Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
ADHD - hyperaktivita
Všem přeji krásný večer,
jsem maminkou 4leté dcerky Martinky a bojujeme již dlouho, ale vidím, že úspěšně se syndromem ADHD.Právě jsem založila vlastní blog, který je momentálně spíše určený tomuto tématu.
Tím bych chtěla pomoci jiným maminkám a tatínkům seznámit se s touto problematikou, nebo i sama ráda přijmu poznatky jiných rodičů. Najdete zde postupně mé vlastní zkušenosti, první, byť zdánlivě nepatrné příznaky, říkadla a pohádky, budu zde i pořádat různé soutěže, tipy na výlety či ozdravné pobyty. Také přibudou neméně důležité kontakty. Postupem času bude témat více, nejen z této oblasti.
Ale všechny, kteří buď již máte zkušenosti, nebo se chcete jen informovat, prosím, pomozte mi vytvářet tyto stránky.
A proč vlastně jsem se pro tohle rozhodla – já i manžel jsme do tohoto problému byli vhozeni jako do vody, ale učit se v tom plavat jsme museli sami. Chtěla bych pomoct jiným, kteří si nejsou jisti, zda se jich toto týká, nebo neví kam se obrátit. Jaký zvolit nejlepší přístup atd. A navíc uvidíte, že na tenhle problém nejste sami, a že nejsou jen takoví lidé, kteří budou na vaše dítě koukat jako na zlobivé a vzteklé.
Protože pojem hyperaktivita není jen „živější“ dítě, jak se spousta lidí mylně domnívá. A rodiče, kteří vědí, že takové dítko mají nejsou nutně ve škatulce hysterických, nezkušených lidí.
Tímto všem, kteří mi pomohou děkuji. A nepomůžete tím jen mně, ale i ostatním. Pište příspěvky, zkušenosti, vlastní tipy a triky, náměty co by vás zajímalo. Budu se také snažit hledat potřebné kontakty i ve vašem okolí, kam se budete moci obrátit.
Případně na této diskusi vkládejte své dotazy.
Tak u nás Králíčku neprší, ale …je zataženo, Oskar nepraží a teď jakoby jemňounce začalo mžít. A teď mi Domča hlásí, že to byl planej poplach. Přítel pracuje v Č.Budějovicích a tam prý pršíííí. Mamku taky dnes v noci bolely záda (ale ona to má špatný po operaci), a já jsem taky jaksi dneska méně pohyblivá…ale zatím to jde:o) A vařit se mi taky nechce!!! Přemýšlím, jak bych to dnes ošulila. Ale vzhledem k tomu, že mám doma mamku,skoro-tchána, dvě dítka a přítel přijede odpo z práce, tak to asi neukecám:o(( Vypadá to na guláš nebo guláš. polívku. Vařím poměrně hustou gulášovku, takže je to skoro vždy hlavní jídlo. Když budu vařit guláš, tak budu muset dělat knedle. No uvidím až začnu…..a teď se dívám na hodiny a mám nejvyšší ČAS:o) Tak já jdu ke sporáku. Papa
Jo a ještě jsem chtěla napsat…když jdu s Domulou ven, tak se mě chytá za ruku. Tak nevím jestli ji mám nechat nebo ji nějak odhánět (ale to je mi zase proti srsti…podle mýho potřebuje cítit oporu a bezpečí). Ven mezi děti už přestala chodit úplně, a pomalu začíná přestávat chodit i vedle k sousedům za holkama. Doma je jí dobře, nikdo do ní nereje…je v bezpečí. Chjooo…třeba z toho vyroste a nebude se ve všem tak plácat:o((( Kdybych jí to z té hlaviny tak mohla všechno vyfoukat. Jdu!!!! nebo se nezvednu:o))) Bože jak mě se dnes nechce!!!!!! Co se vaří u vás???? Ať mám nějakou inspiraci na další obídky:o)))
Suodal,právě včera jsem se Slepeninou vedla diskuzi na téma speciální škola.Taky jsem za doby docházky svých starších dětí zjistila,že do nedaleké speciální školy se chodí jaksi za trest a že je to pro děti těch rodičů co se o ně nestarají.Taky jsme tu měli podobnou rodinu,děti vodili své opilé rodiče domů z hospody a starší měli problémy se zákonem,děti ve 4 letech kouřili a mluvili lépe jak dlaždiči.Děti této rodiny tam chodili,vím že tehdy to byla jako zvláštní škola.Nyní se jí říká speciální a koukala jsme se na jejich stránky a je v klasické základce.Třídy jsou pro pár dětí a jsou zaměřeny na děti se středním a těžkým postižením.Taky si myslím,že sice by měl syn v učení inviduální přístup,ale jinak by se tam brzdil v rozvoji.
Pawllo,ale pokudto máš jako rodinnou školu s bezva přístupem,protože učitelé maji své osobní zkušenosti,tak si nic nevyčítej.Sama vidíš,že je syn spokojený.
Suodal,ve Sloupě nehledej hotel.Je to rekreační středisko,chatky.
Ahoj všichni,tak Domča si hraje na dvoře a opět bez snídaně.Měla by jsme vařit,ale že se mi tedy chce,mám v plánu rizoto.
S tou speciální školou si myslím,že mě to bude čekat časem také.Taky by mě to mrzelo,protože na spoustu věcí má Domča strašně dobrou paměť.Určitě bude mít asi i odklad i když je narozen na jaře,ale už o tom do budoucna přemýšlím.My máme u nás 9 letou školu rozdělenou tak,že 1 a 2 třídy jsou v jiné budově na jiném konci vesnice jako celá škola.Já to mám co by kamenem dohodil,mezi školou a námi je jen jeden dům.Horší je to potom,už je to přes hlavní frekventovaný tah a kus dědiny.Ale jak mám už zkušenost s touto školou a jejim vedením,už v přístupu při přijímání do MŠ,tak předpokládám že budeme dojíždět do takové speciální také.Máme ji asi 4km,ale myslím si jako Pawlla,že pro rozvoj dětí je lepší klasická škola,ale zase myslím Lenka má pravdu,že dítě bude spokojené pokud bude v klidu.No věřím,že sama jednou budu moc a moc přemýšlet co bude pro Domika nejlepší.
Jinak nevím proč mě dnes hrozně bolí záda,už mě budili i v noci.Změna počasí žádná a déšť taky nikde.Pršelo včera u některé z vás?
ahojky vsem,pawlo tted jsi mi vyrazila dech,u nas je to same,ven s nim chodim ja,a napodobuje taky ostatni ale autista neni,ted si mi nasadila brouka do hlavy,az vloni mel k sobe vrstevniky ve tride,takze je to lepsi,spokojeny tam je,i kdyz vzdy se neco najde co by mohlo byt lepsi,ja mam porad neco,ted jdem ven na kole tak zatim.lenka
Ahojky všeeem:O)
Nejdřív vítám a zdravím novou maminku…Ahoj Pawllo:o))
Když se tak bavíte o těch speciál.šk. Já se toho poměrně hrozím. Tak jedna je v tom městečku kam Domula chodí do školy (kde byly ty slavnosti)…ředitelka docela dobrá, ale….u nás se děti do speciálek dávají pro nevychovanost, protože na ně rodiče kašlou a jsou to děti vesnic… a je tam většina menšiny:o) No a v druhým městečku jsou zase děti hodně postižené a Domča by tam jako-že neměla koho k sobě. Vyučování v té první spec. probíhá asi takto: nohy na lavicích, pořvávání na učitelku, posílání do sediny při zadání úkolů apod. Jen od nás tam chodí cca 5 dětí. Z toho holčina s klukem jsou sourozenci a Domula tu dívenku silně nemusí (mezi náma já teda taky neee, a celá jejich rodina…to je právě případ, kdy rodiče nedělají, děti jsou pouliční a jejich nejstarší syn (15)neustále vede konverzace s policajtama…děs. A nejhorší je, že maminka haní kde jaké dítě). Takže si myslím Pawllo, že pokud máš takovouhle “rodinnou spec. šk.“ nemusí tě to vůbec mrzet i když člověk to cítí jako osob. prohru. Malýmu se budou víc věnovat, bude na něho víc času než v nor. školách, potřebuje jinej přístup, aby to všechno zvládl a to v nor. školách nedělají a o to přece jde. Myslím, že budeš jednou ráda, že se do téhle školy dostal:o)) Podívej na Slepeninovic Janičku…ve škole jí házeli skoro všichni klacky pod nohy (protože by se učitelé museli víc snažit)….myslím, že podle toho co Slepenina píše, je dnes Janička docela v poho a Slepenina taky.
pro Slepeninu:
Teda Slepenino to jsou úvahy, cooo???? :o))) Na tohle téma se Domča ještě neptala. Aspoň vím na co se mám připravit. No jooo, puberta je mocná čarodějka:o))
A k tomu Sloupu….je to docela daleko, ale…naštěstí tu oblast znám jak svý boty. Jednu moji krátkou část života jsem tam jezdila skoro každý den:o))) Sloup si vybavuji dobře, jen ten hotýlek mi nějak nikam nepasuje…ale až ho uvidím tak si stopro vzpomenu.
jinak ještě pro Pawllu:
nevím jestli sis to tu trošku zpětně pročítala, ale ať se trošku orientuješ:o))) Mám dceru Dominiku (11) s ADHD, Turnerovým syndromem a Leidenskou mutací (vysoká srážlivost krve). To jsou ty nejzávažnější diagnózy.
Já zapojovala dceru do kroužků hned od první třídy, vydržela první rok v Sokole a pak druhý rok asi po dvou měsících už nechtěla, další rok začla chodit do umělecké školy na tancování, opět po půl roce nechtěla, že se tam k ní vrstevníci chovaní nehezky, pak další rok do DDM také na tancování a opět z toho sešlo, další rok divadelní kroužek a to vydrželo i celkem dost dlouho, ale také nedokončila. Nyní si prostě zábavu nachází doma, občas jde ven a to spíš jen se psem, má jistotu, že ji děti nenapadnou, cití bezpečí.
Určitě jsem ráda, že má ke mě důvěru a prostě řekne, s tím jsëm u dcer něměla problém a vždy prostě řekly a také se ptaly, ale ne na takové až pro mě intimní věci. Já smířila nebo nesmířila s tou speciálkou, prostě nevím. Jedině co vím, že budu dělat vše možné, aby těm učitelům to jed nou natřela a musím i říct, že pomalu se to stává, nyní po vysvědčení mi jedna učitelka říkala jaká se z ní stává pěkná slečna. S paní učitekou ci ji měla hned ze začátku jsme pořád ve styku a po vysvědčení ji vždy píšu SMS. Janička by také hrozně ráda za ní zašla, no uvidíme až ji někdy budu mít doma tak do školy skočíme, ona říká, že prostě u ní měla zastání a když pak člověk od jiné učitelky slyší, že kdyby ji měla po celou školní docházku tak by prostě tu klasickou základní školu zvládla tak to mrzí o to víc. To je vysloveně také dikriminace těchto dětí, jenže o tom se nemluví, oni jsou diskriminováni jiné lidi, ovšem ty si to tak trochu dělají sami a i mezi ostatními lidmi je to jako hon na čarodejnice. Já prostě jen vidím jak dokáže moje dcera chodit za ruku na vycházce s chlapem, který prostě nemůže mluvit a nestydí se, to ovšem by jiné dítě právě z té klasické školy neudělalo. Ona někdy, když ji není třeba ne snad dobře, ale necítí se tak chodí právě do třídy kde jsou hodně postižené děti, jedna dívanka prostě je velmi hodná, ale nikdy se nenaučí číst a počítat a Janička si s ní ve třídě hraje a i učitelky říkají jaká ona je starostlivá o tyhle děti. Prostě se všije dop jejich situace a ví jak bylo jí když ji všichni odstrkávaly a to nechce dělat.
Já si taky říkám“neřeš to“když vidím,že on je tam spokojený a ta škola je prostě úžasná,je malinká,soukromá a a většina učitelů má postižené dítě.Je tam taková rodinná atmosféra.Jediné co mě trápí je,že tam jsou hodně postižené děti a syn nemá od koho přebírat normální vzorec chování.On jako autista se učí hlavně napodobováním.Ven chodím s ním já,což většinou vrstevníky odradí od hry s ním.Příští rok chci zkusit nějaký kroužek,kde by ho přijali,ale to je asi sci-fi.
ahojky vsem,no teda slepenino vidim,ze mas doma veselo,na druhou stranu ma janca odvahu,se te ptat,me mati nic nerekla a ja pak hledela jak tele,hold je jina doba,syn se taky ptal a cekal jestli se budu cervenat,myslim toho starsiho.pawlo musi to byt pro tebe tezke,ja se se spec.skolou nesmirila dodnes,ale kdyz je to pro jeho dobro.proste se snazim na to nemyslet a pripravit ho pro zivot,sice ho bude mit tezsi,ale vzdy to muze byt horsi.jsem cetla,ze takove problemove deti se rodi lidem,kteri je zvladnout,protoze jsou silni.takze vzhuru do boje,jo v ostrave mam znameho delal turis.tabory,jinak tady je horko,varim rizoto,a budem se valet u bazenu,jen ja a syn,manza je v praci,tak zatim lenka
Ono to troc hu trvá než se to naučí, dcera neuměla velmi dlouho třeba skákat snožmo. Ona se na kole naučila, ale byla to velká dřina, mě i tenkrát doktorka říkala, že se diví, že to zvládla. Ze začátku také s bočními kolečky a manžel ji vzádu strkal lyžařskou hulkou, pak za ní běhal a držel za sedlo, ale takové plavání sice ze začátku čubičkou zvládla celkem snadno. Ovšem lezení po nábytku a všude kam neměla to také vše ji šlo, obyvací stěna byla takové žebřiny, kolikrát jsem ji našla na skříni a to i na horní skřiňce kuchyňské linky a dosud mi je záhadou jak se ji to podařilo. Byla na zahradě s manželem a pes si tam vyhrabal díru pod plotem a ona opět šup a už byla u rybníka. Jo to byly hororové situace a až se divím, že měla jen jeden úraz a to natrženou bradu jak spadla z kuchyňské linky. Ještě, že mynžel dal asi před 20 lety pod vrchní díl takové dlouhé ocelové tyče a zasekal do zdi. Včera jsem byla zas v takové situaci, že jsme nevěděla co říct, já ji koupila knížku o dospívání a ona přišla kdy by podle mě měla přijít a panenství a prý by chtěla v 17 letech a co je to kondom a tak jsem ji to vysvětlila a ona pak mi řekla, že to ví a asi mě jen zkoušela zda ji nebudu lhát. To si ještě tedy asi s ní ještě užiju, někdy výrazy ohledně toho mě berou dech a to má od dětí. No snažím se ji vždy napomenout a řeknu ji jak by to měla říkat. Tak dnes sjem si trochu pospala, včera jsme vstávala brzo, abych vyžehlila ještě když je chladněji, ale manžel holt si asi myslí, že je v baráku sám a koukal se z okna a začal na někoho z něj hulákat, já myslela, že mě klepne. Pořád nevím co budu vařit, ale asi udělám fazolové lusky na smetaně a brambory.