Neprospívání kojeného dítěte

Rubrika: Kojení

690096_silent_screamV dalším díle seriálu o kojení se zaměřím na problém neprospívání kojeného dítěte.

Jistě každá maminka zná percentilové grafy, které jsou součástí zdravotního a očkovacího průkazu dítěte. Na jedné straně je skupinka matek, které si s grafy nedělají vůbec těžkou hlavu, přírůstky nezaznamenávají a řídí se svým mateřským instinktem.

Ve většině případů to takto funguje naprosto bez problémů, miminko přibývá dle svého tempa, maminka se zbytečně nestresuje tabulkou a vše je v naprostém pořádku. Sama za sebe musím říct, že jsem nikdy percentilovým grafům nepřikládala velkou váhu.  Na druhou stranu ale musím napsat, že jsem se setkala i s případem, kdy maminka váhu novorozence brala lehkomyslně  a v tomto případě to nedopadlo zrovna nejlépe.
Málokdo ví, že zápis do grafu by měl správně provádět lékař při preventivní prohlídce. Což se ve většině ordinací neděje.
Percentilové grafy mají vypovídací hodnotu, i když samozřejmě je nutné brát každé dítě individuálně. Na grafu se dá krásně přečíst stagnace, či nárůst hodnot a z těchto poznatků by se mělo vycházet. Pokud máme dítě na 50tém percentilu a během krátké doby spadne např. na třetí percentil, pak to svědčí o nedostatku mateřského mléka a je třeba začít jednat.  Někteří lékaři hodnotí grafy až za více dní  či hodin od porodu, protože porodní váha může být ovlivněna. Dítě ovšem nesmí přestat růst nebo více ubývat. V poslední době se diskutuje o zavedení percentilových grafů pro plně kojené děti a nekojené. Trend růstu je u těchto dětí odlišný.

Syndrom nedostatku MM

Skutečný nedostatek  – příznaky:

  • dle percentilových grafů miminko neprospívá
  • miminko stagnuje či dokonce klesá na váze
  • nejčastější výskyt v prvních 14 dnech
  • spavost, letargie – některé děti jsou velmi spavé, maminka může reagovat tak, že si chybně myslí, jak má „hodné“ miminko, avšak dítěti může ubývat energie, což vede k těmto příznakům. V některých případech je nutné miminko na kojení i budit. Jedná se převážně o děti s kojeneckou žloutenkou.
  • nízký počet počůraných plenek – chybný je názor, že dokud nemá dítě tmavou moč je vše v pořádku. V těle miminek to ale funguje jinak, než u dospělých, kteří umějí zadržet vodu. U dětí může dojít velmi rychle ke ztrátě vody v těle, mají vysoké dávky sodíku v krvi, což může vést až k otoku mozku. Moč na jednorázových plenkách se hůře hodnotí. Plena dítěte od šestého dne by měla být nasáklá, těžká. S počtem kolem šesti počůraných plen za den.
  • nespokojenost dítěte

Příčina těchto stavů do 3 měsíce věku dítěte:

  • nedostatek MM
  • anatomické odchylky dítěte i matky
  • omezované kojení
  • špatná technika kojení
  • žloutenka dítěte
  • jiné nemoci

K nedostatku MM dochází ve většině případů do 3 měsíce z důvodu poklesu prolaktinu, který v této době klesá a laktaci přebírá mléčná žláza. Pokud bylo miminko do 3 měsíce kojeno bez problémů, není pravděpodobně neprospívání důsledkem laktace. Mezi 2-3 týdnem a pak kolem třetího měsíce je příčinou nedostatku MM ve 2/3 případů růstový spurt. Zde není nutné zavádět ihned příkrm, ale učinit opatření pro zvýšení tvorby mléka.

Syndrom nedostatku MM je předvídatelný. Již v těhotenské poradně by si měl lékař všímat anatomických odchylek, tvaru prsů a bradavek.

Rizikové faktory pro syndrom nedostatku MM ze strany matky

  • fakt, zda matka chce, nebo nechce kojit
  • nedostatečná podpora v rodině
  • nedostatečné těhotenské změny – pokud se matce během těhotenství nezvětšují prsa, lze předpokládat, že zde došlo k hormonálnímu nedostatku, může to znamenat problém s kojením
  • anomálie prsu
  • operace prsů
  • nedostatek znalostí
  • časný návrat do práce
  • závažné onemocnění matky

Rizikové faktory ze strany dítěte

  • nedonošené dítě
  • orální dysfunkce
  • spavé dítě
  • separace dítěte od matky
  • farmakoterapie

Je třeba mít na paměti, že většina matek je schopna vytvořit dostatečné množství mléka pro jedno i více dětí. I malé množství MM má pro dítě velký význam! Neprospívání kojeného dítěte je téměř vždy problémem množství, nikoliv jeho „kvality“.  Každé neprospívání by měl řešit lékař, který dokáže objektivně posoudit stav dítěte.
Maminka by se v oprávněném případě neměla bránit zavedení příkrmu, ale zároveň začít ihned pracovat na odstranění problému a snažit se o zvýšení MM. Je třeba pamatovat, že zlepšení situace nemůžeme očekávat ihned, ale je třeba počítat tak 2-6 dní od zahájení kroků k zvýšení tvorby MM.

Známky dostatečného kojení v prvních týdnech

  • přijatelný úbytek hmotnosti po porodu
  • nárůst hmotnosti
  • počet počůraných plen a stolička dítěte
  • frekvence kojení – dobré psát si záznamy
  • spokojenost dítěte

Váhová křivka

Při vážení dítěte je důležitá doba, kdy vážíme. Mělo by se tak dít vždy ve stejnou denní dobu, např. před ranním kojením. Optimální úbytek váhy po porodu je 7-10%.

1.-7. den – úbytek váhy po porodu a začátek váhového přírůstku
10.-14. den – vyrovnání poporodního úbytku
od 14. dne – průměr 20-30g./den
Dítě po desátém dnu života nesmí ubývat! K vyrovnání hmotnosti by mělo dojít do 3. týdne!
do 3. měsíce – 26-31g./den
3.-6. měs. – 17-18g./den
6.-9. měs. – 12-13g./den
Kojené dítě většinou přibývá do 2. – 4. měs. více, než dítě na UM. Pak se tento trend zpomalí. V tento moment může kojené dítě spadnout do nižšího percentilu, což nemusí znamenat, že se něco nepatřičného děje. Na tento fakt je nutné při návštěvě pediatra pamatovat. Opět zde připomínám, že každé dítě je individuální a tak by k němu mělo být přistupováno. Nechci tímto článkem maminky žádným způsobem strašit. Na druhou stranu bych ráda upozornila na fakt, který bohužel není vzácný. A to, že jsou matky, které nedokáží přesně určit,  zda se už jedná o  problém, miminko může vypadat spokojeně, může hodně spát a maminka si tuto reakci přebere jinak. Na upozornění lékaře, že je třeba jednat , reagují  opovrhujícím  způsobem, situaci neřeší a před poklesem váhy děťátka zavírají oči. I tento protiklad je špatný, stejně jako zbytečně nervní maminka, která jinak zdravé a spokojené miminko převažuje několikrát za den. Tak jako všude platí, všeho s mírou.

V dalším díle se zaměřím na frekvenci kojení, způsoby zvýšení tvorby mléka a pokusím se popsat,  jak by měla vypadat stolička kojeného dítěte, což je faktor, z kterého lze vyčíst  důležité informace.

Předchozí díl seriálu o kojení – Problémy při kojení a jejich řešení
Další díl seriálu o kojení – Metody zvýšení tvorby mléka a stolička kojeného dítěte
Autorka je laktační poradkyně – matka, členka LALI a na portále VašeDěti.cz vede poradnu Kojení.

Napsal/a: Petra Hottmarová

Toto taky stojí za přečtení!

Náš skrytý vliv na děti

Věřte nevěřte, děti ovlivňujeme opravdu hodně a vy sami jste to měli úplně stejně s vašimi rodiči. Nejen chování,

Čtu dál →

Jak vybrat první šlapací kolo?

Pamatujete si své první kolo? Možná jste ho jako já našli pod stromečkem, možná to byl dárek k narozeninám. A

Čtu dál →

Pravda a lži o kontaktním rodičovství

Možná jste tenhle název už slyšeli a možná ne. Tak jako tak, pokusím se vám ozřejmit, co to doopravdy

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (8 vyjádření)

  • Anonymní

    Babičko a nenapadlo Vás někdy, že všichni tvrdí že je to ok, protože to OK je? Lien

  • Anonymní

    Nemuzu souhlasit sem babička a mam strach o měsíční vnučku při porodu vážila 3600 gr potom shodila 400 gr teď v měsíci má 3400gr snacha tvrdí že je vše v pořádku ale vim z vlastní zkušenosti že ne jenze nemuzu nic namítat jelikož uz bychom nikdy jedinou vnučku neviděli a zarážející je že tvrdí že při kontrole u pediatra je vše ok babička

  • Anonymní

    Já jsem taky docela překvapená z přístupu lékařů. Vždycky jsem si myslela, že na každém kroku podporují kojení, ale mám pocit, že je to spíš naopak. Náš malej měl teď menší přírůstek, prořezávaly se mu 3 zoubky najednou, ale už jsme odcházeli od lékařky s tím, že mu mé mléko nestačí a ať mu dáme UM. A že by měl mít v půl roce dvojnásobek porodní váhy..To se mi taky moc nezdá. Snad je rozdíl mezi dítětem, které má při narození 2 kila a dítětem, které má 5 kilo, ale ty rozdíly se snad mají dorovnávat,ne? Přece jedno nemusí být zákonitě valibuk do konce života a druhé dítě chudáček??No,ne?

  • redakce

    Děkuji moc všem za reakce.

    Bokul, děkuji a souhlasím. Výběr pediatra je důležitý a to nejen ve vztahu ke kojení. Myslím si, že to bude trvat ještě min. jednu generaci, než se i lékaři začnou opět na kojení dívat jako na normální a přirozenou věc a hledat s maminkou případného zakopaného psa, než běžně vnucovat flašku s UM. Před x lety bylo kojení normální záležitostí. Pak přišla éra UM a nyní se to opět postupně otáčí. A je to stejné, jako právě u toho posuzování dětí dle tabulek a celkového škatulkování.

    Lussy, děkuji. Je mi líto, čím vším sis prošla. Jak je nulová podpora v rodině, je to špatné. A právě u našich babiček, je většinou stále ještě velký problém. Ony nekojily, tak jejich dcery a vnučky taky nemusí, že? 🙁

    Ivčo a Domčo, děkuji.

    Babofko, také děkuji. Na tvém příkladu je jasně patrné, co všechno dokáže „zničit“ jeden názor lékaře. Samozřejmě nevíme, jak na tom byla sestřenice, ale je dost pravděpodobné, že podpora od lékaře, pomoc, by nakonec vedla ke zdárnému pokračování v kojení.
    K dotazu. Mám určité tabulky sledování váhového nárustu u dětí kojených a na UM, ovšem jedná se o kojence. Batolat se tato studie netýkala. Jen čistě můj osobní názor je takový, že po roce, kdy se již přechází na jinou stravu, nemá UM takový vliv. I co tak vidím v okolí, neřekla bych, že děti konzumující UM do 3 let jsou „cvalíčci“, oproti dětem bez UM. Ale je to zajímavý dotaz a pokusím se zjistit něco víc.

    Petra Hottmarová

  • Peťul, díky za další zajímavý článek. Zaujala mě věta „Neprospívání kojeného dítěte je téměř vždy problémem množství, nikoliv jeho „kvality“.“ Já měla „štěstí“ na dětskou lékařku, která mě uklidnila, když jsme koncem šestinedělí přibírali jen těsně na spodní hranici přírůstku. Dala nám čas a vyplatilo se. Naopak mojí sestřenici přesně v téže době doporučili přejít na UM, protože „má slabé mléko“… 🙁
    A Peťulko, můžu na tebe mít dotaz? Nemáš informace, jak rostou děti (batolata) na UM oproti dětem, které nejsou ani kojené, ani UM do jídelníčku zařazený nemají? Konkrétně – děti „okolo“ nás všechny pily UM zhruba do 3 let. Adam od roka, kdy jsme skončili s kojením, UM na milost nikdy nevzal. Miloval mléčné kaše, bílé jogurty, Lučinu, apod. Ale UM ani náhodou. A oproti ostatním dětem je menší a drobnější… Já to připisuju právě UM…

    Bokul, malý měl porodní váhu 4020g, ale v 10 měsících, kdy měl 10 kilo a ústa se mu téměř nevešla na obličej, jak byl „nafouknutý“, faldy všude kam se podíváš, jsem fakt hlídala, co baští a doufala, že na trojnásobek váhy do roka nedojdem. Povedlo se a dnes, ve 3 letech a 4 měsících má ani ne 14 kilo. Úplně živě si pamatuju, jak jsem se podivovala karamele, že její syn váží ve 3 letech 13 kilo… Karamelo, sorry. My na tom byli stejně :-))))

  • Anonymní

    Petro, moc hezký a srozumitelný článek:-)Díky za počtení:-)
    Ivča a Domča

  • Lussy

    Petro,
    děkuju za bezvadný článek.

    Já s kojením opravdu bojovala a nevybojovala, ale když to tady tak čtu, tak ten základ jsem neměla nejlepší.
    Prsa se mi moc v těhu nezvětšila, dokonce jsem měla 2x šílený zánět mléčné žlázy. Na což gynekolog reagoval slovy, že to viděl asi 2x v životě, aby zánět byl ještě v těhu, před kojením.

    Podpora v rodidě nulová (tchýně prohlásila, že ona u obou kluků odcházela z porodnce s Feminarem a že jak mě zná, tak stejně kojit nebudu, nebo budu mít špatný mléko).
    Malá měla velkou žloutenku (hodnoty přes 400, 8 den při propuštění měla 220). Spala a nedala se vůbec vzbudit, spala i 7 hodin v kuse. Porodní váha 2 900, spadla na 2 600, při propuštění 2800, u pediatra v necelých 3 týdnech 2 800, za týden 2 700 a pak šup na odběry, kde se zjistilo, že má infekci a žloutenku přes 300. Zbytek jsem už tady popisovala v minulém článku o kojení…
    Jinak k těm grafům – náš pediatr poctivě pokaždé zapisuje a sleduje. Dlouho jsme byly na 3, teď jsme na „vzorových“ 50.

  • bokul

    Díky za pěkný, srozumitelný článek.

    Co se týče jistých „pravd“ – myslím si, že je dobré obezřetně vybrat pediatra a jakoukoli nevědomost ohledně dítka se pokusit s ním konzultovat a ne vždy dbát na babské rady (nic proti nim nemám, ALE dám příklad jeden za všechny… Tvrzení, že dítě by v roce mělo vážit trojnásobek porodní váhy. Možná to u většiny miminek sedí, čest jejich maminkám, ale na váze se v tomto věku podepisuje i tělesná aktivita – takže bude rozdíl mezi dítkem spíše „sedavým“ a dítkem které se v činnostech nezastaví. Totiž když mé dítko mělo porodní váhu 4,16 kg – a v roce nemělo trojnásobek své váhy – mělo 9,9 kg – některé vědmy hned měly připomínky že je to tím, že ho kojím a že nejí z mého talíře. Vždyť roční dítě by už mělo jíst všechno, že? 🙂 Tak nevím, na všechno nejde udělat tabulka – viz. percentily, protože jak je známo děti od jistého věku mají přibližně stejnou váhu vzhledem k výšce, nebo se pletu?).

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist