Minule jsme si řekli o bolestivém nalití prsou. Tento problém se týká převážně maminek čerstvě po porodu. Ale i během kojení již staršího dítěte se s tímto můžeme setkat. Např. při různém bojkotu kojení, kdy dítě z ničeho nic přestane sát, nebo saje o poznání méně. Jedná se o přechodný stav, kdy je ale třeba prsa kontrolovat a snažit se předejít dalším komplikacím.
Poranění bradavky, dvorce – ragáda
Tento problém vzniká převážně chybou v technice kojení. Dítě, které bere do úst pouze bradavku, nikoliv celý dvorec pak jazykem, nebo dásní bradavku obrušuje, může vzniknout prasklina, tzv. ragáda. Jak již víme z předchozích dílů, správné sání je takové, kdy je v ústech nejen bradavka, ale co největší část dvorce. Dále může dojít k poranění v oblasti dvorce. K tomuto dochází většinou z důvodu, kdy dítě na prsu tzv. visí. Matka prso nevhodně podpírá, převážně pokud jde o velká prsa. Dále může k této prasklince dojít, pokud matka oddaluje prso od úst nebo tváře dítěte. Např. v případě i jinak správně přisátého dítěte, pokud má matka chybný pocit, že dítko má v tkáni prsu zabořený celý nosík a nemůže dýchat. Jak již víme, dýchat může velice dobře, není nutné prso jakkoliv od úst oddalovat. Tímto se kůže na prsu nevhodně napíná a k prasklince může hravě dojít.
Co dělat?
Pokud se jedná o malé poranění, místo je zarudlé a prasklina není na první pohled viditelná, místo nekrvácí, pak postačí promaštění mastí, např. Bepanthen. A dále nechat prso často větrat, po kojení dobře osušit, omývat jen čistou vodou bez mýdla.
Krvácející rána, prasklinka – zde se velmi osvědčilo tzv. vlhké hojení. Ještě donedávna se léčilo mastí a náplastí. V současné době se používají hydrogelové polštářky. Tyto polštářky zakoupíte v lékárně, vyrábí je několik firem. Cena je vyšší oproti běžné náplasti. Hydrogel zajistí, aby místo bylo hydratované, nikoliv však vlhké a hojení je mnohem kratší. Již během 12ti hodin můžeme pozorovat velké zlepšení a k úlevě dojde prakticky okamžitě. Polštářek lze nastříhat na požadovanou velikost, přiložit na postižené místo. Před kojením se sundá, ale lze opakovaně použít. Tyto polštářky doporučuji mít po ruce, v případě potřeby hojí opravdu velmi rychle a výsledky jsou vynikající. Měla jsem možnost sledovat průběh hojení poměrně velké ragády s použitím těchto polštářků a opravdu jsem byla velmi překvapená. Nutno ještě dodat, že zde píši o čisté ráně, bez přítomnosti hnisu apod.
Při ragádách se také doporučuje používání chráničů bradavek. Tento chránič se vkládá do podprsenky a zabraňuje bolestivému odírání místa oděvem matky. Chránič nezamezuje průniku vzduchu, což je dobře.
Ani v tomto případě není vhodné používání odsávačky MM, která problém zhoršuje, prasklinku roztahuje ještě víc.
Pokud je v rance již infekce:
– Zde je na místě použití mastí – např. Bactroban, Framykoin aj. a následné použití chráničů bradavek.
– Pro správný výběr léčivé masti je vhodná porada s lékařem. Jelikož je bradavka vrásčitá, mast nelze zcela omýt z povrchu. Měla by být použita tedy taková mast, která je při kojení vhodná. A nanášet jen malé množství.
Moučnivka – kvasinková plíseň
Jedná se o nadměrné přemnožení kvasinek Candida. Tyto kvasinky jsou v organizmu běžně přítomny, ale za určitých podmínek dojde k jejich přemnožení. Např. vlivem oslabení organizmu, při užívání antibiotik, stresu, špatné výživě atd.
U dětí často najdeme bílé povlaky v ústech – moučnivku.
Příznaky:
– Matku kojení bolí – přitom nemá viditelné poranění na bradavce a dvorci.
– Cítí bolest jakoby v hloubce, uvnitř bradavky a prsu.
– Matka udává bolest nejen při kojení, ale často ji vadí i podprsenka, odírající se oděv.
Co dělat?
Zde je vhodné použití mastiček, jako např. Bactroban, Pevaryl proti plísni a jiné.
Nutné je přeléčení i dítěte. Můžeme použít tzv. fialku, tedy genciánovou violeť.
Vhodná je i úprava jídelníčku, vynechání cukrů, osídlení střevní flory laktobacily apod.
Retence
Retenci je mnohdy těžké odlišit od zánětu prsu, mastitidy. U retence není příčinou bakterie, ale jedná se o reakci na mléko, které se vlivem např. přeplnění dostalo přes stěnu mlékovodů do okolní tkáně. Ač je MM produktem ženy, ona sama ho „nezná“. Její tělo reaguje na bílkovinu MM zarudnutím a horečkou. Jedná se o tzv. sterilní zánět. Nejčastěji se mléko zadržuje v postranní oblasti prsu, někdy na spodní straně.
U retence často nahmatáme ohraničení, bulku. Oblast je červená, bolestivá. Matka nemá viditelná poranění v oblasti bradavky a dvorce. Horečka nastupuje znenadání, během chvilky, z plného zdraví a může být opravdu vysoká.
Co dělat?
Důležité je rozmasírování postiženého místa, nejlépe v teplé vaně, sprše. Pokud se podaří bulku vymasírovat a tímto mléko vytlačit přes bradavku ven, máme v podstatě vyhráno. Někdy matka přímo vidí, jak z bradavky vyjde bílý zatvrdlý kousek mléka. Snažíme se tedy o uvolnění postiženého místa a obnově toku mléka. Stejně jako u bolestivě nalitých prsou používáme studené obklady, před kojením naopak nahříváme. Maminka může vzít tabletky Paralenu, či Brufenu. Pokud se stav nezlepší, nedojde k úlevě a odeznění horečky do 24hodin, je vhodná návštěva lékaře.
Zánět prsu – mastitida
Jedná o podobné příznaky jako u retence. Zarudlé, ale neohraničené místo, teplota. Matka se cítí celkově špatně. V ordinaci lékař může stav posoudit pomocí ultrazvuku. Pokud má, nebo v předchozích dnech měla matka nějaké poranění na bradavce, či prsu, je zde velká pravděpodobnost, že se jedná právě o tento zánět. Nejčastěji ho způsobuje bakterie Staphylococcus.
Co dělat?
Zde je ve většině případů nutné nasazení antibiotik. Je třeba si uvědomit, že v případě tohoto onemocnění dítě během kojení pije i hnis (který může způsobovat např.průjem u dítěte), což je větší komplikace, než antibiotika, která jsou s kojením kompatibilní. Maminka ale může dále kojit, kojení je žádoucí. Ještě v dnešní době se setkáme s názorem lékaře, že při zánětu prsu není vhodné kojení, což je samozřejmě špatně. Lékař může předepsat takové léky, které miminku neublíží.
V malém množství případů může dojít k vzniku abscesu prsu, tj. k ohraničenému ložisku hnisu. Toto ložisko je nutné odstranit, rozříznout a vypustit. Nejedná se ale o častou komplikaci.
Většině těchto komplikací lze předejít, převážně správnou technikou kojení a péčí o prsa kojící ženy.
Další díl seriálu o kojení – Neprospívání kojeného dítěte
Autorka je laktační poradkyně – matka, členka LALI a na portále VašeDěti.cz vede poradnu Kojení.
Napsal/a: Petra Hottmarová
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (6 vyjádření)
Lussy, já svého prvního syna kojila do 14 měsíců a alergický je taky, atopický ekzém má po mě…
takže se tím neužírej, třeba by byla alergik i po kojení…
A ten lékař… T mě vždycky mrzí, že i lékaři šíří někdy takové bludy. Já měla štěstí na znalou dětksou lékařku, která nic nehortila, i dkyž malý třeba na jednom vážení nepřibral, protože od kamarádek znám i takové reakce lékařů, že když děcko trochu přibralo, už jim vnutili UM, že mají „slabé mlíko“… Apod… Nebo řeši „že nemá ty správné faldíky“… Apod…
Lussy,
to mi je moc líto. Na straně druhé, je zbytečné se tím užírat – třeba by měla stejné problémy i v případě. že bys kojila. Vím, je to těžké, protože nikdy se nikdo z nás nedozví, jaké by to bylo „kdyby“.
Držte se obě.
bokul,
ona právě úplně v pohodě není, je alergická na spoustu věcí – psi, kočky, trávy, plísně, pyly,roztoče…
Takže mě pořád žere, kdybych byla bývala kojila, tak by třeba alergická nebyla. Kdo ví 🙂
Lussy,
nejdůležitější je, že Tvá malá je zdravá. Kojení opravdu dokáže v mnoha věcech pomoct (mě třeba psychicky), ale někdy je to boj (a každý na ten boj ne vždy má sílu). To, že Ti nohy podkopli lékaři mě neudivuje, protože (ačkoli všichni nejsou stejní) já to taky zažila – ačkoli v jiné podobě. Naštěstí bylo více lidí „při smyslech“ než těch, co plácali hlouposti.
Do dnes nechápu, proč mi dítě nebylo k prsu přiloženo (vždyť jsem rodila v Baby Friendly nemocnici 🙂 ) v nějakém rozumném intervalu od porodu a né až cca 28 hodin po porodu (když jsem si to mé dítko našla). Slova „zakazuji Vám kojení“ jsem slyšela v době, kdy jsem ani nekojila…
A co mne tak nějak zaráží – byla jsem v životě na mnoha odděleních, a většinou jsou na odděleních typu JIP extra vlídné sestry, které umí podržet psychicky i fyzicky. Leč, zkušenost z porodnice bych do tohoto nezahrnovala…
Co si mohu více přát, než jen to, že můj zážitek byl ojedinělý a že dnes maminky dostávají plnou podporu, co se týče kojení, pokud kojit chtějí 🙂
Vždycky když tu čtu další článek týkající se kojení, je mi líto, že v době, kdy jsem bojovala (neúspěšně) s kojením, jsem VD neznala.
Zánětem prsu jsem si taky prošla, dostala jsem ATB a radu ať nekojím. To jsem nedodržela a o kojení se snažila dál.
Když jsem konečně vychytala všechny mouchy, skončila jsem s malou,která měla infekci v nemocnici, kde mi primář zakázal kojit, že mám slabé mléko a malá má po něm hladovou stolici. O brožurce z laktační ligy o kojení se vyjádřil, že jsou to žvásty.
Dokud budou ve zdravotnicví takový lidé, tak spousta žen prostě kojit dlouho nebude. Jako já. Až dneska vím, že MM nemůže být slabé a že zelenou stolici měla malá z ATB která dostávala.
Co bych za tento článek dala před pár lety….
Dovolím si doplnit něco ze svých zkušeností:
– na prasklinky mi sestřička poradila jedna vzduch (viz článek), ale taky pomazat mateřským mlékem. To byl lék nad léky (pomohl i při hojení pupíčku)
– u zatvrdlého mléka se mi osvědčil tvaroh rozmíchaný se slivovicí nebo aspoň alpou, prostě alkoholem. Namazat na postižené místo, přikrýt igelitem a zabalit do ručníku (obložit ručníkem, aby to bylo v teple). Dítko pak vždy odsálo všechno, co bylo potřeba.
Přeji všem, aby tyto rady nikdy nepotřebovaly 🙂
Mobile Sliding Menu