Nevím jak vy, milé maminky a milí tatínci, ale já mám s tím naším zlatíčkem pořád jeden a tentýž problém. Stále se mi nedaří přimět ji, aby spala celou noc bez mé pomoci.
Zkoušela jsem kde jaké rady, které jsem našla na internetu nebo se kterými přišly kamarádky či již „osvědčené“ maminky dospělých dětí…
Abych to shrnula … Teď je Jolance skoro rok a chodí spát mezi 21.00 a 22.00. Usíná v náručí a v noci se budí „jenom“ jednou nebo dvakrát.
Přijde mi už velká na usínání na rukách, tak chci ode dneška zkoušet novou metodu. 🙂 Dlouho jsem nad tím přemýšlela a snad je to i správně. Večer se nají, pak půjde do vany a vyčistíme zoubky. Oblékneme pyžamko a bude si hrát. Jakmile si začne „šudlat“ očička a bude jevit známky opravdové únavy, tak půjde do postýlky. Sama si tam vleze. Já ji pak položím, dám pusu, zakryji a půjdu do obýváku.
Tak mi držte pěsti ať nám to vyjde. 🙂
A propo … jak jste učili spinkat vaše miláčky vy?
Napsal/a: Eva
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (54 vyjádření)
To jsem zvědavá, jestli to malej zvládne bez stresu….
Teda klobouk dolů. 🙂 Kojit tak dlouho, to je na metál. Teď už to asi nebude tak jednoduchý. Kamarádka má podobně starého chlapečka a plánuje přestat kojit tak, že na týden odjede a nechá ho na pospas jeho starší sestřičce a tátovi. Jsem moc zvědavá jak to u nich dopadne.
Tobě taky přeji hodně štěstí.
Napsala jsem špatnej věk…:-) To jsem ale máma co?….Dceři je skoro 2,5 roku…pa
Nemám čas číst všechny příspěvky k tomuto tématu. Naše holčička také usínala na ruce, ale když se prodlužovaly intervaly v usínání, rozhodla jsem se, že se s tím musí přestat. Byl jí asi tak rok, když jsem s tím začala. Po večerním kojení, jsem jí (místo na ruku) uložila do postýlky. Sedla jsem si k ní a zpívala, nebo hladila a ona řvala hodinu a půl….Bylo to těžké vydržet, ale věděla jsem že musím….stále v klidu jsem jí říkala, že jsem s ní a budu stále u ní atd….(žádné rozčilování, nadávání,vyhrožování)…Druhý den (večer) se to opakovalo, ale plakala už jen slabou půlhodinku….třetí den už pochopila a usíná sama….Držím pěsti a chce to jen vydržet….Já zas nevím jak bez velkých „scén“ přestat s kojením…malé je skoro rok a půl…tak Pa
Nejsem sama? Tak to jsem ráda. Martínek usíná večer co večer UPRSEN, tj, dudlá si a usne. v osm mám klid. V 9 přijde první probuzení. V deset další. Jako by říkal: Jak to, že tu ještě nejsi se mnou? Takže uléhám. V noci se pak vzbudí ještě nejméně 2x až 6x (podle nálady, podle zoubků, podle úplňku….). Ani nemusím říkat, že to vše se odvíjí v NAŠÍ posteli. Na svou má radar, protože i když hluboce oddychuje, ve chvíli, kdy ho přendám, procitá. Starší děti tohle nedělaly, asi jak jsem stará, tak jsem měkká :o)
Helen, ja souhlasim s Kicul. Prestat kojit nemusi pomoct. Muze … ale nemusi. I kdyz jak pises kojis jenom v noci. Myslim, ze jestli se jenom prisaje a okamzite usne, tak by to mohlo pomoct. No vsak uvidis.
Kazdopadne ti preji at se to podari. Drzim pesti
Když tak čtu vaše příspěvky, tak musím konstatovat, že všude je to s menšími či většími odchylkami stejné:-) Moje 21. měsíční dcera má nyní fázi usínání ve své postýlce, ale já musím ležet na mé posteli a držet ji za ruku a zpívat písničky:-)) Takže mi stejně půlka večerního programu uteče. Předtím s námi spala dcera v posteli, učení na její postýlku bylo taky uširvoucí. ale naštěstí za jednu noc jsme to naučili, takže sousedi moc netrpěli. Ještě předtím už usínala sama ve svý postýlce, ale pak onemocněla a přesídlila ke mně. Takže je přímo zákon, že jak jednou povolíte, dítě toho náležitě využije. Od 14 měsíců spí celou noc(naštěstí), to jsem přestala kojit, ale ze zkušeností z mého okolí to tak nemusí být vždy. Kamarádka nekojí od roka a malá se jí doteď (tzn. po 9 měsícíh) budí jednou nebo i dvakrát za noc:-(
Já si holky naučila na pravidelný postup před spaním-okoupat,najíst,pohádka a do hajan.Musím říct,funguje to,ale každý dítko je jiný,pravda.Co je drží dodnes-spí s látkovou plínkou,a to od miminka-hodně to tenkrát pomohlo,mít něco jen „SVÝHO“.Jediný problém máme právě s nočním stěhováním,tohle se nám nedaří odbourat.Máte nějaký nápad?Není milé spát s manželem od sebe,protože starší dcera-4roky-chodí spát k němu a mladší-téměř 3 roky-zas ke mě.Sice probuzení je to krásný,když se k vám tiskne teploučké dětské tělíčko,ale…Poradíte?DIRTY
Moc gratuluju, Evi!! Moc Ti to přeju a taky závidím:-), taky bych se ráda vyspala… Musím říct, že po přečtení Tvého posledního příspěvku jsem se rozhodla, že už úplně přestanu kojit, protože Ty i Psina tady říkáte to stejný. Honzulovi je už 10 měsíců, stejně sem chtěla kojit nejdéle do 1 roku (nedělá mi dobře pohled na starší děti, co si sami k prsu přijdou nebo si o něj řeknou – ale to se nechci nikoho dotknout!!), tak podle mě je už nejvyšší čas. Už kojím jenom v noci, právě při těchto jeho probuzeních, ale jestli to pomůže, aby spinkal celou noc, budu fakt šťastná. A taky musím říct, že už začíná léto a taky bych po dlooouuuhéé době chtěla mít do triček zase prsa normální velikosti:-)). Díky za radu!
Tak musim uznat, ze na radach, aby to clovek nechal byt, ze se to casem vytribi a zacne spat asi neco je. Ze dne na den (teda az jsem prestala uplne kojit, protoze ani omezeni kojeni nepomohlo) prestala vstavat. Nekdy se stane, ze se jednou probudi, ale to ji znovu polozim a ona okamzite usina. Je to super. Konecne jsem se vyspala. No neni to nakonec uspech po roce vstavani? 🙂
Rano v pet teda musim honem ohrat mliko, ale jinak je to mooooc fajn.
Tak vsech hodne sily a vydrze. Ono se to nakonec podda. 🙂
Ahojky Evy. Mám 4 letou holčičku a půlročního kloučka. Klouček usíná celkem sám, vyhovuje mu, když si trochu popláče a dojdem mu dát dudlíček a jsou i dny, kdy potřebuje teploučko mojí náruče. Holka mi spí pořádně až zhruba od tří a půl let. Byly to doslova noční boje. Měla takové noční běsnění, strašně křičela ze spaní. Usínání ji dělalo vždy problém. Ona to bere jako trest a dodnes se mě ptá, proč vlastně musí chodit spinkat. Má pocit, že tím něco zmešká. Myslím, že se jedná o to, zvládnout její nadbytek energie a krapet ji usměrnit. Nejdříve mi usínala u prsu, pak jsme přešli na ručičku a když byl čas pohádek, tak na pohádku. Ale vše chtělo svůj čas. Stejně jako než se naučí třeba lést či chodit. Donutit ji usnout bez nás, byl nadlidský výkon, natož v pokojíčku.Byly jsme z toho ve stresu pak všichni a nestálo to za to. Vše jsme zvládli až s narozením synka. S odstupem času vídím, že každé dítě je zvláštní osobnost a každě potřebuje jinou dávku citu a porozumění a hlavně času, tak nesrovnávejme. Nesmíme se od nich nechat týrat a vždy si najít cestu, aby to vyhovovalo nám i jim. A tak je podržme před spaním za ručičku, nechme je si pospat mezi námi, držme to v rouzumných mezích než přijde čas. Co na tom, že sousedů holčička usíná sama atd. Každopádně přeju hodně sil a posílám nějakou energii, je jí potřeba hodně. MArcela
Vandulo, dobrý nápad, zkusím to oplatit našemu Honzíkovi, to mě nenapadlo:-).
Koukám, že nejsem sama, kdo má problémy se spaním dítka. Malej spí se mnou v posteli, manžel se (sám – prý ho budíme:-)) vystěhoval do obýváku. Nadšená z toho nejsem, vždycky jsem to odsuzovala, ale pravda je, že Honza spí s kratinkýma přestávkama zhruba od 21-8 hodin. Vzbudí se asi 4x, ale když ho hned přiložím (což není problém, když spí se mnou), je doslova za minutu tuhej. Souhlasím se Psinou, že to není ideální, ale už sem byla strašně vyčerpaná, pořád vstávat k postýlce, vsedě nakojit, uspat a sotva usnu sama, zase znovu… Takhle je to prostě pohodlný. A moje rada, Evi? Napíšu, co sem nedávno četla na netu za radu od vědců: Nechat to být, časem se to samo urovná. A nejnovější zjištění v psychologii (beru to s rezervou, spíš, že se mi to hodí do krámu:-) ): Děti, které spí první rok s rodiči v posteli, jsou v životě mnohem vyrovnanější a šťastnější, protože celý jejich začátek je provázela neustálá jistota a bezbečí maminčiny náruče.
Tak uvidíme!
Mějte se a ať nám to spinká!!:-)
Vandulko to by bylo ošklivé od nás, ale naštěstí jí to už přešlo, konečně jí vyrostl první zub.
Cat, zkuste jí to oplatit, třeba pochopí, jak je to od ní ošklivé :-))).
Naše desetiměsíční zlatíčko předevčírem změnilo taktiku, vzbudí se a vříská dokud nevzbudí celou rodinu pak usne a za hodinu znovu. Už jsme všichni přešlí a unavení včetně jí, doufám, že jí to přestane bavit brzo. Podotýkám je nakrmená, napitá, přebalená, prdíky jí netrápí a chovat se nechce a nechávám svítit poziční lampičku, takže úplná tma není. Tak a ted babo rad!
Ahoj Evi,já si stěžovat nemůžu.S prvním jsem měla štěstí,ten mi spal už od tří měsíců celou noc.Museli jsme ho ale uspávat,že jsme si k němu lehly a zpívaly jsme si.S dcerou to bylo trochu horší.Ta se budila každé dvě hodiny 10 měsíců.Pak mi poradila jedna paní ať ji přestanu kojit,že bude spát.A měla pravdu.Od té doby mi spí.Občas se vzbudí že má žízeň,ale to zase záleží na pokojové teplotě.Nejsm zastánce toho,když děti spinkají s rodiči v posteli.Když potom za vámi chodí dvě,tři děti,tak už nestačí vystěhovat jen tatínka,ale můžete se vystěhovat i vy.
Tak to jsem zvedava, kdy se to u nas „vytříbí“. V okolí mám hodně maminek co spává s dětma v jedné posteli a tátu vystěhovali do obýváku. Tomu se chci všemožně vyvarovat, ale čas od času si říkám, jestli to má smysl, protože jim ty děti samozřejmě „bez problému“ spinkají.
Zrovna mě to uspávání čeká:-)
Už sice nekojím, ani nevysedávám u postýlky, nemluvím za hajáska, nehraju divadlo s pejskem, nezpívám od počítače, ba ani nestraším spací kontrolou, nicméně se mi stále nedaří ta samozřejmá věc: uložit a spát. Do postýlky Libáska všemožně vábím, ale zdá se že v poslední době už mě má přečtenou. Momentálně mě naše skoro dvouleté dítko než usne tak 4x až 5x vyvolá od televize… Třeba chce, abych dala koníkovi napít apod.
Noční buzení se časem omezilo samo.
Přeju hodně sil a úspěšné pokusy.
Ahoj Evi, já dám naší holčičku večer po koupání a po jídle do její postýlky a já si lehnu do naší. Ona na mě chvilku kouká, když se chce zvednout, tak jí chytím za ručičku a ona za chvíli usne. Taťka si jí párkrát dal k sobě do postele, kde samozřejmě usne hned, ale od té doby to na něj pořád zkouší se vztekáním, když jí jde uspávat. Chce to být nekompromisní, stačí párkrát udělat vyjímku a už se jí dožaduje pokaždé. Tak snad také nějaký ten váš způsob uspávání brzy najdeš.
U nás to byl také boj-nejprve se synem! Do 1.roku usínal pouze v náručí, pak už byl těžký, tak jsem ho nechávala usínat za mé přítomnosti v naší posteli a když pořádně „vytuhnul“, tak jsem ho přendala do jeho postýlky. Měl i období, kdy se kolem 2.-3. hodiny ranní budil vyspalý a „mamí jdem si hrát!“ to trvalo asi tak 4měsíce…no hrůza. Pak nechtěl zase usínat sám a vyváděl, takže jsem hodila spát s ním a to už ani nechtěl ve své postýlce, takže jsem s ním spala na válendě (1,5lůžku) do doby, kdy jsem byla v 5.měsící těhotenství. Pak jsme mu rozložili starší gauč a spí na něm do dnes. Občas se v noci vzbudí, že se bojí apod. Teď zase učíme hezky uspávat půlroční dcerku-večer po koupání nakrmit a usíná u prsa, pak nechat odříhnout, spící položit do postýlky. To si začne šmrdlat očička, „nasyslí“ si přes obličej plínku a za mého drncání postýlkou usíná. Včera manžel postýlce utahoval šroubky :o), jak byla už rozkvedlaná, ale je to účinné! Tak jsem zvědavá, jak to bude dál…
Mobile Sliding Menu