Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Improvizovaná plkárna
Ještě mě tak napadlo, že když plkárna ve stávající podobě moc nefunguje (prakticky nefunguje vůbec) a nové řešení je v nedohlednu, mohla by ji aspoň částečně nahradit nějaká živější diskuze. Jestli se nám ji teda (třeba aspoň příležitostně) podaří trochu rozhýbat.
Takže malý pokus…
Jak se dneska máte, co děláte atd. atd.
Nebudeš plakat,jen jim do života kecat,hihi
Fotkama projíždím každou chvilku a někdy se mi zdá,že to ani není pravda jak se měnili.Jen foť,u kluka /nebyl foťák/se pár měsíců nepodchytlo a je mi to líto.
Tak jsem začínala v Dalovicích,ve Varech,na dolním nádraží ve Varech,Ostrov nad Ohří a zatím jsem skončila v Sokolově v kase.
Jojo Hani, hrozně to letí, není ani možné, že ta moje malá cácorka bude mít pět, už je taková dospělejší, dá se s ní i tak mluvit a malej se mi nedávno narodil a za dva měsíce budu péct první dort.
Někdy mi to je líto a znova si pochovala ty malé uzlíčky a nabídla jím kozenku, ale čas vrátit nelze a to je na tom to nejhorší.
Proto je hodně fotím a když mi vyletí z domova, budu je mít aspon na fotečkách a budu strašně plakat:((((((((
Já vá¨ím, že sedíš na nádraží, ale kde, město, no, ale jestli by to byla reklama…………:)
Jak Ti Mariko a Vám ostatním závidím.Možná si ani neuvědomujete jak je fajn prožívat každou chvilku s těmi Vašimi ratolestmi.
Hrozně to letí,jsou takový k spapání/jak se vyjadřuje vetšina/,pak roztomilý/chvílemi doslova na “zabití“,najednou školka-škola a máte pocit,že se Vám pomalu ztrácí ze života.
I když nás dělí 2 ulice někdy mi připádá,že to strašně moc rychle uteklo a přála bych si,aby se aspoň na jeden den vrátil ten čas kdy byli k spapání i na “zabití“.
No nevrátí,ale snad mě to znovu potká bohužel nebo bohu dík v roli babičky.
Sedím v kase na nádraží.Je to fajn práce,ale někdy úmorná jako každá,když děláš s lidmi.Popravdě bych neměnila a doufám,že změny které se na nás každým čtvrt rokem řítí se nám vyhnou.
Jo člověk si myslí jak ty dítka utahá,že pobyt na vzduchu,plno zážitků je přibije na postel a sám by spal a dítka živá-to znám.No spíš znala jsem.
Tak se taky hlásím do plkárny, dojeli jsme před osmou, no ani jsme všechny zvířátka neviděli, mají tam totiž lanové centrum, takže Naty tam lítala jak pominutá a malej mezitím dostal roupy, holt museli jsme pokračovat v koukání na zvířátka.
Pak u ZOO je další hřiště, takže tam jsme taky ztvrdli, ale důležité je, že se děti vyřádili, no a taky je důležité, že nejsou vůbec unavené, protože řádí v pokojíku, asi vezmu vařechu:)))))))
Jsem nějak unavená, ale vydržím a kuknu, co se tu mezitím napsalo.
Hani, nic si z toho nedělej, důležité je, že jsi to stihla udělat, no a kde sedíš v kanceláři?
Tak sem dorazila,v letu knížku prolistovala -boží rady-ale na barvu na vlasy jsem nenarazila.
Já sem ještě milejší sousedka.Neperu v noci,ale pouštím pračku po ránu.No než vypiju kafe,tak kolem půl osmý.
Nemám pocit,že by dělala rámus.Máme tu věčinou zděné jádra tak to tlumí.
Musím Vám povědět co se mi dneska stalo.Nedá mi to a snad se to naše vedení nedozví…
Tak jak víte/věčina/měla sem šichtu.Po dvanáctý jsem si rozjela naše stránky,moc lidí nejezdilo /normální lidi u vody-bylo hezky/a já si pročítala,s Vámi psala a najednou před šestou,že by byl nejvyšší čas začít se věnovat tomu za co mě platí.
S těžkým srdcem jsem se od Vás odhlásila a z hrůzou jsem zjistila,že mám poslední šichtu v měsíci a nemám měsíční uzávěrku.
20minut do odjezdu vlaku.Ty fofry a nervy,aby nikdo nepřišel na poslední chvíli něco chtít si možná umíte představit.Bylo mi hrozně.
Ale nakonec se to zvládlo a celou cestu jsem přemýšlela zda mám vše v pořádku.Snad ano,to se dozvím v úterý při další šichtě.
No tím chci říct jak s Vámi ten čas příjemně letí,že člověk zapomene i na čas.
Taky mě lákala platina.Původní barvu mám do hněda.Dlouho sem to barvila na bordo+čevenou,ale po posledním záběru,když jsem se viděla na kameře jak zářím jsem šáhla po zlaté mědi.Na škatulce vypadala nádherně-zvláštně.Něco mezi blond a hnědou,zlatou.Bohužel výsledek byl: světlounká hnědá.Holka mi teď koupila tmavší blond,tak sem zvědavá co to udělá.
jani, tak takové lidi, co perou do desíti fakt nemusím 🙁 V paneláku ten hukot je vážně slyšet a v deset už mám já půlnoc. Ty pereš pro regiment? 🙂 My jsme čtyři a peru tak dvakrát týdně, někdy třikrát
Někde jsem četla rozhovor s Veronikou Žilkovou a ta říkala, že u nich jede pračka každý den. To se ale nedivím, sedm lidí v baráku
teda když musim,ne že by me bavilo prat v noci.i když nevim jakto budu delat az budu cvhodit do práce.s našemi obr haldami behem dvou dnu.
aha,toto omezení sem videla naposledy v paneláku u dveří na vývescepřed dvema lety.ale bylomi řečeno že to plati pro společnou pradelnu.já peru az do deseti.
Jani, já zkusila ten citron, zatím je tam mokrý flek, tak uvidím. Já už teď v neděli v půl sedmé večer prát nemohu. Jsem ohleduplný soused. Z oblečení jsem zatím vždy barvu vyprala
já jsem se u barvení nepřevlekla,tim myslim spodni čast.amam nasukni flek.s tim uz nic nenadelam,barvim melirem abych byla bííílááá.