Nástup do první třídy je vždy velkou změnou jak v životě prvňáčka, tak v životě jeho rodičů. Dítě by mělo být připravené na nové autority, nároky i kamarády.
Velkou výhodu má dítě, jehož rodiče se příliš nestresují. Mnohdy rodiče zbytečně zatíží dítě ještě svými obavami.
Výhodu má dítě, které pravidelně, bez větší absence, docházelo do školky. Děti, které do školky chodily, jsou zvyklé na okolní svět, vědí, že mají poslouchat paní učitelku/pana učitele, jsou zvyklé vycházet s vrstevníky. Tyto věci se nedají naučit doma od rodičů ani od sourozenců.
Přibližně v šesti letech a čtyřech měsících je dítě zralé pro nástup do základní školy, fyzická zralost je velice individuální.
Před nástupem do první třídy bychom se s dítětem měli věnovat činnostem v následujícím výčtu. Pokud na ně dítě bude zvyklé, neměla by mu škola dělat problém.
Učíme dítě:
– jeho jméno a příjmení, adresu, jména rodičů a sourozenců
– dělat běžné denní činnosti v určitou dobu – vstávání, obědvání, usínání
– převléknout se a zavázat si tkaničku
– přesnou a jasnou výslovnost
– klidně a pozorně naslouchat předčítaným pohádkám
– vhodně reagovat při plnění úkolu
– soustředit se na řešený úkol
– dokončit, co začalo
– kreslit (pastelkami, voskovkami, temperami), stříhat
– říkadla, básničky, písničky
– všímat si svého okolí a změn kolem sebe – domy, zvířata, květiny, roční období
– pozdravit, poprosit, poděkovat
– uklidit si po sobě – hračky, nádobí
– připravit si jednoduchou svačinu
– zapojujeme dítě do drobných domácích prací
Kolem šestého roku nastává u dětí období, kdy začnou dychtit po přísunu nových informací. Pokud dítě nejeví známku tzv. motivační zralosti, mohlo být zastrašeno pouze nějakou nevhodnou poznámkou starších sourozenců, kteří už mají své důvody, proč se do školy netěšit.
I přesto, že je vaše dítě ve všech směrech zralé pro školní docházku, nemusí projevovat známky zdařilé adaptace. Pokud zaznamenáte neobvyklé změny v chování, které přetrvávají – zvýšená koktavost, noční děsy, bolesti hlavy, břicha, zvracení, teploty bez příčiny jiného onemocnění – je na místě vyhledat pomoc dětského psychologa, který vám a především dítěti pomůže problém vyřešit, případně doporučí roční odklad. Pokud si nejste jisti, zda nechat dítě ještě chvíli „trápit“ nebo mu „prodloužit dětství“ přihlédněte právě k tomu, zda se chce učit novým věcem – takové dítě už by se ve školce nudilo.
Napsal/a: Klára J.
