Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
ADHD - hyperaktivita
Všem přeji krásný večer,
jsem maminkou 4leté dcerky Martinky a bojujeme již dlouho, ale vidím, že úspěšně se syndromem ADHD.Právě jsem založila vlastní blog, který je momentálně spíše určený tomuto tématu.
Tím bych chtěla pomoci jiným maminkám a tatínkům seznámit se s touto problematikou, nebo i sama ráda přijmu poznatky jiných rodičů. Najdete zde postupně mé vlastní zkušenosti, první, byť zdánlivě nepatrné příznaky, říkadla a pohádky, budu zde i pořádat různé soutěže, tipy na výlety či ozdravné pobyty. Také přibudou neméně důležité kontakty. Postupem času bude témat více, nejen z této oblasti.
Ale všechny, kteří buď již máte zkušenosti, nebo se chcete jen informovat, prosím, pomozte mi vytvářet tyto stránky.
A proč vlastně jsem se pro tohle rozhodla – já i manžel jsme do tohoto problému byli vhozeni jako do vody, ale učit se v tom plavat jsme museli sami. Chtěla bych pomoct jiným, kteří si nejsou jisti, zda se jich toto týká, nebo neví kam se obrátit. Jaký zvolit nejlepší přístup atd. A navíc uvidíte, že na tenhle problém nejste sami, a že nejsou jen takoví lidé, kteří budou na vaše dítě koukat jako na zlobivé a vzteklé.
Protože pojem hyperaktivita není jen „živější“ dítě, jak se spousta lidí mylně domnívá. A rodiče, kteří vědí, že takové dítko mají nejsou nutně ve škatulce hysterických, nezkušených lidí.
Tímto všem, kteří mi pomohou děkuji. A nepomůžete tím jen mně, ale i ostatním. Pište příspěvky, zkušenosti, vlastní tipy a triky, náměty co by vás zajímalo. Budu se také snažit hledat potřebné kontakty i ve vašem okolí, kam se budete moci obrátit.
Případně na této diskusi vkládejte své dotazy.
králíčku pochybuju že ti ježíšek BOHATÉHO milence nadělí…zázraky se sice dějí o vánocích ale toto asi né…no vidíš a já měla za to že se to jakžtakž srovnalo do snesitelný roviny..
DOBRÉ RÁNKO SLUNÍČKA CO TO TU ČTU TAKÉ VRÁPENÍ ach jo tak to vás ani nepotěším tím že jsem včera dostala plato domácích vajíček 😀
NADI to napsala moc hezky…
píštalko jen ty kozo jedna jak je možné že to v sobě tutláš tak dlouho a nepustíš to aspon sem do éteru aby jsi si ulevila a my ti podrbali záda..
nemáš to jednoduché a nejhorší je že musíš zvážit pro a proti…
znám pár co se k sobě vrátil po 10 letech a každej žil jinde, ale krize jsou a on na chvilky odchází a vrací se….
kamarádka je rozvedená a bydlí v baráku nemaj ještě prodáno atd je to čerstvé..hlap by ji před rozvodem na rukou nosil, jenže neunesl že ho podvedla po 20 letech(přitom sám také nebyl věrný(ale ta ještinost..a ted ji dělá ze života peklo, nikdy bych to do něj neřekla….
takže my přijde že ani jena varianta není dobrá a nejlepší by bylo když už tak být sama…
sama za sebe jsem také rozvedená vztahy máme s ex tak nějak normální, ale jako člověka bych ho vedle sebe nechtěla zpátky a myslím že jak bych se trochu vzpamatovala z té jobovky co prožíváte ted, tak by mi vedle mě začal strašně vadit….
je tomoc těžké rozhodování a není to vůbec jednoduché, moc vám oboum držím palečky a pokud je to potřeba že vás ti ex podrží v tuhle dannou chvíli tak toho využijte, ale život bych jim znovu nezavazovala…lidé se nemění v tom základu né a bylo by to stejné a možná i horší časem určitě…
kdyby cokoliv jsem k dispozici, slovem, možností návštěvy atd…
Holky,taky mít práci,mít kam jít a nebo aspoň mít babičku co mi s Domčem pomůže,tak spálím taky cokoli a jdu.Jenže Dominik není z těch co mu změna nevadí a zatím vím,že bych ublížila nejvíc mu.Jsem ráda když ten můj není doma a nevidím ho.Taky jsme si to chtěla vyřídit soudně,jen si říkám,že dokud mi bude dávat co slíbil,tak si sice nebudu vyskakovat,ale dostávají podstatně méně.Potřebovala bych,aby byl Dominik v pohodě nebyl nemocný a já nemusela zůstávat z práce doma,to je jasný,že mi nikdo trpět nebude.Takže jistoty žádný,klid budu mít snad až začne léto.Asi si napíšu ježíškovi o bohatého milence,abych měla aspoň nějakou jistotu.Ale kdo si uváže na krk ženskou bez výdělku a s dítětem autistou.Koukám,že ten týden začíná krásně,všichni jsme jaksi na dně,je tu aspoň někdo šťastný?
Nadi napsala si to přesně… já se tak na svět začala dívat asi před rokem, když jsem byla vyhozena z domu tchyní… a kor potom co se stalo v únoru jsem si říkala užiju si všechno a nebudu na nic myslet.
Nemám problém sbalit děti a spálit mosty a jít kamkoliv… mám děti takové,které to ustojí, starší je citlivej,ale když cítí že ho mám ráda tak je ok, mladší je “salámista“.
Pa pa a díky moc
Píšťalko…Rarášku..holky moje,to je moc moc smutné,každá by jste si zasloužila svůj klid,svoji lásku,svoje štěstí…
nevím jak poradit,jsem úplně jiná než vy,já vše řeším jinak..nikdy,nikdy se nevracím ani o kousíček zpět.Ikdyž třeba vím,že jsem kdysi udělala chybu,tak raděj trpím,než bych to přiznala,ale vždy si na vše musím tak nějak přijít sama.
Takže radit nebudu jen napíšu svůj příběh,třeba tam najdete kousek sebe..
Měla jsem svou první a životní lásku od 16-18let,když mi ho všichni zakazovali,nedala jsem si říct,když jsem přišla těhotná s Kubou,všichni se mohli pos..,že si ničím život,že mám přijímačky na vysokou za sebou a teď musím všeho nechat..stála jsem si na svém,chtěla dítě,chtěla svatbu..
došlo na všechno co říkali,manžel se zabil,já zůstala sama,život byl k nepřežití.
Hledala jsem východisko jak utéct od rodičů..a namluvila si bohatého ničemu..k ničemu..bez lásky,jen proto abych už byla jinde,sama..všem se ulevilo,ale byla to děsná chyba.Brzo přišel na to,že jsem si ho vzala z vyčůranosti a osladil mi to,bože zažila jsem si peklo na zemi,když jsem od něj utíkala,zase jsem ode všech slyšela jakej jsem debil..věděli totiž naprosté prd co mi dělal..a tak jsem byla sama..taky hnus,ale zvykla jsem si..měla jsem super práci,dost peněz,klid a pokoj..a pak přišel můj manžel,velká láska na první pohled,když jsem se sebrala, ze dne na den dala výpověď,opustila vše co jsem měla a šla o 150km pryč,opět se mohli všichni zbláznit..zase jsem neposlouchala nikoho..ale tentokrát jsem měla opravdu strach,že to nebude klapat,ale po 100letech jsem zase milovala a to pro mě bylo nejdůležitější,spálila jsem zase mosty a šla..a nelituji ani minuty.Víte,že taky nemám na růžích ustláno,ale musím říct,že i na těch trnech je mi vlastně dobře.
Nikdy jsem nikoho neposlechla,vždy jsem si jela po svém,opuštěla přátele,známá místa,rodinu,která na mě byla po většinu času naštvaná..ale byla to moje rozhodnutí,já si prošla vším,co jsem chtěla..dobře mi tak.
ale zpětně vím,že vše zlé je pro něco dobré a vše se dá přežít!
přeji Vám oběma,aby bylo líp..jen ze své zkušenosti řeknu jednu věc..myslete víc na sebe,nekoukejte na to,jak na vás kouká okolí,co si myslí vaše máma..co si asi bude myslet bývalý,přemýšlejte jak chcete žít za 5 let a jděte k tomu rovnýma nohama a nebojte se riskovat.Když člověk naskakuje do pořád stejných kolejí..nemůže čekat,že ho tentokrát dovedou do ráje..vždycky skončí tam,kde předtím..v pr..
hůůůůůůůůůůů omlouvám se za silná slova,ale víte jak to myslím.pa pa
Rarášku,vím že to nemáš jednoduchý a i to je jeden z důvodů. proč jsem to sem napsala. Protože sdílená bolest je poloviční bolest.
Slepenino, hodně jsem ti o tom psala a vždy jsem se snažila vše nějak urovnat, vyřešti. Ale poslední dobou, jsem já ten kdo se snaží a manža na to kašle. A mě dochází síly i trpělivost.
Nevím jak si to bývalý manžel představuje, že bych u něj nic neplatila, bydlela tam a na oplátku mu prala, vařila,uklízela. Tak nějak jsem to pochopila. Chce se sejít,ale já můžu dopoledne, a on je v práci. Večer bývám sama s dětma, když je mužskej na noční a babku,co bydlí dole nechci otravovat,to by bylo vyptávání,kam jedu a proč.
A nebo mě i napadlo,že je bejvalej tím rozvodem krátce po svatbě tak nešťatnej,že by byl rád,kdyby v baráku nebyl sám. Moc dobře ví,že Radim bude se mnou,ať budu kdekoliv,tak třeba i proto mi nabízí to bydlení u sebe. No nevím, honí se mi vše hlavou.
Na ICQ chodím,ale když je manže doma,tak tam nechci nic rozebírat, je zvědavej, komu píšu a co. Když slyším,že jde,tak to tady odešlu a je to, jednou tu viděl nějaký fotky a tak mi říkal,že je to ztráta času, tu něco číst.
Jo,ale když zasedne k PC, tak tu vydrží hodiny, čumí tu na nahotinky a filmy, písničky, to je normální. No zjituju,že mi na něm začíná vadit každá blbost,kterou jsem dřív přešla.
Pistalko, jen si tak vzpomínám, že někdy před dvěma lety jsi s ním měla už dost velké starosti a velmi těžko jsi to ustávala. Vím, že s bývalým to bylo také takové, že nějak nic nechtěl slyšet ohledně synka a nějak se mu zas nevěnoval, když tam byl u něj. Já to spíš řeknu tak, pokud to máš v hlavě srovnané a máš jistotu u bývalého, že budeš mít tam bydlení samostatané a nebude mu vadit, že si tam dáš trvalé bydliště a stanovíte si určité hranice co a jak tak by to možná bylo i lepší. Musíš si vše ujasnit a pokud budeš potřebovat tak napiš na ICQ, psávaly jsme si dřív tam hodně. Ono se darmo neříká stará láska nerezaví, nyní jde spíš o to, aby si nemyslel, že mu budeš dělat zas tam pečlivou manželku a nepotřebuje spíš někoho právě na vyprání, uvaření atd. Neznám ho tak nemůžu soudit, ale vše může být zas třeba úplně bezvadné a najdeš zas lásku.
Píšťalko, já osobně bych šla raději k bývalýmu – nevím jaké máte vztahy…
Víš můj první mě bil a psychicky týral a utekla jsem když první syn neměl rok, k rodičům.
Začala jsem se pak scházet s kamarádem z vandrů, Mates ho měl rád, tak více méně ne z velké lásky ale tak nějak pro klid, a kdo by nás chtěl jsem si ho vzala (čert vem to,že mě podváděl, říkala jsem si, taky si někoho najdu), vadilo mi spíš lhaní a vymýšlení a největší průser byla tchyně. když jsem chtěla odejít zjistila jsem,že čekám druhé dítko a bylo to v háji – jé já se nabrečela, ale zůstala jsem dalších 7 let a byly to ztracené roky plné trápení.
No zůstali jsme kamarádi a zrovna teď o víkendu jsem s ním byla na chalupě a další víkend pojedeme asi zase. Jak jsem sem už psala, momentálně jsem v těžké krizi a utěšuje mě bývalej manžel,kterej mi sám dost ublížil… Já nemůžu v životě mít nic jednoduchýho. Když už se na mě chvilinku to štěstíčko usměje, tak se zase na pár let schová. Moje okolí mi neustále říká jak jsem silná, jak to úžasně zvládám a jak oni by to nezvládli. DOPRDELE ale už nevidí jak doma po večerech brečím, celá se klepu a nejde to zastavit. Jenže ráno vstanu a zase se na všechny snažím usmívat. Jak jsem sem už psala, teď jsem znovu na dně té propasti, když už jsem si myslela že se hrabu ven, ale já jsem jako ten FÉNIX, vždycky z toho popela zase vstanu, ale je to čím dál těžší… jenže jsem si řekla, že mi přece jen OSUD nedal v tom únoru šanci proto aby to takhle dopadlo, má nějaké další plány, tak uvidíme.
Pokud víš, že tam byste byli relativně v klidu tak proč tam nejít. Nežli se pořád bát kdy tě jaký exekutor vystěhuje… a nebo ti budou brát z platu peníze… dala bych si pro jistotu i bydliště na obecní úřad… je to děs, ale tak ti aspoň nemůžou nic vzít, když jsi oficiálně bezdomovec .o)
Drž se a kdyby byla možnost jak ti pomoc tak napiš. Já ti můžu nabídnout pokud bys chtěla chvilinku vypadnout, tak přijeď s dětmi na víkend do Brna a můžeme jít na procházku nebo jen tak vykládat a děti si hrát… ono i ta změna je fajn. já si teď na chalupě uvědomila, jak moc mi to chybí, že tam nejezdím, lesy, pohoda,klid… Klidně písni na mail nebo ICQ jestli máš a domluvíme se. ICQ je 265837986 přezdívka Páďulka- a mail myslím máš.
Ahoj,tak to co vám chci napsat,ani v knížkách nenajdete,to se může stát jen mně.
S prvním manžou jsem se rozvedla,vzala si druhýho, s ním jsme překonaly všechny peněžní krize, když se platily dluhy po bejvalce,ale co jsem netušila že manža nadělá dluhy další. Tak nakonec šel do insolvence, já jak blbec pořád stojím při něm a on mi do očí lže. Tak jsem nevydržela a je to asi 3 týdny, co jsem podala žádost o rozvod, protože fakt ty jeho dluhy platit nechci a potřebuju dobrýho právníka,aby v případě,že se s mužským něco stane já nic neplatila.
Furt dobrý, s rozvodem souhlasil,že to chápe. Od pátku je s ním k nevydržení, včera,že pojede brzo ráno do práce a ještě teď chrápe, že pojede až na odpoledne, no nechápu ho, práci potřebuje,ale s jeho přístupem o ni brzo přijde.
Ale do toho všeho mi od prvního manžela,který se v loni v září oženil a od vánoc je sám (fakt byli manželé s o 13let mladší přítelkyní 4měsíce),mi přišla SMS, že ví v jaký jsem situaci a jestli bych neměla bydlení,že můžu jít s Radimem k němu. Tak jsem mu odepsala,že je to od něj hezký,ale že mám ještě druhýho syna a ten taky potřebuje mámu.Na to on odepsal,že moc dobře vím,jak má velekj barák,že se k němu vejdem všichni. Za tu dobu co jsme byli rozvedený se se mnou odmítal bavit,vše pouze přes SMS, teď se se mnou chce sejít.
Holky, asi jsem blázen,ale v dnešní podivný době bych radši zvolila jistotu a klid a šla k bejvalímu.Ale uvidím,jaký bude mít to naše soužití podmínky,vím že můžu s dětma bydlet nahoře a on dole,ale kdyby si někoho přivedl,tak by se jí to nemuselo líbit atd. Obavy tu jsou.
Nynější manža o nabídce bejvalýho neví, potřebuju aby proběhl soud o svěření Jiříka do mý péče a stanovili mi výživný. Pak se teprve rozhodnu,jestli má cenu dál zůstávat tady,nebo se sbalit a jít radši pryč, třeba i k bejvalýmu.
No rozdejchávám to od úterý a p tomhle víkendu, co manža předvádí, si myslím,že mi jinde bude líp.
Tak moc děkuju,že to čtete a klidně si rejpněte, potřebuju nakopnout. Hezký den všem, papa
nadi dobrý seznam,a určitě je manža unaven tolik práce…tak vydrž,a co děti,co nočník,a kubík není mu líto,že není na škole?a jak ses sžila s myčkou?rarášku ty jedna výletnice,hlavně,že jste si to užili,zdravím všechny,jdu ležet,syn šel už do školy tak odpoledne to zas začne,len.