Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Prvňáčci 2012/2013
Včera už proběhly první zápisy do prvních tříd pro příští školní rok. Dnes na VD vyšly hned dva články, které se zápisy také souvisí (Jaká je nejlepší škola pro vaše dítě? a Rozhodujeme o první třídě nebo o odkladu povinné školní docházky), tak si říkám, že možná už i nazrál čas k založení další prvňáčkovské diskuze…
Máte doma budoucího prvňáčka? Chystáte se letos k zápisu?
Neváhejte a pište, jsem zvědavá, kolik se nás tu sejde (ano, i nás to letos čeká) a taky jak probíhají přípravy, rozhodování o případném odkladu nebo zápisy u vás 🙂
Jé, tak to máme stejnou úlohu 😉 Čeká nás to dnes po obědě, tak pak dám vědět. Majda je teda ten šumákovatější typ, ale já jsem za to upřímně ráda – po zkušenostech s Aničkou, která nad úlohama brečela, že to nemá přesně podle předlohy. Je fakt, že Majdě to i s tím jejím přístupem celkem jde (uvidíme po tom dnešním úkolu).
Písmenka mají zatím jen M a A, včera přišla rozzářená, že už umí přečíst a napsat MÁMA a hned mi to předváděla 🙂 takže čtení už máme hotové, zbývají ty uvolňovací cviky.
Ksando, tak nejhorší je postoj “šumáku“ ve vašem případě “šuměnky“ 🙂 “Donutit“ takové dítko ke spolupráci, je asi nadlidský výkon.
Cvrčku, tak kličkový obrázek máme teď za DÚ…už z toho mám pupínky teď. Musím si pod sebe dát kyblík na nervy Pak písnu, jak nám to šlo. 🙂
To je myslím moc hezký přístup – “každý umí něco jiného“. A líbí se mi i to s tím podporovat děti v tom, co jim jde. Jenže ono když někomu něco vyloženě nejde, tak se musí trénovat, protože jinak se nehne dál. To platí hlavně pro matematiku. Když chybí základy, těžko se pak řeší složitější příklady.
Tento týden jsme měli zrovna jeden “infarktový“ úkol. V “Moje první psaní“ měli takový rámeček a ten měli obkličkovat kolem dokola. Hrůůůůůza – Eliška dělala pořád kličky na druhou stranu, hrozně ryla a ještě to byly obr kličky. Snažila jsem se zachovat klid, ale nakonec z toho bylo stejně slzavý údolí a já i manžel jsme měli nervy na pochodu. Když jsme to konečně zvládli, dala jsem jí pár příkladů na větší, menší, protože jsem věděla, že to umí – tak abych jí mohla taky za něco pochválit. Nakonec vykouzlila krásný úsměv. Doufám, že se jí psaní nezošklivilo. Je z těch vlnek, kliček a čárek nešťastná – nejraději by už chtěla psát písmenka.
Jinak se už učí M, A a L.
Suadol, je dobře, že to malému vadí – je to tak v pořádku a máte našlápnuto (pokud budete mít normální učitelku) na zodpovědného školáka. Naší slečně je to ale úplně šumák – jak špatné hodnocení, tak ale i jedničky – nechlubí se ničím. Když jí něco nejde, tak jí to prostě nejde a hotovo. Při tom, když jí pak “přinutím“, aby to zkusila trénovat, tak to po chvilce vždy zvládne. Taky máme problém s psaním – umí všechna písmenka, ale obtěžuje jí to psát tak, aby byla všechna úplně stejně velká… Včera jsem na jedné přednášce slyšela, že pořád nesmyslně nutíme dělat děti to co jim nejde, místo toho, abychom je podporovali v tom, co jim jde (př. nesmyslně je nutíme psát krasopisně, když stejně dnes všichni píšou na PC) – což mi přijde jako velká pravda, ovšem zda bychom s tím obstáli u paní učitelky netuším, když je školství nastaveno, tak jak je. Úplně jsem si představila tu idylku u vás, ale u nás by to byla asi pohroma – malá by měla další argument, když by jí něco nešlo. Takhle říká, že každý umí hold něco jiného (což jsem jí vtloukala do hlavy, když měla tendenci kritizovat např. obrázky dětí…).
Peti, já tu poznámku spíše brala jako upozornění pro mě. Z toho mráčku, byl spíš nešťastný Honzík 🙁 Ale já to stáhla na sebe, že patří mě, protože on ještě neumí číst a já to přehlídla. Takže to pak hodil za hlavu…a budem společně vyrábět rozvrh.
Jak jsem to tu trošku pročítala, tak jste skoro všude měli schůzku…u nás nic.
Jinak umíme písmena M, L a dnes S.
Jak jsem předpovídala, že když Honzíkovi něco nepůjde, tak mrskne naštvaně tužkou…a splnilo se 🙁 Takže při každým úkolu mám věty tipu: “Teprve se to učíš psát, tak je jasný, že ti to hned ze začátku nemůže jít perfektně. Když jsem chodila do první já, taky mi to nešlo“. Večer jsme listovali v prac. sešitech a společně jsme s Domulou vzpomínali, co a jak jí nešlo…Honzíkovi se značně ulevilo, že i Domče něco nešlo 😀
To společné vzpomínání nad Honzíkovíma sešitama bylo mooooc příjemné!!!
Petro, jak píšeš – každému vyhovuje něco jiného. Já vidím, že naší malé jisto jistě nejprve ty samohlásky neb souhlásky slyší velmi dobře, ale samohlásky se jí pletou (no, snad už můžu napsat pletly). Včera jsem napsala takový dlouhý příspěvek a neposlalo se mi to, tak už se mi nechtělo psát:-(. Dnes jsem si přišla jak blbec – malá mi hlásila, že máme podpis za domácí úkol z matematiky – tak jsem se teda dost divila neb matematika je naše “silná stránka“:-). No, a včera jsem jí podepsala, že 4 je větší než 6 a dnes jsem na to koukala, že co ta paní učitelka měla a taky jsem to neviděl (musela mi to malá ukázat). To začínám brzo:-(. Jinak musím říct, že už máme čtyři podpisy a kromě jednoho (kdy to teda malá “odflákla“) jsem z nich trošku na rozpacích. Třeba jeden příklad špatně z dvaceti a hned podpis mi přijde drsné (kdo neví – u nás děti dostávají jen jedničky, dvojky a co je horší než jednička a dvojka, tak je podpis – prý aby se nestresovaly děti, což asi funguje, protože malé je to šumák – prý to paní učitelka podepisuje jako, že to viděla – což je nesmysl neb nám na TS říkala, že je to jak jsem napsala výše, abychom pak věděli, kde přišla k výsledným známkám). Musím teda napsat, že na ty čtyři podpisy má určitě víc jak 70 razítek a dokonce už dvě “opravdové“ jedničky, takže paní učitelka známkami nešetří:-).
ksando, mně to čtení “po našem“ přišlo na první pohled taky zvláštní, ale pak se mi to líbilo. Tím nezatracuju ten váš způsob, ono prostě každýmu vyhovuje něco jinýho a to jak dětem, tak i učitelkám. Jen si myslím, že mě jako prvňáčkovi by sedl víc ten náš způsob učení. Když mají m a a, tak se rovnou naučí vytvořit z nich ma a chvíli čtou slabiky ma a má, pak přidají rovnou další souhlásku (tuším, že je tam dál L) a podle mě tak snáz pochopí, že l a a je la (no, napsaný to vypadá divně). Prostě si to zautomatizují, nemusí nad těmi slabikami přemýšlet.
Ale to je celkem fuk, hlavně když se to naučí 😉
suodal, co rozvrh, už máte namalovaný? Kdybys měla chvilku a náladu na psaní, nechtěla bys z toho udělat článek? Stačilo by stručně, jen takový praktický tip 😉 – a třeba i s obrázkama pro ty předměty…
U nás si děti tělocvik nenosí, mají ho ve škole ve třídě. Vždycky před nějakým delším volnem ho paní učitelka posílá domů na vyprání (teda u Aničky to tak funguje, jak to bude u Majdy, zatím nevím). Anička má ještě pytlík s tělocvikem na ven v šatně, tam to můžu průběžně zkontrolovat. Ale taky to dělám tak, že nejdřív dám s sebou čisté na výměnu a pak teprve odnášíme domů to špinavé na vyprání.
No a k té poznámce… než jsem dočetla k tomu mráčku, tak jsem si říkala, že to prostě byla jen informace pro tebe, že ten tělocvik neměl a má si ho teda přinést, nechápala bych to jako poznámku ve špatným slova smyslu. Ten mráček tam podle mě být neměl. Možná kdyby se to stalo několikrát v krátké době, ale napoprvé je to drsný a zbytečný.
Každopádně jsem toho názoru, že známky, tiskátka i poznámky, jsou v prvé řadě informace pro rodiče, co dětem jde, nejde, co zvládají a nezvládají (protože my v té třídě nejsme). To hodnocení už z toho většinou děláme my svým přístupem. Takže se k takové zprávě od paní učitelky můžeš postavit několika způsoby – zděsit se “panebože, tys neměl tělocvik, no to je hrůza, taková poznámka“, nebo jen konstatovat, že jste to zapomněli připravit, tak si na to musíte příště dát pozor radši oba dva. Ale myslím, že zrovna v tomhle ty máš jasno 😉 – určitě ve vztahu k dětem. Tak to stejně tak ber i ve vztahu k sobě, protože zapomenout může každý.
mourečko, my máme z písmenek zatím jen M a A, počítám, že dnes přijdou ty první slabiky. V matematice zatím čísla nepíšou, jen rozlišují počty předmětů. Jinak dělají pořád uvolňovací cviky.
Úkoly jsou jak kdy (podle toho, jestli jsou venku děcka, když jde ze školy :-)) – někdy rovnou vybalí z aktovky a pustí se do toho, jindy smlouvá. Něco dělá úplně sama (obrázky podle písmen, vybarvování apod.), u něčeho odbíhám (třeba ty uvolňovací cviky), u “čtení“ sedím a koukám do ŽA s ní (třeťačka už mi předčítá když třeba chystám večeři apod.).
…posílám a další napíšu zvlášť, už je to zase dloooouhéééé…
Mourečko, myslím, že koukáš špatně:-). Holky tu právě píšou, že umí zatím “jen“ M, takže já koukám spíš, že u nás také už mají všechny souhlásky. Já teda spíš koukám, že si malá píše úkoly sama. Naše by asi taky chtěla, ale určo by to namrskala, že bychom měli samé podpisy (to je jako, že to máme špatně). Jinak nevím, kdo se ptal na názor s tím TV, ale odpovídám – no, asi tím paní učitelka chce naučit děti zodpovědnosti za své věci – u nás říkali, že máme nechat děti ať si připraví svou tašku sami s dopomocí – což znamená – koukat společně na rozvrh… Kdyby za tebou malý přišel, aby si se s ním koukla, co zítra mají, jistě by si to udělala a toho asi chce paní učitelka docílit. Nicméně – také se mi to zdá po třech týdnech a při prvním prohřešku drsné – kdyby napsala tobě vzkaz – neměl TV bez mráčku, tak bych to pochopila… Jinak “obrázkový rozvrh“ je hezký nápad – naše slečna písmenka umí – číst sice ne, ale podle prvního písmenka se zorientuje, ale obrázky by se asi líbily více. Jinak u nás si nechávají děti tělocvik v šatně – vždy jen omrknu a to co je opotřebované vyměním, ale vždy tam buď tříčtvrťáky nebo tepláčky nechám – kdybych právě zapomněla:-)
teda já koukám, jak už jste daleko s písmenky. U nás se učí jen samohlásky, ještě se o čtení nepokoušejí. V matematice už píšou jedničky, dvojky a trojky. Nelča se už s úkoly smířila, sama si zaleze do pokojíčku, udělá úkol a pak nám ho jen přinese ke kontrole.V psaní už je taky lepší, je vidět, že ručička se rozcvičuje. Jen kdyby všechno nechtěla mít honem honem hotový, protože tam je pak vidět, jak to flinkla 🙂
Ahojky 🙂
Nestíhám vás dočíst 🙁
Docela by mě zajímal váš názor…
…máme první poznámku. Příjde mi to trošku nefér, protože za to můžu JÁ!!! Zapomněla nebo spíš jsem přehlídla, že mají Tv a nedala Honzíkovi oblečení na tělocvik. Paní čéélka mu dala zápis do notýsku a k tomu mráček 🙁
Myslím, že nemusela. Stačilo jen slovní upozornění, protože to bylo poprvé a hlavně…děti ještě neumí číst a tak se musí spolehnout na “roztěkané maminky“ 😳 😀
Paní učitelka v druhé první třídě to vyřešila trošku jinak…rozdala dětem obrázkový rozvrh. M – čísla, ČJ – písmenka, Prv – zvířátka, Tv – míč a švihadlo …. takže budeme vyrábět náš vlastní obrázkový rozvrh 🙂
Takže takové malé tvořeníčko pro prvňáčky 😀 😀