Vaše příběhy » Od srdce i od plic »

Ze začátku to vypadalo slibně. Rodiče dokonce vzali nově koupenou kameru, aby ten slavný den svojí mladší dcery natočili. Sestřička se zařadila mezi „céčkové“ děti a já šla do své třídy. Na konci vyučování na nás čekala před školou babička. Moje sestřička vypadala nějak sklesle. Ptala jsem se jí, co se stalo…

Jsem tady nová. Četla jsem několik zpovědí a rozhodla jsem se, že si také přispěji. Na svoje dětství nevzpomínám a ani se o něm nesnažím přemýšlet. Pokaždé, když se tak stane, tak mně jímá vztek. Nejhorší ze všeho je, že s postupem let neustále sílí. Někdy si přeji všechno zapomenout, začít se dívat na svoje [...]

„Honem mi dejte nějakou kytku, když už je ten pitomej Valentýn!“ vyhrkl udýchaný mladík, který právě vtrhl do květinářství jako velká voda. „Jo, třeba tamtu. Ale hlavně ať to není moc drahý! Debilní svátek…“
Tuhle příhodu mi vyprávěla moje známá. A prý ten mladík nebyl jediným mužem nadávajícím na Valentýn.

Pomalu si začínám zvykat na fakt, že se mi dějí neuvěřitelné věci. Vždy v okamžiku klidu, tzn. když to nečekám, se stane něco překvapivého a nepříjemného – tedy malér. A tak přemýšlím, zda platí rčení: „štěstí v neštěstí“. A platí. Do písmene a do puntíku. Sama jsem se přesvědčila na vlastní kůži…

Dnes jsem dělala k obědu bramborové placičky. Moc mi chutnají, přesto je nedělám příliš často. Naučila mě je moje babička. Pokaždé, když je dělám, vzpomínám na ni. Pamatuji si přesně každé slovo, které mi přitom řekla, každé její gesto, její schoulená ramena nad válečkem, staré vrásčité ruce, jak strouhají horké brambory…

Nějakou dobu jsem přemýšlela, jestli vám napsat svoji zkušenost, kterou mně mozek nebere. Určitě každému, tak jako mně, chodí do schránek spousta letáků. Různé obchody nás tak lákají k nákupu v jejich hypermarketech, nebo obchodech na uvedené akce.

Již delší dobu mi zůstává rozum stát při pomyšlení, co se dělá v naší obci ve „prospěch lidí“. Mívali jsme v obci obřadní síň, kde se konaly svatby, ale byla zrušena ve prospěch květinářství. Nebylo by na tom nic divného, moc využívaná nikdy nebyla, protože je coby kamenem dohodil další velká obřadní síň a i [...]

…ale dobře to maskuji, nechci totiž v druhých vyvolat závist. Už je to už pár let, co docela často vyhrávám různě vysoké částky. Většinou v řádech desítek tisíc eur. Dříve to bylo posíláno poštou a nyní na emailovou schránku. Když svou schránku otvírám, často se alespoň z jedné zprávy dozvídám, že jsem opět vyhrála. Mám [...]

Jsme rodina jako každá jiná, když se sejdeme, je nás plný obývák. Hodně se nasmějeme, hlasitě se bavíme, někdy se překřikujeme a čas od času se i poškorpíme. Nebývají u nás hádky s házením talířů či pěstmi, ale různé spory či nedorozumění se dějí stejně tak, jako všude jinde…