Nedávno jsem zaslechl od jedné z maminek, že se její ratolesti některé jiné děti ve školce smály, protože neměla značkové tepláčky a bundičky. Kam jsme se to dostali? …ptám se skoro zděšeně!
Pokud materialismus a namyšlenost vládne již v mateřinkách, máme se za pár let na co těšit. Děti si přeci mají hrát, skotačit, cvičit, zpívat atd. a ne mezi sváčou a obědem zkoumat, kdo má jakou značku tepláčků. Bohužel kořeny tohoto hloupého chování vidím ve výchově, v rodičích.
Velká skupina dnešních malých dětí si vlastně už ani neumí hrát. Znají počítač, televizi a nezájem rodičů.A když už se jim věnují, tak stylem, že je vezmou a jdou brouzdat hypermarketem. Jejich rodiče si myslí, že je třeba vychovat tvrdého člověka, který se v životě neztratí a který bude umět vydělat peníze (třeba právě na to značkové oblečení). Ano, může se jim po podařit. A pak budeme mít kolem sebe plno tvrdých, nelítostných, zamračených lidí, kteří se honí za mamonem a za povýšením ve firmě.
Je škoda, že s rozvojem kapitalismu se rozvíjí i neúcta k druhému člověku, k člověku jako takovému. Ne k jeho penězům. Dětem by se mělo vštěpovat, že není vše zlato, co se třpytí, že i pod hrubou slupkou se může skrývat dobré jádro (mimochodem, krásně o tom pojednává pohádka O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku…sledují děti dnes vůbec pohádky, když tam mozky nelétají vzduchem??).
A jelikož děti jsou jakousi „výkladní skříní“ rodičů, měli by se za toto zastydět rodiče. Bohužel to asi v dnešní době nemůžeme očekávat, protože pokud je rodič stejný, stydět se nebude, protože stud se v dnešní době nenosí. Proč? Protože zdržuje, není kompatibilní s ostrými lokty a je to prostě přežitek. Já jsem king a kdo je víc!
Doufám, že jednou dojde k obrodě výchovy dětí v Čechách a na Moravě. Možná za 10, možná za 20 let, ale snad dojde. Až opadne období „urvat co nejvíc, když to dřív nešlo“? Nevím. Prostě si myslím, že děti mají porovnávat kvalitu svých báboviček a ne oblečení.
Napsal/a: Ing. Tomáš Balcar
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (42 vyjádření)
Ájíku taky tak, když je dobrá sleva, tak ráda nějaké koupím – a kdybych se nedejbože netrefila do čísla jednoho dítka, mám ještě 2 další, které povyrostou (((:
Loni jsem udělala super koupi – byla sleva na goratexové zimní boty, cena už tak příjemná – tak jsem jedny vzala a šupky s nimi ke kase…jaké bylo moje (i prodavaččino) překvapení, když se ukázala cena 99 Kč…po kontrole dalších papírů přišla na to, že tam mají nějakou chybu, a že ta cena opravdu platí, než si toho v „ústředí“ všimnou, a poradila mi, ať si klidně vezmu kolikery chci (: což jsem hned také učinila, kamarádka taky potřebuje boty pro synka (((:
Vidíš Vici, a to já loňské modely třeba u dětských botiček kupuji docela ráda – takové Baťovky za 250,- jen proto, že jsou „moderní vloni“ – přitom jsou moc hezké… nekup to 🙂
Nestačila jsem přečíst všechy výše uvedené příspěvky, nicméně co si z nich vyberu?
Růžová barva – Verča je na ni ulítlá :-))), ale povětšinou nakupujeme v sekáči, tak pak neřešíme fleky od kde čeho a roztržené kalhoty teprv ne. Tím samozřejmě nechci říct, že kromě růžové, žádnou jinou barvu ve skříni nemáme. Někdy dáme růžovou k růžové, jindy ne.
Co se týká značek – já na to osobně moc nejsem, po lidech nekoukám, takže ať si každý nosí co chce :-D, hlavně že se v tom dobře cítí, ne?
Kamarád mi nedávno vyprávěl o svém kolegovi, který si chtěl koupit boty (značkové) a hledal je na netu, aby je koupil co nejlaciněji. Nějaké našel, nu cena taky krásná – po slevě „pouhé“ 2000,-. Jenže tím to neskončilo, dotyčný nad nimi ohrnul nos, že je to loňský model a do takových bot by se obul jen blázen. Letošní model, který nakonec našel ho stál o 1600 Kč víc. A rozdíl mezi botami? V podstatě žádný extra viditelný – jen prošití bylo jiným způsobem.
Já osobně proti značce nic nemám. Máme 5ti měsíčního chlapečka a už jsme mu taky koupili pár kousků od adidasu, pumy apod….neříkám, že je značka to nejdůležitější, ale já po pravdě raději oželím u sebe pár blbinek :-/ Mně se to líbí, husičky, které mi to závidí tím aspoň naštvu a naši kamarádi, známí a rodina moc dobře ví, že i když je malý ve značkovém tak ho učíme, že i bez značkových hadříků a bot jsou to úplně stejní lidi jako on. Ale po pravdě raději koupím dítku neznačkovou věc, ale novou, než značkovou, ale použitou. Nechci se nikoho dotknout, ale já prostě na použité oblečení a botky nejsem. Jednou jsem malému koupila starší kalhoty a do dneška je neměl na sobě. Nedokážu mu je oblíct 🙁
Nestihla jsem přečíst všechny přízpěvky, ale souhlasím s Taminou, s článkem moc ne, skoro se mě jako mámy dotkl. Růžová…, jak ráda bych jí oblékala, ale pro mé tři lumpy by to nebylo to pravé:-). Zaleží na každém ,jak si posune hodnoty, ať už jde o oblečení, dovolenou, ale také výchovu, věnování se dětem a všechno ostatní. Mám bezva rodiče, ale mamka se nám moc věnovat nemohla. Pracovala na směny a ve volném čase lítala po městě a sháněla prádlo, boty, oblečení nebo stála ve frontě na ovoce, které bylo na příděl.
Já vzhledem k tomu, že děti mají ekzém, u vietnamců nenakupuji. Za prvé ty ceny už dnes nejsou tak rozdílné, za druhé kvalita je strašná a za třetí označení 100% bavlna je nesmysl. Nakupuju přes MMB, v HM, CA – vždy když jsou slevy. Boty kupujeme jedině v obchodě, i pro děti i pro sebe. Ze zdravotního hlediska. Je mi smutno, když vidím malé holčičky, které chodí v gumových žabkách nebo v cuklích na podpatku. Co je to zá módu, proboha. Já jsem bohužel na dceru sehnala sandálky s kotníčkem jenom béžovo oranžově-zelené s rybičkou, v její velikosti se už kožníčkové botky těžko shání. Zase na druhé straně, když vidím na MMA, za kolik jsou ochotné maminky vydražit obnošené adidasky, je mi z toho do pláče.
jj :)))
Lojzino, to je právě ono, známému v jedné značkové prodejně obuvi při reklamaci po půl roce řekli, že obuv není určena do deště a tudíž si za vadu může sám (byly to normální boty na nošení ven, žádné sálovky) – a stěžuj si, kde chceš…
když jsme u té reklamace značkového zboží, můj manžel si koupil značkové sportovní halové boty – chodí do haly hrát fotbal, cca po 4.měs začala odpadávat podrážka / hrál v nich 2x týdně po 1,5hod./, odnesl je k reklamaci, prošly reklamačním řízením a pak firma udělala z manžela „blba“, že je asi špatně používal, takže 1599kč v háji a stěžuj si kde chceš, jako u Ťamana.
Jinak mám dceru v první třídě, zatím oblečení ve škole neřeší, spíš kdo má a nemá mobil, oblečení kupuji jak kdy, často i v butiku,ale jen při výprodejích,vyjde to pak jako u vietnamců :-), občas sem jezdí německý sekáč,kde trička, kalhoty,šaty a sukně stojí od 30 do cca 120Kč – jde o značkové věci, pokud není přebráno najdu i nové věci a věci neonošené za pár kaček, děti mi chodí kvalitně a pěkně oblečené a co je komu do toho odkud 🙂
V dnešní době 2 leté zárky není problém manželovy značkové tenisky v pohodě vyreklamovat. Ostatně i na zboží z tržnice platí záruční doba, dřív jsem párkrát požadovala účet od stánkařů, obvykle jsem ho na požádání dostala a taky se mi podařilo ho pak využít (zboží jsem samozřejmě reklamovala). Dnes tam už nenakupuju.
zuzkasim
Pokud mají „ády“ kvůli kvalitě, klidně…. pokud z prestiže, jako – koukejte na mě, já na to mám, vadí mi to a rozhodně ne ze závisti… jak říkám, pár značkových kousků vlastníme taky a ano – jsou kvalitní. Ale už jsem taky zažila, že manželovy kvalitní značkové tenisky vydržely zrovna toho půl roku jako nekvalitní z tržnice… takže si asi nevyberem. Jinak dětské – ano, některé kousky z tržnice nevydržely tři praní, ale některé přežily tři děti bez úhony. V tomhle mám lepší zkušenost s oblečením z levnějších, ale kamenných obchodů než vyloženě od Vietnamců… ale to se probíralo nedávno v Diskutárně 🙂
Mám ráda módu a ráda kombinuji a ladím oblečení své dcery. Proč ne??? Svou pubertu jsem strávila jen na černé barvě, sem tam šedá a ted když se na to dívám zpětně, je mi z toho smutno. Si říkám, jestli jsem se vůbec smála :-)) Teď mám 15ti měsíční holčičku a hádejte v jaké barvě chodí nejčastěji?? Jasan, růžová a bílá!!!!! Vždyť to ani snad jinak nejde….(já sama nevlastním ani jedno růžové nebo červené tríčo…) Nakoukněte do obchodů a co uvidíte??? Vždyť hlavně výrobci a prodejci do nás cpou: holka – růžová, kluk – modrá. Ještě jsem neviděla tmavě modré tríčo s kytičkou nebo čímkoliv holčičkovsky jiným. A bagr fakt nemyslím!!!! A proti značce nic nemám… Nakupuji převážně v sekáčcích nebo na MMB, dají se tam najít opravdu parádní kousky za super ceny a hlavně mám jistotu, že to pár praní vydrží beze změn. Zkoušela jsem oblečení pro mimi nakupovat v Lidovce nebo u Ťamanů, ale pátého praní se většinou nedožilo. Když se nevypářou, tak změní barvu, tvar a tručky nefungují. Má význam nakupovat takový brak?? Když chci něco, co vydrží, koupím značku a klidně ze seku. A u ostatních na to nehledím, netřídím lidi podle značek, ani maminky a jejich ratolesti. Tak mají na nohách ády, no a co?? Chtěli kvalitu, mají ji mít!! Závist je hrozná vlastnost a ti kteří nejvíc vykřikují, ji vlastní!!!!!!
Trochu jsem se nad tímto tématem zamýšlela…
Ono opravdu dětem je úplně jedno, jestli to, co mají na sobě, je značkové nebo ne, hlavně to musí být veselé, pohodlné a dítě se v tom musí dobře cítit.
Pár značkových věcí jsme podědili, takže přiznávám, že vydrží hodně. Ale nemůžu říct, že by úplně všechny věci z tržiště nebo levných kamenných obchodů byly k ničemu – i nám se stalo, že levné tričko přežilo tři děti bez problémů. Levnější oblečení nemusí být nutně špatné, ale je třeba se dobře dívat a „osahat“ si, kvalitnější materiál člověk na dotek většinou pozná – a podle toho nakupuji.
Já za sebe si myslím, že značkové oblečení je většinou záležitostí prestiže rodičů (aspoň soudím podle toho, co vidím ve svém okolí). Značkové dítě a vedle jdoucí velice důležitá maminka. Dětičky samy za sebe mají pohled na tuhle věc naprosto nezkreslený, to až dospělí do nich zakódují určité vzorce a děti pak logicky toto chování přejímají – což vysvětluje, proč děti ve školce zpravidla řeší oblečení jen v rovině, jestli má kamarádka hezčí tričko než já. Cílenější dělení začíná až na základní škole.
Ale taky jak kde, kluci mají ve třídě děti, které chodí i v teplákách. Snažila jsem se je odmala oblékat tak, aby nevybočovali, takže chodí oblečení úplně normálně, jako většina dětí. Spousta hezkých kousků se dá koupit i v levnějších obchodech nebo v bazárcích.
Proti značkám vůbec nic nemám, pokud to rodiče nepřehání a pokud mají značku opravdu z přesvědčení – že kupují kvalitu – a ne proto, aby bylo dítě za každou cenu „ofajfkované“ a bylo vidět, že my na to máme.
Např.má zkušenost s hračkami – jedni známí si na značky hodně potrpí už od miminkovského věku svých dětí – když čokoláda, jedině Milka, když auto, jedině Matchbox, když rifličky, cokoliv, jen ne „ty levné“ – co na tom, že za dva měsíce z nich dítě vyroste. Byli jsme pozváni na oslavu narozenin jejich dvouletého syna. Tehdy jsme s manžou spolu jen chodili a on jakožto chudý student 🙂 koupil chlapečkovi větší, ale obyčejné plastové auto. A s čím myslíte, že si chlapeček celou návštěvu hrál v záplavě značkových dárků? Samozřejmě s plastovým autem.
A co se týká barviček, líbí se mi na dětech světlé, veselé pastelky :), lhostejno, jestli růžové, zelené, žluté… U kluků se taky snažím, aby „ladili“ a je jedno, jestli do oranžovo hněda, nebo šedo zelenkava… 🙂
Myslím, že je celkem jedno co má nebo nemá dítě na sobě, jestli je to značkové nebo ne. Neteř chodí do přípravné třídy pro prvňáčky a nestalo se, že by tam něco takového bylo. Maximálně si záviděli, že její kamarádka má hezčí tričko než ona a podobně. I když je taky pravda, že znám děti, který dostanou vše na co si vzpomenou a rodiče penězma nešetří. Takový děti se potom až budou starší budou také podle toho chovat a myslím si, že to budou dávat i patřičně najevo v tom smyslu jako že oni jsou lepší
Když jsme se dostali k těm barvičkám.U dcerky je důležité, aby „ladila“ ať už v jakékoli barvě,barvy máme různé, hlavně musí být pestré a veselé.
A k růžovým princezničkám znám jeden pravý opak-známá malou obléká do hodně smutných barev,její oblíbená kombinace je černá s tmavě fialovou.Na bledé, blonďaté princezničce s vlnitými vlásky to opravdu vypadá dekadentně.Mirka
No tak náš kluk miluje světlé barvy a růžová mu sluší i když je kluk,malé zas víc sluší modrá a neřeším že by to mělo být jinak.Jo a bohatí nejsme a nakupujem u čínanů už od dvou let dětí jinak hodně dostanem.A do písku jdou děcka i nastrojené já na to nějak nehledím bránit jim aby si nepohráli a takové matky puntičkářky moc nemusím!Jolana
Ne, Karamelo, to není závist, já holku mám a vidím to stejně jako Ty a Babofka. Chápu, že každý má jiný vkus, ale všeho s mírou. Všem zastánkyním růžové chci jen vysvětlit, že „mluvím“ o holčičkách, které jsou od hlavy až k patě celé v růžové, ne o těch, které mají růžové tričko nebo třeba jen klobouček (i když – růžová podle mě sluší opravdu jen málokomu…)
Karamelo, vidíme to asi stejně… 🙂 Mě se občas z těch celorůžových holčiček zvedá žaludek (pardón všem růžovým zastánkyním). Je přece spousta jiných krásných barev – žlutá, bílá, lila, červená…
Jinak já sama mám taky pár růžových kousků, ale být celá jak cukrová vata, to mi přijde ujeté, i u dětí…
Já mám kluka a snad krom růžové máme od všeho trochu, není taky „jen“ v modrém… I když s nástupem džusíků začínám vytěsňovat bílá trička a nejradši bych sáhla jen po oranžové, nebo ještě jistěji po černé! :-)))
Předevčírem jsme byli v Pravěku a byla tam asi 4-5 letá holčička oblečená podle posledních trendů, khaki tříčtvrťáky, růžové sáčko do pasu s výšivkou, na nohou balerínky bílo-růžové, Next je cenově čajíček proti tomu, co měla na sobě. Maminka se tvářila jak pipka a důležitě malou napomínala, aby nechodila na ten písek, protože na to není oblečená. Tak proč jí tak teda neoblíkla? Určitě by to malá ocenila víc, než trendy barvy, střihy, nebo značky…
Takže já říkám, je to o rodičích…
Jinak náš malý má víc značkových věcí než já 🙂 Ale hlavně z důvodu, že leccos kupuju ve značkových bazárcích, nebo navíc podědíme a je fakt, že ty hadry prostě pořád drží…
cha cha růžová:-)))) no jo,třeba je to jen moje bledá závist,že tu holčičku nemám:-)))) asi jo…
psala sem už na jiné diskusi,tuším modrá versus růžová nebo tak nějak:-) že mi to neva, rozčiluje mě jen když musí holčička zůstat jako cukrová panenka celý den..ono je to stejné i když ji maminka obleče do bílé nebo světle žluté..to je jedno…a když má roční dítě růžový kočárek a růžové kolo..no tak myslím,že to nebyl jeho/její výběr…možná pak i z této odlišnosti a preferování určité barvy/později určité značky pramení pocit těchto dětí,že se liší od druhých a mají určitá práva nebo postavení ve společnosti…
Já se taky musím zastat “ růžové“…my jí máme na naši Anežku taky dost…a to hlavně proto, že spousta oblečení na holčičky je právě v téhle barvě…Ale i když ji na sobě zrovna máme, tak mi nedělá problém nechat malou se v tom ušpinit, protože převážně nakupuju na MMB a tam se dají najít krásné kousky za pár kaček a anebo v sekáčku…a proto mě jejich zničení až tak moc nemrzí.
Jinak si myslím, že školkové děti opravdu značku neřeší, to spíš jejich rodiče…
Taky máme adidasky už 5let a jsou stále dobré a pohodlné.Stáli kolem 999Kč byli ve slevě tak sem ráda že je mám.Jinak značky moc nekupuju nemáme na to vycházíme taktak.Andrea
Mobile Sliding Menu