Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
ADHD - hyperaktivita
Všem přeji krásný večer,
jsem maminkou 4leté dcerky Martinky a bojujeme již dlouho, ale vidím, že úspěšně se syndromem ADHD.Právě jsem založila vlastní blog, který je momentálně spíše určený tomuto tématu.
Tím bych chtěla pomoci jiným maminkám a tatínkům seznámit se s touto problematikou, nebo i sama ráda přijmu poznatky jiných rodičů. Najdete zde postupně mé vlastní zkušenosti, první, byť zdánlivě nepatrné příznaky, říkadla a pohádky, budu zde i pořádat různé soutěže, tipy na výlety či ozdravné pobyty. Také přibudou neméně důležité kontakty. Postupem času bude témat více, nejen z této oblasti.
Ale všechny, kteří buď již máte zkušenosti, nebo se chcete jen informovat, prosím, pomozte mi vytvářet tyto stránky.
A proč vlastně jsem se pro tohle rozhodla – já i manžel jsme do tohoto problému byli vhozeni jako do vody, ale učit se v tom plavat jsme museli sami. Chtěla bych pomoct jiným, kteří si nejsou jisti, zda se jich toto týká, nebo neví kam se obrátit. Jaký zvolit nejlepší přístup atd. A navíc uvidíte, že na tenhle problém nejste sami, a že nejsou jen takoví lidé, kteří budou na vaše dítě koukat jako na zlobivé a vzteklé.
Protože pojem hyperaktivita není jen „živější“ dítě, jak se spousta lidí mylně domnívá. A rodiče, kteří vědí, že takové dítko mají nejsou nutně ve škatulce hysterických, nezkušených lidí.
Tímto všem, kteří mi pomohou děkuji. A nepomůžete tím jen mně, ale i ostatním. Pište příspěvky, zkušenosti, vlastní tipy a triky, náměty co by vás zajímalo. Budu se také snažit hledat potřebné kontakty i ve vašem okolí, kam se budete moci obrátit.
Případně na této diskusi vkládejte své dotazy.
Já se vždy divila jak vše dcera rychle dokáže složit. My měli takovou rozkádací knížku jako harminku a vždy než jsme to složili tak to chvíli trvalo, aby se to mohlo uklidit a ona šup a šup a bylo to. Oni ty děti nejsou v žádném případě hloupé a dokáži určité věci líp než dospělý. Počátač se naučila ovládat ve čtyřech a video ještě dřív, já ji nechtěla k počítači pustit, měla jsem strach, že to nějak pokazí a ona bez problému a dokázala si vše najít. Viděla v televizi nějaký odkaz na internet a ona si to opsala a šup a našla si to.
Ahoj,tak jsem dnes musela jet k mamce do Brna opravit anténu.Už jsem to opravovala jednou,ale tentokrát to bratr celé nějak vytrhl,pak to tam jen nastrčil a dělal mrtveho brouka.Tak jsem to dala do kupy,ale nevím co s tím podělal,prostě to stejně nejde.Tak jsem nadávala,že projíždím peníze pro jejich lajdáctví.Ale aspoň jsem koupila jogurty a malému nové puzzle.Ty co má už zná a skláda se mu to lehce.Tak jsem koupila krabičku se 4 obrázky,ani tam neby vložený vzor.A pak jsem jen se starším synem stála v tichém úžasu.Malej si to rozebral a hned to složil.Tak budem muset asi přitvrdit a koupit puzzle pro starší věk.Lída
Vím, že tohle někdy dělají děti s tourettovým syndromem, ale tenhle chlapec to nemá, k tomu je přiřazená i tiková porucha. Jinak nevím, pokusím se to zjidtit na internetu. Ona ta maminka je z toho hrozně nešťastná. Jenže u toho TS je to apíš vydávání vokálních zvuků a někdy prostě místo Dobrý den řeknou do pr…., no uvidíme co se mi podaří zjistit, u nich doma se tak určitě nemluví co jsem měla možnost je poznat.
Rarášek 1 – zase jsem odhlášená ach jo
No, jak chodíme na psychiatrii tak je dokonce nějaká porucha, že člověk má nutkání mluvit sprostě a nemůže za to, nevzpomínám si jak se to jmenuje musela bych to najít v brožurkách co jsem měla k hyperaktivitě. Docela mě to překvapilo – jenže to by tím trpělo 90% puberťáků :o) nechci to zlehčovat, ale taková nemoc opravdu je a musel by jí diagnostikovat psychiatr, jaká je na to léčba nevím. Jak budu mít čas, zkusímt o vyhledat.
Je fakt, že poslední dobou mám větší trable s mladším synem “normálním“ než s tím s ADHD. Možná i žárlí, že se staršímu člověk víc věnuje, nevím.
Zrovna dnes jedna maminka si stěžovala, že ji kluk začal mluvit hrozně sprostě a prý ji ve škole řekli, aby mu sehnala nějaké prášky, nevím co si myslí, že na to jsou snad prášky, jen na zklidnění jinak ne a to ona má, ukazovala mi co a to jsem měla já na večer a byla jsem z toho blbá ještě druhý den tak jsem je přestala užívat. Já ji na to řekla, že je lepší si toho nevšímat a možná ho to přejde. On nyní chodí do páté třídy a je ve vývinu jako druhák v myšlení. Já mám snad v tomhle štěstí, ta nejstarší také mluvila velmi sprostě a časem přestala, je lepší podle mě dělat, že nic neslyším a vyjadřovat se pořád slušně, tahle ačkoliv je na lezcos chytlavá tak mluví slušně, je pravda, že ve škole u ní ve třídě jsem slyšela mluvit děti velmi sprostě a dcera to pak doma řekla snad jednou nebo dvakrát a pak viděla, že nereaguji a nechala toho.
No to jo, já včera odpoledne taky byla u kamarádky a ti mí dva raubíři ji málem zbourali byt tak to raději řeším tak, že na návštěvě mají povoleno si u ní hrát na počítači a hned byl klid… nebo když to jde, tak jezdím jen s jedním, protože pak není šance si cokoliv říct. Mladší když je sám tak si hezky hraje, jak jsou spolu tak katastrofa. No a starší když byl malej, dělal s diskama to stejné – vyjedl čokoládku, ale kdo to tak nejedl, že :o) Ale jezdili jsme právě k té kamarádce co jsme byli včera a ta před naší návštěvou všechny věci co měla doma vystěhovala do výšky kam malej nedosáhl a my si mohly dát i čajík nebo jsme byli venku…. Teď co je starší tak je to hrozný, ale děkuju za počítač, když je krize, návštěva, potřebuju udělat něco důležitého, tak může – je pravda, že jen za zásluhy. Včera mi taky děkoval, že ví že zlobil, že mi děkuje a že to mám u něj schované a dal mi pusu :o)
Tak jsme si pak dali to kafíčko a povídaly si v klidu, mladší si hrál, starší na PC a bylo ticho… Horší byl ten návrat domů a přání strejdovi… no copak já můžu za to co řekne, kor když ve školce se naučí i jiná slovíčka která používá… a jak říkám mladší si hrozně rád řekne sprosté slovo. Když se naučil r, tak první co bylo se zeptal jestli může říkat sprostá slova…
No je to boj, ale když občas jedu MHD a slyším děti jak se mezi sebou baví – i malé, tak se nedivím co občas z kluků doma vypadne. Navíc chodí s manželem někdy na hokej, tak tam taky pochytí samý lepší…
O víkendu jsme se učili básničku – teda on si ji spíš přečetl a bylo to hned ji vykládal – manžel úplně koukal, ale to má po mě, já se taky tohle hned naučila. U nás není škola problém – učení. Horší to pak bude s mladším, to jsem řekla manželovi, že já se s ním učit nebudu určitě, protože to na moje nervy nebude, vztekání, hádání odmítání pracovat…
No nic, musím končit za chvíli jedu k doktorovi na vyšetření, tak musím dodělat hromadu práce co mi tu šéf nechal…
Tak koukám děvčata, že si všichni procházíme stejnýma obdobím. Moje dcera mi jednou lezla z obchodu po čtyřech a nebylo síly ji ani zdvihnout do ruky a nést jak byla zašprajclá. Já jsem také nějak omezila všechny návštěvy a když tak jen na chvíli a stejně z toho nic pak nemám, protože jen hlídám co dcera dělá a aby něco náhodou něco nerozbila. Známý si mysleli také, že je rozmazlená a prostě by ji nasekali na zadek a že tohle by ji netolerovali apod. Já jen vím, že kdybych náhodou na ni nějak víc vztáhla ruku tak by to bylo ještě horší, ale občas ji vyhrožuji vařečkou a jak ji vytáhnu tak už to je většinou v pořádku. Lidi si myslí, že josu rozmazlený a prostě nevychovaný. Takovou jsem měla i nejstarší dceru tu nevlastní a prostě jsem k ní přišla a nevědla co s ní a nikdo mi nedokázal poradit, byla jsem velmi mladá a tak jsem nevěděla a je to už 3 let a tak se nic neřešilo a jen byly různé dohadování co s ní, že je tak divoká a teprve nyní co jsem už starší a mám dceru také takovou tak si to uvědomuji, jenže tenkrát nikdo nic prostě neřekl a já na ni byla asi velmi zlá, abych ji nějak vychovala. Lituji, že aškoliv matka učitelka a jezdila k nám tak mi nikdy neřekla, že bych ji mohla dát o rok dýl do školy, ona je srpnová. Chudák nastoupila a byla velmi nešťastná, pak po přestěhování sem na ní paní učitelka držela ochranou ruku a já to nevím, ale nikomu jsem neříkala, že není moje, ale jak to za komunistů bylo, vše se nějak vědělo a tak myslím, že i proto nad ní držela ochranou ruku. Školu nějak zvládla, sice to nebyla žádná sláva, ale našla uplatnění v životě. Nyní vidím, že měla to samé co má ta nejmladší, ale já šla do PPP a tam mi napsali diazepam a já ji ho odmítla dávat. Byla jsem na ní asi hodně přísná, ale máme spolu velmi hezký vztah a ona ví, že jsem to s ní myslela dobře a také vidí nyní i u synů svého přítele, že jeden ten chlapec je taky trošku jiný a snaží se zachovávat klid jako to nyní dělám já. Jinak nemůžu říct jinak, než hurá za možnost se tady vypovídat a i navzájem poradit.
Tak koukám, že se živě diskutovalo… já víkendy mám zabitý. Slavili jsme ty moje narozeniny, tak jsem dostala dáreček – ségra mi koupila sadu s chirur.oceli moc hezkou, tak už jsem si to hned vzala.
Okna jsem umyla v září – ale poprvé jsem si koupila stěrku a ono jde úplně samo i bez leštěsí – prostě fakt super. Já mám oken sice málo, ale zato blbý protože je neotevřu jenom na kousek – někde někdo udělal chybu…
No malému se podařil taky kousek a samozřejmě je to zase na mě… Manžel se s klukama občas dohaduje a slovo sežral nesežral je každou chvíli slyšet… no a ten můj mladší šel včera se starším popřát strejdovi k narozeninám, nesli mu víno a čokoládu – a já až nahoru slyšela jak řekl tchyni (švagr totiž nebyl doma) babičko a ne že ji Lukášovi sežereš… no ona okamžitě pohotově a dost nahlas pronesla ty už jsi sprostý jako tvoje maminka… a mám to. Samozřejmě ode mě dostal vynadané a zákaz… Jenže na jeho malou obranu on si teda rád řekne slovo které nemá a na druhou ví, že tchyně neustále pojídá čokolády – chodil za ní taky mlsat… no a bylo to, manžel se řehtal naprosto šíleně, ale jak říkám, je to na mě…
Už se těším ven, bylo znát, že kluci o víkendu byli doma, už byli na “zabití“ jak zlobili. Ráno nás tchyně probudila ve 4 hodiny začala mlátit skříněma na chodbě – to ona ráda, nebo si zpívá a píská když má odpolední, tak se dospí než jde do práce. Jak u nás byla ségra tak to viděla a slyšela – říkám jí vidíš… aspoň si nemyslí, že kecám. Když uložím děcka tak jde na chodbu a začně tam zpívat, pískat, mlátit dveřma a dupat – fakt se chová jak rozmazlený děcko… Ale volali mi, dveře jsou ve výrobě – JUPÍ –
Tak mi volala kamarádka, dřív jsme se hodně navštěvovaly,ale teď od sebe bydlíme dost daleko, tak nejsou návštěvy tak časté. Vzpomínaly jsme,jak byl můj syn malý, ona má teď už 16letého kluka, a chtěly jsme si v klidu dát kafe. Kamarádka mu nasypala na misku sušenky disko. On si s nima hrál a byl moc hodný, když jsem šla se synem domů, tak jsme se s kamarádkou divily,že žádnu nesnědl. Za dva dny přijela ke kamarádce na návštěvu tchyně, kamarádka dala na stůl ty sušenky a tchyně povídá, ty mám moc ráda, nejlepší je ta náplň. Ale ouha, v žádné sušence náplň nebyla, můj synáček je vždy rozdělil,náplň snědl a kolečka zase slepil k sobě. Od té doby kdykoliv kámoška zavolá nebo si vydíme, tak si na to vzpomeneme. Jen ten udivený výraz tchyně bych chtěla vidět. Na návštěvu jdu jen tam,kam mě opravdu pozvou a nebo jdu radši bez dětí,abych si mohla v klidu popovídat. Mám tři kamarádky,kam můžu zajít i s dětmi a není z toho moc velký problém, jen je musím neuštále hlídat.
Píšťalko,u nás nní ani jiná školka ani speciální,kousek od nás je pouze zvláštní.O odkladu nástupu do školy mluvil už neurolog a to neměl ani 3 roky.Pokud mu nechám dát odklad,tak protože je jarní dítě by šel taky až v 7,5letech.Zatím nechodí ani do školky,tak školu budem řešit až to bude aktuální za pár let.Ale chodíme na psychologii,tak uvidíme co nám pozděj doporučí tam.I u Javavie je vidět to co je u nás,buď se vyhýbají nám nebo se někomu vyhýbáme my.S malým jsem se skoro přestala s několika lidma stýkat.Takové ty řeči,víš pozvala bych tě dál,ale malej je nemocný,nebo mě není dobře i když jsem v plánu jít dál ani neměla.A obzvlášť když se tyto výmluvy opakují a když i její navštěvy řídly až skončily úplně.Naštěstí mám kamarádku,která mého syna bere jaký je a jsem vždy obě ve střehu.Byli jsme spolu i na dovolené.Bylo to sice náročné,ale kluci se vyřádili.Jsem za tyto stránky ráda,každý potřebuje nějaký ten ventil.Já jsem se synem pořád,nemám prakticky kdo by ho hlídal.Manžel pracuje od nevidím do nevidím a občas ho hlídá dcera,když mě volají do páce na zástup.Ale nemůžu ji zneužívat.Lída