Sladký a zdravý jídelníček

V Stravovací návyky, Zdravá výživa

Na konci listopadu jsem byla na konferenci o výživě FOOD21. Úvodní přednášku měla profesorka Anna Strunecká, která je mnohým z vás určitě dobře známá. Uvedla, že se na nás řítí cukrové tsunami, kdy je spotřeba cukru na takové úrovni, že to lidský organismus nedokáže unést a je to jednou z hlavních příčin narůstajících civilizačních onemocnění.

Můj pocit je, že tsunami se už přiřítila, že se topíme a jde jen o to, kdo se zachrání.

V závěrečné části seriálu o cukru se podíváme na rozdělení sacharidů a na doporučení, jakým zdrojům cukrů dávat přednost.

Dostanete tipy, jak jíst zdravěji, bez přidaného cukru, a zároveň se neochuzovat o sladkou chuť, která je pro nás naprosto přirozená (a pro děti ještě více). Jde to, věřte mi!

Není cukr jako cukr

Je možné, že vám pojmy jako glukóza, fruktóza nebo sacharóza splývají, a proto si myslím, že následující stručná (a zjednodušená!) tabulka není vůbec od věci.

Sacharidy si můžeme rozdělit do tří skupin: monosacharidy, oligosacharidy a polysacharidy.

SACHARIDY JAK SE JIM ŘÍKÁ CO TO JE
Monosacharidy Jednoduché cukry Glukóza: dextróza, hroznový cukr

Fruktóza: ovocný cukr

Oligosacharidy, z nichž nejznámější jsou disacharidy Disacharidy: dvojité cukry Sacharóza: řepný cukr
(nejběžnější sladidlo složené z glukózy a fruktózy)Laktóza: mléčný cukr (hlavní cukr v mateřském mléce)Maltóza: sladový cukr
Polysacharidy Složené/složité cukry Stravitelné: škroby

Nestravitelné: vláknina

 

Jednoduché a dvojité cukry

Monosacharidy a disacharidy se v organismu velmi rychle štěpí a způsobují prudký nárůst hladiny krevního cukru, kdy slinivka břišní musí vyplavit velké množství hormonu inzulínu, aby se s cukrem vypořádal. Navíc se při jejich metabolismu v těle spotřebovávají minerální látky a vitamíny.

Při jejich nadbytku se ukládají ve formě tuku – jak toho, kterého si všimnete na první pohled, tak také toho, který se usazuje uvnitř a je pro naše zdraví ještě více ohrožující. To, že je někdo štíhlý, ještě neznamená, že je zároveň i zdravý.

Přemíra sacharidů společně s nezdravými tuky (převážně těmi v průmyslově zpracovaných potravinách) a nedostatkem důležitých mikroživin (vitamíny, minerály, fytonutrienty) v naší stravě je důsledkem současné epidemie nadváhy, obezity a většiny civilizačních onemocnění. Děti nevyjímaje.

V čem je najdeme

Monosacharidy a disacharidy jsou součástí komplexních potravin (ovoce, zelenina, mateřské mléko) a není vůbec nutné je do stravy ještě dodávat ve formě kostek cukru či dalších sladidel.

Prakticky ve všech průmyslově vyráběných výrobcích najdete přidané cukry. V sušenkách, zmrzlinách a džusech to člověka tolik nepřekvapí, ale dodaný cukr je dnes naprosto běžnou součástí jogurtů, pečiva nebo masných výrobků.

Ani třtinový cukr nebo agáve sirup, které se tváří superzdravě, vůbec zdravé nejsou!

Nejen o agávovém sirupu se dočtete více na další straně…

1 z 4

Toto taky stojí za přečtení!

Čuníkovo úžasné dobrodroužství

Soutěž: Čuníkovo úžasné dobrodružství

Čuník je v ráji! Na farmě u vegetariánů. Čuníkovo úžasné dobrodružství pokračuje v nové knize a šíří se do

Čtu dál →

Testováno na VD: iThermonitor

Jistě jste se už ocitli v situaci, kdy dítko mělo teplotu a vy jste probděli noc a potomka jste

Čtu dál →

Půl roku s Nevýchovou!

Vůbec mi nepřijde, že už půl roku se mi Nevýchova snaží pomoci vychovávat (občas nevychovatelné) ratolesti. Právě jsem si

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (4 vyjádření)

  • TerezaBroschova

    Jakube, doufám, že můj článek nevyzněl nějak radikálně. Ani já nežiji v superzdravém prostředí a denně se potýkám s dilematem zdravé jídlo versus psychické omezování. Každý máme limity jinde, každé dítě je jinak citlivé (viz komentář paní Zuzany). Myslím ale, že by se o tom s dětmi mělo mluvit a čím jsou starší, tak jim zodpovědnost předávat. Třeba můj čtyřletý syn dokáže odmítnout lízátko nebo bonbón a někdy si ho vezme s tím, že ho chce ochutnat a já jsem s tím naprosto ok. Nejhorší je, že většina jí v současnosti opravdu hrozně, protože nemá dost informací a je udržována v domnění, že jídlo za nic nemůže a že na všechno jsou (nebo budou) prášky.

  • TerezaBroschova

    Zuzano, věřím, že situaci nějak vyřešíte. Máte to těžké v tom, že nemáte podporu v manželovi ani v dalších členech rodiny. Mrzí mě, že syn má po jídle takové těžkosti a nedá si říct, myslím ale, že by se to s věkem mohlo zlepšit. Držím palce, ať přijdete na nějaké řešení. S pozdravem Tereza Broschová

  • S clankom suhlasim, ale.. mam syna, 4-rocny. Ja sama mam rozne zdravotne problemy, ktore som od isteho casu riesila tiez zmenou stravovania. Syn mal tiez nejake tie zalezitosti ako exem, hnacky a pod. A nieco z toho trva do dnes, resp. sa objavuje, podla jeho stravy. Dlho mal stravu upravenu aj on prisne, v podstate ako paleo, obilniny nejedol ziadne. Cukor ako sladidlo nepouzivam uz nejaky cas, ratam na roky. Chvilu som si presla sladenim sirupmi (javorovy, agave..), postupne zbierala info a dnes fungujem len na ovoci, susenom ovoci a ked tak trosku datloveho sirupu. Nase domace kolaciky su pre inych nesladke, synich za sladke ale povazuje, nakolko nie je nauceny na to „klasicke“. Velmi vynimocne pouzijem trosku kokosoveho cukru do pecenia. Napriek tomu moj syn znasal stravovanie zle z tej psychickej stranky, aj ked zdravotne mu pomahalo. Psychicky zas skodilo. Velmi zle niesol, ze toho tolko nemoze jest. Vsetci naokolo vsetko jedia a on nic z toho. Zial, moj muz je na „klasickej“ strave a tie moje vymyslaniny mu vobec nechutia. Aj pred synom casto ofrflal jedla, ktore som im varievala. Ak muz nema ku reznu tonu zemiakov a tonu cierneho korenia a glutamatu a neviem akych veci, nechuti mu. Chapem, ma zdeformovane citenie chute, zial. Chapem, lebo som kedysi bola na tom rovnako. Dnes vnimam cistu chut potravin a chutia mi, zatial co pre neho to chut nema. No a v takomto dvojsvete nase dieta vyrasta a otec je velkym vzorom, takze velke utrpenie, ze on nemoze jest vsetko to, co otec. Plus ak ideme k starym rodicom, opat ten isty scenar. Ak sa stretavame s kamaratmi, je to menej, ale tiez podobne, lebo mnohi sice su zastancami zdravej stravy, ale v uplne inom ponimani. A toto som naoniec neustala. kto nezazije, nepochopi. Dnes syn funguje aj na obilninach, ale najradsej by ich jedol tak 80% z denneho jedla, snazim sa vytvarat mu zdrave varianty jedal, ale on tu zeleninu skratka v takom mnozstve nezje, zatial co obilninu by zjedol najradsej aj za ostatnych. Plus ked vidi muza, ako si 2x denne dopraje zo 2-3 krajce chleba so syrom, klobasou, ale idealne s kupovanou pastetou, alebo ak aj len s maslom a k tomu tak pol papriky ako obloha, tazko mu vysvetlim, ze zdrave je nieco ine. On to vlastne aj vie, n tu moju teoriu, co ho ucim, vie dokonale. Ale kasle na nu 🙁 a to ma trapi.
    Ale nazad k sladkemu. Tam teda prevazne funguje na ovoci, susenom ovoci, orieskoch a obcas na niecom domacom pecenom. Lenze, on je schopny cely den plakat, ze este by chcel banan, mandarinku, jablko… keby mohol, stacilo by mu zit z ovocia. Tolko fruktozy si nemyslim, ze je prospesnej, aj ked z ovocia. Plusk tomu oriesky od vymyslu sveta a gastany, dokaze zjest na tony, ak ma nahodou pristup, ak nie, je schopny to chosit kradnut (na navsteve, v spolocnosti a pod.). Som v tomto zufala, lebo potom na zachode vylakava, ze ho stipe ritka, hnacky trvaju aj niekolko dni, ale povedat si neda. Ak to mam ja vyslovene ustrazit, tak to mu musim stat 24h denne za chrbtom ako gestapo a ako jedina byt ako policajt, kym vsetci ostatny nahlas len rozpravaju, preco by to nemohol, nechaj ho… a cim viac sladkeho si da, tym menej normalneho jedla potom skonzumuje a tym horsie su ine zdravotne zalezitosti. Ja mu ovocie doprajem, aj to susene, aj oriesky, gastany.. aj domace susienky ked napeciem, ale ak ho brzdim, je zle, ak ho nebrzdim, teiz zle. Pre mna momentalne bezvychodiskova situacia a snazim sa z toho pohnut dalej. Ale verim, ze najdeme riesenie 🙂

  • Samozřejmě, že se vším zde v zásadě z mého dnešního pohledu souhlasím. Na paleo způsobu stravování jsem již čtvrtým rokem a rozhodně bych neměnil. Nicméně i já mám dvě děti a řeším, jak a čím je budu živit, aby to bylo alespoň trochu v souladu s tím, co si myslím, že je správné. Že to není snadné pod vlivem okolí je zřejmé. Snažím se jim vštěpovat, co je a co není dobré, ale taky si vždycky rychle uvědomím na čem sem proboha vyrostl já. Co si tak vybavuji, tak to rozhodně zdravé nebylo (knedlíky, sladké limonády, sladkosti) a jsem tu tak jako tak a v docela dobré formě, řekl bych (žádné nemoci, alergie, nadváha, jiné problémy). Znamenalo by, že kdybych takto ‚správně‘ jedl od mala, tak bych na tom byl ještě líp, byl by ze mě nějaký super člověk? Je to prostě vždycky takové dvojsečné s těmi dětmi. Na jednu stranu jo, bylo by super, kdyby jedly „ukázkově“, ale to zbytečné omezování a stresování (‚bonbóny nejez, to je jed a tělíčko pak bude churavět‘) my přijde trochu moc. Děti pak budou žít v nějakém pohnutém omezujícím duševním nastavení vůči ‚většině‘ a to je taky špatně. Psychická pohoda je myslím taky hodně důležitá. Aneb, co věříš, že ti škodí, ti taky určitě škodit bude i kdyby by to byl božská mana.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

TOPlist