Vaše příběhy » Od srdce i od plic »

Ze všeho nejdřív se přiznávám, že „být pyšná jako pávice“ se mému vnitřnímu hlasu nezamlouvá. A to přestože se domnívám, že mi bylo dopřáno mnoho z toho, co jiným bylo odepřeno, a tak by se mohlo zdát, že mám být nač „pyšná“. Možná je to dáno tím, že slůvko „pyšná“ vnímám jako negativní slovo a možná [...]

Na své dítě jsem pyšná neustále, asi jako každý rodič. Poprvé jsem se dmula hrdostí na našem prvním ultrazvukovém vyšetření. Nebyla to jen radost s dlouho očekávaného vytouženého potomka, byl to zázrak, na který jsem byla opravdu pyšná.

Před skoro dvaceti lety se pyšným rodičům narodila holčička. Byla vytouženým děťátkem svých rodičů, krásná jak jen miminka bývají a nejen svým rodičům, ale i v té době už hodně velkým sourozencům, přinesla do života mnoho radosti a štěstí. Holčička se mamince narodila, když ta začala svou novou etapu života, doufajíc, že bude lepší než [...]

Už je mi hezkých pár let, pomalu 70. Sama mám 4 děti a 6 vnoučat. Jak moc jsem na všechny pyšná, na to by mi nestačilo ani 2 500 slov…

Neznám rodiče, kteří by neměli důvod být pyšní na své dítě. Každé je jedinec a každé něčím vyniká, ale ať je dítě jaké je, tak je pro rodiče prostě to NEJ… Každý se rád pochlubí šikovností svého syna nebo dcery a je jedno, zda vyniká v kreslení, ve sportu nebo ve škole.

Pýcha provází snad každého rodiče a s potěšením konstatuji, že mne neminula. Kdysi jsem měla napsat článek na téma „poprvé“. A asi většinu napadne to „ono poprvé“, ale já jsem psala o poprvé, za které jsem byla, jsem a budu vděčná právě našemu synovi.

Martino ohlédnutí za první a poslední cigaretou..

Chtěla bych se podělit o příběh mého syna Vojtíška. Vojtíšek musel do nemocnice na vyšetření, kde mu měli brát krev.  Byla sem tam s ním já (maminka) jako doprovod a ještě jeho hodná teta, která též byla na odběru.

Pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat… a tak dále. Hned jste poznali, že vyjmenovaná slova mám stále v hlavě a mohla bych to možná označit i tím, že jsem na sebe pyšná. A nesmím zapomenout připsat, že moje děti jsou schopné je všechny napsat s měkkým „i“ a vůbec jim to nepřijde divné.