Rodiče obětí šikany

Rubrika: Střední školy, Základní školy

821528_meRodiče obětí se o šikaně dovědí častěji než rodiče agresorů, protože některé děti se – přes typické: „A běda, jestli cekneš!“, jímž šikanování končívá – doma svěří se svým trápením, nebo jsou příznaky šikany tak zřejmé, že se dovtípí, oč jde.

Děti rodiče často prosí, aby nezasahovali, aby škole nic neoznámili – a ti jim vyhoví. Buďto nevěří (nejednou právem), že učitelé jsou ochotni a schopni účinně zasáhnout na ochranu jejich dítěte, a dokonce se bojí, že svou stížností školu pohněvají – anebo se domnívají, že šikana prostě patří k dětství, že je to něco, co se musí vytrpět. Někdy utvrdí dítě v tom, že se nemá bránit, aby agresory ještě víc nerozzuřilo. Radí mu například, aby se ani slovně neohrazovalo: „Nevšímej si toho, hlavně je neprovokuj a neper se!“ Rady, které dětem dávají, bývají nerozumné nebo nerealistické: „Musíš to vydržet!“, „Musíš být chlap!“ Dají-li se do lamentace nad tím, „jak je ta naše rodina ubohá, když nás i tohleto muselo potkat“, není to ovšem pro dítě žádné povzbuzení. Ve své bezradnosti mohou obvinit dítě, že si za to může samo (aby to náhodou „nebylo na nich“) a nerealisticky od něho žádat, aby si „to vyřídilo samo“, čímž jen prohlubují jeho pocit nedostatečnosti, úzkosti a osamělosti.

Ani rodiče obětí však není radno na základě takovýchto zkušeností paušálně podceňovat. Mnozí reagují správně: podpoří své děti emočně, zajistí jejich ochranu, s plnou energií si získávají podrobné informace, spolupracují se školou a jejich pomoc může být pro pedagogy velmi cenná. Nejednou jsou ovšem nepohodlní, když se škola snaží problém „zamést pod koberec“, nebo když se dožadují náhrady za způsobenou škodu, majetkovou i psychickou.

Skeptický názor ředitele školy na rodiče obětí vyjádřil Michal Černý: „Snad ještě nikdy jsme se z jejich strany nesetkali s plnou a bezvýhradnou podporou. Stává se nám, že i když jde z našeho pohledu o jasnou šikanu, rodiče postižených dětí hledí na šetření s obavami, někdy nás dokonce prosí, abychom nic nepodnikali. Zažili jsme i případ, kdy se rodiče oběti agresivně dožadovali zastavení vyšetřování: fakt, že je jejich dítě šikanováno, považovali totiž za hanbu.“

(Při vší úctě k pedagogické zkušenosti – toto zobecnění považujeme za předčasné.)

Jedná se o ukázku z knihy Jak na šikanu, kterou vydalo nakladatelství Grada, 2010.

Napsal/a: Pavel Říčan, Pavlína Jánošová

Toto taky stojí za přečtení!

Co pomáhá na dětský kašel?

Listy opadaly, teploty se střídají, vládu nad počasím převzal podzim. Děti tráví několik hodin denně v kolektivu, kde není nouze

Čtu dál →

Venkovní únikové hry Hunter Games: objevte parádní zábavu

Baví vás klasické únikovky? Vzrušující příběhy a plnění úkolů? Přemýšlíte, kde se dá zažít ta nejlepší úniková hra v

Čtu dál →

Jak strávit víkend s dětmi v Praze?

Praha je tak kouzelné místo nejen díky své stovce věží nebo památek, ale také proto, že je zde nekonečné

Čtu dál →

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist