Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Improvizovaná plkárna
Ještě mě tak napadlo, že když plkárna ve stávající podobě moc nefunguje (prakticky nefunguje vůbec) a nové řešení je v nedohlednu, mohla by ji aspoň částečně nahradit nějaká živější diskuze. Jestli se nám ji teda (třeba aspoň příležitostně) podaří trochu rozhýbat.
Takže malý pokus…
Jak se dneska máte, co děláte atd. atd.
Matildo, jo některé z nás to nemají lehké 🙂 Dnes ráno ji vezl zase taťka. Ráno to bylo doma v poklidu. Včas jsme vstaly, najedla se a oblékla. Mezitím přišel táta z práce. Ještě na záchodě se usmívala a tvrdila jak se těší. No po cestě do auta a cesta autem prý v poho. Normálka se s ním bavila,ale když si pro ní přišla paní učitelka , tak prý sebou práskla na zem a že nepůjde 😀
Manžel je z toho celej špatnej, no já bych byla taky, kdybych to viděla. Je nám jí líto a snad víc i učitelek, které to s ní musí zvládnout. Ale dcerka se nám holt potatila 🙂 Taky každý den vyváděl, dokud si tam prý nenašel kamaráda a pak už to bylo v pořádku.
Takže mi to taky připadá, že se cítí asi ztracená a dokud si tam nenajde spřízněnou duši, tak to bude oboustranně o nervíky.
Zatím tam není na celý den. Včera byla na dvě hodinky, dnes jen do oběda, ve dvanáct tam pro ni jedu. Zítra to bude taky tak.
Na celý den tam zůstane, až učitelky uznají za vhodné, že to zvládne.
Tak uvidíme, jdu pracovat, v deset má přijet pán z realitky. Musím to stihnout všechno vyřídit do dvanácti a pak pojedu pro tu mou malou vzteklou princeznu 🙂
Ahojky..
Jdu si sem k vám pro radu.Máme chodbu/to asi každý/,ale myslím,že my to tu máme tak blbě řešený a vůbec jsem nepřišla na to,jak “to“udělat.Chtěla jsem na chodbu dát nový lino nebo koberec-ještě nejsem rozhodnutá,ale problém je v tom,že uprostřed chodby je poklop a pod ním měřáky na vodu.Takže ať na zem položíme cokoliv,budeme muset udělat uprostřed chodby díru,aby jsme se na měřáky dostaly?Nenapadá vás ,jak to udělat,aby to nevypadalo takl blbě jako ted?Snad jsem to dobře popsala a rozumíte mi…Díky za nápady,klidně je pište na mejl,juhosova.m@seznam.cz
Tak vás holky po ránu zdravím. Kráčmerky odešly v 6.45 na autobus a protože malý ještě spinká, tak si pročítám resty na VD. Ale předpokládám, že uslyší cvakání klávesnice, tak bude brzy vzhůru:-(
Horempádem, to, co popisuješ, důvěrně znám a jistě nejsem sama. První dcerka zvládla všechno hladce, začala poplakávat až tak po třech měsících, najednou se jí už do školky chodit nechtělo, chtěla být doma s maminkou. Jenže já chodila do práce, takže nás čekaly “slavnosti servávání dítěte z krku matky paní učitelkou“:-)
Taky jsme to zvládly, trvalo to pár dní a zase bylo vše ok. Horší to bylo s Kačkou, to byl pravý mamánek. Od malinka ji nesměl nikdo jiný přebalovat, číst knížky, dávat najíst, i když byla často v péči babiček, nesměla jsem tam v tu chvíli být já, aby nejančila. No a nástup do školky byl sice pozvolný, leč velmi velmi dramatický. Nakonec jsme se dohodli s manželem, který tehdy jezdil do práce na osmou a autem, že ji bude vodit on, zatímco já vybíhala z domu v šest, abych dojela MHD na sedmou do práce. Moc to pomohlo, Kačka přestala dělat scény, protože na taťku si netroufla, ten nad ní mávl rukou, strčil ji do třídy, řekl ahoj a šel. Kdežto maminka se slzama v očích, to byl jiný terč:-))))
Zvládnout se dá všechno, na každé dítě platí něco jiného a jinak reaguje. Tak ti Horempádem držím palečky, i vám ostatním do budoucna, chce to pevné nervy, to teda jo:-)))
Příští rok tam strčím Vladoška. To se mají paní učitelky na co těšit:-)
Mariko, neřekla bych, že v našem případě by nebyla vedená k samostatnosti. Ba bych řekla, že byla samostatná až moc 🙂 Ale prostě jsem jí přirostla k srdíčku jako každá správná mamka a pobytem ve školce si nebyla jistá.
Věřím že se to spraví hned, jak zjistí, že tam může být i zábava a najde si své kamarády.
Možná se na tom podílelo i to, že poslední rok moji rodiče moc nehlídali. Když už tam dcerka náhodou zůstávala, tak se hned ptala po mě a nebylo to ono. Když jí hlídali občas do jejích dvou let, tak bych řekla, že to bylo víc v pohodě. Ale teď prakticky rok je stále jen s námi. Takže přestože vedená k samostatnosti, tak si na mě vypěstovla závislost. Tím ale nechci říct, že kdyby byla beze mne častěji, tak je to třeba jinak, to ne. Jen je to spíš tím, že každé dítě je jiné a přestože se člověk snaží je na to připravit,tak pak překvapím jinou reakcí, než by si člověk myslel.
Jak jsem řekla, závidím mamčám, kterým to u dětí prošlo hladce 🙂 Ale u nás to taky půjde, jen tu bude ten méně snadný nástup.
Zítra písnu, jak to probíhalo třetí den 😀
Lien: Jojo, rok a měsíc
Bohužel, některé dítě to vezme statečně a druhé je hodně fixované na rodiče, oplatilo se mi vést malou k samostatnosti, že vždy nejsem po ruce a u ní, jakmile něco potřebuje:) A taky je hodně společenská, takže jak jsem psala, malá byla v pohodě už minulý rok,když šla poprvé, ani pusu mi nestihla dát:)
Sice jsem měla letos obavy, protože spousta jejich kamarádů z oddělení odešla do nultáčku, ale to jí vůbec nevytrhlo, je tam postarší a menší děti se kolem ní točí.
Horší to bude s mým mrnousem, ten je hodně na nás závislý a citlivý k tomu, takže já si to vyzkouším za tři roky, ten pláč:)
Mariko, taky jsem tak nějak doufala v kouzelnické umění učitelek a je vidět, že vědí co dělají. Sice bych byla raději, kdyby se to obešlo bez těchhle dramatických scén, ale to si holt člověk nevybere.
Už se těším, až začne nosit ty radostné zprávičky o tom, co se nového naučila 😀
Jo Lien, řeknu ti, je to fakt záhul, jak pro mě, tak určo i pro ni 🙂 ale hot o tom je život, věci se občas nedějí podle plánu. Sice tříleté soužití se mnou pro ni bylo pro ni určo pěkné období, ale má ráda děti a tak možná za chvíli ocení, že může i mezi ně, bez toho, aby jí maminka korigovala :-)) Jen se těším , až jednou tady budeš psát ty, jak jste to zvládly 🙂 Ale na to máte ještě fůůůru čásku, tak si holky užívejte samy sebe 🙂
Inori, ty máš roční dítě?
Horempádem, tys nám to všechno podala tak pěkně, že už se těšim, až za dva roky půjdeme do školky my 😀
Horempádem, vidíš, že to půjde, sice pomalu,ale zvykne si a bude nerada zase chodit domů:)
Je to lepší, když tam s ní nikdo nezůstane, paní učitelky to s dětmi umí, i kdyby si tam měla chvilku poplakat, ale po chvilce jí něco zaujme, hračka nebo kamarádka.
Uvidíš, půjde to za chvilku bez pláče.
Tak zatím pěkně pracuj, at máte hodně peněz do nového domečku:)