Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Zkomoleniny
Zkomoleniny – jako malé mé často vtrala některá slova v písničkách:
třeba Boris umí po skalinách… (hymna – bory šumí po skalinách…), nebo Už měkoně vyvádějí… (už mě koně vyvádějí…), kdypak Tetřevy Honzlovci prohrají… (Noc na Karlštejně – kdypak Tetřevy hon s lovci prohrají…), podobu zajíce, žirafičí krabice… (Mach a Šebestová – podobu zajíce, žirafi či krabice…)
Taky slyšíte v písničkách popletené texty? Vzpomeňte si, co vám v mládí vrtalo hlavou. Podělte se s námi o perličky vašich ratolestí.
Vítány jsou různé zkomoleniny (a to nejen písniček), přebrepty nebo překlepy, zkrátka vše, co život přináší 🙂
Jako legendární je třeba vzpomínka pana Donutila, kdy ho v mládí kamarádi nutili: “Zahraj Izbinu, dělej, zahraj Izbinu“; no a on spustil na kytaru:
“IT´S BEEN A HARD DAY´S NIGHT
AND I´VE BEEN WORKING LIKE A DOG
IT´S BEEN A HARD DAY´S NIGHT
I SHOULD BE SLEEPING LIKE A LOG“
😀
!!!!!Tato diskuze je součástí projektu „Pojďte si povídat“. Zapojit se do ní můžete ale i mimo tento týden.
Budeme rádi, když k tomuto tématu napíšete alespoň 250 slov a svůj příspěvek pošlete do pátku (6. 5. 2011) jako článek – http://www.vasedeti.cz/poslat-novy-clanek/. Bude-li mít hlavu a patu, rády ho zveřejníme na hlavní straně.
Příští týden vybereme jednoho autora článku nebo účastníka této diskuze, který dostane malou odměnu (viz. článek http://www.vasedeti.cz/tipy-a-rady/co-kde-a-jak-na-vd/pojdte-si-povidat-v-kvetnu-2011).!!!!!
básnička pěkná neznám…
já také přemýšlím a nic mě nenapadá a to si ze mě pořád dělaj srandu protože jak rychle mluvím tak s oblibou přehazuju první slabiky u slov…
Ahojky JaniK
Tak u nás jsou přeřeky každou chvilku, jen si na žádné jak na potvoru nevzpomenu…ale nevzdám to a budu přemýšlet, až se mi z hlavy bude čudit.
Krásná věta našeho dvouletého Honzíka byla adresovaná mojí mamce…Mau, plačovat s tím lopatem je supee. Překlad zní…Maru, pracovat s tou lopatou je super 🙂 A vlekl za sebou tu největší lopatu co máme doma.
Normálně jí říká babi, ale přítel na mou mamču volá Maru…zrovna v tu dobu měl Honzík opičkovací období…používal a volal na nás tak, jak mezi sebou mluvíme my dospěláci.
O tom, že Domča dokáže zkomolit slova z odposlechu nějaké písničky, bych raději asi psát ani neměla 🙂 A nikdy jí to není divný, že to slovo je naprostý nesmysl. Holt naše Domula!!! 🙂
A já to znám takhle:
Umbaj vari, vari vasimbooo
umbaj kví a umbaj kvoooo.
Umbaj vari, vari vasimbooo
umbaj kvi, kva, kvo.
Přes řeku přeletěla krá-va,
za řekou zapískal slon…túú, túú.
Ptáče si namočilo zá-da,
slepice snesla c-i-t-r-o-n.
🙂
Holky, co je s váma?
Tak jsme probrali různé zkomoleniny v písničkách. Napadlo mne, pamatujete si z dětství takové ty tleskací básničky s nesmyslným textem?
Mě napadá třeba – přes řeku přeletěla kráva, za řekou zapískal slon – písk, písk – prase je překrásné ptáče, slepice snesla c-i-t-r-o-n
Kdo by měl se zkomoleninami, přebrepty či perličkami dětí nějakou vtipnou zkušenost, zkuste sepsat alespoň maličký článek 😉
Pavli, to věřím, to musela být švanda 🙂
Budžes je už legenda, já bych ho mohla vidět každý den a nezevšedněl by mi, škoda že se do divadla častějc nedostanu, mi okolí říkálo, že se chechtám dřív než přijde vtip 🙂
NO a Donutil je taky legenda, jedna jeho kolegyně měla zavírat jiného kolegu do vězení a říct mu: “A trp!“, no jak se do toho opřela, tak řekla: “A prd!“, no jo, ale ona si to uvědomila, nadechla se, že se opraví a noblesně to zopakovala 😀
Jinak u nás právě letí tohle – dcera se učila na angličtinu a po dlouhých minutách pronesla: “Mami, co je to chocolate?“, no my s mamkou jsme se řezali jak koně, pak jsme jí ukázali obal od čokolády a co je tam napsáno? No chocolate, tak jí to docvaklo 🙂
Nebo když byla malá, tak autobusu říkala autobumbumbus a televizi tezelive.
Jo a ještě známe: “Kočka leze dírou, pes oves, pes oves…“ 😀 😀
tak žirafičí krabici jsem měla taky dost dlouho 😛
Izbina je fakt krásná, to jsem ani neznala 😀
Loni když jsme jeli do Tater, tak jsem Janince kladla na srdce, že jede do vysokých hor, tak že bude chodit v pohorkách. Vystoupili jsme na místě, malá uviděla ty hory a křičela na mě z auta, ať jí podám ty horovky, že ona už chce vystupovat 😉
Mě teď nějak přežlebty nenapadají, taky ovšem miluju Hrdého Budžese 🙂
Často se vymýšlením těchto zkomolenin bavíme ve sboru nad různými texty (právě dnes budeme zpívat večer od Dvořáka Mši D-dur, které se u nás říká zásadné Šedé dur), jednou jsme na zahraničním zájezdu malinko pozměnili text a čekali, co dirigent udělá, jak zareaguje… (no, ustál to, vytřeštil oči, zato my jsme měli co dělat, abysme nepadli smíchy, naštěstí v obecenstvu opravdu nikdo česky neuměl 😀 )
Babofko, u nás byl “kákal pes, álolez… Ovšem všechny vnoučata postupně bavila nejvíc dědova úprava: skákal pes, přes oves, přes zelenou louku, kožíšek měl strakatý, pod ocáskem ďórku (dírku)..
Petro, synátor měl dloooouho zákaz hvězdu:-D
No, Boriš u nás taky uměl, šikula horolezec.
Nejčerstvější historka je z loňského léta, kdy synoveček Kuba (4) po příletu do Řecka hledal podfíky… Babička ho před odletem navnadila na moře a na fíky, tak jak je to v té písničce: … ve stínu pod fíky, poslouchat slavíky… No, tak kde jsou ty podfíky?
Syn se před spaním zase dožadoval písničky Kopytystán… tam, kde zem duní, kopyty stád…
Dlouhá léta jsem měla hoblipilku místo hoblíka a pilky (Pec nám spadla)
Je toho hromada, ale nic momentálně nemám ani na jazyku. Třeba si ještě vzpomenu. Takový krásný téma!
Na zkomoleninu v textu písně či pohádky si teď nemůžu vzpomenout.
Ale musím zmínit žertík mých starších sester (jejich péče o mě se občas blížila jistému druhu mučení 😀 ).
Když mi byly asi čtyři nebo pět let, tak mi tvrdily, že se říká “sveštka“ a ne jinak – čili “sbal si svých pět sveštek“.
Ovšem pak jsem s tím neměla problém jen já-předškolák, ale i ony.
Dneska na to rády vzpomínáme (a škádlíme naše děti).
🙂
Tak moje nejoblíbenější zkomolenina je HRDÝ BUDŽES 🙂
Kamarádka se s bývalým přítelem jednou pohádala kvůli dětské básničce Sněží: “Fouká, fouká, bílá je louka, zima je pejskovi, ke kamnům kouká“. On tvrdil, že je tam “KEKA mu kouká“, že je to druh šály, kterou nosí psi, a ona mu kouká z pod obojku
Taky jsem nechápala, jaký mrkací si našla ta střela uprostřed mýho čela od J. Suchého. (“Našla si mrcha cíl…“) 😀
Nebo na LP desce jsem kdysi slyšela pohádky od Boženy Němcové a tam Růžena Nasková procítěne hovořila, jak přistoupil a políbil jí lem roucha. A ségra snad rok nevěřila, že neměla skřítka lemroucha.
Bamisko, jsme na tom stejně 😛
Jinak si vybavuju z vyprávění od maminky její bádání nad hymnou:
bory šumí po skalinách
Boriš umí po skalinách
Nějak akorát nemohla přijít na to, kdo je ten pan Boriš.
No a synovec:
Babička v noci:
To je tma tmoucí.
Synovec ráno:
To je dobře, že už odešli ti tmouci.