Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Příjmení
Milé maminky, už se to tady jednou (minimálně jednou) řešilo, ale zas mě k tomu přivedl nový dotaz v poradně.
Jak to máte – a jaký máte názor – na příjmení dítěte nesezdaných rodičů?
Já bych třeba nedala jméno po otci, právě proto, že většinu věcí okolo dítěte zařizuji a tedy chci, aby se dítě jmenovalo stejně jako já. Což můj manžel nechápe a říká, že by nedopustil, aby se dítě jmenovalo jinak než on (kdybychom nebyli svoji).
Jak to vidíte Vy?
Holky, však vy víte, že vztah dvou lidí je hlavně o kompromisu a toleranci. Občas si něco vydupeme a jsme za to rády, a občas nás to pak mrzí, že jsme druhému nedali vlastně prostor… Máte to taky tak? I s naší svatbou to nějak dopadne, každopádně pro mou představu by hlasovala celá naše společná rodina, kdežto pro tu jeho asi nikdo:-))) Takže se uvidí, každopádně vám dám info:-)
Kami, tvůj návrh není tak špatný, udělat to hlavní pro širší okruh a pak to super jen pro ty nejmilejší. Máme u nás docela pěkný zámek po rekonstrukci, jenže to už je zase o nějakých šatech a obleku, nových botech, kadeřnici a načančaných svatebčanech. I když holky se strašně těší, že budou za družičky, nemám to srdce je zklamat… Pane jo, to bude peněz, s těma jejich šatičkami a kytičkami…:-) No – jdu radši rychle došmudlat to okno, malý – Zatím – spinká!!!
P.S. Babofko, tak vegetariánská svatba, nevím nevím, to na mě působí jako když já piji jenom bílé víno, tak všichni ostatní nebudou pít nic jiného, mám pocit, že na svatbě by měli mít všichni na výběr. Ale kdo ví, třeba bys našla i kladnou odezvu, každopádně je to hlavně na vás. (Můj muž by z vegetariánské svatby utekl:-))
Vidíš Jovi:-) a tohle by mě děsilo:-)) Ono jde asi o to,jaké vztahy se širokou rodinou jinak máte,víš:-) Pak nejde o to,kolik tam bude lidí,ale KDO tam bude. K
Marti, to je opravdu skvělý nápad, to by mohlo být hodně dobré :-))
Kami, nemyslím, že “svatba by měla být jen pro nejbližší a né prezentací“ – my jsme oba velkou svatbu se spoustou rodiny a kamarádů chtěli a tak jsme si ji tak sami vymysleli i zrealizovali. Nebylo to v intersuper, ale na to bychom neměli, proto to celé bylo podle našich představ. I svatební noc potom (nebo už vlastně spíše ráno :-)) ).
Babofko, já se ale nevdávám, to jsi asi špatně pochopila. Ale jinak dík, taky Ti přeju hodně štěstí! Danda
Matildo nenech se zdolat…kompromisy a zase kompromisy. Manža navrhne a Ty to proškrtáš:-)))) Kdyžtak udělejte mega svícu-jen jedno jídlo,večer a pro celou rodinu-kde ani nemusíš strávit celou dobu a ani nemusíš být v ,,krinolíně“.
A pak tu Tvoji krásnou,romantickou svatbu s opečeným prasetem jen pro nejbližší. Co ? :-))))))
Tak pro mě je ten můj chlap mým “partnerem“ (nebo “miláčkem“) 🙂
Ájíku, já tu svatbu asi taky takhle vnímám, ale překvapuje mě, s jakou lohkostí se lidé v mém okolí vdávají a žení a pak zas rozvádí. Já to vidím tak, že když svatba, tak nafurt. A vždycky jsem měla jasno v tom, že pokud někdy dítě, tak nejdřív ve 28 až 30 letech, a pokud někdy svatba, tak až po dítěti, v jeho nějakých 3 letech… Stejně je mu to v té době jedno, jaké příjmení (kterého z rodičů) nese…
A o svatbách v zamilovanosti po půlroční známosti si myslím své. Ale je to každého věc…
A Matildo – tvá představa svatby je naprosto geniální! Franto zkrať to… :-)))) A jinak myslím, že by z velké svatby sešlo velmi rychle, jakmile bych rozhlásila, že hostina bude vegetariánská… :-)))
Dando – cítím to stejně…. přítel …. přítel ve mně evokuje jen jiný výraz pro “dobrého kamaráda“ (což je ale ve vztahu taky potřeba, že, možná je to jeden z nejdůležitějších aspektů)
Kamuško, kamarádka to taky uhádala na přírodní řízek :))) My měli svatbu o 20 lidech – nejbližší příbuzní, pár kamarádů, opravdu jen lidi, se kterými jsme se stýkali. Na oběd jsme měli nějaký super řízek na zelí a tuším opékané brambory – takže rozhodně žádná klasika, jelikož nám vařil známý a ke všemu bývalý šéfkuchař 🙂
Matildo – ta tvá představa je náhodou úchvatná – selátko na zahradě, to je krásně uvolněné 🙂 Pokud k tomu svého chotě nepřemluvíš (možná se nechá udolat na představu rodinné dovolené u moře), tak aspoň zvolte kompromis, ta jeho představa je vážně trochu nereálná, jelikož jednorázovou žranicí rodinu dohromady určitě nedá :))
No vidíš, to je hezkýýýý 🙂 Proč to nikdo nepoužívá :-))) …v mém okolí všichni nesezdaní mluví o svém “panterovi“ jako o příteli a to mi zní dost cize…
Dando, v takovém případě se nabízí označení “partner“ (s láskyplným zabarvením “panter“).
;o)
No holky, o svatbě jsme měli s mým mužíčkem jasno hned. Bude svatba, bude ještě aspoň jedno mimi. Situace je taková, že mimi předstihlo svatbu:-))) Jenže… Jak vysvětlit mému budoucímu manželovi, že dělat okázalou svatbu, aby na ni pozval veškeré své příbuzenstvo roztahané po celé Moravě, protože má bláhový sen znovu stmelit rodinu, která se kdysi pravidelně stýkala na velkých narozeninových výročích a svatbách a pohřbech, že to je jeden velký nesmysl. Dělat svatbu pro cca 100 lidí se mi opravdu nechce. Jednak na to absolutně nemáme ( a to bych radši za ty prachy vzala všechny naše děti na krásnou dovolenou k moři) a jednak, abych celý den byla jako na figurína na výstavě, kterou si všichni přijedou okouknout, celý den a noc běhala kolem naprosto cizích lidí, jejichž jména nebudu schopná si najednou zapamatovat, kteří se jen přijedou najíst a opít, na to už jsem opravdu málo mladá a blbá. Takže tak. Snad najdeme nějaký kompromis, je fakt, že má představa o opékání selete a naražení bečky na naší zahradě, kdy se slezou jen ti nejbližší a kupa přátel, pak přijde náš Frantík starosta s šerpou přes prsa a my řekneme u toho prasete – Frantíku zkrať to a pojď si připít!!! tak tahle představa je taky divoká:-) Bylo by to v krásný vlahý letní podvečer, měla bych nějaké lehoučké letní šatičky a ve vlasech kytku… Ááách jóóó… No, třeba mi něco poradíte:-)))
Je to každopádně těžké, já už to budu absolvovat podruhé a možná proto to chci mít bez zbytečných okázalostí, jde mi jen o to přihlásit se oficiálně k mému muži, k mé obrovské opoře, k člověku, který je mou horou a mým medvědem, jak říká naše kartářka. A pořádně si ten den a ten večer užít, bez toho, abych musela být naprosto dokonalá, v dlouhých šatech s krinolínou a ve střevíčkách, které budou zaručeně tlačit. Ale zase chápu mého chotě, pro kterého to bude Poprvé… že si chce taky realizovat své představy, které má o své svatbě celý svůj život.