Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Konec návštěv
Ahojky moje milé holčičky vrbičky,
včera se toho semlelo nějak moc najednou. Dopoledne jsem zjistila, že má Mariánek na spodním víčku mezi řasami miniaturní klíště a nenechal na sebe sáhnou, abychom mu jej vytáhli. Jelikož máme odpoledního pana doktora, vyrazila jsem pře 4h., abychom tam byli první. Nejen, že jsme byli první, ale zároveň jediní pacienti, jelikož našeho doktora zastupovala paní doktorka, která klíště neviděla ani s brýlemi, takže nás odvelela do nemocnice na Oční. Vyndat to miniklíště, byl nakonec docela nelehký úkol i pro paní doktorku na očním, trvalo to několik minut a Marísek celou dobu vytrvale řval, takže z toho byl chuděrka řádně opocený (to my všichni) a unavený :-(. Ihned po rozmotání z prostěradla, kde byl svázaný jak houska se na nás všechny obrovsky usmál a myslím, že to mučení paní doktorce rázem prominul :-).
Když jsem myslela, že máme to nejhorší dnešního dne za sebou, čekala nás návštěva u synovce a jeho partnerky, kteří mají stejně staré děti jako my. Ještě nikdy jsem se tolik netěšila domů, jak tentokrát, i když jsme se starší holčinou (5let) měli problémy i dříve (nadávání do zlodějek, kosanec podlitý krví, modřiny od lopatky a kyblíku,…), tak tentokrát se Magda vážně předvedla :-(. Mají opravdu maličkou zahrádku, která navazuje na garáž, takže je to taková nudlička a navíc je momentálně ve stavu budování. Magda se ráda předvádí (proti tomu nic, dělají to všechny děti), tak nám ukazovala asi 10x, jak umí vylézt na sušák a když jí mamina napomenula, že má jít domů, skočila na sušenky, které samozřejmě rozšlápla. Mamina jí napomenula, že má koukat kam skáče a místo aby se Magda alespoň omluvila, vztekle zařvala na svoji mamku: “ Tak je tam neměla nechávat“. Na to mamka: “Vidíš přeci, že mám plné ruce.“ Magda: “ Tak si to měla dávno uklidit.“…No děs, jak s ní mluvila, ale dobrý, je to jejich věc jak spolu mluví. Přišla Magdy starší kamarádka a začaly dělat hlouposti na tom sušáku, několikrát sotva minuly nohou hlavu Mariánka (17 měs.) a Adélky (21.měs.), takže Magdy maminka ji opět napomenula a že to dneska stačí, že už na to nepolezou. Magda nakvašeně odešla, vztekle řvala jak raněný lev, dupala a nadávala si cosi pod fousy. Jenže pak se začala s kamarádkou posmívat Verunce (ta starší – že má nejvíc věcí s tím a tím a že ona mezi ně nepatří, ať jde od nich, že ony jsou kamarádky, několikrát ji strčily směrem k nám – nechtěla jsem zasahovat – jenže ten náš tydýt se otočil a šla si sama hrát, mávla nad nimi rukou :-D, pak si tam něco šuškaly, ukazovali na nás dospělé i na děti a posmívaly se). Co mě ale vytočilo asi nejvíc, když jsme se zvedali, že tedy půjdeme (nedalo se tam vydržet, atmosféra byla dost napjatá), tak strší slečna stojící předemnou, ukázala na Verču: A vona už jde konečně pryč?! tomu se ještě začala společně s Magdou smát.(Já měla sto chutí jim takovou fláknout, spratkům nevychovaným :-(.) Maminka, u které jsme seděli coby návštěva jim neřekla nic (zřejmě s jejich chováním souhlasila a nebo rezignovala :-O). A to byla poslední kapka, vlastně předposlední. Poslední kapka k ukončení návštěv byl pláč naší Verunky, která to doma celý večer rozebírala, co udělala špatného, že se k ní tak ošklivě chovaly, že si s nima chtěla hrát…Ve mě by se v té chvíli krve nedořezal, když vidíte jak vaše se holčička trápí. Takže tímto skončily veškeré návštěvy, i když máme stejně staré děti, které by si mohly rozumnět.
Musela jsem to hodit “na papír“, už je mi alespoň trošku lépe.
Jak se vaše děti chovají k vám?
No, jen takový dodatek, kluci s tím problém nemají, protože jsou tak vedení odmala. Dnes sami přijdou, dají čokoládu a když odmítnu, ať si ji snědí, tak ji vnutí, přijde jim prostě normální dělit se. Přijde jim normální ze svého kapesného, z kterého si jdou koupit kofolu, koupit i malé lízátko pro brášku, protože mu to udělá radost. Je pro ně normální a dělají to od sebe – z výletu přivézt dárečky všem a sami si nekoupí ani nanuk, i když je nabádám, aby to udělali.
:oDDDD Vždyť já bych se dnes ani nezasmála. Díky.
Jenže naše děti to nemají nařízeno, ale je k tomu nabádáno. Ty máš holt jen dva póly a my možná pokrýváme i to mezi nima.
Proto už jsem jednou psala, že jsem ráda, že bydlíš daleko, že by byl problém, protože já takové lidi kolem sebe nemám. Sedám si ke stejným vránám a nemám problém.
A o tom setkávání s blbcem a jak kolem sebe vidíte samé nevychované, sobecké spratky, tak k tomu snad jen dodám, že vrána k vráně, stejné přitahuje stejné, každému co jeho jest.
Já se setkávám s hodnýma, tolerantíma lidma a o jejich dětech i kdyby to byly sousedé z bytovky bych takový hnus v životě neřekla.
Netušila jsem, že je tady Markittka pod tolika přezdívkama.
No, hlavně, že když to má někdo nařízeno, tak určitě hrozně chce.
Lien, jenže to právě není o tom, že “musím dát“, ale o tom, že chci dát.
A ty viditelně nechceš. Stejně jako učíš své děcko, aby nechtělo. Ještěže že si teda můžu myslet, co chci.
No, u nás že kromě myšlení a vědění říká i něco o setkání se s někým… /pozor, to je jen šum/.
Ájíku k nepochopení mi na tom je, že když ho mám milovat jako sebe, proč si mám nechávat horší věci nebo míň čokolády. Z toho bych zase měla mindrák já, že musím dát někomu víc než sobě a nechat si horší věc, jen proto, že to mamince připadá nesobecké.
No , Lien, myslím, že nemá smysl ti něco vysvětlovat, ty opravdu rozumíš a přijímáš jen to, čemu rozumět chceš. Vychovávej si svou dcerku jak chceš, je to tvá věc, zrovna tak já mám dojem (jako ty, že má výchova je povrchní a alibistická), že sobectví a vlastní já je pro tebe na prvním místě.
Pokud mám bližního milovat jako sebe sama, pak je na místě chtít pro něj zrovna tak dobré věci jako pro sebe – nevím, co je na tom k nepochopení. Pro mě je prostě prioritou, aby z mých dětí vyrostli lidé, kteří budou ohleduplní, schopní se přizpůsobit i tomu druhému (o tom jsou totiž i partnerské vztahy), schopní rozdělit se a nemít mindráky z toho, že “mi někdo vzal něco, co jsem CHTĚL mít jen pro sebe“…. Prostě aby z nich byli chlapi, které by si většina matek přála pro svou dceru. Chlapi do života a do nepohody. Protože když se pak srazí dva sobci a dvě osobnosti zvyklé dívat se jen na sebe, štěstí to nepřinese nikomu. Dál už se k tématu vyjadřovat nebudu, stejně z mých slov nejspíš zachytíš jen šum.
Jo, Markittko, teď něco dolehlo. O tom rozvíjení temperamentu a utváření osobnosti. Vkládáš mi do “úst“ věci, které vůbec necítím a jsou mi cizí, stejně jako např., že buduju imunitu. Já právě nic z toho nedělám, nezasahuji ani do temperamentu, ani do imunity, a nedělám další věci, které mi přisuzuješ, tak proto ti asi nerozumím. Píšeš nejspíše své pocity nebo prožitky a vkládáš je do mého života. Tak proto mi pořád připadá, že jsi nějaký vtipálek, že je to asi nějaký druh humoru, který ovšem nesdílím.
No a máš pravdu, co si ty nebo někdo jiný myslí o mě nebo mém dítěti je mi fuk. Já si taky o někom něco myslím (bohužel, i když se snažím to nedělat), to nejspíš každý. Jak říkával můj dědeček: Myslet znamená h…. vědět.
Co chci říct? Je to jednoduché Lien. Až se toto stane tvojí holce, tak se nebude čemu divit, protože si o konflikty přímo žádáš.(Pokud se fakt chováš tak, jak se prezentuješ tady.)
Věřím, že spousta lidí a nejen tady na VD si myslí, že to co nazýváš rozvíjením temperamentu a utvářením osobnosti je vychovávání dítěte k sobeckosti, nafoukanosti, povrchnosti a totálnímu nerespektování pravidel nebo svobody jiných lidí(Což tobě je jedno, protože tě druzí nezajímají, tvůj svět je omezen pouze na sebe samotnou.) No, jestli za tím, co tady hlásáš nebude spíš tvoje selhání a neschopnost a omlouváš to tím, že ty tak vychovávat chceš.
Jo, to je v pohodě, že to nechápeš a nedovedeš vyvozovat souvislosti, to od tebe ani nečekám, vypadá to, že žiješ někde v jiné dimenzi. Někdy si říkám, jestli opravdu jsi tady mezi námi – na svobodě nebo v nějakém ústavu.
Jinak buď v klidu, nemusíš na toto reagovat, jen jsem chtěla osvětlit to, co jsem asi předtím pro někoho napsala mezi řádky a říct, co si myslím. Toť vše. Snad se konečně povedlo.
Markittko, já nejsem schopna pochopit, co se mi snažíš říct v této ani v jiné diskusi. Zkrátka jsme asi na jiné frekvenci a ke mě se dostává jen šum, takže nemůžu reagovat, nevím na co. Jediné, co jsem z toho příspěvku vyčetla, je že někde nějaká paní namlátila cizímu dítěti. Nevím sice, proč to sem píšeš, ale je to jediná informace, která ke mě došla, můžu tedy něco napsat. S fyzickými tresty nesouhlasím u nikoho.
Vicikovko, nebyla řeč o rozbitém a funkčním, ale o horším a lepším. V tom je pro mě veliký rozdíl.
Ájíku, já tedy nebudu vést svoje děti, a ani u sebe to nehodlám dělat, aby měly vždycky to horší než někdo jiný. Připadá mi to pěkně falešné, alibistické a povrchní. Nevím jak bylo v desateru to přikázání, to mi určitě lépe napíšeš ty, o tom miluj svého bližního tak jako sám sebe. Tak to tedy potom nevím, co si mají ti tví kluci do života odnést. Miluj jako sebe, ale sebe míň. No nerozumim ani zbla.