové dítko mají nejsou nutně ve škatulce hysterických, nezkušených lidí.
Tímto všem, kteří mi pomohou děkuji. A nepomůžete tím jen mně, ale i ostatním. Pište příspěvky, zkušenosti, vlastní tipy a triky, náměty co by vás zajímalo. Budu se také snažit hledat potřebné kontakty i ve vašem okolí, kam se budete moci obrátit.
Případně na této diskusi vkládejte své dotazy.
Ahoj holky.
Teda já už mám ve vás trošku chaos:).Pro vás poslední-nechtěla jsem to sice psát,ale už mi to nedalo-z Radky2 si nic nedělejte,kdyby jste četla některé její odpovědi,ona se tak vyjadřuje normálně,já mám pocit,že všemu rozumí a na plnou hubu to řeknu-do všeho kecá.
Jo a já to tak taky dělám,něco za něco,já si totiž myslím,že je to jedna z možností,jak se tyhle děti probudí a uvědomí si,že po nich chceme.Používám třeba to,že pokud po mě něco chce,tak dobře,ale ty uděláš tohle.My třeba zatím do školy nechodíme,tak nemůžu posoudit,jak se bude chovat ve škole,ale z toho jak se ted chová na 100% vím,že bude mít problémy udržet jen sebemenší pozornost.Tyto děti to mají strašně těžké,ony za to nemůžou…A že někomu ujedou nervy a dá dítěti na zadek…Se k něčemu přiznám.Když už to dojde do takového stadia a dcera je doslova,ale doslova v tranzu,prostě už není trpělivost,neposlechne,nepomůže vysvětlování,tak ji odtáhnu do ložnice,nasekám na zadek a řeknu,že pokud se neuklidní,tak za náma nemůže.A ejhle,v té hlavě něco přeskočí a za dvě minutky slyším zpívání,básničky…Přijde za náma a začne vymýšlet ptákoviny a mluvit o blbostech,prostě jako by jí v té hlavě přeskočilo nějaké kolečko a vrátila se nohama na zem.
A přesně jak říkáte,kdo takové dítě nemá,tak nemůže pochopit,že se tak někdy chováme,je to strašně náročné na psychiku,já sama si někdy musím vzít Lexaurin,poněvadž se vnitřně tak klepu,že se to nedá vydržet,žádné počítání do tisíce,jsou dny,kdy bych se nedopočítala.
Je potřeba se pořádně začíst do těchto stránek a do těchto příspěvků,tady nejde o žádné týrání,ale o zvládnutí denodenních ukonů s těmito dětmi.
Tak,prosím,Radko2,nepište takové věci,když nevíte,o co jde.
Radka
Já jsem se synem řešila problém,když jezdil autobusem a plstil kamarádovi 5kč za to,že se mu může koukat do mobilu,když hraje hru. Některé děti jsou “vyčůrané“ a pak to zkouší na druhé a později je z toho šikana.
Můj syn se také snaží koupit si kamarády,zatím to dopadlo jen tak,že dostal 10kč kapesné, koupil v bufetu pytlík bonbonů a rozdal to dětem.Vysvětlila jsem,že to od něho hezký, že se rozdělí s kamarády,ale nemůže to dělat pořád a hlavně né proto,aby s ním děti kamarádily. A tobě Radko2,nevím jakou máš zkušenost s dětmi s ADHD,ale mě se motivace v podobě odměny,buď sladkost, nebo že uvařím jídlo,které má syn rád,zahrajeme si karty,nebo půjdeme někam na výlet vyplatila. Lepší než vyhrožovat,že když budou špatné známky a přeškrtané úkoly,bude trest, kladná motivace je vždy lepší. Dnes to také zvládáme bez odměn /je mu 9let/ někdy sám vyluxuje,odnese odpadky,žádnou odměnu za to nečeká a má radost,že ho pochválím.Prostě mu jen dýl trvalo něž přišel na to,že něco musí.R
Tak to si myslím Radko 2, že přeháníš. Dceru jsem jen učila tomu, že něco za něco a tak to v životě chodí.To, že jsem s ní zatřásla je podle mě lepší než jak tady někdo píše dítěti dát přes zadek nebo pár facek. V žádném případě jsem si ji nekupovala jen snažila aby se naučila soustředit na danou činnost a také jsem uvedla, že nyní to už není potřeba protože se to naučila. Jinak dcera samozřejmě ven může, ale ne za kamarády, kteří ji mají rádi jen když jim něco koupí, to je chyba v nich a ne v mé dceři. Asi nevíš vůbec o čem je tady řeč, jinak by jsi to pochopila. Paní doktorka z psychiatrie mi to i schválila a praktická lékařka také, s paní učitelkou jsem to také konzultovala. Také mi i řekli, že je to dobře jak se snažím dceru vést k nějaké inspiraci a také se mi to vrací jen v dobrém. Velmi se mě dotklo, že bych měla dítě týrat to tedy v žádném případě. Mám už tři dospělé děti a mám s nimi velmi hezký vztah a byly také doby kdy to nebylo jednoduché, nevíš co pod tím je to zatřesení dítětem. Kdyby jsi takové dítě měla tak by jsi to věděla, jenže to se snadno řekne tomu kdo o tom nemá ponětí. Učila jste někdy takové dítě doma s tím, že to musí umět až pujde do školy? Ono se řekne učit doma, ale předtavte si když to dítě ani chvíli neposedí a pořád myslí na něco jiného. Dělala jsem to jen rok a dále to nemusím dělat tak nevím o čem tady vůbec píšete. To, že ukradla peníze přece musí být za to potrestána a nebudu ji v tom podporovat, aby si tím kupovala kamarády. Pokuste se pořádně začíst do těchto stránek, že tyto děti mají problém s kamarády a nerozumí si s nimi. To, že jsou takové děti, že se chtějí nechat koupit a svým způsobem ji i řeknou my s Tebou pujdeme a budeme kamarádit když přineseš peníze apod., tak ta chyba není v ní, která má problémy, ale hlavně v těch dětech které je nemají.
anonymní, to mi trošku připomíná jednu hroznou pohádkovou knížku, z které jsem měla noční děsy. veverka v drátěným kole běhala za pověšenou dobrotou. myslím, že u dětí s ADHD se stylem “kupování“ víc pokazí:-( pak se děvče naučí, že lze koupit vše. kinder vajíčko za napsanou úlohu, kamarádství dětí za peníze na houpačky. a zákaz chodit ven – to už hraničí s týráním. pokud jste na tom tak zle, že s dítětem při úkolech či učení třesete, zkuste před tím napočítat do desíti, do sta, klidně i do tisíce. nebo vám psychiatr může předepsat nějaké prášky. ale tohle, co tady píšete je hrůza!
Doopravdy zákazy fungují velmi krátce a nepomůžou. Ják tady píšete a strčení pod sprchu tak to by se mi v žádném případě nelíbilo. Moje matka je bývalá učitelka a ta mi také říkala, že dcera nezná autoritu, ale tak to podle mě není. Dítě potřebuje hlavně nějakou inspiraci. Vím, že když něco dcera chce tak udělá co může, abych byla spokojená a povolila ji to, nebo i třeba koupila. Já jen vzpomínám na dobu kdy jsem ji doma učila, musím přiznat, že to nebylo jednoduché ji nějak přitáhnout, aby seděla a pracovala. Na stole vždy stálo kindr vajíčko a věděla, že ho dostane za podmínky správného vypracování daného učiva. Samozřejmě teď už to neni nutné, ona měla inspiraci proč to má dělat. Také jsem vždy nevydržela a musela s ní třeba zatřást, aby se vzpamatovala. Před asi dvěma lety měla zas agresy vůči mě a kopala do mě, nedostala, ale prostě nesměla na počítač nebo se nekoupilo to co má ráda. Prostě vše prochází dá se říct žaludkem. Nechci Vás strašit, ale ukliďte si peníze, bohužel i to se stalo, že si chtěla koupit děti a hlídal ji dvě hodiny manžel a za jeho přítomnosti ukradla dva tisíce a prolítala je na houpačkách když tady byly a bohužel to nebylo poprvé. Nechci říkat, že jsou všichni takový, ale jen prostě aby jste pak nelitovali. Dcera má od té doby zákaz chodit ven a k počítači.
Já mám zkušenost,že zákazy stejně fungují jen chvíli.Můj syn něco provede,já mu zakážu televizi a on se mě za hodinu ptá,jestli už se může koukat, protože je hodnej. A to že zlobí ve škole a učitelky si s ním neporadí je druhá věc,ale když dostane v družině trest za to,že běhal po chodbě,tak už ho přeci nebudu trestat doma,když už jednou potrestaný byl.Potrestám ho za špatnou známku,musí se učit, nesmí si hrát,aby dohnal to,co neuměl.Napíše úkoly a za chvíli se ptá,jestli si může hrát a když řeknu,že ne,tak se strašně diví a kolikrát vůbec neví,proč.Tak se ptám co dělal, co bylo špatně a jak to mělo být správně,pro tu chvíli si to pamatuje,ví jak je to správně,jak zareaguje druhý den nevím,pokaždé jsou činy rychlejší než hlavička,však to s těmito dětmi znáte.Nejdřív jednají,pak myslí.R
Já mám zkušenost,že zákazy stejně fungují jen chvíli.Můj syn něco provede,já mu zakážu televizi a on se mě za hodinu ptá,jestli už se může koukat, protože je hodnej. A to že zlobí ve škole a učitelky si s ním neporadí je druhá věc,ale když dostane v družině trest za to,že běhal po chodbě,tak už ho přeci nebudu trestat doma,když už jednou potrestaný byl.Potrestám ho za špatnou známku,musí se učit, nesmí si hrát,aby dohnal to,co neuměl.Napíše úkoly a za chvíli se ptá,jestli si může hrát a když řeknu,že ne,tak se strašně diví a kolikrát vůbec neví,proč.Tak se ptám co dělal, co bylo špatně a jak to mělo být správně,pro tu chvíli si to pamatuje,ví jak je to správně,jak zareaguje druhý den nevím,pokaždé jsou činy rychlejší než hlavička,však to s těmito dětmi znáte.Nejdřív jednají,pak myslí.R
Venku je depresivní počasí,tak sedím u počítače a čtu mé oblíbené stránky.Náš kluk má ve speciální škole asistentku.Byla na něho přísná a vše fungovalo vcelku dobře.Teď má novou a tu neposlouchá,nebere ji jako autoritu.Ve středu byli na výletě.Hrozně se snažil,aby nebyl zákaz.Na výletě se mu líbylo,prý byl hodný.Ve čtvrtek to už nevydržel a byly velké problémy,zlomil pero,rozbil krabičku na svačiny.Při vztekací scéně ho dokonce strčili oblečeného pod sprchu. Když jsem se ho ptala co se stalo,odpověděl,že prý při psaní mu to nešlo a vrtěli mu nohy a potom tozačalo.Má opět zakázaný kroužek plavání,už tam nebyl asi 2 měsíce.Podle mě se ten zákaz míjí účinkem.Odpoledne psal v družině trest,to se zklidnil.Doma se také snažil,napsal sám bez řečí úkol a uklidil si pokoj aby mohl alespoň na televizi.Učitelka se zlobí,že doma má něco povolené i když byl ve škole problém.On se totiž pochlubí co dělal.Nevím už co je správné,on by vlastně nesměl nic.V pokoji si vydrží sám hrát tak 5 min.,potom chce ať si sním hraju já.Když není zaměstnaný,nudí se,zlobí a je to ještě horší.Poraďte mi prosím někdo,co je lepší,jestli neustálé zákazy,nebo mu dát šanci nápravy.
Moje dcera se kupodivu nesvezla s dětmi a nemluvila sprostě a ani nemluví. Já třeba mám také zážitek z výletu, paní učitelka za čtyři roky co ji měla prostě byla nemocná poprvé a nemohla jet, což plně chápu a je přednější. Jeli na výlet do Liberce do botanické zahrady, pak najednou dcera a ještě další děti zmizely, první co jsem pak slyšela, že je dcera někam odvedla a že za to může, já to odmítala, že taková není. Paní učitelka to pak trochu nějak zjišťovala co se stalo a doopravdy má dcera byla do toho vtažená, protože děti u ní viděly ještě nějaké peníze a tak šly něco koupit. Její učitelka což jsem si byla vždy jistá na ni dávala zvýšený pozor a odhalila by takový únik hned. Ty co tam byli s ní jako doprovod z ped. dozoru si potřebovali najít obětního beránka a dcera byla nejjednoduší štít. Měl v tom prsta i syn jedné paní učitelky a tak se to pokoušeli svést na někoho jiného. Prostě ona byla vždy ta nejhorší podle jiných učitelů než od třídní. Prostě nastal zlom v páté třídě kdy její třídní jen ji viděla jako tu špatnou a zlou.
ahojky,je to tezke,my taky meli vystup s ucitelkou,chvilku nas vsichni zdravili,a ted je vse ve starych kolejich,po prazdninach budou mit noveho reditele,a jinou ucu tak uvidim,to zdraveni cago belo bych brala jako pubertu a tedy recesi,zalezi na lidech.pokud jim sproste nenadava tak tojde-ja se s deckama taky nekdy tak a jinak zdravim,ahojky l