Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
MÁM NEKOJIT?? PRO EMU!!!!
Moje milá Emičko,
posílám ti tohle přáníčko,
aby sluníčko ti zasvítilo,
aby ti už lépe bylo 🙂
Přeju krásné vánoční svátky
tobě,tvé malé a mamince taky.
Přeju ti pohodu a klidné spaní
a každý den ´něco´ k usmívání.
Opatruj se a řádků pár napiš,
ať vím, jak si teď stojíš.
Helena
Emo,ještě mě napadlo:Nutrilon určitě neřeď,to by bylo malé ještě hůř,pít se musí samostatně,ne tím,že má řidší mlíčko.
A ještě,nevím kde bydlíš,ale mám kontakt na super psycholožku na Kladně. Tak kdyby to pro tebe bylo blíž,dej vědět a dám ti na ní kontakt taky.
Milá Emo, s tím pitím je to zvláštní. Nevím jak často malou krmíš,ale pokud je to např. po 3 hodinách tak jí zkus dát napít tak za 2,5 hodiny,to už bude mít i hlad a po pití by mohla skočit. Napije se aspoň trochu než zjistí,že to není mlíčko.Nevím jestli už přikrmuješ,ale moje Lucinka vůbec nechtěla příkrmy a tak mi doktor poradil od Hippu mrkvovou šťávu,nebo Hami dělá mrkvovo jablečnou. Dostane do sebe tekutinu i vitamíny a je to dobrý. Jinak fakt nevím:-(.
Ten kontakt je http://www.dpc.cz,já chodila k Janu Siřínkovi. Zkopírovala jsem to nejdůležitější z těch stránek:
Se svými klienty se nejčastěji zabývá:
Vztahovými problémy v nejrůznějších podobách: trápením ve vztazích: závislostí, žárlivostí, osamělostí a izolovaností, bezmocí a bezvýchodností, zmatky ve vztazích, nekonvenčními vztahy, pocity křivdy a trpkosti, zlosti … atd.
konflikty: vnitřními, v páru, v rodině, v práci, na veřejnosti…
Potížemi se sebehodnocením, sebeobrazem a dalšími otázkami identity: Zážitky nedostatečnosti, méněcennosti, trémy, studu či viny, fantaziemi nejrůznějšího „nepřijatelného“ obsahu, zvládáním vlastní „jinakosti“ , ať objektivní, spojené se zdravotním postižením, sexuální orientací atd. Různými formami strachu ze sebe i z okolí, úzkostnými a depresivními stavy rozličného původu, psychosomatickými obtížemi, včetně velmi častých poruch příjmu potravy, různými formami ztráty perspektiv a ztracenosti ve světě, problémy názorovými, hodnotovými a náboženskými, akutním stresem způsobeným nejrůznějšími nečekanými událostmi a první psychologickou pomocí, déledobějšími následky užívání drog
Klinickou psychodiagnostikou na doporučení lékařů.
Předcházející výčet tvoří přehled toho, nač si příchozí nejčastěji stěžují – není diagnostickým vymezením, spíše retrospektivním souhrnem pětiltého provozu ordinace. Vítáni jsou tedy rovněž ti, kteří potřebují pomoci s něčím jiným, než bylo uvedeno.
Telefon: 608145710
Kdyby ses mu nemohla dovolat,zkoušej to několikrát,když má klienta,tak telefon nebere. Ještě má mail,který tam není uveden: sirinek@quick.cz.
Je to v takové vile na Dejvické a dá se parkovat přímo před ní. Pojišťovna to opravdu hradí. Já se pak ještě půl roku účastnila skupinové terapie,kterou jsem si platila,ale já měla jiné promlémy a rozhodně mě do toho nenutil Vyhovolalo mi,že skoro vůbec nemluvil,celou dobu pojíjet čaj z maličkého šálku,pokyvoval hlavou,já si vylévala srdce,on mi občas položil nějakou otázku a odcházela jsem s tím,že mi strašně pomohl a přitom skoro nemluvil:-).
Držím pěsti a drž se.
Zas den, co se táhne jak sliz. Už od rána jsem měla divný pocity. Jakoby úzkost, ale ne přímo tíseň, spíš pocit nejistoty. Nevím. Vím, že to zní divně, ale měla jsem jakoby strach, úzkost a pocit tíhy na prsou dohromady. Plán dne byl stanoven – jet s našima k prarodičům (z tátovy strany) popřát ke jmeninám. Už tu noc jsem špatně spala, ale vlastně nevím proč. Vím jen, že se mi strašně nechtělo jet, nechtělo se mi najdenou nikam. Věděla jsem, že tam bude skoro celý příbuzenstvo, strašně jsem tam nechtěla. Tyhle pocity jsem ale měla poprvé. Říkala jsem si: „možná je to jen strach z toho, že nevím, co mě tam čeká, že se asi budou vyptávat (na cokoliv) a utěšovat a radit a diskutovat a …..“ Tak strašně se mi nechtělo….. nic.
Očekávání se naplnilo. Sice to nebylo tak ubíjející jak jsem si to černě vybarvila ve svý hlavě, ale na chvíli jsem musela odejít na vzduch. Zvláštní ale je, že mě ty pocity neopustily i když už jsem seděla v kuchyni nad studenou polívkou u našich. Ani teď se toho nemůžu zbavit. A navíc se mi ty myšlenky pořád honí kolem tý beznaděje a úvah o tom, jak nic nemá smysl.
Zlobím se na sebe, zlobím se na slunce co mi nedaruje ani paprsek za tím černým mrakem.
Ema
Ahoj Lussy, díky za názor a podporu.
Taky si myslím, že to není dobře, že nedávám malé žádnou tekutinu, ty jsi vlastně další kdo mi to potvrdil. Zkoušela jsem to mockrát, ale ona prostě nic kromě mlíčka nechce. Čajů už jsem vyzkoušela šest a vodu samotnou taky vždycky vyplivne. Nedávala jsem jí přímo studenou ani teplou, snad je to dobře. Jednou jsem do ní dostala fenyklovej čaj, ale ted uz ho zas vubec nespolkne. Přece jí nemůžu ředit Nutrilon? Mimochodem – po tom Comfortu to bylo asi tři dny jako bych jí tu koliku přímo naočkovala. Chudinka.
Lussy, chtěla bych ten kontakt na Dejvickýho psychologa. Ty stavy se mi nelepší. Je to od nás asi půl hodiny autem a v Dejvicích se většinou dá dobře zaparkovat. Budu moc ráda, když mi třeba doporučíš i konkrétní osobu.
Děkuju moc.
Ema
Ahoj Emo.Nechci se vám do toho míchat,ale přece jenom mi to nedá.Moje malá (skoro 8 měsíců) byla kojená jen měsíc.Pak začal šílený boj s Nutrilonem,vystřídala jsem jich několik. Na koliku jsem zkušela Comfort-bylo jí ještě hůř a v noci nespala.Teď máme ten AR,občas po něm taky ublinkne,ale je to mnohem lepší.Jinak na koliky jsem zkoušela všechno-masírovat,sab simplex (do každého mlíčka 15 kapek),fenyklový čaj (denně 100 ml). Přestalo to až v 6 měsících,každý mi říkal,že je to tzv. tříměsíční kolika,ale my jí fakt měli do půl roka. A ještě s tím pitím,já když řekla pediatrovi,že malé nedávám čaj,tak šel do vrtule.Řekl,že děti jen kojené nemusí dostat pití,samotnou vodu by mi nevypila a čajíčků jsem zkusili plno,než jsme objevili,ten co jí chutnal.A ještě jedna rada,na http://www.mujobchudek.mojedite.cz je e-shop výrobce Nutrilonu,já tam nakupovala hlavně ze začátku kdy jsem nestíhala vůbec nic a vyhovovalo mi,že mi pošťačka mlíčko přinese až domů. Ceny jsou slušný (AR 199,-),mají i čajíčky prostě všechno a když objednáš nad 800 tak neplatíš poštovný. A k tomu psychologovi,já taky nechtěla brát klidnítka a našla jsem v Praze výborného psychologa-zadarmo,normálně platila pojišťovna,je to v Dejvicíh,kdyby to bylo na tvé straně Prahy,ráda poskytnu kontkat.Moc držím palce.
Ahoj Emo, jsem hrozně moc ráda, že jsi napsala. Už jsem ti nechala vzkaz „Pro EMU“ v poradně „univerzální“, tak až budeš mít chuť a chvíli čas, koukni se na to 🙂
Jinak mě moc mrzí, že se s mamkou neshodnete. Já si myslím, že jedna druhou musí tolerovat, tedy i ona tebe a tvé názory. Pokud si nevíš rady a potřebuješ pomoc, měla bys tu pomoc hledat a ne to vzdávat předem kvůli názoru mamky. Já vím, ono je to těžké, když máš malé miminko a potřebuješ hlídání. Znám to dobře, můj brouček se mnou absolvoval úplně všechno – brala jsem ho všude (musela jsem)- byl se mnou u zubaře, na gynekologii, prostě všude, neměla jsem žádné hlídání.
Emo, musím se přiznat, že já osobně ten Nutrilon Comfort nekupovala, já měla pro malýho ten normální (obyčejný). Neumím ti říct, jestli to malé může vadit. Na tohle by ti odpověděla buď dětská lékařka nebo magistra v lékárně (zkusila bych tam zavolat, že moje dcera má takovouhle reakci, jestli je to běžné?). Ono se to spraví a bude to dobré, uvidíš. Jen vydrž a zkus být trpělivá. Držím ti palečky.
Helena
Ruce se mi potily, když jsem dnes šla na poštu. Už jen pro to, že jdu mezi lidi. Ale taky z toho důvodu, že mi přišla zásilka od soudu z Mělníka. „Tenhle soud přeci nemá v mym případě nic společnýho s určováním otcovství?!“ říkala jsem si. Nechápala jsem. Řízením se zabývá soud v Praze, protože v jeho okrese má otec dítěte bydliště.
Bylo mi mdlo, vůbec jsem nevěděla, co by mohl mělnický soud řešit?
Rozbalovala jsem to pomalu, klepaly se mi prsty. Čtu rychle ….“soud …. rozhodl ve věci nezletilé …. a určuje opatrovníka – městský úřad v místě bydliště nezletilé …. a dále k zastupování v soudním řízení, konané u Okr. soudu Praha.
Helčo, co to znamená?? Myslela jsem, že já jsem opatrovník! To bude u soudu i někdo z úřadu města?
Ema
Ahoj Helčo,
zkusila jsem zavolat na dva terapeuty. Zjistila jsem, že je to pro mě, když pobírám jen PPM, finančně nedostupné. Jednoho neplaceného doktora na kraji prahy jsem sehnala, ale je to zas jen psychiatr, a to opět je „jen“ o receptech (chce znát jen příznaky deprese), ne o tom, že bych s ním probírala svoje trápení. To prý by se pacienti nedoplatili, kdyby dělal i psychoanalýzy.
Taky jsem se pohádala s mámou. Chtěla jsem, aby mi malou pohlídala, že pojedu za lékařem do Prahy. Nechtěla jsem si vymýšlet něco jinýho, stejně by to jednou vylezlo na povrch a to není pro vztah, jaký mám s mámou, to nejlepší. Jsem ráda, že mi pomáhá, bez ní bych na tom byla určitě hůř.
Nelíbí se jí, že mám tyhle úmysly a hned mi narovinu řekla, že mi malou z těhle důvodů hlídat nebude.
Málá dnes zas celý den probrečela. Koupila jsem jí (hned po výplatě PPM) ten Nutilon Comfort. Konečně. Jenže ouha. Stolice jí ztmavla až zčernala a bolesti jsou jakoby horší. První den jsem si říkala, že je to jen tím, než si na to to tělíčko zvykne, ale pokračovalo to další 2 dny. V noci se častěji budí. Co když je to pro ní špatný? Co když jí to spíš ubližuje než pomáhá? Nic jinýho jí nedávám. Ono jí to ani moc nechutná, je to takový hořký, kvůli těm speciálním tukům a bílkovinám co to obsahuje. Dnes už jsem jí dávala zas jen obyč Nutrilon, ale bolesti zatím nepřestali. Doktorka říká, že nedělám nic špatně, ať jí víc cvičím s nožičkama. To já dělám, masíruju pravidelně celý tělíčko.
Prosím, ať je jí zítra líp.
Ema
Emo, já koukala na tu dr. Tenglerovou, sama má dvě děti, odborné vzdělání i praxi, uvádí tam na sebe telefon, mobil i e-mail, nechceš jí zkusit napsat?
A ještě k tvému mailu z 16.1.: pokud by ses rozhodla jet za novou doktorkou/doktorem nebo za terapeutem, nemusíš přece mamince říkat, že máš nebo budeš mít nějaká „klidnítka“. Jestli jí to tak moc vadí, zkus jí říct, že to potřebuješ s někým probrat, s někým, kdo do toho není citově angažovaný a bude objektivní. Tak by se to asi dalo „obejít“.
Držím ti palečky.
Za každým mrakem je schované sluníčko 🙂
Helena
Pořád nemůžu najít smysl mýho fungování. I když (jak říká máma) leží prý v pokoji v postýlce. Jenže já to pořád neumím, neumím žít svobodně ani pro ní když sobě nemůžu odpustit.
Ema