Kdysi jsem se někde ve škole učila, jak si uspořádat věci na pracovním stole, aby byly správně a vždy po ruce. Vzpomenu si na to vždy, když potřebuji něco naplánovat nebo připravit..
Mé dospělé dcery ze mne dodnes šílí, manžel si ještě nezvykl, ale já prostě bez toho nemůžu být…
Nakupovat chodím zásadně s lístečkem, dokonce si soupis dělám tak, že si věci píšu za sebou tak, jak je mívají v mém oblíbeném obchodě postupně v regálech. Jasně, že se mi to pokaždé nepodaří a docela šílím, když v regále, kde vždycky bylo kafe, jsou najednou třeba těstoviny! Ale je to nutné zejména pro mne, která bydlí od nejbližší prodejny dvacet kilásků a tak když něco zapomenu, nastane problém. Jinak v práci jsem vždycky byla s mými organizéry známá firma. Můj „zlozvyk“ se mi hodí i teď, když připravujeme akce a soutěže pro děti a dospělé v naší obci. Přesně to všechno vymyslím, připravím, s ostatními to upravíme a doladíme a už jenom připíšeme, kdo si co vezme na starosti (kdysi takové plány akcí nesly honosný název POZ – politicko-organizační zabezpečení akce).
Nejvíc švihlá jsem ale doma. Každé ráno než jdu do práce, si užívám své plánování v klídku u kafíčka nebo u čaje a sepisuji si, co mne celý den čeká. Na co nesmím zapomenout, kam zajít, co kde vyřídit, komu co zavolat a co koupit. A během dne škrtám a škrtám. A nejvíc si připadám švihlá před mým mužem, když si větší úklid domácnosti pěkně sepíšu na papír (dokonce už mám své zajeté zkratky jako např.: lux – o.,k.,př.,cho.,lo., dě., nebo prádlo: dát prát I, II, III, pověsit I, II, III). No prostě blbka! Ale děsně mne to baví. Víte, jak je to senzační pocit, když můžu škrtnout, že už mám ten hrozný záhon jahod vypletý nebo tu buchtu konečně upečenou!? A vrhnout se zase do další činnosti, jejíž zdolání bude zase možností vzít tu tužku do ruky a udělat ten báječný, dlouhý škrt! Ne, nebojte, nehrabe mi, prostě jsem si zvykla všechno si rozvrhnout a plánovat. A aby jste si nemysleli, nejsem žádný stoprocenťák a perfekcionista! Většinou mi vždycky na každém takovém plánovacím papírku zbyde aspoň jedna, dvě, tři položky, které prostě nezvládnu nebo nestihnu, a tak je v klidu a v pohodě a dokonce s radostí přepíšu na zítra nebo na jindy. Prostě mi tenhle způsob vyhovuje. Dokonce mne moje seznamy někdy pěkně popoženou, abych sebou hodila. No, ale proč jsem to vlastně všechno psala. V neděli totiž jedeme na dovolenou a tak už mám hotový seznam, co s sebou nesmíme zapomenout. Takový seznam píšu každý rok před každou dovolenou! A vždycky si říkám, že si ho schovám, abych příští rok nemusela psát nový. Samozřejmě, že jsem si ho ještě nikdy neschovala – anebo možná schovala, ale nikdy před novou dovolenou nenašla. Tak vidíte – jsem docela normální ženská.
Napsal/a: mamia
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (21 vyjádření)
Kicul – to víš , že nám TESCO už asi 3x přestavovali – naštěstí se to týkalo hlavně okrajových oddělení – nábytek, domácnost apod….otec taky u toho nadával jako špaček…a samozřejmě, že půlku věcí na seznam nenapíšu a vzpome(nu si na ně , až když je vidím v regálech..takže nakonec je nákup 2x takový:-)(a na další věci, na které jsem zapomněla, přijdu až po návratu a vybalování:-)…zkrátka chybí mi důslednost – jedna z mých největších chyb:-)