Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
ADHD - hyperaktivita
Všem přeji krásný večer,
jsem maminkou 4leté dcerky Martinky a bojujeme již dlouho, ale vidím, že úspěšně se syndromem ADHD.Právě jsem založila vlastní blog, který je momentálně spíše určený tomuto tématu.
Tím bych chtěla pomoci jiným maminkám a tatínkům seznámit se s touto problematikou, nebo i sama ráda přijmu poznatky jiných rodičů. Najdete zde postupně mé vlastní zkušenosti, první, byť zdánlivě nepatrné příznaky, říkadla a pohádky, budu zde i pořádat různé soutěže, tipy na výlety či ozdravné pobyty. Také přibudou neméně důležité kontakty. Postupem času bude témat více, nejen z této oblasti.
Ale všechny, kteří buď již máte zkušenosti, nebo se chcete jen informovat, prosím, pomozte mi vytvářet tyto stránky.
A proč vlastně jsem se pro tohle rozhodla – já i manžel jsme do tohoto problému byli vhozeni jako do vody, ale učit se v tom plavat jsme museli sami. Chtěla bych pomoct jiným, kteří si nejsou jisti, zda se jich toto týká, nebo neví kam se obrátit. Jaký zvolit nejlepší přístup atd. A navíc uvidíte, že na tenhle problém nejste sami, a že nejsou jen takoví lidé, kteří budou na vaše dítě koukat jako na zlobivé a vzteklé.
Protože pojem hyperaktivita není jen „živější“ dítě, jak se spousta lidí mylně domnívá. A rodiče, kteří vědí, že takové dítko mají nejsou nutně ve škatulce hysterických, nezkušených lidí.
Tímto všem, kteří mi pomohou děkuji. A nepomůžete tím jen mně, ale i ostatním. Pište příspěvky, zkušenosti, vlastní tipy a triky, náměty co by vás zajímalo. Budu se také snažit hledat potřebné kontakty i ve vašem okolí, kam se budete moci obrátit.
Případně na této diskusi vkládejte své dotazy.
ahojky,je to tezke kazda jsme neco zazila a tezko se s tim srovnavame,ale zivot jde dal,mame deti co nas potrebuji a manza co je nabrouseny,ale nikdo nam je nenutil,jak jsme si to zaridili tak to mame a snad jsme o neco lepsi nez nase matky,cas to ukaze,takze hodne trpelivosto ,lasky a pochopeni,trochu vic penez at se muzeme trochu rozmazlovat,a hezky zbytek vikendu,a uspesny start v novem tydnu a at se nan byhibaji bacily,radi ryma a kasel.lenka
Já u vlastní matky jedla asi po tom co jsem se vdala jen asi tak 5x, jinak jsem vyvařovala pro ní já a to si ještě dřív zvala na návštěvu k sobě sourozence a já jak blb vše co mi napsala nakoupila a jim dělala služku, prostě jsem si řekla a už dost, nenechám se z její strany vydírat. Jinak Tchýně je daleko a hlídala nám snad jednou, když jsme bydleli ve Svitavách, to měla kousek a je to hodná ženská, ale nyní už nemůže je velmi stará, už přes 90 roků. Moje matka právě hřeší na svůj věk, jen mi vždy když jí náhodou něco řeknu, zapomeň já zapomněla, ale ono se snáž zapomene to, že jsemněkomu ublížila než tomu ublíženému,
Máte to holky težký, já mám tchyni přes dva paráky a je hodná, občas má na něco jiný názor, ale to máme i s nejlepší kamarádkou. Do ničeho se neplete, když potřeuju, pohlídá děti. NPředěláváme barák, ona bydlí dole, nahoře se pořád pracuje, každý víkend vaří i pro dělníky, já jen nakoupím a o víc se starat nemusím. Moji rodiče bydlí daleko, dnes tam manžel jede se starším synem, já budu doma s prcekem, má antibiotika, ještě včera měl přes 38 a leží, pusinku má plnou aftů. Mamka je bezva, táta nervák,ale jinak hodnej. Tak se tam ti mí chlapi staví, mamka jim nabalí vajíčka, brambory, cibuli a azs přijedou. Když potřebuju, pohlídá,ale už je to těžší, je daleko a chodí ještě do práce.
Já nad tím musím myslet, když se mi sem pořád kavrtýruje a nebere vůbec žádný ohled nad tím jak já tady mám plno práce a starostí jak s tou nejmladší tak i s vnoučaty. Snažím se dcerám co nejvíc pomoct a také se snažím vyvarovat chyb, které ona dělala. Já ji jen jednou žádala, aby mi pohlídala tu nejmladší a to jsme šly s dcerou na intenzivku za jinou babičkou a to v pardubicích s tím, že jen prostě na těch 10 minut u nemocnice a já ji tam vlastně jen dovezu a ona odmítla, že má klub důchodců a tím to skončilo. Také jsme ji i zvali na různé oslavy narozenin a to nemohla přijet, protože měla divadlo atd. Prostě chce si užívat a já to beru, ale vadí mě ajk ze sebe dělá starostlivou matku. Mě by právě vyhovovalo, kdybych ji vůbec nemusela vidět a ani slyšet, jsem už alergická na její učitelský hlas. My jsme ji tady u nás zařídili letní byt, aby nemusela být u nás a mohla navštěvovat sourozence a měli svůj klid a ona dokáže za den přijít i šestrkrát za den k nám nahoru. Já nechtěla byt pronajímat a tak jsem udělala tohle, že budu mít víc klidu a nebude mě nějak zatěžovat svou přítomností a narušovat chod mojí rodiny. Dcera potřebuje nějak mít pravidelný réžim a jí nezajímá, že se zrovna učíme a myslí si, že se snad postavíme na hlavu, když přijde k nám, neber ohled, že se zrovna s dcerou učíme a její návštěva naruší učení. Neměla jsem hezké dětství, od 12 let se trápím proč mě matka pořád ponižovala a dělala ze mě méněcenou než byla moje sestra. Sestře se vše koupilo a já dědila, ale o to nejde, pak když se dcera vdala a odstěhovala tak všechny knížky co vlastně byly původně její tak si je vzala. Já podle mámy měla být ten kluk a že jsem nebyla tak jsem to asi nějak odnesla jejím přístupem ke mě. Jsem vždy na nervy, když přijede a ona to nedokáže pochopit. Mě by bylo dobře a bez problémů jen kdyby k nám už vůbec nejezdila a nějak by mě ani její přítomnost nechyběla. Na jaře budeme ten její byt předělávat a nastěhuje se sem mladší dcera, bude stavět tady na zahradě domek a tak už nebude moct k nám jezdit. Já bydlela společně devět let s babičkou a i s moji celou rodinou, ale to byla velmi hodná žena a vždy jsem u ní našla oporu a nebyl s ní problém, vycházely jsme si prostě vstříc, ale já udělám vstřícné gesto a je to ještě horší než před tím a to celý byt jsme ji zařídili a ona nám na to nepřidala ani korunu a pak přijde, že něco v tom bytě nějak úplně 100% nefunguje a máme to opravit. No prostě hrůza, nepochopí, že nemám zájem. Ona se o mě starala jen do 12 let a pak jsem byla u babičky a jí jsem už těch 12 let vrátila víc jak dost.
ahojte,ja uz nad vztahem matka a ja radsi nepremyslim,protoze jsem pak cela z toho nestastna,ma rada klid a poradek,s nicim se nesmi pohnout,nic vyhodit,doma ma veci uplne k nicemu a hlavne ma rada serialy,kdyz sem potrebovala pomoc tak prednejsi byla kamaradka,rict ji nic nesmim protoze jsem moc chytra a hlavne se mi nic nelibi atd.kjrzdi knam tak 3krat do roka jen s moji sestrou a reknem si jen ahoj a celou dobu mlci,podiva se co kde mam,a ja uz k ni taky nejezdim,tchyne zas by nejradsi s nama bydlela a starala se,a my jen at chodime do prace ale to je zas jina kapitola,manza je mamanek ja si vse musela vybojovat a postarat se osebe,snazim se vyvarovat chyb co se mi nelibilo u mati,a zjistuji ze se stejne musim spolehnout na sebe,manza je nejaky divny tak komunikuje me co nejmene,a vse lezi na me,ja chodim na 3 smeny,potom honem se ucit tak mam toho plne zuby,ale to nikoho nezajima takovych je nas vic.hlavne at jsou deti v pohode,byli jsme na kolotocich,a odpoledne nas ceka basen no to bude.tak se zatim mejte l.
ahojte,ja uz nad vztahem matka a ja radsi nepremyslim,protoze jsem pak cela z toho nestastna,ma rada klid a poradek,s nicim se nesmi pohnout,nic vyhodit,doma ma veci uplne k nicemu a hlavne ma rada serialy,kdyz sem potrebovala pomoc tak prednejsi byla kamaradka,rict ji nic nesmim protoze jsem moc chytra a hlavne se mi nic nelibi atd.kjrzdi knam tak 3krat do roka jen s moji sestrou a reknem si jen ahoj a celou dobu mlci,podiva se co kde mam,a ja uz k ni taky nejezdim,tchyne zas by nejradsi s nama bydlela a starala se,a my jen at chodime do prace ale to je zas jina kapitola,manza je mamanek ja si vse musela vybojovat a postarat se osebe,snazim se vyvarovat chyb co se mi nelibilo u mati,a zjistuji ze se stejne musim spolehnout na sebe,manza je nejaky divny tak komunikuje me co nejmene,a vse lezi na me,ja chodim na 3 smeny,potom honem se ucit tak mam toho plne zuby,ale to nikoho nezajima takovych je nas vic.hlavne at jsou deti v pohode,byli jsme na kolotocich,a odpoledne nas ceka basen no to bude.tak se zatim mejte l.
ahojte,ja uz nad vztahem matka a ja radsi nepremyslim,protoze jsem pak cela z toho nestastna,ma rada klid a poradek,s nicim se nesmi pohnout,nic vyhodit,doma ma veci uplne k nicemu a hlavne ma rada serialy,kdyz sem potrebovala pomoc tak prednejsi byla kamaradka,rict ji nic nesmim protoze jsem moc chytra a hlavne se mi nic nelibi atd.kjrzdi knam tak 3krat do roka jen s moji sestrou a reknem si jen ahoj a celou dobu mlci,podiva se co kde mam,a ja uz k ni taky nejezdim,tchyne zas by nejradsi s nama bydlela a starala se,a my jen at chodime do prace ale to je zas jina kapitola,manza je mamanek ja si vse musela vybojovat a postarat se osebe,snazim se vyvarovat chyb co se mi nelibilo u mati,a zjistuji ze se stejne musim spolehnout na sebe,manza je nejaky divny tak komunikuje me co nejmene,a vse lezi na me,ja chodim na 3 smeny,potom honem se ucit tak mam toho plne zuby,ale to nikoho nezajima takovych je nas vic.hlavne at jsou deti v pohode,byli jsme na kolotocich,a odpoledne nas ceka basen no to bude.tak se zatim mejte l.
To moje matka jezdila i když jsem byla v nemocnici, ale pro změnu zas se u mě stavila a já ji řekla, že začínám mít bolestï tak mi jen řekla, že to nic není, že to bude ještě hrozné a bude to tlačit šíleně dolů. Tak já mám takovou oporu u mé matky a co si budeme vyprávět, dřív nic nebylo a já musela stávat frontu na maso, aby když přijela měla uvaříno a pak si jen vyšlapovala na dvě hodiny s kočárkem, nikdy mi dítě nepřebalila nebo nenakrmila. Pak ona byla ta dokonalá jak mi pomáhá, jenže to bylo spíš nějak opěčně ona si užívala vycházek a já uklízela, žehlila a vařila a u té poslední jsem to už nedovolila. Prostě jsem si ji užívala a nechala ji povozit nebo hlídat jen starším dětem. Ona je hrozně sobecká, nikdy nic dětem nepřivezla a vánoce se konají způsobem každému jedny ponožky. nyní jsou švestky a tak jezdí každý týden a to si odveze vždy 10 kilo, nevím co s tím dělá a to je ještě taková, že si zavolá mé dceři, aby ji odvezla z nádraží k nám a vůbec ji nezajímá, že dceři zrovna usnula malá. Tak jsem ji to hned včera řekla, že si nepřeju, aby mou dceru využívala, když má malou dceru a zodpovědnost k ní a ona mi řekla, když si to přeješ a šla hned zas dalším dítětem aby ji v neděli odvezl na nádražé. My ji tady děláme služku a vozí mé sestře švestky a já kolikrát volala, aby ji přijeli naproti na nádraží a ona jela sestra trolejbusem, jen aby ušetřili a pak moje matka se dělá hezkou, že jim přivezla švestky. Dřív jsem byla ještě taková, že jsem jí i 40 kilo dovezla a ona mě a dceři udělala jednu obloženou housku dohromady. Mě nevadí, že si je bere a promě za mě ať si odveze celý strom, ale vadí mi, že je vozí někomu jinému a moje rodina je musí trhat. Já se musela vždy spolehnout jen sama na sebe a podle toho se i starat, máš štěstí s maminkou a ta Ti určitě vše nějak vynahradí.
no ono s tchyní není problém, že by mi radila co se týká dětí – ví od začátku že si stejně vše udělám po svém, ale na dobré rady jsem dala vždycky. Ona dělá naschvály v jiných věcech, je to prostě člověk, který se s nikým nesnese… Bydlíme spolu, ale děti hlídá moje mamka nebo kamarádky když je potřeba. S kočárem nebyla ani jednou, natož aby jí zajímalo, že jsem s dítětem zrovna v nemocnici. Když jsem byla podruhé těhotná a ležela přes měsíc v nemocnici tak nepřišla ani jednou, natož aby manželovi a synovi třeba pomohla uklidit nebo uvařit… Syna si vzala domů pak moje mamka a bydlel u ní – zaplať za to že je moje mamka doma a bydlíme kousek od sebe, jinak bych do práce chodit nemohla. Taky mi pak tchyně ani jednou nepůjčila auto, když jsem šla do pordnice na prohlídku – to jsem si doběhla autobus, protože by mi ujel a zase jsem tam na týden zůstala, taky když se mladší narodil, tak důležitější než se jít na něj podívat byl výběr dlaždic do koupelny, později když byl nemocný a já dusil se já ji volala jestli mi půjčí auto abysme mohli do nemocnice, taky nepůjčila… měl silný astmatický záchval, utíkala jsem pěšky 3 km na MHD a pak jela tramvají… (manžel byl tenkrát mimo město). Tak jsem si před dvěma lety pořídila auto – je to náš zachránce, klikrát už jsem jela v noci na pohotovosti s laryngitidou… v pondělí jsme ji poprvé zvládli bez nemocnice, tak snad to bude už lepší.
O tom, že na zahdradě můžu pracovat, ale nesmím si utrhnout ani rajče, raději nemluvím…
sedíme doma, mladší je nemocný, starší byl na turnaji, manžel jel do práce a já budu asi znova nemocná :o( všichni mají kraťasy a já manžestráky, svetr a klepu se jak ratlík – pádím do postele kluci už stojí frontu na počítač.
Přesně tak naše děti se nechají velmi snadno vyprovokovat a pak jednají bez rozmyslu. Moje dcera bych řekla, že také nyní nějak víc přemýšlí nad činy, které dělá a je to prostě už nějak pohoda. Jinak Rarášku chápu, že to je asi s tchýní velký boj, já tohle mám s moji matkou, nechápe a nedokáže nějak se se vším vyrovnat. Měla jsem tady dvě dcery na návštěvě i s vnoučaty a moje matka se postavila do dveří a poslouchala co si říkáme, až ta mladší ji řekla, že to je jen mezi námi a aby byla tak hodná a odešla a tak se tedy zbalila. Ona spíš jen zírala jakou mají holky ke mě důvěru a jak mi skoro vše řeknou a já ji nemohla a kolikrát jsem jí to říkala, že nikdy si na mě nenašla čas, abych ji mohla říct své pocity a když už tak jen mávla rukou a řekla to jsou takové dětské řeči.Nejsem v žádném případě svatá, také dcerám lezcos řeknu a radím, ale je to péče o děti, jak mají třeba po koupání mimčo držet, aby jim neuklouzlo apod., starší mě vždy poslechne a dá si říct, ta mladší zas si to týden dělá jak chce a většinou pak jak jsem ji doporučila já. Ona když přišla z porodnice tak ji nějak nešlo kojení a já ji hned první den to ukazovala a ona zas po svém a pak přišla k ní doktorka a také ji to ukázala jako já a už to tak dělala. Mají svůj rozum a musí sami na to přijít, já jim to nevnucuji, jen řeknu, že bych to dělala takhle a je jen na nich jak se rozhodnou a to by mělo být i v případě Tvém jak vychováváš své děti a ne pořád šťourat od někoho, že něco děláš špatně a určitě jako matka víš nejlíp jak a ono je něco jiného u malého dítěte v kojeneckém věku a u dítěte, které už vysloveně samo myslí. U té mladší také pořád říkám, že děti potřebují určitý řád a ona to nedělá a někde s nim jezdí a místo třeba v 6 přijede domů až v 8 a pak je malá celá rozmrzelá, ale řekla jsem jí to jednou a nyní to jen říkám manželovi, že to dcera nedělá dobře. Ta starší už ví, že malý po 6 vyžaduje koupání a jak ho nevykoupe tak je protivný a prostě tomu vše podřídí.