Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
🙁 nemám to komu říct
Nemám to komu říct, tedy ne tak docela, ale kamarádkam se k tomu přiznat nechci a snad i vy pochopíte proč zůstávám v anonymitě :-(.
Zcela neočekávaně jsem přišla do jiného stavu a i když jsem normálně menstruovala, dnes mi má doktorka potvrdila těhotenství – z čehož bych se měla radovat, ale není to tak. Bohužel budu muset na interupci. Dvě děti už s manželem máme a bohužel jsme v současné době v tak nepříjemné finanční situaci,že jsme se společně s manželem rozhodli pro toto řešení. Vlastně jsem se tak hlavně rozhodla já a můj muž mě podpořil, ale býval by mě podpořil i kdybych se rozhodla pro těhotenství.
Dříve jsem to dost odsuzovala – ono je to vždycky jednodušší, když se vás to netýká. Vím, že pochvalu bych za to nezasloužila a pyšná na sebe nejsem, ale zároveň mám pocit, že jsem udělala co bylo v mých silách – chránila jsem se antikoncepcí – jenže zpětně si vzpomínám, že jsem prodělala nějakou střevní virozu, která asi tohle všechno zavinila. Zjištění těhotenství ve mě vyvolalo takovou hrůzu, že si to snad ani neumíte představit – zároveň mám strach ze zákroku, na který musím už v pátek.
Prosím o morální podporu a krapet soucitu – není mi lehko a na kritiku moc připravená nejsem. Děkuji
Ájíku, ten tvůj poslední příspěvek mi připomněl, proč jsem se z “věřící“ stala “nevěřící“, resp. “nepraktikující“. Ano, taky jsem tyto argumenty přijímala a snad jim i věřila, ale dnes už ne. Nevím, kdy nastal ten obrat, ale od určité doby mám problém argumenty typu “ženě její tělo nepatří“ nebo “pohlavní styk se nesmí oddělovat od plození“ přijmout. Upřímně ani nechápu, kde se bere až taková skoro hysterie chránit nenarozený život. Denně umírají různě po světě lidé, což je stejně smutné, ale na to jsme si (skepticky řečeno) už nějak zvykli. Ale jakmile se jedná o nenarozený život, hned vyjdou lidi s transparenty do ulic. Osobně je mi více, než nenarozených dětí, líto dětí sice narozených, ale strádajících duševně, psychicky, fyzicky (a že jich není málo). Rozhodnutí pro potrat vnímám jako osobní volbu, kterou si člověk musí srovnat pouze a jen se svým svědomím. Je jasné, že se člověk rozhoduje na základě dnešní situace, protože neví, co bude např. za 10 let (může být lépe, ale taky hůře). Věřící má v tomhle jasno, protože věří, že jeho cestu plánuje Bůh, ale nevěřící ne. Navíc je tu ta otázka, od kdy je člověk člověkem, která (nezlob se na mne), nebyla nikdy jasně zodpovězena, pouze jsou tábory pro a proti. Paní, co diskuzi zakládala, přeju hodně sil.
Ájíku,tvým příspěvkem jsi mě teda dostala, myslím tím posledním, budu o tom přemýšlet :-3
…ještě drobnost… já si dovolím nesouhlasit s tím, že žena si může rozhodovat o svém těle… ano, jenomže ono tak docela o její tělo nejde, jde o tělo někoho jiného, i když je zatím její součástí… její součástí ne proto, že patří do ní, ale proto, že ji potřebuje pro svůj růst.
Ahoj, no, jen jsem sem jukla a nemám čas chroustat všechny příspěvky… a kdo mě zná, tuší, co napíšu.
Anonymní je jistě v těžké situaci, dokážu ji pochopit… ale taky tak nějak cítím, že s tím není srovnaná ani sama v sobě a že asi správně tuší, že potrat je špatně a že ji to třeba v budoucnu bude trápit… protože on existuje taky jistý popotratový syndrom, akorát se o něm nemluví a pokud vím, gynekologové o něm snad ani moc mluvit nemůžou, to nevím, to by objasnila spíš Virenka.
Sama ze zkušenosti vím, že třetí dítě už zas taková zátěž není a dá se uživit, to mi věřte. Na druhou stranu právě ten nechtěný drobek může do celé rodiny vnést něco nového krásného… takže moc moc bych se přimlouvala za to nenarozené miminko (protože ať si anonymní myslí a píšou cokoliv – ano, i v 9.týdnu to JE člověk, stačí si k tomuto datu po početí zjistit nějaké bližší informace a na pochybách to jistě nikoho nenechá)… nechat ho žít. Taky se sem neprosilo, ale když už bylo k životu povoláno, mělo by dostat šanci a ne ho zas zabít. Právě v tom je ten problém – tak malinkého človíčka není vidět, nemůže se sám bránit… a upřímně, já velký rozdíl mezi už narozeným a ještě nenarozeným dítětem nevidím, byť to je pár desítek centimetrů. Ano, jsem věřící, ale nepotřebuju žádnou “demagogii“, abych viděla, že ten “shluk buněk“ (jakoby člověk od početí až do smrti byl něco jiného než shluk buněk, když se na to podíváme takhle), je človíček se vším všudy.
Nechci a nebudu nešťastnou anonymní soudit, jen se přimlouvám za to miminko.
danni culím se ano máš pravdu nikdo tu na hlad neumírá asi jsem to postavila blbě, ale chtěla jsem jen trochu poukázat jak to vypadá když prostě děti odrůstají…ano finance nejsou až tak důležité, ale v dnešní době jsou podstatné….vždyt je potřebuje člověk nejen k tomu jídlu, oblékání ale třeba i na léky a nechci nikoho zminovat ale mám za to že tu někdo psal jak nemá a nemůže svým dětem léky vyzvednout….tvé další argumenty chápu, ono to je spousta úhlů pohledu a to co se nechá zvládnout v jedné rodině s přehledem u jiné je problém…je to o lidech o tom jak jsou silní a jaké mají i to okolí…
kamarádka zvládá právě ty 4 děti dobře, je spořivá a tím že je věřící má kolem sebe stejně naladěné lidi které mají otevřené srdíčko pomáhat a oblečení a jiné věci dostává od ostatních a to je velká pomoc…ale jen pro usmátí když k nám přijedou děti jsou jak “lux“ nehnou se od misek s mlsáním a dobrůtkama….:-D
já už radši psát nebudu sklouzávám někam jinam….:-D
ale stále si stojím za tím že chápu názory věřících i těch co je to pro ně naprosté tabu, ale stejně tak to vnímám i jako dobrou věc že si to může žena rozhodnout sama
je to věc která tu byla je a bude….
Holky anonymní, prosím, prosím!!!
nechcete si zvolit nějaké jméno jen pro tuhle diskuzi? Nevím, jak vy, ale já už fakt nevím, co k čemu a ke komu patří. Zmatek nad zmatek.
Bami, máš v mnohém pravdu, ale prostě finance nejsou pro mě dostatečný argument. Hlady neumírá tady asi fakt nikdo, pokud vím. A znám lidi, kteří jsou na tom hodně špatně, řeší splátky atd., oblečení shánějí v sekáči a po dětech od známých, nemají třeba nejnovější mobily a auto, když si postěžují na peníze, tak ve vztahu k placení všeho možného, ale nikdy ne k placení jídla pro děti.
Chápu, že na někoho může být třetí dítě moc i třeba fyzicky, prostě se necítí na to, že by to zvládli, někdo se navíc stará o nemocné rodiče a je vytížený až příliš a nedovede si příchod dítěte představit, tomu bych rozuměla, ale peníze na kroužkky a moderní luxus, to prostě neberu jako dostatečné slovo.
bamisko, věřím, že s klukama je to těžší. Já mám zatím jen holčičku, která moc nejí, a kluk je v plínkách, takže teprv uvidím, jak to bude s jeho jídlem. Uvidíme, možná Ti dám za pravdu. Ale když už se nedá ušetřit na jídle, dá se šetřit jinde. Píšeš, že jste si na poslední Vánoce s manželem nic nedávali. My taky ne, a ne že by na to nebyly finance. Prostě u nás jsou Vánoce o atmosféře, o tom, že je rodina spolu, ne o dárcích. Ale opět – mám malé děti, takže kdoví, jak to bude za pár let. U nás doma se nikdy drahé dary nedávaly. Věděly jsme, že mamka nemá peníze, a vlastně ani jsme neměly potřebu chtít něco drahého, luxusního.
Jak tu kdosi psal, že děti ve škole se předhání, kdo má co lepšího, dražšího. Taky mi to přjde z cesty. Kamarádka z bohaté rodiny si to slízla, protože měla velká prsa. Já neměla moderní, luxusní věci, ale od spolužáků jsem si to slízla, protože jsem neměla žádná prsa, a tudíž jsem nebyla pro kluky zajímavá, tudíž jsem s nikým nechodila, tudíž jsem byla outsider, tj. důvod k posměškům. Kdo chce, vždy si najde důvod, proč šikanovat, i kdyby to šikanované dítě bylo z dobře zajištěné rodiny.
Práce – ok, jsou věci, které doma dělat nejde. Ale dnes je těch možností víc. Co třeba fler.cz? Kolik mamin si tam přivydělává! A je to pro ně i koníček. Nevím, jak to mají maminky, které tu nemohou najít práci, ale z vlastní zkušenosti vím, že vždy něco bylo, protože jsme se ptali na všechny strany, aktivně hledali, …
Rodina – je to smutné, když nefunguje tak, jak má. Ale myslela jsem, že u anonymní to tak není.
A pro posledního anonyma – pročpak ses asi nepodepsal/a? Když to z hlediska vývoje není člověk, tak co to je? Pes? Kočka? Žába?
Kdo viděl fotky miminek, tak ví, že v 9.tt to už je dítě, kterému bije srdíčko. Pokud nevěříte, stačí se podívat na fotky:
http://prolife.cz/?a=53&t=0&p=0
bamisko, možná je to kruté, psát o srdíčku, ale vem si to z druhé strany – cožpak není krutější to maličké děťátko zabít? Jde tu o lidský život. A kdyby to šlo, nejradši bych to malinké po porodu adoptovala, jen aby ho anonymní nezabíjela.
Pořád mi přijde lepší dát dítě k adopci, než ho nechat zabít, zavraždit.
k.
V 9. týdnu to není dítě! A tudíž vražda není vhodné slovo. Potrat = vražda vymysleli věřící lidé. Z hlediska vývoje to není člověk.
tak než se pustím do psaní tak mi asi všechno z hlavy vypadlo co jsi psala anonymní K …. ne samozřejmě že nejí jen samotné párky 😀 jí k tomu chleba, ale tak nějak si myslím že to malinko každý vidíme jinak no ale od toho diskuze jsou a lidé jsou rozdílní… já tři děti mám a manžel z prvního manželství dceru, takže svým způsobem živíme 4 děti….dokud byli malí tak to opravdu bylo jdenodušší a nechalo se pořídit, nemysli že člověk se nesnaží právě na tom jídle ušetřit protože jinde se moc nedá, musíš účty platit, ano také je u nás čočka na talíři máme ji rádi, někdy i brambory jen s volským okem atd,obcházím slevy na jídlo a tak protože u nás je spotřeba velká klukovi za mesíc bude 15 druhému je 10 a ten nejmladší je roční….u těch starších je to opravdu o velkém množství a kdo tu má nebo měl děti v bubertě tak ví že to není žádná prdel a pomalu se knedlíky zadělávají ve vaně a jak já říkám bude ještě v tomhle ohledu hůř…a pokud máš jedno dítko tak si na mě za pár let vzpomeneš 😀 myslím to v dobrém….
už několikrát jsem musela dětem říct na tohle nemám, nemůžu koupit atd a nejednalo se nějaké náročné věci ale prostě nebylo a zrovna jako mámě mi to není nic příjemného a doufám že se mi situace zase zlepší jak nastoupím do práce 😀 když si i vybyvím vánoce letos byla hromádka nejlepší protože s věkem roste i náročnost na dárky za 100 se koupí nějaké kostičky pro malé dítě ale nic pro pubertáka…a ano musela jsem to řešit tak že jsme si s manželem nic nedávali..
s prací ano někde je to umožněno měla jsem kamarádku která pracovala i při mateřské dělala účtařinu a něco doma něco v kanclu a dítě tahala sebou, ale je to také o tom kde kdo bydlí jaké má možnosti, všude to tak není, vždyt je tu dost holek co práci hledaj a nemůžou najít ani tu normální natož tu navíc….já jako učitelka mateřské školky nevím co bych si navíc vzala domů 😀 ale to trochu zlehčuju….
psát také o srdíčku atd mi příjde kruté a nefér, sklouzávat a hádat se o tom do kdy je to plod a od kdy dítě asi nebudem a od kdy bije srdíčko také nemá cenu hledat….
díky tomuhle tématu mi to leží v hlavě víc a přemýšlím píšete, že diskutovat s kamarádkama…mám přátele ale nevím jestli zrovna někoho tak blízkého komu bych tohle nebo takovéhle rozhodnutí chtěla rozebírt, no a když jsem si to převedla na svoje rodiče – už jsem tu o nich psala- tak zrovna oni by mi nepomohly, třeba i oni byly proti tomu abych si Honzíka do dnešní doby nepořizovala, ale já ho chtěla a mám ho ….takže je hezké psát o tom jak by měla rodina fungovat, ale ono to ve spoustě rodin tak nefunguje..
mám věřící kamarádku ted má neplánované a nechtěné dítko které obrečela že je těhotná bylo to 4 dítě…..holčička je zdravá a rozkošná……
no to jsem se rozepsala a trochu sklouzla jinam takže se omlouvám