Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
MÁM NEKOJIT?? PRO EMU!!!!
Moje milá Emičko,
posílám ti tohle přáníčko,
aby sluníčko ti zasvítilo,
aby ti už lépe bylo 🙂
Přeju krásné vánoční svátky
tobě,tvé malé a mamince taky.
Přeju ti pohodu a klidné spaní
a každý den ´něco´ k usmívání.
Opatruj se a řádků pár napiš,
ať vím, jak si teď stojíš.
Helena
Milá Emo, cítím s tebou, rozumím ti. Taky jsem často brečela, stávalo se mi to kdykoliv a kdekoliv, znám to. Stačila rozbitá sklenička, roztržený pytel na odpadky, prostě jakákoli maličkost – věci, nad kterými běžně mávneš rukou a spustil se vodopád slz. Ještě teď se mi někdy stane, že se mi vhrnou slzičky do očí, ale už se nerozbrečím. Emo, nebraň se tomu, vyplakej se, pusť to ven. Časem bude slziček míň a míň a tobě bude líp a líp 🙂 Uvidíš. Za každým mrakem je schované sluníčko. Však ty ho taky najdeš 🙂
Klidnítka poctivě užívej, jestli je to něco podobného, co jsem měla já, tak to pár dnů trvá, mně to taky nezabralo hned první den, několik dnů jsem si musela počkat 🙂
Myslím na tebe a držím ti palečky.
Helena
Ahoj Helčo,
dnes zas nebyl dobrej den. Volal mi otec malé. Vyhrožoval. Podala jsem totiž k soudu Návrh na uznání otcovství a žádost o alimenty. Žiju jen z mateřské a kdybych neměla rodiče, nezvládala bych to. I na kočárek jsem si musela půjčit. Otec dítete mi nepřispěl na nic. Chtěla bych bojovat za její práva, proto jsem to udělala. Dnes mu přišel od soudu ten Návrh a on mě po telefonu zastrašoval, že tohle mi jen tak neprojde, ať si to ještě rozmyslím a stáhnu to.
Právnička mi říkala, že je to normální reakce u všech otců, co se o dítě nezajímají. Nemám se prý bát, ale z toho mám divný pocity a najednou si říkám, jestli jsem udělala správně. Bojím se o tu malou. I když vím, že jsem se pustila do „boje“ za její práva, mám z toho všeho strach. Nedovedu si představit, co by nám mohl udělat. Nemůžu vůbec pochopit jak to, že se k tomu takhle staví, jak to, že ho jeho dítě vůbec nezajímá. Říkal, že ho chci „voškubat“ a že to se mi nepovede. Nerozumím tomu, jak může být takhle zlej. Vždyť já mu nic zlýho neudělala, chtěla jsem mu dát dítě. Chtěla jsem rodinu. Ten svět je nespravedlivej.
Ema
Byla jsem na plicním s malou kvůli očkování. Doktorka jen zkontrolovala jestli se jí jizva na ramínku dobře hojí a napsala to do očk. průkazu. Příští týden bych měla jít s malou na první očkování.
Klidnítka jsem vyzkoušela. Zatím žádná reakce, ani pozitivní ani vedlejší účinky. Vydržím je užívat, protože mi pořád není dobře. Občas mám stavy, kdy se zavřu do koupelny a brečím a brečím. Většinou proto, že si vzpomenu na minulost nebo proto, že je mi smutno ze situace, do který jsem se dostala. Někdy mi ale tečou slzy úplně samy a já v tu chvíli ani nevím proč.
Dnes se mi to stalo v autě, nemohla jsem nastartovat, byla hrozná zima, prostě to nešlo. Chvilku mi trvalo než jsem se z ty paniky a slz uklidnila. Vůbec mi nevadilo, že nemůžu nastartovat auto, bolelo mě srdíčko z toho jak se cítím sama.
Ema
A co ta nová klidnítka? Vyzkoušela jsi je?
Helena
Milá Emo, já už zase „vyšívám“, ve volném překladu tzn. pracuji pilně jako včelka. Jsem z práce pěkně „vyšťavená“, je toho nějak moc. Včera měl ten můj brouček spoustu domácích úkolů, tak jsme u toho seděli až do večera, no a dnes jsme byli spolu v bazénu, trochu se vyšplouchat a pak nahřát v páře, máme to rádi 🙂
Děvče moje zlatý, všechno má svý pro a proti,
jsem mezi lidma, to jo, ale musím tam být stejně tak
s lidma, se kterými si rozumím, stejně tak i s lidma, které nemám ráda. Někdy je to v pohodě a někdy to dře.
Užívej si s malou to hezké, když začnou ty prťátka broukat a nahlas se smát, je to nádherný. Dětskému smíchu se snad nic nevyrovná 🙂 Mám moc ráda, když se ten brouček směje. Je to krása.
Ty jsi dnes byla u doktorky? Na plicním? Něco se stalo?
Taky na tebe myslím. Neuplyne den, abych ti nevěnovala své myšlenky.
Držím ti palečky. Zas bude dobře. Uvidíš.
Helena
Ahoj Helčo, tak už jsi zase v pracovním procesu, viď? Někdy ti závidím, mě ta samota hrozně ubíjí. A zároveň nejsem schopná mezi lidmi ještě fungovat.
Malá na mě dnes začala broukat, tak jsem měla radost, jaky dělá pokroky. Ta kolika jí ještě trápí, ale je to lepší. Dnes jsem s ní byla u doktorky na plicním. Ještě, že v čekárně nikdo nebyl. Mám v sobě pořád úzkost.
Myslím na tebe, na to jak dokážeš být pyšná maminka.
Pohlaď za mě malého.
Krásné sny vám oběma.
Ema
Milá Emo,
myslím, že trošku osladit se bát nemusíš. Mě to malý taky nechtěl. A teď jak pije i holou vodu. Já myslím, že to zvládnete. Chvilku trvá něž se to upraví. Vám oběma. Moc držím palečky aby to bylo čím dál lepší a lepší. Jak tak bude odtávat ten napadaný zašpiněný snížek – bude se probouzet to krásné a voňavé jaro. Moc vám přeju aby pak byl celý ten nový rok.
Ahoj Emo, je moc dobře, že jsi byla s malou na procházce. Chválím a uděluji řád „zlatého kočárku“ 🙂
Možná jsi neměla tolik přemýšlet, možná by stačilo, kdyby ses JEN dívala do kočárku, těšila se pohledem na malou a byla na chvíli JEN pyšná maminka.
Zoufalá se cítíš, ale prosím tě, věř mi, zoufalé to není. To „TEĎ HNED“ nemusí nutně trvat dlouho, může se to změnit ze dne na den… jen uvaž tu eventualitu, že to bude zase dobré a že se budeš cítit líp.
Pokud ti nedělá dobře, dívat se daleko do budoucnosti, zkus se podívat jen malý kousek před sebe, teď budeš několik let na mateřské dovolené, malá začne lézt, mluvit, chodit a až k tobě přiběhne, zavolá tě „mami“ a vezme tě kolem krku, srdíčko se ti naplní mateřskou láskou a v tu chvíli nebudeš přemýšlet o zapojení do pracovního procesu 🙂
Helena
Ahoj Helčo. Dnes jsem s malou vyjela kočárkem na procházku. Byla dost zima, takže lidí kolem málo a to mě uklidňovalo. Doufala jsem, že se mi po tom čerstvym vzduchu nebo /pro mě teď/ namáhavym pohybu udělá v hlavě líp. Ale opak byl pravdou. Jen jsem si zas zoufale uvědomila mojí situaci a bezmocnost ten stav TED HNED změnit. A natvrdo pochopila, že to TED HEND bude trvat jeste dost dlouho. Čas je mi nepřítelem. Na druhou stranu jsem měla příležitost přemýšlet o dalších dnech, o budoucnosti. Žádný obraz se mi v myšlenkách neobjevil. Vůbec nevím, co bych měla dělat, nedovedu si představit, že se zapojím do prac. procesu ani to, že budu jen v roli matky. V jednu chvíli jsem ani nevěděla kde je smysl a důvod proč ten kočárek tlačit dál.
Ema
Ahoj Peto, postýlku mám podloženou, to jsem udělala hned jak jsem přijela z nemocnice. Dávali nám tam pár rad.
Nutrilon AR dávám, ale docela často, snad to není špatně. v tom návodu je napsaná max dávka na den, to nepřekračuju. Ale je fakt, že má malá hodně hustou a světlejší stolici než po normálním Nutrilonu. Vodu mi nechce ani z lahvičky, jen když je trošku oslazená tím granulovaným čajem. Z toho mám ale obavy, nechci ji učit na sladkou tekutinu. A už vůbec né takhle malou.
Moc ráda čtu, vidím a poznávám, že smutné zážitky nám postupem času přináší dobré a nezapomenutelné zkušenosti, že žalostné příběhy se mění a končí šťastně. Prý všechno zlé je k něčemu dobré. Nevidím ale co mi má tehle můj žal přinést dobrého. Vím jen, že mě to změnilo. Postavila jsem v duši zeď, tvrdou jako skála.
Teď je to pro mě docela těžký, strašně se snažím nastavit malé nějaký denní režim, ale pro mě je zatím složitý nastavit vůbec nějaký režim sama sobě.
Přeju vše dobré v novém roce i v těch dalších.
Ema