Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
MÁM NEKOJIT?? PRO EMU!!!!
Moje milá Emičko,
posílám ti tohle přáníčko,
aby sluníčko ti zasvítilo,
aby ti už lépe bylo 🙂
Přeju krásné vánoční svátky
tobě,tvé malé a mamince taky.
Přeju ti pohodu a klidné spaní
a každý den ´něco´ k usmívání.
Opatruj se a řádků pár napiš,
ať vím, jak si teď stojíš.
Helena
Já si vždycky říkám, že zla a zlých lidí je na světě spousta, někdo to vyvažovat musí, ne?! A to jsme my, hodný holky 🙂
H.
Byla jsem vychovaná podobně. Jen s tím ale narážím do zdí. Jsem asi příliš naivní, věřila jsem v prince na bílém koni, dala mu své slovo a bezmezně důvěřovala. Chtěla bych cítit k malé to co ty ke svýmu dítěti. Chci jí ukazovat svět a učit jí …. jako ze „staré školy“. Jen teď pořád vidím beznadej a lítost, že to neumím. Strach, že to umět ani nebudu.
Ema
Pro mě je důležitá velikánská spousta věcí. Tak např.
můj syn – zjistila jsem, že není nic a nikdo, koho bych postavila před něj, je na prvním místě, jeho potřeby, zájmy, koníčky, škola. On je můj svět.
Nebo např. když dám někomu své slovo, je pro mě závazné, stejně jako bych podepisovala smlouvu a nechala ji ověřit u notáře 🙂
Důvěra. Když ji někomu dám, je moje důvěra bezmezná, umím být hodně velkorysá, když je se mnou jednáno upřímně, otevřeně, na rovinu.
Jak bych to tak zkrátila? Jsem prostě ze staré školy… 🙂
Helena
Já ani nevím, jestli chci nebo nechci klidnítka. Ten doktor si se mnou povídat nehodlal, dokonce zmínil jak nabytej má program. Ani jsem nic jinýho nečekala, takže možná nejsem tak moc zklamaná. Jsem spíš zoufalá z toho, že si neumím poradit sama a přitom jsem to vždycky zvládala levou zadní.
Ta bolest z minula je tak silná, a nepřestává.
Tvá milovaná bytost je otcem malého? A kde je mu dnes konec?
Ema
Taky mám pocit, že ti rozumím. Když jsi psala, jak ti je, byla jsem na tom chvílema podobně a chvílema stejně.
Ale já bohužel nejsem vzdělaný odborník, i když pravda, jak tak pozoruju některé „odborníky“, asi bych použila hrubé výrazy a možná i hrubé násilí…
Emo, já jsem jenom ta, která prožila podobné trápení, milovala jsem – hluboce a upřímně a přesto jsem svůj život s tou milovanou osobou nespojila a bolí to dodnes. Víš, já těch šrámů na duši mám víc. Tohle není bohužel má jediná bolest. Snad proto jsem k tobě tak senzitivní. Tím vším ti chci říct, že tu budu pro tebe, když si to budeš přát, vyslechnu tě, napíšu ti, pokud budu umět, poradím, ALE nejsem s to určit závažnost tvých splínů a smutků, nemůžu ti předepsat klidnítka… Rozumíš mi, co myslím?
Helena
Nemám to do Prahy daleko (cca 30 km). Ale taky nemám žádnou sílu a odvahu tam jet. Mívám chuť se zahrabat hluboko pod zem, tak se zavrtávám aspoň do peřiny a nechci nic vnímat.
Ema
Chtěla bych vědět, co je pro tebe důležitý. Vím, že te něznám, ale …… mám pocit, že snad ty mi rozumíš.
Ema
Tvoje zpráva 21:27
Milá Emo, ještě ke tvé zprávě – tvoje spřízněná duše jsem, to zcela jistě ANO, ale mýma očima neuvidíš svět jako normální realitu, já si nejsem tak úplně jistá tím, že zrovna já zapadám do toho tzv. normálu.
To, co spousta lidí považuje za normální, já za normální nepovažuju, to, co je pro mě důležité, pro jiné lidi důležité není. Ono je toho hodně a do pár řádků se to nevejde. Jsem tak nějak z jiného století 🙂
Moje duše je hodně křehká a srdíčko velmi zranitelné – asi tak by se to dalo říct. Snad mi rozumíš, co myslím.
Helena
Emo, já myslím, že možnosti jsou dvě.
BUĎ to zkusíš ty prášky a postavit se na nohy vlastními silami NEBO se poohlédneš po nějakém jiném doktorovi.
To záleží na tobě, jak to vnímáš ty,
jestli cítíš, že potřebuješ prášky + odbornou pomoc
nebo
jestli ti budou stačit prášky „klidnítka“ a odborné pomoci nebude potřeba.
Helena
Já jsem si tu návštěvu u doktora představovala jinak. Myslela jsem, že si spolu v klidu sednete a v přátelském duchu si popovídáte, že se mu svěříš a že společně (on a ty) budete hledat cestu k uzdravení s tím, že ti napíše nějaké vhodnější léky než byly ty první. Já bláhová jsem si myslela, že spolu o tom budete mluvit…
Ach jo. Fakt mě to mrzí. To, co ti dnes napsal, neznám. Takže ti nemůžu říct ani poradit.
Helena