Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
🙁 nemám to komu říct
Nemám to komu říct, tedy ne tak docela, ale kamarádkam se k tomu přiznat nechci a snad i vy pochopíte proč zůstávám v anonymitě :-(.
Zcela neočekávaně jsem přišla do jiného stavu a i když jsem normálně menstruovala, dnes mi má doktorka potvrdila těhotenství – z čehož bych se měla radovat, ale není to tak. Bohužel budu muset na interupci. Dvě děti už s manželem máme a bohužel jsme v současné době v tak nepříjemné finanční situaci,že jsme se společně s manželem rozhodli pro toto řešení. Vlastně jsem se tak hlavně rozhodla já a můj muž mě podpořil, ale býval by mě podpořil i kdybych se rozhodla pro těhotenství.
Dříve jsem to dost odsuzovala – ono je to vždycky jednodušší, když se vás to netýká. Vím, že pochvalu bych za to nezasloužila a pyšná na sebe nejsem, ale zároveň mám pocit, že jsem udělala co bylo v mých silách – chránila jsem se antikoncepcí – jenže zpětně si vzpomínám, že jsem prodělala nějakou střevní virozu, která asi tohle všechno zavinila. Zjištění těhotenství ve mě vyvolalo takovou hrůzu, že si to snad ani neumíte představit – zároveň mám strach ze zákroku, na který musím už v pátek.
Prosím o morální podporu a krapet soucitu – není mi lehko a na kritiku moc připravená nejsem. Děkuji
Ne, nikoho neproklínám :-), jen jsem chtěla říct, že kdybych neměla peníze?!? na “živení“ dejme tomu nemohoucí babičky, tak bych přeci taky nepřemýšlela, jestli jí nezabiju, prostě bych přemýšlela, jak to udělat jinak, to je celé, co jsem chtěla říct, protože mi připadá, že si to spoustu lidí, pokud se týče miminka v bříšku, neuvědomuje, nikoho neodsuzuju ani nikomu nic špatného nepřeju, jen říkám, co považuji za fakt
Spoustu lidí třeba živí a platí léky pro nemocného psa a taky je nenapadne ho zabíjet, protože je to fin. náročné, ale na potrat klidně z takového důvodu jdou. Prostě jen se snažím říct, že to, že člověk existuje ještě v těle někoho jiného neznamená, že neexistuje a že zabití není zabití ale něco jiného třeba nutnost apod.
K poslední anonymní: Určitě je snadné říct, že vždycky to nějak jde, ale mě se to potvrdilo na vlastní kůži. To, že někdo nemá na zeleninu dneska, neznamená, že to tak bude mít do konce života – já jsem toho živoucí příklad.
Zakladatelku rozhodně neodsuzuju, spíš lituju. Ale popravdě, taky nechápu založení téhle nešťastné diskuze.
Marina
Je krásné říct “nějak to udělat vždycky jde“, ale pokud by se mi stalo dnes to samé, jako zakladatelce, tak bych byla taky v háji. Dítě beru jako něco neskutečně krásného, milovaného, ale je to všechno na prd, když mu nemám co dát k jídlu. Nevím, jak bych se rozhodla, to skutečně ne, ale dost chápu situaci. Já teď bojuju s každou korunou, s každým desetníkem, takže nevím, jak bych uživila třetí dítě. Ani jedno jsem nekojila, takže Nutrilon na 10 dní 349 Kč. Nemůžu si dovolit kupovat zeleninu a ovoce pro všechny, jeden banán, jedno jablíčko, o melounu si zatím nechávají děti zdát. Mrkev, rajčata, paprika… prostě to nejde utáhnout. Takže ikdyž nejsem zastáncem potratů, tak v mé situaci by to bylo opravdu asi taky řešení. Takže na začátku jsem psala, že nevím, ale zřejmě tuším, jak bych se zachovala já. Byla by taky debata s rodinou, myslím rodiče, ale nemůžu přece chtít, aby živili nás a naše děti oni z důchodu.
Navíc dítko nechtěla, chránila se, takže jaká radost z toho může být????
Nechci se přihlásit, nestydím se za svůj názor, ale díky zkušenosti s ukamenováváním z jiných diskuzí, rpostě nemám zájem se zveřejnit. Vždy, když jde o závažnou debatu, tak tady začne někdo rýpat a urážet a to se mi nelíbí.
I když nemůžu říct, že bych takovouhle věc odsouhlasila, některé výroky jsou podle mě přehnané. To, co napsala Lien, zní spíš jako skoro nějaká kletba než jako názor.
Za sebe: jsem proti interupci, ale ne takovýmto radikálním způsobem, který posuzuje a odsuzuje. Za nikoho se o dítě tihle dobří rádci nepostarají.
Ale přesto, mně prostě vadí, že sem někdo napíše takovouhle drsnou věc a řekne si o pofoukání, odsouhlasení a podporu. To je podle mě stejně podivné jako ty zavrhující příspěvky. Je ten člověk opravdu tak naivní? Může si někdo myslet, že se tady na takovéto téma nerozpoutá ostřejší diskuze?
Nehledě k tomu, že argumenty jsou opravdu hodně slabé. Ale to není moje věc a nechci to ani řešit.
zase jsem se chtěl aodhlásit a to tu nikdy nedělám, ale tahle diskuze je svým způsobem ostrá a je tak nějak jak na minovém poli, ale jsou to moje názory tak si za tím stojím tak zůstanu přihlášená
je mi jasné že tu jsou dva názory tak jak je to i nastavené ve společnosti, anonymní asi věděla co rozpoutá a i protoo zůstala odhlášená, ale asi si jen chtěla ulevit a né tohle rozpoutat…
nelíbí se mi prostě tvrdá slova tady použitá já na jedné straně respektuji lidi kteří by si dítě za každé situace nechali protože to je jejich vnitřní přesvědčení, ale na druhé straně ani oni nemůžou kritizovat(nevím jak to vhodně napsat)že prostě někdo tu sílu nemá si to dítko nechat, nevím chránila se práškama tak to už je známka toho že dítě nechtěla, na druhou stranu já bych se třeba i bála co s tím dítětem bude když bych ty prášky brala…..já prostě myslím, že se snaží to řešit a určitě to probrali tak i tak, asi zvolení toho že dopřát kroužky je malinko nešikovné, ale ono to možná není o kroužkách ale najíst a obléci je nutné děti….vidím to malému stačí k jídlu jogurt velkej sní k večeři 6párků, do školy ve škole je to samej výlet a vydání a musím řícet že prostě už přestává kde brát, škola v přírodě mě stála 2,5tis, výlet do Prahy 400 a druhej jede na Sněžku tak také vybírali 400…já vím někdo řekne nemusí jet, ano ale v dnešní době kdy všichni jedou tak vysvětlovat že nemůže , nejde nemám na to je těžké a žádné dítě nepochopí, že máme sourozenc e tak se nemusí…v dnešní nejisté době s prací a polovina lidí řeší bydlení hypo s myslím že rozmyslení si co je pro a proti je na místě….
anonymní K píše o tom jak maminka se snažila klobouk dolů, docela by mě zajímalo kolik anonymní K je…já si totiž myslím že to tak dřív šlo,také jsme byli chudí a ano i já dělala od 15 na brigádách abych mohla jet se skautama na tábor protože maminka na to neměla…dnes tu možnost mladí nemaj brigádu neseženou
píše najít druhou práci vždyt dnes mají lidé a spoustu mamin tady na tom tak i je nemůže najít ani jednu…na druhou stranu maminka která lítá z jedné práce do druhé práce se nemůže dětem věnovat tak jak by chtěla…
to že nebude mít vnitření klid….to si myslím že je člověk od člověkajá si prostě myslím, že pokud je přesv+ědčená že je to vhodné a správné rozhodnutí tak ten klid tam bude
na druhou stranu běžte se podívat do dětských domovů to jsou děti kde si je pořádili ti kteří nepřemýšleli….
je mi jasné že na tohle téma budou vždy dva tábory a každý má tu svou pravdu a já respektuji oboje
Rozhodnout se musíš sama. Ty sama nejlíp víš, v jaké jsi situaci a jestli jsi nebo nejsi schopná třetí dítě vychovat a uživit. Moje gynekokložka mi kdysi řekla: “Všechno jde“. Je to velmi moudrá žena.
Rozhodnutá ale už asi jsi. Určitě k tomu máš spoustu důvodů. Tak si to svoje rozhodnutí odpusť a nevyčítej si to. Akorát Tě to rozežere na cucky a ničemu tím nepomůžeš.
Marina
tak já teď asi budu tvrdá, ale na co taková diskuse, mně to prostě připadá, jako rozhodovat se, zda někoho zavraždím, nebo ne, tohle snad nemůže být předmětem rozhodování. Taková věc se nedělá a tečka. Pokoj v duši ti sice můžu přát, ale mít ho nebudeš.
A jestli Ti přijde, že jsem zvolila moc tvrdá slova, tak se omlouvám, ale normálně bývám ještě ráznější. S ohledem na Tvou nelehkou situaci jsem se snažila krotit.
Přeji Ti klid a pokoj v duši, ať už se rozhodneš jakkoli.
k.
Je mi z toho hrozně smutno, do pláče, ale odsuzovat Tě nebudu.
Ten maličký tvoreček za nic nemůže, a už je nad ním vyřčen rozsudek smrti. 🙁 Vím, že nejsi v lehké životní situaci. Píšeš, že v tobě těhotenství vyvolalo hrůzu. Taky píšeš, že svým dětem chceš v životě něco dopřát.
Já tu ale vidím tu druhou stránku věci. Malinké děťátko, které si v tobě spokojeně hoví, které za cca 8 měsíců můžeš tisknout v náručí, kochat se jeho rozzářenýma očičkama a nádherným úsměvem. A tomuhle děťátku, které by mělo mít před sebou celý život, zbývají jen hodiny. 🙁
Chceš dětem dopřát kroužky. Promiň, ale tohle není argument. Já sama jsem z velmi chudé rodiny (maminka samoživitelka bez alimentů). Na spoustu věcí u nás doma nebylo. Ale nevadilo mi to, jsem za to vděčná! Dalo mi to do života mnohem víc, než by mi dal kdovíjaký kroužek. Už od 15 let jsem hrdě chodila po brigádách a vydělávala si na to, co mě bavilo. Dávalo mi to pocit svobody, hrdosti.
Zabavit se dá i mimo kroužek, třeba se domluvit s přáteli a jet na vodu, jít na puťák, … Taky dovolená není až takový problém – moje maminka jeden rok s námi jela na rodinný pobyt jako “cvičitelka“, a proto dostala výraznou slevu.
Kdo hledá, najde spoustu způsobů, jak si užívat života i s nižším příjmem. A i na mateřské se dá pracovat a tím přispět do rodinného rozpočtu. Navíc máte před sebou cca 8 měsíců, kdy můžete začít šetřit “do zásoby“.
Přijde mi, že volíš mezi “víc peněz bez třetího dítěte“ a “míň peněz s dalším dítětem“. Jako by finance byly důležité. Nevím, nepíšeš vše, takže v tom asi je i něco dalšího. Ale věř mi, peníze nejsou v životě až tak důležité. Jde tu o život či smrt malého děťátka.
Pro mě je potrat vraždou. Nebylo tomu tak, dokud se mi nenarodilo první dítě. Tehdy jsem si uvědomila, že už od těch pár buněk to byla moje nádherná holčička. Snad žádná normální máma nedokáže zabít své dítě, které porodila. Zato miminko v bříšku, které ještě není vidět…
Sice píšeš, že z těhotenství máš hrůzu, ale na druhou stranu z Tvých písmenek mám pocit, že cítíš, že neděláš správnou věc. Zkus si prosím sednout s manželem a probrat, zda je opravdu tak nereálné přijmout třetí dítě nebo zda je nutné ho zabít.
Na závěr jedny moc zajímavé stránky: http://pro-zivot.pise.cz/
k.
(P.S.: A kdyby to opravdu nešlo, nechat si toto děťátko, tak co si během těhotenství najít nějaký bezdětný pár? Pořád lepší, aby děťátko žilo u adoptivních rodičů, než abyste ho nechali zabít… Jsou tu organizace, které vám s tím rády pomohou.)
Není co odsuzovat.Taky jsem si prošla tím a vím,že není lehké se k tomu rozhodnutí dobrat s lehkým srdcem.Pro i proti jsou skoro vyvážené.
Můj názor? Říká se,že se i další krk uživí.Možná,ale v dnešní nejisté době je lepší zamyslet se pořádně nad vším.Máš zdravé děti,které potřebují čím dál víc a tohle jen zkomplikuje i tak komplikovaný život.
Zní to možná pro ostatní příliš sobecky,ale neboj to se zvládne.Je-li to dost brzo komplikací se bát nemusíš po zdravotní stránce,horší je to s psychikou.S tou se musíš vypořádat sama.
Mě to trvalo dost dlouho,ale každodenní starosti o mé děti daly zapomenout.Neříkám,že úplně,ale už to nebolí.
Držím ti pěsti a přeju,abys to zvládla co nejlíp a bylo Ti co nejdřív líp na duši.
A jestli Tě někdo odsuzuje,zacpy uši, oni Tě živit nebudou a Tvůj život taky né.