Protože jsem se dočetla na stránkách VD o novém tématu „bio článek“ a budou ty Velikonoce, vzpomněla jsem si na naše bio beránky 🙂
A tak nás napadlo pořídit si „živé sekačky“ na trávu a spojit tak příjemné s užitečným. Rozhodli jsme se pořídit si beránky. Ano, skutečné živé beránky, kteří nám pomohou zkultivovat okolí našeho domu. Bylo nám vychváleno, jak dobrý je to nápad, že skutečně nám pomohou s tím zapleveleným kopcem a přispějou k tomu, že tam bude do budoucna růst lepší tráva a zbavíme se neřádu 🙂 Bylo tedy rozhodnuto. Manžel postavil na louce proti domu příbytek a ohradu pro naše nové členy domácnosti.
Nastal tedy den „D“ a manžel po delším hledání našel chovatele, který nám prodal dva pěkné jarní beránky. Sice to nebyli takoví ti krásní bílí, byli to takoví ti s černými hlavami, ale byli kouzelní. Hned se stali našimi mazlíčky.
Snažili jsme se, aby se u nás měli dobře. Zpočátku byli jen ve své ohradě, protože jsme museli vymyslet, jak je dostat na pastvu na kopec. Ohrazovat se nám to nechtělo, bylo to přecejen 3 tis. metrů čtverečních pozemku, tak jsme se rozhodli jim pořídit elegantní obojky a řetězy, abychom je mohli uvazovat tam, kde byla pastva, a tak cíleně zbavovali kopec neřádu, tam kde to bylo potřeba.
Beránci si tedy užívali do té doby našeho plného servisu u sebe v ohradě. Manžel jim třikrát denně vozil čerstvou trávu z okolních luk. Já jim nakoupila ovísek, sem tam nějaký šrot, nosila jim tvrdý chlebík. Jenže tenhle servis se jim natolik zalíbil, že když jsme je pak začali vodit na pastvu na kopec, tak jim ta podřadná tráva nevoněla 🙂 Na protest si po chvíli lehli do vysoké trávy a dělali, že tam nejsou 🙂 Naše představa o živých výkoných sekačkách byla ta tam. Když to pokaždé vedlo akorát k tomu, že trávu více zváleli než odstranili, tak jsme to vzdali. Ono konec konců dostat dva berany, které máte uvázané na řetězu, na kopec nebyla žádná legranda 🙂 O mě ani tak nešlo, na mě byli hodní, ale tchána párkrát při tomto úkonu převálcovali 🙂 Tak se nám tedy milí beránci usídlili natrvalo v ohradě před domem na naší jediné pěkné rovné louce s dobrou trávou. Jednou byli naši, tak jsme se o ně vzorně starali. Manžel jim vozil tu nejlepší travičku z okolí a já nakupovala to dobré zrní:-) Každé ráno, když jeden z nás vystrčil nos z domu a oni nás uviděli, už nás hlasitě vítali bečením a dožadovali se nějaké dobroty. Byli moc hodní a já z nich udělala skutečné mazly.
Jejich chov byl v tuto chvíli skutečně poměrně finančně náročný 🙂 Nekupovali jsme žádné krmné směsi, které zaváněly chemií. Všechno měli přírodní. Veterinární péče taky nebyla zadarmo. Jeden z nich byl smolař. Jednou chytil nějaké červíky ze srnčího trusu, které se mu dostaly na plíce a hrozilo, že by zahynul. Takže pravidelně dojížděl veterinář a dával mu injekce, naštěstí se vyléčil. O pár týdnů později si urazil v ohradě roh, takže zase injekce, aby se mu do toho nedostala infekce. Chudáčka jsem chodila každý den převazovat, vypadal jak mánička s těmi obvazy na hlavě 🙂 No zkrátka jsme si to užívali se vším všudy.
Já i manžel jsme ale věděli, že to bohužel nebude navždy. Ač už jsme si na jejich přítomnost zvykli a nejednou nás přepadla myšlenka, že si je prostě necháme jen tak, tak jsme věděli, že jednou skončí na masíčko. Bylo nám to líto, ale život už je takový.
Díky těmto beranům jsem měla možnost posoudit, jaký je rozdíl mezi masem, které běžně koupíte v obchodě a masem ze zvířete, které vyrůstalo venku a živilo se vyloženě přírodně, bez chemie. Rozdíl je vskutku markantní, ať už ve vzhledu masa, ale hlavně co do jeho chuti.
Proto když se dnes řekne bio výrobek, vím zaprvé co to všechno obnáší a za druhé nepodivuji se nad cenou takovéhoto výrobku. Bio strava je trendem dnešní doby, ale je nutné si i v této oblasti dobře vybírat. Nejsem skalním zastáncem výlučně bio výrobků, ale občas si koupím bio zeleninu či ovoce, mléčné výrobky nebo právě maso. Srovnávám je s výrobky běžnými a rozdíl tu skutečně je. Své dcerce dopřávám tyto výrobky ve větší míře, protože chci aby se vyhla chemii, alespoň trochu 🙂 Jen mě mrzí, že u nás není moc dostupné právě bio maso. Výběr je hodně omezený. Nejčastěji využívám kuřecí a to je tady zhola nemožné sehnat. Jednou jsem totiž viděla dokument, který se věnoval srovnávání běžných velkochovů a bio chovů různých úrovní. Právě to kuřecí maso, které kupujeme v našich nejběžnějších marketech či supermarketech je to nejhorší, co existuje. Tím nemyslím co do kvality, některé může být i chutné. Jenže v tom dokumentu byly ukázány chovy těchto zvířat, tj. ty chovy, kde vyrůstají taková ta kuřata, co vyrostou za pár týdnů a mají na sobě spoustu masa. Vyrůstají tak rychle, že se sama neunesou na nohách a doslova konec svého života prožijí v leže ve výkalech, až z toho mají rozežrané nožky. Kdo to viděl, dá mi za pravdu, že to je hnus. Sami si někdy můžete všimnout, že kuřecí maso na táckách, konkrétně stehna, jsou upajclá těsně nad kloubem právě proto, aby nebyly vidět ony spáleniny. Když se jim to náhodou ve výrobě nepodaří správně naporcovat, je to viditelné.
Závěrem bych řekla, že jsem pro podporu bio potravin a to speciálně bio chovů zvířat. Zvířata si zaslouží žít v lepších podmínkách, i když jejich jediným účelem je dostat se na náš stůl. I když to znamená trochu si připlatit za toto maso. Stojí to ale opravdu za to. Jednak vědomí, že zvíře, které se mi dostane na stůl, žilo důstojným životem a druhak si na tom mase člověk prostě víc pochutná, když nesmrdí chemií.
Já sama do našeho jídelníčku toto maso zařazuji a nemohu říci, že by to nějak markantně ruinovalo náš rozpočet. Člověk beztak zbytečně nakoupí spoustu kravin, které vlastně ani nepotřebuje, a když to pak přepočítám, tak mi vyjde nastejno kupovat kvalitní potraviny nebo ty nekvalitní a k tomu spoustu blbostí okolo.
O tom, co si člověk připraví k jídlu se určitě dá rozhodovat s rozmyslem a může si dopřát kvalitu třeba v podobě bio potravin.
Článek byl zařazen do soutěže Napište bio článek a vyhrajte bio knihu, do které můžete až do 9. května 2009 poslat svůj příspěvek i vy.
Cenu do soutěže věnovalo nakladatelství IFP publishing.
Napsal/a: Horempádem
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (5 vyjádření)
Ajik, určitě nerozmazlovat :-)) ale byla to příjemná zkušenost s chovem beranů. I dcerka, i když tenkrát byla hodně malá, tak si na ně pamatuje. Když jedeme za manželovými rodiči a vidí tu ohradu, tak si vzpomene, že tam byli beránci 🙂
Zuzina, ano je to škoda, že bio výrobky nejsou víc vidět, když člověk nemá možnost si něco vypěstovat na vlastní zahrádce. Sice máme ještě chatu, která je v teplém kraji, ale je tam mizerná půda a moc nám tam nic neroste. Musíme to tam zkultivovat a pak se do toho pustíme.
O „nakupování kravin“ svatá pravda:-) a dík za hezké počtení!
Horempádem,ty jsi ale akční..Díky za článek,pobavil mě:-)
já v otázce bio stále nemám jasno i po přečtení několika článků..u nás je výběr bio produktů hodně omezený a já se spíše ztrácím v bio bavlně a podobných věcech a pěstovat beránky opravdu nehodlám:-))
Zdravím Horempádem!
Jsem také toho názoru,že je lepší si připlatit za kvalitu než jíst maso bůhvíjaké.
Ti berani se určitě měli ajko v ráji,takový komfort se určitě málokterému zvířeti podaří,aby si tak mohl vybírat zda-li bude jíst tohle či ne.Pokrmy z nich určitě budou dobré,ale z dobrým úmyslem si potom můžete říct,že za ty nervy to stálo.
Přeji ti Veselé Velikonoce a mnoho mrskáčů,pozor na zadek ,aby nebyl jako jelítko.!!!!!!!!!!!!
Horempádem, to je moc hezký a zajímavý článeček :))
Musím se smát, protože NĚKDY bych si taky docela ráda pořídila nějakou ovečku a aspoň tedy vím, že rozmazlovat ne 🙂 Umím si ty potvůrky představit 🙂 Ovšem jako sekačky na trávu jsou zvířata jistě ideální, nejednou jsem se přesvědčila, že jakýkoliv býložravec (včetně koní) dokáže svou práci odvést opravdu dokonale.
A s tou biokvalitou – velmi ráda uvěřím, kuřecí maso kupujeme jen výjimečně s tím, že já ho nejím vůbec – vadí mi v něm totiž ty „sajrajty“ ( přidávané do krmných směsí – takže já můžu kuřata pouze z domácího chovu. A markantní srovnání mám u zeleniny – ta z mé zahrádky a z obchodu se opravdu nedá srovnat – ta práce a výdaje s pěstováním mi za dobrou a kvalitní zeleninu určitě stojí.
Takže – děkuji 🙂
Mobile Sliding Menu