Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Prvňáčci 2012/2013
Včera už proběhly první zápisy do prvních tříd pro příští školní rok. Dnes na VD vyšly hned dva články, které se zápisy také souvisí (Jaká je nejlepší škola pro vaše dítě? a Rozhodujeme o první třídě nebo o odkladu povinné školní docházky), tak si říkám, že možná už i nazrál čas k založení další prvňáčkovské diskuze…
Máte doma budoucího prvňáčka? Chystáte se letos k zápisu?
Neváhejte a pište, jsem zvědavá, kolik se nás tu sejde (ano, i nás to letos čeká) a taky jak probíhají přípravy, rozhodování o případném odkladu nebo zápisy u vás 🙂
Holky, jak podepisujete pastelky?
Tak my už máme téměř všecho, až na pár drobností. Teda řeknu vám, že mě vůbec nenapadlo, kolik to bude stát peněz. Jo a nejhorší je sehnat cvičky na Báru, 11 let a má nohu téměř jako já…
Letos ty prázdniny nějak rychle utekly
Tak já jsem se včera našeho prvňáka – středoškoláka se smrtelně vážným výrazem ze srandy zeptala, zda chce podepsat pantofle na přezutí a má v penálu ořezané pastelky a tužky a všechny učebnice obalené. 🙂
Ten pohled bych Vám přála vidět. Co si v tu chvíli myslel, než přišel na to, že si dělám srandu, jsem ani nezjišťovala. Určitě to bylo něco v tom smyslu, jestli se jeho matka nezbláznila a nemá ji rovnou odvézt do blázince. :-))
Já jsem boty a tělocvik vyřešila, vším co bylo doma, boty které měla, tak dochodí venku, tepláky a mikinu, také která byla doma, už jsem poučena, že ne všechno musí být nové 🙂 Včera jsme všechno popisovaly, paní učitelka nám bohužel řekla, že i jednotlivě barvy a pastelky, že měla loni zkušenost, že to děti, které neměly koupené, prostě druhým braly, takže podepsané máme snad všechno. Magdalénka se moc těší, včera jsme se byly přihlásit do družiny, no tam se jí moc líbilo, ani jsem nečekala, jak to tam mají krásné, už je to tak dlouho co jsem tam já byla a všechno je zrenovované. Hrozně to uteklo…
Pavlinkov, já se přiznám, že se těma botkama zas tak moc netrápím a dám malé na ven zavazovací plátěnky, co jsem měla vyprané a schované po Lukym. Do tělocvičny jí dám cvičky, které jsme kupovali letos před létem a stále jí jsou – jen je vyperu a víc si s tím hlavu lámat nebudu. Nožka jí stále roste a jak píšeš, pořizovat jí botky, které bude mít třeba jen dvakrát na podzim a pak jí na jaře budou malé, se mi taky nechce…
Ještě stále nemám ušitý ten pláštík na malování, ale v nejhorším, když to nestihnu, si zatím vezme ten, co má na výtvarku do ZUŠky.
Dneska si ji synek nechal doma a zítra naposledy půjde do školky – jen do oběda a po obědě si pro ni jdeme, rozloučí se s učitelkama (motala jsem s ní doma 11 kytek z bonbonků ;-)), vyfotíme její poslední převlékání, odchod ze školky (stejné fotky má i Luky a když jsme je nedávno prohlíželi, nevěřili jsme, jak rychle to uteklo…) a ….v pondělí může mazat o něco výš 😉
Těší se stále a moc, Luky už tak moc nee:-))
Tak já hlásím pokrok v “těšení“ nebo teda spíš netěšení. Dnes ráno jsme byly u zubaře a Majda dostala pochvalu, předem se ale hrozně bála. Když jsem se pak ptala, jestli měla větší strach ze zubaře nebo ze školy, říkala, že ze zubaře, což se mi teda ulevilo 🙂
Odpoledne jsme cestou na hřiště potkaly její p. uč. – zrovna šla ze školy. To taky pomohlo – p. uč. Majdě říkala, že už se na ně moc těší a že byla chystat třídu, aby to tam měli pěkný. Oslovila ji jménem, takže dokonale zabodovala 🙂 jsem přesvědčená, že z ní zase kus těch obav opadl 😉
Jinak máme nakoupeno, podepsáno a nachystáno. Chybí jen zástěrky do Vv, protože jsem se rozhodla je ušít a látka bude v pátek 🙂 Ale to už nijak nehoří, kdybych to nestíhala, tak dostanou holky nějaký velký trika (Anička je měla dva roky).
No a k těm botám na Tv – u nás mají děti pytlíky s tělocvikem na ven v šatně, takže jsme to řešili tak, že ve dnech, kdy byl tělocvik, šla Anička do školy v botaskách, ve kterých pak mohla případně i na hřiště. Jen se na to musí myslet. Teď nám to tak dokonce u Majdy učitelka sama říkala – oni prý ze začátku moc na hřiště chodit nebudou, spíš na procházky, nebo rovnou do tělocvičny, takže je to zbytečný pořizovat. Akorát máme u holčiček hlídat ty boty, ve kterých půjdou do školy.
Já si říkám, že kdyby se přece jen na botasky někdy zapomnělo, nic se nestane, když jednou půjde v botech, co má jinak do tělocvičny – pak je prostě vezme rovnou domů a umyjeme podrážky.
Uf, tak jsme dnes dokoupily bačkůrky, paletku na tempery, pár obalů (nedalo mi to, i když p.uč. říkala, ať pak koupíme až podle sešitů… pár jsem jich pro strýčka příhodu vzala, protože se mi pak nebude chtít běžet do města a tady papírnictví nemáme).
Bačkůrky mi ležely v žaludku, protože jsem byla zvyklá jezdit do Humanicu – Janinka má úzkou nožku a tam jsem měla vyzkoušené, že opravdu drží a padnou jí. No můj šok, když jsem tam včera dorazila a zjistila, že oni to ruší, vše prodávají za 50% a bačkory už žádné… No, tak jsem obrazila tu nákupní zónu, bez výsledku – všechno široké, nebo velké, nebo neměli její číslo. Nicméně se mi povedlo koupit membránové celoročky za tu poloviční cenu, tak aspoń nějaká náplast na ten šok…
Tak jsem dnes vyrazila do města a naštěstí jsem sehnala. Vzaly jsme nakonec ne klasické papuče ale s gumovou podrážkou, páskem přes nárt – dělá takové i fa Befado (ale to u nás neseženu).
Nakonec jsem vzala i novou teplákovku do těláku, neb jsem zjistila, že tepláčky mám, ale žádnou použitelnou mikinku, která by mi mohla chybět ve standardní výbavě doma a k tomu byla slušná, aby se mohla prezentovat ve škole (lítačkové by byly, ale to nemám odvahu jí dát, aby se jí nikdo neposmíval…).
Tak teď už řeším jen to, jestli jí můžu dát do těláku jen takové zavazovací plátěnky? (jednak, jestli je zaváže v požadované rychlosti a jednak, jestli je to dostatečné obutí?)
Máme i tenisky na lepky, ale stejná otázka jako u mikiny – můžu je doma permanentně postrádat??? A kupovat nové se mi fakt nechce – za chvíli budou chodit cvičit dovnitř a mi zůstanou tenisky, ze kterých vyroste… No, pořád si mám nad čím lámat hlavu 😉
Co dáváte vy?
No a jinak těšení zůstává, každý den se mě vyptává, za kolik ještě a já mám čím dál větší hrůzu z nadcházejícího šk. roku. Jak to zvládnem skloubit všechno dohromady??? Škola, ZUŠ, Lucinka… Skaut a kroužky ve škole letos prostě zavrhuju… UUáá 😉 A za rok bude ještě hůr 😀
Šárko, tu pracovní atmosféru si dovedu živě představit 😉 mám to tu taky v bledě modrém – teď jsou teda venku, ale není snad ani 10 minut, aby aspoň jedna nevolala, nezvonila nebo neťukala (teď zrovinka). Oproti tobě mám výhodu, že jsem doma, takže v nejhorším to nechám na večer (když teda po celém dni lítání k oknu a ke dveřím neodpadnu ;-)).
Ještě k tomu pytlíku na bačkory – u vás si je děti denně nosí? U nás je mají v šatně pověšené v tašce na háčku. Učitelky chtějí tašku na dvě ucha, že je to rychlejší tam ty papuče naházet a neválí se to aspoň po šatně.
V jídelně jsme všechno vyřídily, rovnou jsme s holkama navolily i obědy do 21. září, takže další starost z krku. Odpoledne konečně zkontroluju, co nám ještě chybí a zítra dokoupíme. Vezmeme to rovnou i s bačkorama a cvičkama, ať se nemusíme vypravovat na dvakrát.
Petro,to se určitě poddá.. 😉 Pytlík na bačkory jsem taky chtěla šít, ale pak jsem zjistila, že se jí bačkorky vejdou docela pohodlně do tašky a bude to mít “pokupě“.
Takže teď jí musím jen spíchnout pláštík na malování a mělo by to být “fšecko“ 😉
Dneska ji mám v práci a už mi z ní hučí hlava…Zamilovala se(kromě Ládi Křížka) do Pirátů z Karibiku, takže mi tady teď plní stůl obrázkama Johnyho Deepa, pořád u toho brebentí a to se pak blbě soustředí na čísla…(počítám statistiku kontaktů za školní rok). Když ji chvíli neposlouchám a odpovídám jen “hm“, tak si prostě zařve: Mamííííí! a probere mě…jenže já pak musím složitě naskakovat do toho počítání… Taky občas vyběhne před budovu a něco donese – před chvílí přišla se šnekem…asi půjdeme trochu dřív na oběd 😉
biovirusko, vítej v klubu 😉
Teda z ceny té vaší sady se mi taky protočily panenky 😀 Starší má Topgal a naprostá spokojenost, po dvou letech je pořád plně funkční, všechno drží, nec se nezasekává. Docela mě překvapuje, že píšeš o těch špatných zkušenostech, já na ně ze všech stran slyšela jen chválu. Nicméně pro prvňačku jsme pořídili Bagmaster – taky splňoval všechny požadavky, takže nakonec rozhodl vzor…
Kornout jsme vyřešili – protože ho doma máme už po Aničce, tak si ho Majda nakonec vezme a protože měla teď o prázdninách narozeniny, tak rozdá kokina dětem ve třídě.
Včera jsem konečně ušila Majdě pytlík na papuče. Když jsem ho došívala, tak mě dostala slovy: “Nevím, proč to šiješ, když do té školy nepudu.“ …takže takhle nějak u nás teď vypadá “těšení“ na školu. Chvílema z toho až mrazí, ale zatím věřím tomu, že až tam přijde, tak se bude i o víkendu ptát, proč nemůže do školy… (tohle teď dělá s jídlem – před obědem hlásí, že dnes vůbec nebude jíst, v klidu jí oznámím, že ok, když aspoň ochutná, no a nakonec si kolikrát i přidává, tak nevím, co je to za hru…)
Teď frčíme do jídelny dořešit tu opožděnou přihlášku ke stravování – vedoucí už je zpátky z dovolené a koukala jsem, že se mi z účtu strhla platba jen za jednu, takže se to zřejmě nestihlo. No a stejně musím vyzvednout kartičku.