Název článku jsem si vypůjčila ze slovenského časopisu Mama a ja 8/2007. Objevil se zde úryvek z Katolických novin, který se zabýval nemorálností a nedovoleností umělého oplodnění. A od jeho přečtení se ve mně všechno bouří a přemýšlím, zda-li představuje názor jedné církve nebo se s ním ztotožňuje více lidí?
Stručně přiblížím situaci. V časopise Mama a ja vychází cyklus o „snažilkování“. V osmé části se manželský pár dozví, že jejich poslední možností, jak mít vlastní dítě, je asistovaná reprodukce. Manžel je okamžitě pro, manželka ale stojí před novým a velkým problémem – má se postavit proti víře a Bohu?Příliš jsem nechápala, co jí vlastně brání. Proč by nemohla mít vlastní dítě, když mně asistovaná reprodukce připadá jako už celkem vžitá metoda početí? Jak někdo může přemýšlet o její morálnosti nebo nemorálnosti? Vždyť už každý pátý pár se v současnosti potýká s problémem plodnosti.
A pak v časopise o kus dál uveřejnili příčinu pochybností té ženy – článek otištěný v Katolických novinách 12/2004 s názvem „Je umělé oplodnění dovolené?“, představující postoj katolické církve k této problematice. Volně překládám:
„…Metody, kdy k oplodnění dochází buď v těle matky, ale mimo manželský styk, nebo umělým oplodněním ve zkumavce, tedy mimo tělo ženy, můžeme rozdělit na heterologní a homologní. U všech jsou plození a pohlavní styk odděleny, a to je jednou z hlavních příčin jejich nemorálnosti a nedovolenosti. U heterologních technik je dárcem mužských spermií nebo ženského vajíčka cizí osoba. Tím je porušeno právo dítěte narodit se výlučně ze svých zákonitých rodičů. Při homologních technikách jsou sice zdrojem spermií a vajíčka rodiče, ale oplodnění není důsledkem manželského styku, ale je výsledkem lékařských a biologických metod. Nemorálnost umělého oplodnění zvyšuje fakt, že při něm dochází k nadbytečné produkci embryí a nedůstojnému zacházení s nimi, včetně usmrcení. Přijatelné je to, co nenahrazuje, ale jen napomáhá přirozenému pohlavnímu styku, aby početí mohlo úspěšně proběhnout v těle matky…“
Bezva představa, že mi doktor oznámí, že přirozeně otěhotnět nemohu, ale pomocí umělého oplodnění ano. A do toho nějaký teolog odtržený od reality mi bude vykládat o morálce. Fakt mi vadí, že představitelé katolické církve (je mezi nimi snad nějaká žena?), kteří v životě neprožívali ani jednu menstruaci, těhotenství, porod, mateřskou lásku a partnerskou lásku, a svůj celibát považují za něco chvályhodného, se nám snaží kázat o lásce, antikoncepci, potratech a teď i způsobu, jak si pořídit vytoužené dítě.
Vím, že jsou i jiná náboženství, která se k těmto tématům staví jinak a i v rámci křesťanství existují církve, které například antikoncepci povolují. Pokud jste věřící a máte nějakou osobní zkušenost, budu ráda, když se podělíte, snad se mi vyjasní.
Napsal/a: Sonča
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (125 vyjádření)
Jen vzkaz pro studiem teologie naprosto nepoznamenanou anonymní Pavlu: apoštol Pavel se sice zdržel sexuálního života, ale nebylo to proto, že by nenáviděl ženy nebo byl impotentní. V té době byl totiž zcela reálně očekáván druhý příchod Krista, takže jeho důvody byly, kromě duchovních, vlastně i praktické. Chtěl být zcela volný pro tuto událost, zcela k dispozici Bohu. Druhým nezakazoval sex, pouze připomínal, že tak mají dělat pouze v manželství.
Co se týče toho sexuálního styku pouze za účelem plození, toto pochází od sv. Augustina – je pravda, že s tímto chlápkem nejsem v názorech za jedno, nicméně, církev už drahnou spoustu let nevychází pouze z augustiniánských myšlenek.
Pro bližší pochopení, o co církvi jde, doporučuji přečíst literaturu, např. Gaudimum et Spes, Humanae Vitae, Familiaris Consorcio.
Marti, to je fakt tristní… 🙁
A ujišťuji Tě, že to fakt běžné není 🙂
Ne že bych taky neznala dva tři takové páry…. ti se ale spíše hlásí ke starokatolické tradici… a bohužel ji dodržují velice fanaticky.
Drtivá většina párů, které znám, jsou v tomhle naštěstí normální 🙂
Ahojky Ali – jen k tomu poslednímu tématu v diskuzi – znám osobně velmi ortodoxní katolický pár – mají šest dětí a netají se tím, že uznávají pohlavní styk jen za účelem zplození potomka, bylo mi panem manželem vysvětleno, že pokud nechtějí dítě, provozují odříkání a hluboce se modlí. No ale paní už se věkem blíží k padesátce, což bude brzy znamenat přechod a neplodnost, tak si snad potom budou moci víc užívat (jestli jim v tom vztahu ovšem ještě nějaká touha zbyla…) Taky si ale myslím, že to není normální a běžné v katolických rodinách.
Máš to v OV 🙂
Ájíku, povolená entikoncepce? To mě zajímá… 🙂
Babofko, ono je to spíš tak, že dnešní věřící manželé (asi ne všichni a všude, mluvím hlavně o těch, které znám, ale málo jich není 🙂 ) mají zpravidla jasno v tom, kolik dětí chtějí… eventuálně jsou ještě během manželství schopni a ochotni pořídit si další… v čemž se ale asi moc nelišíme od nevěřících párů. No a potom zvolíme vhodný způsob, jak početí regulovat – těch způsobů „povolené antikoncepce“ zas tak málo není. Samozřejmě, pokud se stane a otěhotníme mimo plán, nezvažujeme interrupci, to je asi ten největší rozdíl.
Já jen vím, že tenhle argument neslyším poprvé a bohužel byl zpravidla myšlen tak, že manželé spolu můžou spát jen tehdy, pokud chtějí počít dítě, jinak si musí odříkat. Což není pravda – v manželství je dovoleno vše, co vyhovuje oběma. Jsme lidé, jako všichni ostatní.
Ájíku, já asi chápu, co tím Pavla myslela, když hovořila o „pohlavním styku jen za účelem plození dětí“. Jestliže totiž církev uznává pouze sex manželský (ne předmanželský, ani mimomanželský), je zásadně proti antikoncepci i proti potratům, pak jediné, co ti z této rovnice vyjde, je pouze sex za účelem plození dětí. Protože jestliže rodiče uvažují a plánují počet svých dětí, co tedy budou dělat v případě „nechtěného“ otěhotnění, jakmile již tohoto počtu dosáhli? Když ke zmíněné antikoncepci (před tím) nebo potratu (potom) sáhnout nesmějí?
No, Pavlo, já se tedy hlásím k těm věčícím, kteří mozek používají a věř mi to nebo ne, opravdu mě za to v církvi nikdo neodsuzuje.
Bohužel jsi přesně z těch lidí, kteří vidí církev jednak – jako tu předkoncilní příšeru, kde se bohoslužby stále slouží „zadkem k „ovečkám“ “ – budiž, chceš-li… a jednak jako spolek homosexuálů a pedofilů…. já už to nebudu rozebírat, bohužel o církvi se dostanou na veřejnost většinou jen tyhle informace, protože ty pozitivní jsou nežádoucí, že? To by se lidé jako Ty neměli čeho chytat….
Ostatní nekomentuji, jelikož tu zase nechci rozviřovat teologickou debatu…. ano, sv. Pavel není příliš sympatická biblická postava ani pro mě… nicméně doba a kultura, ve které žil, byla poněkud jiná než ta naše… ale nakonec jedna perlička, kterou nemůžu neokomentovat – můžeš mi říct, kde jsi slyšela, že katoličtí manželé mají dovolený sexuální styk pouze za účelem plození????
Je to totiž naprostý nesmysl.
Myslím, že je ztrátou času, neustále řešit, co tomu říká katolická církev. My pohani jsme prostě hříšníci, s tím už oni nic nenadělají a oni jsou ti svatí. Vždyť oni by ale měli být rádi, že se bude čím dál více dětí rodit z umělého oplodnění tj. mimo sexuální styk. Pak budou moci přitvrdit, protože dnes uznávají intimní styk jenom za účelem plození, pak už to nebude zapotřebí a tudíž souložení i v manželství svým ovečkám zakáží. Ale to je problém oveček, že nemají vlastní názor a nedokážou myslet samostatně, a spoléhají jen na to co jim řekne matka církev. Kolik těch jejich kněží v „celibátu“ ale má milenky, jsou pedofilní a homosexuální, to už ovečky neřeší. Ne každý má takový „dar“ jako apoštol Pavel, jak sám psal, že by chtěl, aby všichni byli jako on. Jen to ne!!! Podle toho jak apoštol Pavel nenáviděl a nesnášel ženy, lze z toho usoudit, že měl velký problém v sexuální oblasti, buď byl zcela impotentní nebo typ sedm vteřin a dost. To je pak každý chlap zakomplexovaný a stane se z něho fanatik v některé z ideologií, buď náboženské nebo politické. A to co on psal o hříchu a hlavně na smilstvo si rád posvítil, to samozřejmě věřící chápou, že to říká Bůh, ale to psal jenom Pavel a ne Bůh, ledaže by mu to diktoval rovnou z nebe. Už slyším, jak se věřící rozčílí, neboť: „veškeré písmo je od Boha vdechnuté a slouží atd….“ Takže ať plácal apoštol Pavel a ostatní cokoliv, vdechl jim to Bůh a tečka. S tím co tomu říká katolická církev ať si lámou hlavy jejich ovečky a ostatní ať používají vlastní mozek. Pavla
Člověk může být neplodný, i když přivede na svět děti, a naopak může být velice plodný, i když nemůže mít děti fyzicky. Vždy, když trpělivou a velkorysou lásku dává jeden manžel vzniknout něčemu ve svém partnerovi(nápadu, naději, pomůže mu znovu najít důvěru, čelit bolesti), je takový pár plodný. Vždy, když tito dva přemohou lenost a únavu a cele se věnují pomoci trpícím, slabším(v nějakém sdružení, v obci…), zasévá plodnost do společenské tkáně nová semena, z nichž mohou vyrůst velké stromy. A co říci o plodnosti takovému páru, který ráno vyjde z domu, bohatý pravou láskou, která ho den za dnem spojuje, a do svého pracovního prostředí přináší nadšení a tvořivost a velkoryse se podílí i na vytváření solidárních vztahů mezi kolegy, s bližními?
Možná, že se pochopitelné čekání manželů stane z tohoto hlediska mnohem méně důležité, než čekání dítěte, odloženého v některém ústavu, které se každý den dívá skrz sklo často zavřených dveří a ptá se: Přijde dnes někdo i pro mě?
Láska se musí aplikovat všude. Já věřím, ale ty, kteří to mají za sebou před svatbou neodsuzuji, spíš jim přeju dobrý start v manželství.
Máš pravdu náš kněz je vpohodě!Ale mrzí mě že si měla špatnou skušenost a nepopudilas mě já sem normální věřící a ne fanatik „magor“…To jsou ti co se přetvařují a neví co vlastně od života chtějí a stěmi nic nenaděláme!Agáta
Agátko, doufám, že jsem tě nepopudila,ale je to tak všude – vždy se najde v každé skupině čát taková a část maková. Podle toho jak jsi psala,tak ten kněz nic proti oplodnění umělému nemá?Pochopila jsem dobře? Já to tolik neřeším, ale někdy mě štve,když slyším, jaký je to hřích mít dítě asistovanou cestou. A pravdou je, že asistovanou cestou se rodí nejchtěnější miminka,tak stále nechápu, co má církev proti tomu? Já bych to spíše chápala tak,že bůh dal možnost lidem k miminku asistovanými metodami, ověřuje si,jestli jsou to pravdoví rodiče a chtějí to dítě tím,že to přirozeně nejde, proto dal ještě jinou možnost… 🙂
Nevím, nejsem věřící, abych znala Bibli a její učení, výklady a kázání kněžích,ale tohle mi příjde jako celkem logické vysvětlení si těchto věcí, než říci, že je to hřích:-) *
Tak takové lidi znám jsou u nás a všude i na základce jsem je měla.A ten kněz mám taky zkušenost co byl kněz horší než katolík ale kdybych se měla posoudit jako katolička no tak na to bych asi byla krátká to posoudí ten nahoře až se tam jednou všichni sejdeme.Prostě nejsem člověk co vnucuje něco druhým,máme spoustu přátel co do kostela nechodí a jsou hodní a někdy i lepší než ty co kostel naštěvují.Ale prostě nějaká skušenost a poznatek že je kněz nadržený tak mě zmíry nevyvede,každý je nějaký hold neměl toho kněze dělat když je takový!Náš farář je skvělej a taky kouří kamilkové cigarety,je to takový dobrý kněz dá se sním mluvit ovšem a i umí dobře poradit.Umí hlavně zaujmout a to někteří kněží neumí a to je možná ta chyba.A proti oplodnění uměle nic nemá hlavně když se zadaří a splní se to přání dítě mít.Tak snad ti tato odpověd stačí Ježečku?Agáta
Trošku to tady pročítám a nestačím se divit. Vlastně se ani nedivím… Několik let jsem pobývala v kruhu katolíků (a nemyslím tím rodinu!), dokud jsem byla malá, vše se mi líbilo, zpívání v kostele, mše, modlení… Ale když trochu povyrostla a začala mít své názory, najednou jsem byla špatná, mé názory špatné a div mi neřekli, že jsem ovlivněná ďáblem. Bylo to jen díky tomu, že jsem si dovolila říct knezi, že káže vodu a pije víno: káže o morálce, slušném chování, ale hned za dveřmi kostela si zapálí cigaretu, povykládá, jak jsou mladí dnes hajzli a chtějí jen šoustat(doslova jak píši) a řekne mi, že mám hezký zadek v elasťácích (ty byly kdysi hodně moderní) a že by si to šoustání taky se mnou dokázal představit. Pak následoval ještě trochu filozofický rozhovor, který končil tím, že mám zřejmě ďábla v sobě, který ovlivňuje mé myšlení a tím jsem s církví a náboženstvím skončila. Chápu, že to byl jeden člověk a ostatní mohou být čistí a nedotčeni hříchem, ale i následně jsem se setkala jen falší lidí věřících. Byli to mí vrstevníci, kteří se chovali krásně v areálu kostela, na setkáních věřících, ale když jsem s něma jela ve vlaku do školy, nebo je potkala na zábavě, tak to byli docela jiní lidé.Takže pro mě synonymem pro církev – faleš a přetvářka.
Dnes jsem přece jen zase o nějaký rok starší, ale názor jsem až tolik nezměnila. Nevadí mi věřící, ať to jsou katolíci, evangelíci, muslimi… prostě jakákoliv víra, ale nesmí mě přesvědčovat o své pravdě, o svém Bohu, o své víře, o své církvi. A nesmí zasahovat do životů druhých – to znamená, ať si věřící mají své zákony o potratech, reprodukci a drží se jich, ale neodsuzují ostatní, neuráží je tím, že jsou hloupí a jednou dojdou svého soudu. Je to každého věc!
Nechápu, proč tak bojují ohledně asistovaných reprodukcí?
Je lepší mít dítě přirozenou cestou,ale s kýmkoliv, protože můj partner má problémy s plodností, nebo cestou asistovanou a dítěti zajistit spokojený život u rodičů??
Odpovězte mi, milí věřící…
Jsem katolička a zas tak hrozné to není.I ti lidé co mají umělé oplodnění já neodsuzuju!Člověk má právo mít rodinu pokud ji chce a je jedno jak se postará o to aby se mu to podařilo.Církev to odsuzuje ale copak se církev zeptala Boha jestli s tím souhlasí to asi ne vidte?Prostě jsem normální katolík a nestydím se za to a umělé oplodnění neodsuzuju.Víte všichni nejsme stejní tak jak tady píšete,taky se dá snáma normálně mluvit a vnucování někomu něco co nechce to jsem vživotě nedělala a ani dělat nebudu.Musela sem se ozvat protože nechci aby vznikal špatný názor na katolíky všichni nejsme z jednoho těsta!Agáta
I já musím napsat,že naše dvojčata se narodila po um.oplodnění.Měla jsem dvakrát mimoděl.těhotenství,proto jsem přišla o oba vejcovody.Jiná možnost,než umělé opl.není a ikybych v „něco“věřila,asi by mi to k dítěti nepomohlo…
Radka
Ájíku, rozumím, že tak složité téma už nechceš vířit, souhlasím. Na druhou stranu, znám hodně věřících žen, dokonce i ženy farářů a kněží, které podstoupily IVF. Asi dokud v takové situaci nejsme, neumíme si nikdo plně představit, jak silná hnací síla je touha po zhmotnění lásky v dítěti. Každý by se měl zodpovídat ze svých činů sám, ten, kdo provádí i ten, kdo podstupuje. Jsem ráda, že dostupných informací má každý dost a můžu jen každému přát, aby IVF nikdy nepotřeboval.
Kukačko, Dáši, Virenko, v podstatě souhlasím se všemi… je to velice bolavé a ožehavé téma… církevní představitelé nepochopí touhu po dítěti, zase touha by asi neměla být úplně vše určující… Taky si myslím, že člověk bere do rukou až příliš věcí, které mu nepřísluší a potom (v přeneseném smyslu) „viní Boha“, jak se na to může dívat, proč nás trestá… Netrestá. A že člověk je člověkem od početí (jako zůstává ve své podstatě „shlukem buněk“ až do smrti), za tím si taky stojím. Už bych to taky nerada rozviřovala, faktem je, že je to téma velice problematické, o kterém bude nutná debata i v církvi.
Kukačko, za tvůj názor ti moc děkuju. Jsem porodník-gynekolog a s ženami, které zoufale chtějí…ale i zoufale nechtějí se setkávám denně. Já osobně vnímám začátek života také ve spojení mateřské a otcovské buňky, stejně jako křesťan, a nemyslím si, že technologie umělého oplodnění nebo přerušení těhotenství jsou nějaká dokonalá řešení situace. Ale je to řešení často bezvýchodné situace, pro lidi v takové situaci je to naděje.
Pokud vím, „nevyužité“ zárodky jsou prostě zamraženy a čekají, jejich případná likvidace či „použití“ k výzkumu je bolavým a sporným místem IVF. Jenže já mám z reakcí křesťanských autorit pocit, že brojí proti metodě samé, že odsuzují početí mimo tělo matky atd. Myslím, že je velmi na místě dát dobrý pozor, aby se s vaničkou nevylilo i dítě. Rozhodně žádnému věřícímu jeho názor neupírám, přesto si myslím, že metoda by tu měla být pro ty ostatní. Jeden každý ví, jak bude s nadbytečnými zárodky naloženo, už předem. Může se rozhodnout, zda chce takové metody využít. Některému páru žádné zárodky nezbývají, je v jejich případě IVF v pořádku?
Mobile Sliding Menu