Vaše příběhy » Od srdce i od plic »

Je srpen 1991. Jaké je počasí? Nevím. Co se děje okolo? Nevím. Sedím na okně v kuchyni, nohy mám položené na parapetu a koukám ven.

Dnešní příběh se skutečně stal. Aby mě zas laskavý čtenář neobvinil,  že mu některé příběhy připadají vycucané z prstu

Neděste se, milí ochránci přírody, vždyť já bych ani mouše neublížila… a ačkoliv se může zdát být příběh vymyšlený, buďte si jistí, že se stal. A taky,  ať žije Pepa, zachránce koček

…aneb, co se vám asi nestane, když bydlíte v Praze.

Letošní Vánoce mi připadají tak trochu na hlavu. Ne, že by to byly pitomé svátky, to bych si s úctou k tradici nikdy  nedovolila říct. Na hlavu jsem spíše letos já. Už nějakou dobu, tak od podzimu. Nejspíš špatná karma, nebo mi někdo do chalupy nasadil plivníka, ale letos se mi  prostě dějou věci, nad [...]

Já vím, že tenhle příběh vlastně ani nezapadá do předvánoční atmosféry… ale třeba i vy budete mít o vánocích doma nějakou kamarádku ze školy…

… aneb tak trochu „ujeté“ hračky pohledem tradiční matky.

Přestože i jako veliká věřím na existenci kdečeho, na čerty mě téměř nikdo nedostal už od raných mladých let… vlastně zase kecám… Na čerty mne v posledních letech každoročně dostane paní učitelka ze školky

Zázraky se dějí. V předvánočním období i jindy… Jasně, že ne každému. Tenhle mi ale docela zamával životem. Životními hodnotami. Nebo alespoň uplynulým týdnem. Zdraví Marta