Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Improvizovaná plkárna
Ještě mě tak napadlo, že když plkárna ve stávající podobě moc nefunguje (prakticky nefunguje vůbec) a nové řešení je v nedohlednu, mohla by ji aspoň částečně nahradit nějaká živější diskuze. Jestli se nám ji teda (třeba aspoň příležitostně) podaří trochu rozhýbat.
Takže malý pokus…
Jak se dneska máte, co děláte atd. atd.
Mariko, ty jsi mě zase rozesmála :-)))
Ahoj Padmé, tak sezení v posteli nepřipouštím 🙂 Jen zalehnout, mám klasickou péřovou duchnu, žádné moderní hadýrky, co jsou tenké jako papír a ten čaj! Ach jóó..jo ale ten čaj teda černý a půllitru hrnku. Jablečno-skořicový jsem dostala jako dárek a jen mi pěkně voní, pít ho nemusím 🙂
Právě poslouchám Asterku a její téma je výročí..zajímavé..někdo zapomíná, někdo slaví každoročně, to my neslavíme, jsem ráda, když si můj vzpomene, kdy mám narozeniny :-))
Holky, tak nevím, co s náma je. Když je krásně, je nám pracovat líto a lítáme po venku a když prší, válíme se, protože se nám pracovat nechce.. Není to k zamyšlení?
Já to vypovídání známé do vrby v osobě mého muže beru jako pozitivum. Ono ho to přimělo o nás přemýšlet! To mě se zatím nepodařilo. (nebo to aspoň nebylo vidět(nebo že bych to neviděla jen já?))
Ahojtě,jsem doma.Bože,až do soboty….
Padá na mě depka-prázdný byt,všude ticho jak na samotě u lesa.Počasí na houby,zima.
mám to zas období,kdy bych radči v práci seděla,mezi lidmi pobyla.
Dilema s prádlem jsemm vyřešila-hodila sem ho na balkon a místo vysavače proháním klávesnici.
Dobrá rada-práce neuteče.Však tu zas takový bordel není.Došel mi ten nojbuk,leží na sedačce a /pro pobavení všech a zvednutí nálady Vaši/na něj koukám a bojím se ho zprovoznit,abych ho nezrušila.Čekám,že dojde skorozeťák a naučí mě s ním.
Jak je něco novýho,z hrůzou okukuju,abych to nezničila.
No to by chtělo vidět na vlastní oči.Doma nade mnou,už kroutí hlavou…
Člověk tu chvilku není a vy se tu rozepíšete, že nestihám číst:(
Já mám už uvařenou tu brokolicu, z poloviny vygruntovaný pokoj, musím ještě slíznout obyvák, všude jsou hračky, malému jsem pustila Lucku Vondráčkovou, tak čučí na krasavicu, on jí úplně zbožnuje, bude to holkař:(
Horempádem, jsem ráda, že to malá zvládla a bude líp:)
A vy ostatní, co píšete o kytičkách jste moje krevní skupina, ale nedrážděte, já potřebuji všechno vyplet:(
Zavo a nic si z toho nedělej, oni jsou vždycky potřební a umí vyslechnout, ale u druhých, znám to:(
No Hani, ty žiješ? Není možné, tak se pěkně postav, vyplivni ten citron a piš, piš,piš, my tě z té kyselosti dostanem:)
Ahoj holčiny, všechny Vás zdravím, u nás je dnes zataženo, chladno a vypadá to na déšť.
Cítím se podobně jako Hanina = vydudlanej citronek.;-)
Kafe mám už druhý hrníček a porád NIC.:-))))
Zavo, Ájík nastoupila teď v srpnu po mateřské do práce, vyrozuměla jsem, že je to obchod s literaturou -křesťanská literatura, dětské knížky. Snad Ti to sama upřesní.
Jinak tedy.. to, co jsi napsala.. sama nevím, co bude, až zůstanem sami .. téma k přemýšlení…
Corino, mám úplně stejnou představu jako Ty:
venku prší, já ležím/ev. polosedím v postýlce, mám velikánský hrnek s jablečno-skořicovým čajem a čtu nádhernou knížku….
:-)))
Zavo, co jsou to za tablety? prozraď 😉
Hani, ahój, no ty jsi ale bez života 🙂
Já tedy nevím, s čím chceš poradit, asi s lenórou, ale kafe tě neprobere? To bude tím počasím, u nás tedy prší, takže bych si zalezla do peřin a četla knížku. Práce počká 🙂 Tento pocit zažiju asi až na stará kolena. Venku prší, já v posteli a nikdo po mě nic nechce. To je jen představa. Ty nejsi v práci? Já jsem ale zvědavá, viď?
Přeji pohodový den.
Konečně jsem se trochu probrala.Jsem jak přešlá mrazem.Asi to bude tou prudkou změnou počasí.Máme tu zataženo a asi celou noc lilo a já se vzbudila před devátou.No není divu,ty dva školní dny mi daly v práci zabrat.
Tak jsem kafe si uvařila,pračku zapla a řeším dilema:prádlo na balkon,kde neprší nebo na sušák?
Asi se donutím ke generálnímu úklidu a nákupu.Ale nějak mi chybí energie.Pocit vyždímanýho citronu mám stále.
Poraďte,co s tím.
Dík.
Horempádem, ale potěší to, slyšet i od někoho jiného, že naše děti jsou šikovné, viď??
S tím rýpaním v hlíně jsem na tom podobně. Miluju to a tak mám místo balkónu (v paneláku) arboretum. Mám obří truhlík přes celou šířku, letos zateplovali barák, tak šlo všechno pryč (přísavník mi porůstal stěnu i strop, takže z obýváku to vypadalo, že bydlíme v přírodě). Zasadila jsem tedy nově plazící a kvetoucí trubač, který za letošní sezonu narostl tak, jak jsem myslela, že naroste za 3 roky. No, o víkendu mu musíme postavit dřevěnou stěnu, ať se má po čem pnout, chudák tam tak vlaje.. A skalku na parapetu v misce a keříky na zábradlí na střídačku s muškáty a letos máme díky mamince i pidirajčátka. Dokonce i rodí! Zatímco indická či jaká okurka se uráčila teprve rozkvést. To jsem se rozohnila! Kdo to bude číst, nevím..
Nemoci – jó to znám dokonale. Synátor je nemocný téměř každý měsíc (však jsem se tu vyptávala), ale poslední dobou jsme nasadili jogurt v tabletách, tak jsem zvědavá na výsledky.
Včera jsem asi 3 hodiny večer u televize žehlila a myslela na svého muže. Od rána jsme se neviděli, jen kolem oběda krátký telefonát. V 9 jsem začínala chytat nerva, co je.. pak mě to napadlo. Měl schůzi v Orlu, kde za tu dobu působení máme pár známých. Doslechla jsem se, že dvěma z nich přestává fungovat manželství (děti jim též odlétají, jako nám) a proslýchá se, že to dávají dohromady. Jako silně věřící s tím mají problém dvojnásobný. No jasně, tak to se mu Anička vyplakává na rameni. Kupodivu mě nechytla žárlivá.
Jak nám ty děti odrůstají, je nějak stále víc cítit to odcizení mezi námi, rodiči. Přece jen (máme se rádi a vycházíme spolu), po dvaceti letech manželství… znáte to. Tak jsem si už asi půl roku v hlavě sumírovala, co začnu za koníčky, jak obnovím schůzky s kamarádkami, prostě začnu nový život, jen abych si nezačala připouštět to osamění, když už ty děti mě tolik nepotřebují.
A včera se vrátil můj muž – bylo deset hodin – oči na vrch hlavy, psí pohled – mě je to moc líto, že jdu tak pozdě, ty chudánku žehlíš a představ si, co se mi stalo. No, předtucha byla správná. Jen jsem netušila, že mu bude líčit, co jí na jejím muži vadí a proč už to mezi nimi neklape. Aniččina zpověď nezpůsobila jen to, že ji můj muž litoval (v rámci norem slušného chování), ale prý u toho musel myslet hlavně na nás !!! Teď jen, aby to mělo nějaký účinek.
Co to má Ajík za obchodík??
Ahojky, Horempádem, to ti závidím:-) Kde jsou ty časy, kdy jsem měla jedno dítě a bydlela v bytě…:-) Teda na domeček dopustit nedám, zahrádkou přímo žiju, je to můj relax, i když nesmírná dřina. Na skalce už toho moc na práci nemám, je úplně plná, plevel tam téměř nemá šanci, tak stačí jen tak na verandě u kafíčka sem tam vyškubnout travičku a dvakrát za rok upravit kobercové skalničky, které se snaží vrůst jedna do druhé:-)
Zato zahrádka to je mazec. Už jsem to psala, potřebovala by celá zrýt, upravit dohladka a pak jen travní semeno a udržovat. Jenže to vyžaduje kupu financí, tak se to odkládá ještě o pár let. Mezitím se snažím sem tam udělat okrasný záhonek, aby opticky vystupoval z terénu, zasadili jsme malé ovocné stromky, rozšíříme záhon jahod, které letos konečně přikryjeme folií a ubyde mi starost s neustálým plevelem, a zvětšíme záhon na zeleninu. No a na další rok se v nižší části plánuje koupací jezírko, takže pak už se bude zbytek zahrádky upravovat lépe a rychleji. Strašně moc se těším:-)))
To je paráda, že to ta tvoje kočička tak krásně zvládá s tou školkou, většinou to drama trvá opravdu jen pár dní, a pak už je po všem, ale může se to občas vrátit, jakmile se objeví nějaká nepohoda. Tak držím palečky:-)
Ali, udělej malému cibulovou šťávu, je i na rýmu perfektní a s citronem má spoustu vitamínků:-)
Mariko, my máme s prckem dneska květák s brambůrkem, mňam mňam:-)
U nás od rána poprchává, zataženo, pošmourno. Po těch dnech plných sluníčka si nějak nemůžu zvyknout. Kačka ráno perlila. Pár minut před odchodem na autobus si jen tak mezi řečí vzpomněla, že paní učitelka říkala cosi o tělocviku. V notýsku nic, jen hozený papír s rozvrhem, a na dnešek tam hodina tv opravdu byla, tak jsem ještě běhala a chystala čisté tepláčky a tričko s cvičkama, ještě že jsem měla čisté prádlo v dolním pokoji ještě neuklizené,jinak by jim ten autobus ujel a to je tady průšvih – další jede až v 10 hodin:-)
Já mám také kafe a myslela jsem si, že mi malý usne, sice to tak vypadalo, ale přišel za mnou s hóódně počuranýma kalhotkama :-(( takže jsem drhla a voňala postel 🙁 Už ho učím přes den bez plínek, takže nehody bývají. Jen teď bude problém se sušením prádla.
Dani, no vidíš, jsem ráda, že vás to tak rychlo přešlo a snad se mu to nevrátí.
Mariko, někde jsem tě četla jako smutnou, no ale vidím, že už je snad všechno v pořádku, né? Máš tady nás a my tebe..
Matušenko, co se změnilo osazenstvo v Ordinaci, tak mě to přestalo bavit. Nemám ráda, když jsou v seriálu zaběhlé tváře a postupně přibývají další, nebo nedej bože ubývají ti stálí. Třeba Gita..tu jsem měla ráda..