Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Improvizovaná plkárna
Ještě mě tak napadlo, že když plkárna ve stávající podobě moc nefunguje (prakticky nefunguje vůbec) a nové řešení je v nedohlednu, mohla by ji aspoň částečně nahradit nějaká živější diskuze. Jestli se nám ji teda (třeba aspoň příležitostně) podaří trochu rozhýbat.
Takže malý pokus…
Jak se dneska máte, co děláte atd. atd.
Mariko s tou kamarádkou to máš pravdu.Jenže já mám na ně smůlu.Matildo Máťovi je 27měsíců a dělá to už od roku.A jak píšeš když není po jeho tak kousne.Ale hlavně Terezku taky si myslím že ty řeči kamarádky ho ještě naváděj.A Terka taky neni žádnej andílek.Oni dva si nemaj co vyčítat jenže ona nekousne.Tak že i když to vyvolá Terka tak to odnese Máťa, protože kousne.Už jednou jsem s ní omezila návštěvy.Tak to udělám znovu a budu muset najít odvahu a říct jí to ať si nechá ty řeči.Padmé taky jsem slyšela o tom ho kousnout,ale u nás to nezabralo.Je fakt že když někam jdem mezi děti že je to náročné mám pořád strach ,aby někoho nekous.Pořád ho hlídám, aby se s někým o něco netahal,ale většinou se tahá boužel s Terkou. Jo a řízky budem mít zítra k obědu.Nejsem přihlášená Matušenka
Hmm, on se vždycky někdo vynoří, pokaždé jiné jméno, stejný styl urážek, vždycky si vybere někoho a toho zdrbne – pak má jistotu, že jeho poznámky nezůstanou bez odezvy. Je to poněkud trapné a o to trapnější, jestli se pod urážkami schovává pokaždé ten samý člověk.
Martinko, holky, dík všem :))
No jo, mně už taky napadlo, jestli paní dokonalá nebude náhodou pan 🙂 Sem tam mi to dokonce kapinku připomnělo běláska… žije ještě vůbec? 😉
Jinak nechápu….
Baže se s vámi dobře povídá, to by jinak nebyla nejrozšířenější diskuse… a že se tak dobře povídá zrovna o těch řízcích a úklidu…. 😉
A ještě jednou všechno nej všem oslavenečkům 🙂
Cvrčku, naprostý souhlas, po tak těžkém dni nemíním paní dokonalé vysvětlovat, jak snadno se udržuje barák o 9 velkých místnostech plný malých dětí se řvoucím ročním miminem, kterému už měsíc rostou zuby… Ach jo, no nedalo mi to, zas je to venku…:-)
Epískle, užij si dovolenou a pak se ozvi, ráda si počtu, jak ses měla:-)
Ali, ty máš šikovné kluky, to je paráda, když přijedeš z práce a domácnost celkem v pohodě – to opravdu stojí za “veeeelkou pochvalu“ i pro tatínka:-)))
Matušenko, prekérní situae… Nějak jsem přehlídla, kolik je Matějovi, ale řeknu ti, že náš malý – a už jsem to řešila v nějaké poradně na VD – ač to nikde neviděl a nic doma neřešíme násilím a fyzickými tresty, tak když je v úzkých a něco se mu nelíbí- štípe, kouše, škrábe. Jako zvířátko. Je mu 15 měsíců. U nás to probíhá tak, že když mě kousne, kousnu ho taky, opravdu. Jenže on je ještě maličký, teda hryznout dokáže pořádně, až zařvu, ale jde o to, že si určuje hranice, jak co nejrychleji dosáhnout svého a taky je mi jasné, že když ho už pět minut volám, že ho musím přebalit a on odmítá a pořád mi utíká, tak já přijdu, popadnu ho a nesu na gauč a on se vzpíná a snaží se mi vykroutit a v tu chvíli mě třeba i kousne nebo štípne vší silou, je to prostě pro něj vyjádření nesouhlasu nad tím, že já nad ním z pozice síly vítězím…
Není to snadné, nechce se mi to moc rozepisovat, je to každodenní boj, možná s tím časem skončíme i v nějaké psychologické poradně, pokud ho to nepřejde a bude to dělat i ostatním dětem, občas to v zápalu boje o nějakou hračku opravdu udělá. Já vím, že to není rada na tvůj problém, jen bych chtěla říct, že neustálé vysvětlování asi moc nepomůže, to určitě celou dobu děláš. Dítě na to v zápalu hry kašle, a udělá to klidně znovu. Už jsem mluvila se dvěma maminkama, které to musely taky se svými chlapci snášet a samy mi řekly, že na to vůbec nic nepomáhalo – výprask, domlouvání, výprask a potom domlouvání, psycholožka, prostě nic, museli z toho časem sami vyrůst a přestali to dělat sami od sebe… Takže držím palečky, třeba najdeš způsob, který na Matýska bude opravdu zabírat, a pak nám ostatním dej prosím vědět, ju?
A na “kamarádku“ kašli, pokud se takhle chová, tak s ní prostě přestaň takovéto situace vyhledávat, já ti věřím, taky bych měla problém se narovinu ozvat, ale abys přišla domů a tam se tím užírala, že si k tobě někdo něco takového dovolí, tak se na ni vykašli. Příště až se bude chtít s tebou domluvit, tak bych jí řekla, hele podívej se, to mě minule teda naštvalo, jak ses před malou vyjadřovala o Matějovi, já tohle nemám zapotřebí.
A navíc – i mezi dětmi existuje nějaká ta “jejich řeč“, i to, jak kamarádka dává před dcerou najevo, jaký je Matej sígr – promiň – může mít na Matýska vliv, může tomu rozumnět, může to té holčičce pak dělat ještě víc naschvál… kdo ví… možná to ta Terezka svým chováním v něm vyvolává, takže by asi bylo lepší, abyste se stýkat přestaly.
No já se zase rozepsala, to je román, holky, s váma se tak dobře povídá…:-))
Danasi, holky mají pravdu – dej dceři prostor, pokud je to jen neškodné vymalování zdí a výzdoba pokoje – řekla bych – celkem v mezích, ač výstřední, vem si, že by začala ve zmatku puberty vyznávat nějaký styl, který by fakt hraničil s hranicemi normality – třeba satanismus – to by bylo nesrovnatelně horší. Takhle ji nech se vyjádřit, koneckonců, je to její pokoj, ono se jí to třeba časem okouká, změní názor a pokoj změní vizáž:-)
Držím palce, ať to mamino zvládáš, manžel ti teď bude teda chybět, to věřím. Ale máš i nás, kdyžtak napiš.
EPískle a kupujete Petráčkovy trubičky, v tom malém krámku kousek od hlavní silnice (tam je i vyrábí, malý domek)? Nebo ty, co prodávají přímo u hlavní silnice vedle benzínky (název nevím)?? 🙂
Děkuju za přání pro Elišku
:))))))))))
Hmm, já běžně v plkárně nefiguruji, to víte, že nejsem diskutabilní typ 🙂 ,ale koukám, že pořád tak nějak marcele vadí můj neuklizený byt 🙁 Je tato dáma běžným návštěvníkem VD? Nebo prudí i jinde? Nejsem tu denně a když něco napíši, je to na tapetě. Nechápu, co jsem chytré marcelce laborantce udělala. Kašlu nejen na úklid, dnes jsem opět lenošila, ale i na ni. Už se k ní více vyjadřovat nebudu 🙁
Ad děti – doznávám, že už jsem taky “kousla“.
Lu měla jednou období, kdy fakt kousala na potkání. Už jsem nevěděla, jak na ni. To “kousnutí“ bylo projevem čirého rodičovského zoufalství – a byla z toho tak překvapená… Myslím, že aspoň začala uvažovat nad tím, že to může druhého bolet….
Holky, blahořečím, že mám domácí pekárnu – narvala jsem tam suroviny (ne podle mého osvědčeného receptu – ten už jsem zkoušela a vychází mi lépe příprava “v ruce“, ale podle knížky. Jsou tam i recepty na marmelády – s želírovacím přípravkem nebo vypařením vody….), než jsem nachystala večeři holkám, promíchalo se to. Teď jsou holky ve vaně a těsto kyne.
Poprvé prubnu kynutý táč se švestkami (zatím kupovanými – ty naše teprve dozrávají a ještě se neví, zda půjdou z většiny do bečky, nebo zbyde i na nás….)
;o)