Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
vegetariánství
Dělám takový malý průzkum o názorech lidí na vegetariánství. Taky by mě postoj k tomu zajímal z pohledu vašeho náboženského přesvědčení, pokud se k nějakému přikláníte.
(Citováno od Danniella z 2.4.2015 18:17)
Daniello, je to přechodný stav. Zezačátku budeš mít chutě a pak i na ty chutě za pár let zapomeneš. A nebo se k nim vrátíš. Nebo ochutnáš a pak budeš mít výčitky. To se u každýho různí a netřeba se bát, že bys byla divná.
Pravděpodobně se z tebe stane mistr v kuchyni. Pohrát si se zeleninou, aby se fakt povedla, je trochu umění pokud člověk žil ve stereotypu hození fláku masa na pánvičku nebo obměňování smetanových omáček.
S rodinou ti poradím asi jenom aby ses pro začátek obrnila, připravila si argumenty na míru (nejsnesitelnější argument nakonec bude, že ti to prostě nechutná, je ti z toho špatně – pro ně pochopitelný, protože si dokážou představit sami na sobě, jak jim něco nechutná), případně snesla pro tu jednu návštěvu nějaký kompromis. Záleží na tom, jak moc mají vžitou informaci, že bez masa zemřeš. Často se stane i v restauraci, že si objednáš gnocchi se sýrem a v té sýrové omáčce najdeš nasekanou šunku, která v jídelním lístku nebyla. Nebo si objednáš čočkovou polévku a nedojde ti, že by do ní někdo mohl dát buřt! 😀 U nás je to v současné době tak, že manželovi rodiče jsou oba vegetariáni a moji rodiče bydlí daleko, takže když svátečně přijedeme, nemají problém udělat bezmasé jídlo, i když ze začátku si nikdy neodpustili aspoň pár poznámek, které časem vymizely. Při delší návštěvě byl ze začátku problém převahy sladkých jídel – rýžová kaše na sladko, ovocné knedlíky, krupicová kaše, šišky s mákem.. Postupem času se moje mamka pustila třeba do houbových karbanátků, recept našla někde v časopise.
Já jsem z kraje taky hodně bojovala s klasikou a byla jsem hodně omáčková, takže jsem dělala svíčkovou bez svíčky a podobně. Nechci, aby to vypadalo jako samochvála, ale naučila jsem se líp pracovat se zeleninou, když jsem začala vařit podle Kuchařky ze Svatojánu (název skupiny na fb, vydala už i knihu a připravuje další). Z paní se postupně stala veganka, takže recepty na vrchu už jsou i s náhražkami mléka a pro mě už je to taky exotika, ale jinak vaří z českých surovin a převážně ze sezónních, inspiraci hledám nejčastěji u ní 😉
Tohle jsem dělala bez té omáčky, perfektní 🙂
https://www.facebook.com/KucharkaZeSvatojanu/photos/pb.346774498707099.-2207520000.1428050110./903648083019735/?type=3&theater
Holky, potřebovala bych poradit.
Asi už jsem se rozhodla, že maso jíst nebudu. Už jsem tady psala víckrát, že nejsem příznivce extrémů a hodně prudkých změn. Takže k tomuhle už nějakou dobu směřuju, jen teď se to nějak usazuje.
Zajímalo by mě pár praktických věcí.
Např. jak řešíte návštěvy na víkend u babičky apod.? Tchýně dává i do zelí kousek slaniny, každá zeleninová polívka je pražená na nějakém výpeku apod. Takže si vůbec neumím představit, jaký utrpí šok, když řeknu, že nechci žádné maso.
Zelenina se u nás jí ve velkém, dělám spoustu bezmasých jídel, ale přecejen mám pocit, že to takhle nestačí.
Nemáte tip na nějaký širší jídelníček na netu? Co jsem tak našla, všechno je psáno se snahou nahradit maso nějakou náhražkou, což se mi nelíbí. Nic proti takovému jídlu, ale jako dlouhodobý styl to není řešení, jaké si představuju.
Nevím, co bude dál, ale zatím chci jíst mléčné výrobky a zatím i vejce.
Nebo je to jen ten přechodový dojem, že člověku chybí to, na co je zvyklý?
Maso mi chutná, takže počítám s tím, že mi bude nějakou dobu ze zvyku i chybět.
Občas nad tím přemýšlím trochu ještě z jiného úhlu pohledu, a sice přes děti. Většina lidí řekne, ať si jedí, co chtějí, ale nesmějí k tomu nutit děti. A (bohužel) jsem si všimla, že i mnozí vegetariáni (i vegani) to tak praktikují, že sami jedí vege, ale dětem dávají i to, co by sami do úst nevzali. A to mi přijde úplně postavné na hlavu. Pokud se rozhodnu pro stravování, které považuju za “lepší“ z jakéhokoli důvodu, tak snad to “lepší“ budu chtít dopřát i svým dětem. Nebudu je krmit tím, co sama nepovažuji za správné. Takže by mě zajímal motiv těch, co to dělají takhle zmatečně.(Citováno od Hanzlici z 4.3.2015 20:56)
Já Ti můžu odpovědět za sebe, a sice v podstatě tím, co psala Danniella. Já jsem vegetariánka, ale rodina jí drůbež a ryby, tmavá masa jsme nejedli nikdy, protože si myslímee, že nejsou moc zdravá a navíc nám nechutnají :). To, že já nejím maso, je moje rozhodnutí, a nechávám na dětech a manželovi, ať se sami rozhodnou, jak chtějí. To je zase jejich rozhodnutí a já je respektuju a oni respektují mě. Takže jedí maso o víkendu a manžel asi i v práci v menze. Když jsme se o tom s dětmi bavili, tak jsem jim vysvětlila, proč nejím maso já. Já sama nejsem schopná zvíře zabít a myslím, že je pokrytecké jíst, co za mě zabil někdo jiný. Vyrostla jsem na venkově a pištění králíků, poletování bezhlavých slepic a hlavně odvoz telátka na jatka mě proměnil ve vegatariána. 🙂 Dětem jsem akorát vysvětlila, proč jim nechci kupovat paštiku, salám aj. uzeniny – ze zdravotních důvodů.
(Citováno od Rezeda z 5.3.2015 15:39)
Moc krasne Rezedo!! takto to ma bejt napr.I co se viry tyce…mam vice kamaradu,co nuti celou rodinu,vcetne deti…moc se mi libi tvuj postoj..Ja maso miluji 😀 ale i vse ostatni,zeleniny i ovoce jim kvanta…
Ale pokud nekdo je vegetarian,vegan a pod.zastavam nazor,ze je to jedine jeho osobni vec..Nepremyslim,proc to tak kdokoliv ma..Ani to nerozebiram…(Citováno od meggi41 z 5.3.2015 17:29)
Díky, Meggi :), kamarádíme s rodinami masojídky a s vegetariánskými a když jsme třeba na návštěvě, vždycky se nám snaží hostitelé vyjít vstříc a já zas jim, když jsou u nás. 🙂
Občas nad tím přemýšlím trochu ještě z jiného úhlu pohledu, a sice přes děti. Většina lidí řekne, ať si jedí, co chtějí, ale nesmějí k tomu nutit děti. A (bohužel) jsem si všimla, že i mnozí vegetariáni (i vegani) to tak praktikují, že sami jedí vege, ale dětem dávají i to, co by sami do úst nevzali. A to mi přijde úplně postavné na hlavu. Pokud se rozhodnu pro stravování, které považuju za “lepší“ z jakéhokoli důvodu, tak snad to “lepší“ budu chtít dopřát i svým dětem. Nebudu je krmit tím, co sama nepovažuji za správné. Takže by mě zajímal motiv těch, co to dělají takhle zmatečně.(Citováno od Hanzlici z 4.3.2015 20:56)
Já Ti můžu odpovědět za sebe, a sice v podstatě tím, co psala Danniella. Já jsem vegetariánka, ale rodina jí drůbež a ryby, tmavá masa jsme nejedli nikdy, protože si myslímee, že nejsou moc zdravá a navíc nám nechutnají :). To, že já nejím maso, je moje rozhodnutí, a nechávám na dětech a manželovi, ať se sami rozhodnou, jak chtějí. To je zase jejich rozhodnutí a já je respektuju a oni respektují mě. Takže jedí maso o víkendu a manžel asi i v práci v menze. Když jsme se o tom s dětmi bavili, tak jsem jim vysvětlila, proč nejím maso já. Já sama nejsem schopná zvíře zabít a myslím, že je pokrytecké jíst, co za mě zabil někdo jiný. Vyrostla jsem na venkově a pištění králíků, poletování bezhlavých slepic a hlavně odvoz telátka na jatka mě proměnil ve vegatariána. 🙂 Dětem jsem akorát vysvětlila, proč jim nechci kupovat paštiku, salám aj. uzeniny – ze zdravotních důvodů.
(Citováno od Rezeda z 5.3.2015 15:39)
Moc krasne Rezedo!! takto to ma bejt napr.I co se viry tyce…mam vice kamaradu,co nuti celou rodinu,vcetne deti…moc se mi libi tvuj postoj..
Ja maso miluji 😀 ale i vse ostatni,zeleniny i ovoce jim kvanta…
Ale pokud nekdo je vegetarian,vegan a pod.zastavam nazor,ze je to jedine jeho osobni vec..Nepremyslim,proc to tak kdokoliv ma..Ani to nerozebiram…
Občas nad tím přemýšlím trochu ještě z jiného úhlu pohledu, a sice přes děti. Většina lidí řekne, ať si jedí, co chtějí, ale nesmějí k tomu nutit děti. A (bohužel) jsem si všimla, že i mnozí vegetariáni (i vegani) to tak praktikují, že sami jedí vege, ale dětem dávají i to, co by sami do úst nevzali. A to mi přijde úplně postavné na hlavu. Pokud se rozhodnu pro stravování, které považuju za “lepší“ z jakéhokoli důvodu, tak snad to “lepší“ budu chtít dopřát i svým dětem. Nebudu je krmit tím, co sama nepovažuji za správné. Takže by mě zajímal motiv těch, co to dělají takhle zmatečně.(Citováno od Hanzlici z 4.3.2015 20:56)
Já Ti můžu odpovědět za sebe, a sice v podstatě tím, co psala Danniella. Já jsem vegetariánka, ale rodina jí drůbež a ryby, tmavá masa jsme nejedli nikdy, protože si myslímee, že nejsou moc zdravá a navíc nám nechutnají :). To, že já nejím maso, je moje rozhodnutí, a nechávám na dětech a manželovi, ať se sami rozhodnou, jak chtějí. To je zase jejich rozhodnutí a já je respektuju a oni respektují mě. Takže jedí maso o víkendu a manžel asi i v práci v menze. Když jsme se o tom s dětmi bavili, tak jsem jim vysvětlila, proč nejím maso já. Já sama nejsem schopná zvíře zabít a myslím, že je pokrytecké jíst, co za mě zabil někdo jiný. Vyrostla jsem na venkově a pištění králíků, poletování bezhlavých slepic a hlavně odvoz telátka na jatka mě proměnil ve vegatariána. 🙂 Dětem jsem akorát vysvětlila, proč jim nechci kupovat paštiku, salám aj. uzeniny – ze zdravotních důvodů.
Lnori, přesně tak. Když to čtu, přijdu si jak paní Chytrá. 🙂
Hanzlici, nemůžu mluvit za sebe, protože vegetarián nejsem. Napadlo mě k tomu jenom, že možná někdo považuje vegetariánství za něco obecně lepšího, někdo má pocit, že to je lepší pro něj osobně a za ostatní to neřeší.
Občas nad tím přemýšlím trochu ještě z jiného úhlu pohledu, a sice přes děti. Většina lidí řekne, ať si jedí, co chtějí, ale nesmějí k tomu nutit děti. A (bohužel) jsem si všimla, že i mnozí vegetariáni (i vegani) to tak praktikují, že sami jedí vege, ale dětem dávají i to, co by sami do úst nevzali. A to mi přijde úplně postavné na hlavu. Pokud se rozhodnu pro stravování, které považuju za “lepší“ z jakéhokoli důvodu, tak snad to “lepší“ budu chtít dopřát i svým dětem. Nebudu je krmit tím, co sama nepovažuji za správné. Takže by mě zajímal motiv těch, co to dělají takhle zmatečně.
Jéje, taky koukám, co všechno jsem tu byla schopná napsat. I já se na to dnes dívám jinak, než při založení tématu. Vegetarián jsem pořád, ale jaksi mě omrzelo účastnit se často nikam nevedoucích rozhovorů na téma ano či ne a proč a hlavně nemám potřebu někomu komentovat, jestli jde správnou cestou, jako třeba Piškotce před šesti lety. Bože, bože 😀
Protože jsem dost snížila podíl masa v jídle a chci v tom pokračovat, vzpomněla jsem si na tuhle diskuzi. A hele, nahoře můj příspěvek. A hned taková blbost. 🙁
Podle stavby trávicí soustavy jsme všežravci.
Já docela chápu rozhořčení té pisatelky, i když je to napsáno snad přehnaně, taky je mi nepříjemné, když někdo dělá z jídla filosofii. A rostliny taky podle mě nějak a něco cítí, takže kdybych chtěla být absolutně důsledná a neničit nic živého, asi bych zemřela hlady. Čímž bych zničila sama sebe, takže bych vlastně zabila člověka 🙂