Nevím jak vy, milé maminky a milí tatínci, ale já mám s tím naším zlatíčkem pořád jeden a tentýž problém. Stále se mi nedaří přimět ji, aby spala celou noc bez mé pomoci.
Zkoušela jsem kde jaké rady, které jsem našla na internetu nebo se kterými přišly kamarádky či již „osvědčené“ maminky dospělých dětí…
Abych to shrnula … Teď je Jolance skoro rok a chodí spát mezi 21.00 a 22.00. Usíná v náručí a v noci se budí „jenom“ jednou nebo dvakrát.
Přijde mi už velká na usínání na rukách, tak chci ode dneška zkoušet novou metodu. 🙂 Dlouho jsem nad tím přemýšlela a snad je to i správně. Večer se nají, pak půjde do vany a vyčistíme zoubky. Oblékneme pyžamko a bude si hrát. Jakmile si začne „šudlat“ očička a bude jevit známky opravdové únavy, tak půjde do postýlky. Sama si tam vleze. Já ji pak položím, dám pusu, zakryji a půjdu do obýváku.
Tak mi držte pěsti ať nám to vyjde. 🙂
A propo … jak jste učili spinkat vaše miláčky vy?
Napsal/a: Eva
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (54 vyjádření)
Matyášek mi usínal jenom u prsa.Spát začal až když jsem ho odstavila (22 měsíců),ale musela jsem s ním ležet,než usnul.Pak nás napadlo to,co Erču (pohádky na kazeťáku) a funguje to.Teď (4r)už chce před spaním pohádky číst a usíná bez problémů.Vojtíka (14m) stačí před spaním nakojit,uložit do postýlky,pohladit ho a odejít,usne sám.Když začne hodně plakat,tak je buď přetažený,nebo se mu ještě nechce a tak to zkusíme až za chvíli a většinou je to v pohodě.Celou noc sice ještě neprospí,ale je to kojením.Kadopádně to pro mě není zatím důvod,abych s tím přestala,protože mi to nevadí.
Díky za nějaké nápady. Dneska jsem si prohlíželi knížku krtek a maminka a zajíčkové tam usínají taky při pohádce. Patřičně jsem to Barunce vysvětlila a řekla, že to zkusíme dneska taky, přečtu jí pohádku a pak odejdu a ona usne sama. Zatím vřele souhlasila :-)), uvidíme,jestli jí to vydrží i večer 😉 Napíšu, jak to probíhalo.
moje 3-letá Eliška usíná u poslechu pohádek z kazeťáku. a to jsem s ní musela do 20 měsícu ležet v posteli, než usnula. pak mě napadlo toto spásné řešení. doporučuji.
Jejda, vidím, že mám štěstí…
Sice stále spíme v jednom pokoji, ale já holky uložím do postýlek (teda postavím), zazvoním na keramické zvonečky na okně, řeknu pohádku, položím a přikryju (jednu dobu to vypadalo, že už zůstanou ležet… toto šťastné období pominulo…), odcházím… A pak chodím jen kontrolovat a přikrývat. Jen někdy se nám většinou Lu budí tak po hodince s pláčem…
A taky se často holky budí, když jdeme spát my… No a v průběhu noci taky, ale to poznám jen podle toho, že leží na peřině a v naprosto jiné poloze…
Jsem zvědavá, co bude, až budou mít vlastní pokojíček… Pár nocí asi nebudu spát…
Kicul – co takhle koupit nějakého „speciálního uspávacího plyšáka“ s velikými prackami, za které ho bude držet místo tebe:-)…samozřejmě koupě by se odbyla s patřičným humbukem a divadýlkem kolem výběru…
Potřebuju radu. Jak naučit usínat dceru samotnou, co nejšetrněji? Zhruba před rokem a něco, kdy ještě spala s námi v posteli, jsem ji učila na postýlku, ovšem neobešlo se to bez breku, takže usínala s mojí rukou a usíná doteď:-( Taky chodí spát okolo 21:00 hod, což mi ani tak nevadí, spíš mi vadí to uspávání. Ideálně si to představuju takhle: přečtu pohádku nebo něco zazpíváme a já pak odcházím a dcerka v klidu usíná. Ovšem, jak to docílit? Nemáte někdo radu a zkušenosti. Barunce je právě dva a půl. díky!
Jak to tak tady čtu, tak jsme šťastní rodiče:-)…náš syn 19+ měsíců už řadu měsíců chodí spát tak kolem 20:45-21:00 hod., já mu zamávám, dám pusu, táta ho položí do postýlky ve svém pokojíčku, přikryje, zavře dveře..a je klid, jenom občas přes stěnu v obýváku slyšíme, jak si tam jaště chvilku povídá….a většinou spí celou noc tak do 7:30-8:00 (vyjímečně se budí tak kolem půlnoci na čajík)…
Naší Neli je 9 měsíců a kojím ji už jenom v noci, nebo občas odpoledne, před usnutím. Večer chodí spát kolem sedmé, půl osmé a usíná krásně a sama. Položím jí do postýlky, ona na mě koukne a než dojdu ke dveřím, tak spinká. Akorát v noci se budí, většinou jednou, ale občas i dvakrát. Zajímavé je, že jsme s manželem teď dvě noci spali v obýváku (protože vstával ve čtyři a určitě by se nevzbudil, tak jsem musela spát s ním, abych ho z té postele vykopla:-)), a to malá spala celou noc naprosto v klidu. Tak nevim, máme se přestěhovat do obýváku a nechat ji v ložnici? Když spíme s ní, tak se budí, vlastně se budí v tu chvíli, kdy vcházíme do ložnice, že jdeme spát.
Malému bude 7 měsíců a jeho spaní se spíše zhoršuje.V noci se stále probouzí/7-8krát za noc/ve své postýlce,vyžaduje vždy nakojení a pak na chvíli zase usne.Zkoušela jsem všechno možné,ale nepomáhá ani pochování,ani dudlík,ani čaj místo mléka.Jediná moje naděje je,že se vše zlepší,až mu vyroste první zoubek.
Jelikož jsem Haničku kojila téměř 2 roky, tak mi u toho usínala. Jakmile jsem přestala kojit, musela jsem ji v ruce houpat, aby usla. Poté mi usínala na klíně u televize, to se jí dodnes velice líbí a já jí to nezazlívám, chce být v bezpečí u maminky, není nic hezčího, ale většinou už chodíme do postele, lehneme si spolu, já jí čtu pohádky a ona usne. Pokud je ale velmi unavená, tak si sedne na křeslo a hned spinká. Všechno přijde samo, nic se nemá lámat přes koleno.
Já jsem naučila Daníka,že mi usínal u prsa u kojení. Pak vždycky když jsem ho položila do postýlky,tak se vzbudil,ožil a spát nechtěl. Nebo začal hrozně brečet,takže jsem ho zase z postýlky vyndala a uspávala znova. Většinou to dopadlo tak,že usnul u mě v posteli,pak jsem usnula i já a navykl si na to tak,že u mě spí celou noc pořád. Máme ho na letišti,postýlku jsme rozložili a prodali. Vím,že je to blbý zvyk,ale nedokázala jsem ho dávat do postýlky s takovým brekem. Manžel ze začátku nadával,no někdy nadává i teď. Daník kolikrát ze spaní kope,tak se manžel prý nevyspí. Je Daníkovi 22 měsíců,pořád ho kojím,tak pořád usíná u prsa. Zkoušeli jsme ho dát spát na letiště s plyšákem,co má rád. Naivně jsem si myslela,že usne. Vydrží chvíli ležet,pak se vrtí,vstává a ležet nechce. Vím,že to budu mít těžký ho pak naučit spát samotnýho.
U prvního syna od malinka to bylo v pohodě,ten se najedl taky u prsa,ale pak jsem ho dala do postýlky. Tam chvíli ležel a pak sám usnul.
Helen gratuluju! Skvěle, že to šlo tak dobře. Tak se mějte pěkně.
Boje u nás nikdy nebyly.Děcka byly už od malinka zvyklé na „spánkový režim“-Večerníček a bez debat a jakéhokoliv prodlužování spát.Samozřejmně, že všechny 3 více či méně zkoušeli co si mužou dovolit,ale neprošlo jim to-byli nemilosrdně posláni zpět do pokoje.Všichni chodí spát v 19.10 ,před spaním si povídají nebo jim Zuzka čte pohádku a postupně usnou, a s občasnýma čuracíma přestávkama spí až do rána.
Ráno-to je kámen urazu u syna.Pro něj totiž „ráno“ je v 5.30 hodin.Ale je hodný.Dostane snídani,přinese si hračky do mé postele a hraje si až do 7 hodin, kdy vstávají holky-takže opačný problém.Jak donutit spát nespavce?Ve dne má spoustu pohybu.Kolem 17 hodiny už začíná být utahaný, ale spát až do 7 hodin se mu nikdy nechce.V tomhle je po tátovi-stačí mu pár hodin spánku aby byl zase fit.
Taky sem se toho bála, Kicul (toho „dalšího biče s mlíkem“), tak sem dala na Vás a dneska sme absolvovali první noc bez ničeho, až v 5 ráno láhev s mlíkem… A helemese:-), ono to šlo:-)!!! Mám radost, všem Vám moc děkuju za rady, bez diskuse na této stránce bych ještě dnes spávala bez hnutí celou noc, mimčo přitisknutý na mě (ano, je to překrásný pocit, ale trošku se vyspat taky není k zahození:-) ) a s rozepnutými knoflíčky u noční košilky:-).
Hezkou neděli!
Já jsem dceři nedávala místo mlíka nic, když jsem ji odnaučovala na kojení v noci. Jen jsem ji utěšovala, hladila po zádech a nabízela jsem jí dudlíka. Ten ji teda spíš rozzuřil, protože ho nikdy neměla ráda. A vyplatilo se, spí krásně celou noc, bez pití i jídla. Helen, nevím, jestli sis na sebe neupletla další bič. Budeš pak muset zase odnaučovat láhev s pitím nebo mlíkem:-(
Helen, já si taky myslím, že by mlíčko už neměl. Teda záleží v kolik se ti vzbudí. Já Jolči dávám mlíko mezi 5.00 – 6.00 ranní. Naposledy večer jí v sedm, tak si myslím, že hlad mít může. už to takhle děláme aspoň 14 dnů a všechno v pohodě. Dokonce se začala budit o něco později a mlíko někdy nevyžaduje vůbec.
Tak držím pěsti ať to Honzík pochopí rychle. 🙂
Díky, Vandulo, přesně to sem si myslela. Honza pije jenom vodu (teda k mlíku, samozřejmě), nechtěla sem ho naučit na nějaké šťávy a čaje… Je to přesně, jak říkáš – chvilku hrál uraženýho, ale potom pochopil, že nic jinýho nebude a žízeň je žízeň:-). Navíc už od 7.m. pije z hrnečku, v noci sem mu začala dávat mlíko a z láhve, proto, aby to odstavení nebylo tak traumatizující. Ale nerada bych, aby se z toho „vstávání na mlíko“ stal zlozvyk. Ach jo, takže ještě nemáme vyhráno, odstavení sme docela zvládli, ale teď ještě dalších pár rušných nocí… Nedá se nic dělat. Nebyla sem si právě jistá, jestli je to „psychická záležitost“ nebo jestli může mít opravdu hlad, ale jak říkáš, na to už je velkej.
Díky a hezký den!
Helen – je to chyba, a to kvůli zubům. Roční dítě už by mít hlad v noci nemělo, žízeň mít může a na tu mu dávej vodu.
Můj osobní názor, částečně ze zkušenosti, ale se starším děckem – když bude mít žízeň, vodu si vezme. Když ji mít nebude a budí se jenom ze zvyku na mlíčko, voda ho třeba tak otráví, že se přestane budit úplně :))).
Ahoj Evi, tak už konečně taky spím:-))! Hrozně sem se toho bála, ale prokřičená byla jen jedna noc, sice se Honzík stále budí, ale rozhodně už ne každý dvě hodiny a navíc spí už celou noc ve své postýlce. Což je příjemná změna pro moje záda. Postýlka je vedle mé postele, tak mu vždy dám jen láhev zkrz šprušle a chrupeme oba dál. Odstavila sem ho úplně teprve před 4 dny, tak čekám, že to buzení ještě víc vymizí. Vřele doporučuju všem maminkám, co už mají větší děti a chtějí se po dlouhé době vyspat!:-)
Chci se zeptat na jednu věc – když se malej vzbudí, dám mu láhev s mlíkem. Není to chyba? Máte s tím některá zkušenosti? Jde mi o to, abych ho nenaučila v noci na mlíko, kdy si vzpomene a po čase nevstávala stejně jako dřív, akorát mu místo přiložení nedávala láhev. Jde nám přeci o to, se co nejvíc vyspat:-). Díky za moudra:-)!
Kojila jsem do dvou let a stačí se jenom rozhodnout a už nedat. Nemusíš nikam odjíždět, stačí jenom pevné nervy a nějakou trpělivost. Je pravda, že pomohl i tatínek. Někdy chodil ( a stále chodí) ukládat místo mě. Místo kojení jsme zavedli pohádku a malý si celkem rychle zvykl. Každé dítko se musí od něčeho odnaučovat a většinou to nebývá nic příjemného, ale všechno se zvládne.
Mobile Sliding Menu